Demagog.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš (Piráti)

  • 170
  • 18
  • 15
  • 21

Výroky

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

I v Ústí byla kolébka Pirátů a byly tam první celostátní pirátské akce. CNN Prima News, 8. ledna 2021

V roce 2010, v prvních komunálních volbách, kterých se Pirátská strana účastnila, uspěla nejvíce v Ústí nad Labem. V roce 2011 se tam konala jedna z prvních pirátských celostátních konferencí.

skrýt celé odůvodnění

Česká pirátská strana byla založena 17. června 2009. Kandidáti Pirátů se poprvé objevili ve sněmovních volbách v květnu 2010. Z dostupných údajů se nám nepodařilo dohledat, že by v souvislosti s těmito volbami hrálo Ústí nad Labem nějakou významnou roli pro Českou pirátskou stranu.

Nicméně již v říjnu 2010 v komunálních volbách dosáhli Piráti v Ústí nad Labem výrazně lepšího výsledku než v jiných větších městech, ve kterých kandidovali – v Ústí získali více než 2 % hlasů, zatímco v Praze, Brně, Ostravě či Plzni neměli ani 1 %.

V Ústí nad Labem se také na začátku roku 2011 konala jedna z prvních celostátních pirátských konferencí PIRATECON. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

V minulých volbách tu výrazný úspěch mělo hnutí ANO (v Ústeckém kraji, pozn. Demagog.cz) CNN Prima News, 8. ledna 2021

ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji v roce 2017 vyhrálo s 38 % hlasů. Druhá SPD získala jen 13 %.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO volby do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji v roce 2017 vyhrálo. Získalo 37,55 % hlasů a sedm mandátů. Lídrem hnutí ANO v Ústeckém kraji byl Richard Brabec. Druhá SPD za vítězným hnutím ANO zaostala téměř o 25 procentních bodů a získala jen dva mandáty.

Se ziskem necelých 26 % zde pak hnutí ANO zvítězilo i v krajských volbách v roce 2020 a získalo 17 mandátů a následně i post hejtmana. Druhá ODS získala přes 12 % hlasů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Volební komise rozhodla, že hlasy Čechů ze zahraničí budou připočítávány v Ústeckém kraji. CNN Prima News, 8. ledna 2021

Státní volební komise losem určila Ústecký kraj jako kraj, v němž se v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny budou kandidátům započítávat hlasy českých občanů, kteří budou hlasovat ze zahraničí.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman ve vánočním poselství 26. prosince 2020 oznámil, že vypíše volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na začátek října (video, čas 8:54). Rozhodnutí prezidenta o termínu voleb konajících se 8. a 9. října 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020.

Losování o určení kraje, ze kterého budou čeští občané žijící v zahraničí vybírat kandidáty, se musí provést do sedmi dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky ve Sbírce zákonů. Státní volební komise 7. ledna 2021 losem určila Ústecký kraj (video, čas 7:42).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Proti EET jsme vystupovali od samého počátku. (…) Měli jsme vždy problém s tím, aby EET platila pro malé soukromníky, pro lidi, pro které je to velká zátěž, a pracovali jsme i s principem dobrovolnosti. CNN Prima News, 8. ledna 2021

Piráti dlouhodobě kritizují podobu zákona o EET a chtěli zrušit EET pro malé podnikatele. Piráti hlasovali proti přijetí novely zákona o evidenci tržeb, která rozšiřovala EET. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík prohlásil, že by EET mohla být dobrovolným systémem.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (.pdf) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen v červnu 2015 a schválen v průběhu roku 2016.  V tuto dobu ovšem Piráti v Poslanecké sněmovně neměli zastoupení, neboť ve volbách konaných v říjnu 2013 získali jen 2,66 % hlasů, a nepřekročili tedy potřebnou hranici 5 procent. Před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, nicméně Piráti představili program, v němž je jedním z bodů také „zrušení EET pro e-shopy, platby kartou, řemeslníky a drobné podnikatele“. Nejedná se tedy o úplné zrušení EET, nýbrž o její zúžení a zrušení mj. pro malé podnikatele.

Piráti dále vystupovali proti rozšíření elektronické evidence tržeb. Vládní návrh novely zákona o evidenci tržeb (.pdf), který EET rozšiřoval, byl Poslanecké sněmovně předložen v červnu 2018. Návrh byl přijat a zákon schválen. Před finálním hlasováním Ivan Bartoš v Poslanecké sněmovně uvedl, že Piráti projednávané rozšíření EET nepodpoří. Všech 22 poslanců z České pirátské strany následně hlasovalo proti návrhu.

V prosinci 2019 se Piráti obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík kritizoval, že povinnost evidovat tržby neúměrně zatěžuje drobné podnikatele, navíc podle něj příliš velkou roli v určení, jaké povinnosti budou muset malí podnikatelé plnit, hraje rozhodování finanční správy. O tomto pirátském návrhu však ještě Ústavní soud nerozhodl. Uveďme, že někteří podnikatelé si na náklady spojené s elektronickou evidencí tržeb stěžovali například již v lednu 2018.

Mikuláš Ferjenčík rovněž prohlásil, že EET by dle něj měla být dobrovolným systémem. V červnu 2019 přesněji uvedl: „Raději bych udělal EET, aby bylo dobrovolné. Aby systém měl přidanou hodnotu pro podnikatele, třeba kdo má EET, měl automaticky generované daňové přiznání – aby to mělo přidanou hodnotu, která vede k tomu, že sami podnikatelé by stáli o to systém užívat.“ Dobrovolnost pro určité segmenty pak Piráti podporují i na svých stránkách.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť z výše uvedeného vyplývá, že Piráti vystupovali proti schválené podobě zákona o EET, kritizovali zátěž EET pro drobné podnikatele a uvažovali o principu dobrovolné elektronické evidence. Pro úplnost dodejme, že v koaliční smlouvě (.pdf) Pirátů a STAN pro sněmovní volby v roce 2021 je jedním z programových bodů zrušení EET pro řemeslníky a drobné podnikatele (str. 10).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Už od prosince 2019 leží u státního zástupce trestní oznámení na „neznámého pachatele”, které stále doplňujeme. Ale peníze dál tečou. V obou případech (evropské peníze i peníze z národních programů) jsou to peníze občanů. Tečou do premiérova holdingu. Twitter, 25. listopadu 2020

Piráti podali v prosinci 2019 trestní oznámení kvůli dotacím Agrofertu, vyplácených i přes podezření na střet zájmů premiéra Babiše. Dnes jsou však koncernu vypláceny jen dotace schválené do srpna 2018, od kdy platí přísnější pravidla o střetu zájmů. Další jsou pozastaveny.

skrýt celé odůvodnění

Trestní oznámení ve spojitosti se střetem zájmů Andreje Babiše a proplácením dotací holdingu Agrofert ze strany českých úřadů podali Piráti v listopadu 2019. „Vzhledem k tomu, že tyto úřady svévolně pokračovaly v porušování závazných zákonů, nezbylo Pirátům s ohledem na ochranu veřejných prostředků nic jiného, než se obrátit na vrchní státní zastupitelství s trestním oznámením,“ uvádí například tisková zpráva Pirátů z 3. prosince 2019.

Oznámení se nicméně netýkalo pouze porušování legislativy, která se týká střetu zájmů, ale také trestných činů jako „porušování povinnosti při správě cizího majetku, dotační podvod, poškození finančních zájmů Evropské unie, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zneužití pravomoci úřední osoby, trestní odpovědnost právnických osob a organizovaná zločinecká skupina“.

doplnění trestního oznámení pak Piráti přistoupili v říjnu 2020. Právě tehdy totiž Evropská komise poslala České republice odpověď na české stanovisko k auditní zprávě o možném střetu zájmů premiéra Babiše. V této odpovědi Brusel potvrdil dřívější závěry auditu Evropské komise, který se týká čerpání unijních dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti: tedy že premiér Babiš je i nadále ve střetu zájmů, jelikož skrze svěřenské fondy stále ovládá holding Agrofert pobírající unijní dotace.

Veškeré unijní finanční prostředky, které české úřady proplatily Agrofertu za poslední tři roky, tak podle auditu byly přiděleny neoprávněně v rozporu s evropskou i českou legislativou.

V květnu 2019 v souvislosti s probíhajícím šetřením Evropská komise z preventivních důvodů část plateb ze strukturálních a investičních fondů pozastavila. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) i přesto nejprve v proplácení pokračoval, po přechodném pozastavení části plateb však od listopadu 2019 opět některé dotace znovu proplácí.

Je však nutné zdůraznit, že se jedná o proplácení starších projektů, které byly nasmlouvané ještě do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější nařízení Evropské komise o střetu zájmů. Naopak dotace, o které bylo zažádáno po tomto období, zůstávají zatím preventivně pozastaveny. „Ve vztahu k tomuto finančnímu nařízení i nadále zůstává povinnost SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře, tedy setrvat v režimu předběžné opatrnosti a dotace schválené od 2. 8. 2018 nevyplácet,” uvedl (.pdf) generální ředitel SZIF Martin Šebestyán.

Podle vyjádření mluvčí Evropské komise Susanne Conzeové ze srpna 2020 pak společnosti spadající do holdingu Agrofert čerpají pouze dotace, u nichž není riziko možného střetu zájmů.

Ivan Bartoš ve svém tweetu odkazuje na článek, který se zabývá konkrétně případem proplácení dotace Pekárně Zelená louka, jež je součástí holdingu Agrofert. Dotaci na toustovou linku ve výši 100 milionů korun v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost totiž jako neoprávněnou odmítla Evropská komise proplatit. Ze strany českých úřadů směrem k Pekárně Zelená louka, tedy holdingu Agrofert, však již k vyplacení této částky došlo. Podle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nicméně Česká republika nebude po zmiňované společnosti dotaci prozatím vymáhat zpět.

Uváděný projekt byl zahájen již na konci roku 2015. Nedostatkům tohoto projektu se na několika stranách věnuje i předběžná auditní zpráva (.pdf, str. 44–49) z května 2019. Nejedná se však o nedostatky v přímé spojitosti s porušováním české a evropské legislativy o střetu zájmů, ale důvody neoprávněnosti dotace jako takové.

K vyplácení peněz ze strany SZIF stále dochází, avšak jedná se ještě o starší dotace schválené i Evropskou komisí. Dotace schválené od srpna 2018 již z preventivních důvodů vypláceny nejsou. Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož Ivan Bartoš v tweetu spojuje trestní oznámení Pirátů a dotace, které jsou v současné době propláceny holdingu Agrofert, a vytváří tak dojem, že jsou propláceny i ty dotace, které jsou předmětem auditního šetření kvůli střetu zájmů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Evropská komise v dopise opět potvrdila střet zájmu premiéra Babiše. Twitter, 26. října 2020

Evropská komise reagovala na české stanovisko ohledně možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. V reakci uvádí, že je český premiér ve střetu zájmů. Potvrzuje to ovšem jen jeden zdroj pro Neovlivni.cz.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise zaslala reakci na české stanovisko k auditu ohledně možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Evropská komise v této reakci podle serveru Neovlivni.cz i nadále uvádí, že je český premiér ve střetu zájmů.

Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že obsah tohoto vyjádření Evropské komise je stále důvěrný.

Evropská komise se možnému střetu zájmů Andreje Babiše věnovala již v minulosti. V listopadu 2019 poslala Ministerstvu pro místní rozvoj audit, který se zabýval čerpáním evropských dotací a který potvrdil Babišův střet zájmů. Podle auditu Andrej Babiš stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů.

Audit taktéž dospěl k závěru, že Andrej Babiš porušuje český zákon o střetu zájmů“, konkrétně § 4c.

Druhý audit se zabývá čerpáním a přidělováním zemědělských dotací. Taktéž konstatuje, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Audit by ovšem měl být dokončen až v únoru 2021.

Europoslanci z Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu doporučili rezignaci, prodání Agrofertu, nebo ukončení čerpání dotací, jestliže se střet zájmů potvrdí.

Agrofert zaslal Evropskému parlamentu dopis, ve kterém odmítá, že by byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. V červnu 2020 pak Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém kritizuje Babišův možný střet zájmů. V usnesení stojí, že jedním ze způsobů, jak může český premiér údajný střet zájmů vyřešit, je vzdát se „svých ekonomických zájmů k daným podnikatelským subjektům“.

Druhá část tweetu týkající se toho, že premiér Babiš musí prodat Agrofert a že dotace Agrofert získává na úkor poctivých, se pak dá chápat i jako názor, resp. výzva Ivana Bartoše směrem k premiérovi, a proto ji neověřujeme.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Premiér @AndrejBabis má krátkou paměť. V červnu se obořoval na opozici, že žádný plán nepotřebuje a další plošná opatření už nebudou. Od září jeho kabinet plošná opatření opět zavádí. Místo planých výkřiků měla jeho vláda spíš makat na efektivním řešení. Twitter, 10. srpna 2020

V červnu Andrej Babiš uvedl, že žádný plán na případnou druhou vlnu epidemie není potřeba a že již nedojde k plošným opatřením. V srpnu pak ministr zdravotnictví Vojtěch oznámil zavedení plošného opatření v podobě povinného nošení roušek. Poslední větu tweetu nehodnotíme.

skrýt celé odůvodnění

První informace o přípravě pandemického plánu na případnou druhou vlnu epidemie covidu-19 se začaly objevovat v polovině května. „(…), jsem v kontaktu s epidemiology i s týmem chytré karantény. A právě oni připravují společně s ministerstvem zdravotnictví plány na případnou druhou vlnu,uvedl 14. května premiér Babiš. Dále se také zmínil o zapojení aplikace eRouška do druhé části projektu chytré karantény a o přípravě nákupu zásob do státních hmotných rezerv.

Následně 4. června opozice požádala vládu o aktualizování pandemického plánu, podle něhož by se mělo v případě druhé vlny epidemie postupovat. Současný pandemický plán byl totiž vytvořen roku 2011. Na to reagoval Andrej Babiš na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády 5. června: „Takže není potřeba nějak… I včera v Parlamentu, opozice chce od nás nějaký plán. No plán je takový, že každý den vlastně to sledujeme.“ Popřel tak vytváření konkrétního plánu, nicméně opakovaně zdůraznil aplikaci Chytrá karanténa. Dále doplnil: „Jaký plán. No, tak když budeme mít pocit, že je tady nějaký zvýšený výskyt, tak samozřejmě budeme reagovat velice rychle, ale už to nebude nikdy plošné opatření.

17. srpna 2020 proběhla tisková konference po zasedání Rady vlády pro zdravotní rizika, kde ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil: „Proto tedy jsme se rozhodli, že od 1. 9. 2020 zavádíme povinnost plošného nošení roušek ve všech prostředcích veřejné dopravy v České republice včetně meziměstských spojů. Stejně tak bude povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorech, jako jsou obchody, obchodní centra, pošty, úřady, a na vnitřních hromadných akcích bez ohledu na počet účastníků.

To, zdali vláda měla pouze „plané výkřiky“, nebo „makala na efektivním řešení“, nehodnotíme.

Premiér @AndrejBabis má krátkou paměť. V červnu se obořoval na opozici, že žádný plán nepotřebuje a další plošná opatření už nebudou. Od září jeho kabinet plošná opatření opět zavádí. Místo planých výkřiků měla jeho vláda spíš makat na efektivním řešení. https://t.co/SWpiPJcPjR

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) August 17, 2020

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Prostě z těch mocností ne dvakrát demokratických je na Českou republiku vyvíjen poměrně silný tlak, ať je to Rusko, nebo na druhou stranu, ať je to Čína. Týkající se třeba diplomatů, kdo s kým může jednat, kdo může být přítomen na nějakém jednání, to je ta první rovina. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

Diplomatické sbory ČLR a Ruska, zemí často hodnocených jako nedemokratické a autoritářské, podle médií i zpravodajských služeb vyvíjejí nátlak na jednání a kroky českých politiků.

skrýt celé odůvodnění

Čínská lidová republika (ČLR) a Ruská federace (RF) jsou často hodnoceny jako autoritářské, nesvobodné nebo nedemokratické země. Bližší pohled na stav demokracie v těchto zemích poskytuje například index demokracie od analytické skupiny Economist Intelligence Unit, mezinárodní organizace IDEA v dokumentu Stav demokracie ve světě (.pdf, např. str. 178) nebo nevládní organizace Freedom House v hodnocení stupňů demokratické svobody.

V posledních letech se vyskytlo několik situací, v nichž především čínská diplomacie kritizovala a vyhrožovala českým představitelům, pokud nebudou jednat podle jejich zájmů. Příkladem je vyhoštění tchajwanského představitele ze setkání v březnu 2019 na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který byl na žádost čínského velvyslance požádán o odchod ze sálu. Dalšími konfliktními liniemi v česko-čínských diplomatických vztazích byla také návštěva dalajlámy v říjnu 2016, setkání čínského velvyslance s premiérem Andrejem Babišem v prosinci 2018 kvůli varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost před společností Huawei, vyjádření českých politiků k demonstracím v Hong Kongu nebo česko-tchajwanské vztahy, známé konflikty při vypovězení partnerské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, plánování návštěvy Tchaj-wanu zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou nebo při přijetí zdravotnické pomoci z Tchaj-wanu přesedou Senátu Miroslavem Vystrčilem.

Ruské velvyslanectví v ČR je známé (.pdf, str. 2) především velikostí svého diplomatického sboru v ČR. Na tento fakt upozornila i výroční zpráva Bezpečnostní informační služby z roku 2018 (.pdf, str. 6), která zde uvádí: „Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.”

Ve zmiňované výroční zprávě BIS je vedle Ruska jako bezpečnostní riziko zmiňována i ČLR a její diplomatické působení v ČR. Ve zprávě se konkrétně uvádí: „K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali stejně jako v předcházejícím období také čínští kariérní diplomaté. (str. 7)

Diplomatické vztahy s Ruskem v posledních letech nacházejí, stejně jako česko-čínské vztahy, různé konfliktní linie. Bylo jím například vyhlášení seznamu osob se zakázaným vstupem na území RF, které Rusko vyhlásilo v reakci na hospodářské sankce EU, které je zavedlo po ruské okupaci Ukrajiny. Na seznamu jsou 4 čeští politici (Karel Schwarzenberg, Marek Ženíšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle). Další konfliktní událostí bylo zařazení organizace Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Proti tomuto kroku se ohradil ministr zahraničí Tomáš Petříček, který jej považoval za absurdní. Konfliktním bodem ve vzájemných vztazích je také problematika válečných hrobů a pomníků, a to jednak péče o české hroby na území RF a jednak přesun sochy Koněva v Praze 6, na nějž reagovalo Rusko zahájením trestního stíhání.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Druhá věc je potom ta otázka osobního bezpečí, tady zazněla tři jména, já jsem rád, že Zdeněk Hřib naprosto jasně řekl, že prostě když je člověk přesvědčen o nějakém názoru, tak nebude ustupovat jenom proto, že v danou chvíli se cítí ohrožen nebo má strach. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

Zdeněk Hřib několikrát v médiích uvedl, že je pro něj důležité stát si za svým názorem, i když to může znamenat ohrožení jeho bezpečnosti.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Pirátů Ivan Bartoš zde hovoří o policejní ochraně, pod kterou jsou nyní starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jejichž jména zazněla na začátku pořadu.

Všichni tři politikové čelili v poslední době kritice Moskvy: Ondřej Kolář za odstranění sochy maršála Koněva, Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům a Zdeněk Hřib za přejmenování náměstí, na němž sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. 

Ondřeji Kolářovi byla podle jeho vlastních slov policejní ochrana přidělena kvůli Rusovi, který ho měl údajně za úkol zabít, stejně jako starostu Řeporyjí Novotného a pražského primátora Hřiba. Na konci dubna se také policie začala zabývat fotomontáží, kterou na Twitteru zveřejnil předseda hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica. Ta zobrazuje Novotného, Koláře a Hřiba obklopené dvěma ozbrojenci a Pernicou držícím útočnou pušku. Montáž pak doplňují slova: „Nevíte, kolik rublů je odměna? Přišel jsem kvůli koroně o peníze a potřebuju to nějak doskočit.“

V souvislosti s těmito skutečnostmi pražský primátor Zdeněk Hřib pro rádio Frekvence 1 uvedl: „Pro mě je velice důležité, abych si stál za svým názorem, i když to může znamenat nějaké ohrožení mé bezpečnosti.“ Téměř stejná slova použil také v rozhovoru pro FTV Prima (video, čas 00:20). Dříve se podobným způsobem vyjádřil i na Twitteru. Nepodařilo se nám dohledat, zda Zdeněk Hřib pronesl přesně taková slova, jaká ve výroku uvádí Ivan Bartoš. Jelikož však vyjadřují stejnou myšlenku, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vyšel nějaký článek v Respektu, který nebyl odzdrojován, ale následně se k tomu vyjadřovali již lidé z Bezpečnostní informační služby i pan ministr, který to fakticky potvrdil, že tuto informaci, že zde někdo sem přijel s možným takovým účelem, prostě potvrdil. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

V Respektu vyšel článek informující o příjezdu ruského diplomata, který měl cestovat s jedem ricin. Ministr Petříček potvrdil příjezd akreditovaného diplomata, k účelu jeho cesty se však nevyjádřil.

skrýt celé odůvodnění

V týdeníku Respekt skutečně 26. dubna 2020 vyšel článek Muž s ricinem, který upozorňoval na příjezd ruského občana s diplomatickým pasem, údajného pracovníka ruské tajné služby. Článek se zakládá na informacích od neznámého zdroje, který tvrdí, že muž u sebe měl mít kufřík, v němž převážel jed ricin.

Ministr zahraničí Petříček, o kterém Ivan Bartoš hovoří, v rozhovoru pro iDnes potvrdil informace, že do Čech přicestoval pracovník ruské ambasády s diplomatickým pasem. Odmítl se ale vyjadřovat k informaci, že by u sebe měl mít jed ricin. Dříve už přílet ruského diplomatického pracovníka potvrdila i mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Ministr Petříček ovšem ani ve zmíněném rozhovoru pro iDnes, ani ve dřívějším rozhovoru pro Deník N nepotvrdil, že by tento muž přicestoval do České republiky s možným cílem ohrozit české politiky. Veškeré informace kromě jeho příletu odmítl komentovat. 

Je také pravda, že české bezpečnostní složky vyhodnotily současnou situaci jako bezpečnostní hrozbu pro pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Oba politici získali celodenní policejní ochranu. Pražský magistrát totiž na konci února odsouhlasil přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde se nachází ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova. Městská část Praha 6 na začátku dubna odstranila kontroverzní sochu sovětského maršála Koněva.

Policejní ochranu spolu s nimi dostal i starosta Řeporyjí Pavel Novotný, který ruský režim také otevřeně kritizuje a který na konci dubna v Řeporyjích instaloval památník vlasovcům. Ti se na konci druhé světové války zúčastnili osvobozování Prahy v rámci Ruské osvobozenecké armády, vytvořené pod německým velením z ruských válečných zajatců.

Oficiální vyjádření Bezpečnostní informační služby ale k příjezdu zmiňovaného ruského občana chybí. Sdělení jejího mluvčího Ladislava Štichy, že „BIS považuje současnou situaci, kdy je vyhrožováno českým komunálním politikům, za mimořádně vážnou, velmi intenzivně se proto v souladu s naší působností věnujeme činnosti cizích zpravodajských služeb,“ svědčí o tom, že BIS vnímá současnou situaci jako ohrožující pro zmíněné politiky. Nedává ji ale do přímé souvislosti s daným ruským diplomatickým pracovníkem.

Rusko zmíněné politiky za jejich kroky veřejně kritizovalo a v ruském parlamentu prošel zákon, díky němuž je možné trestně stíhat a až na 5 let věznit osoby, které nějakým způsobem poškodí či zničí hroby a památníky ruských obětí druhé světové války. Tento zákon by dle svého znění měl jít vymáhat i mimo území Ruské federace. České Ministerstvo zahraničí se proti tomu ale vymezilo ve svém prohlášení s tím, že taková legislativa nebude na území České republiky vymahatelná.

Proti informacím z článku v Respektu se Rusko ohradilo, dementovalo jej jako „novinářskou kachnu“ a diskreditační desinformační kampaň. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil možnost otrávení českých politiků jako absurdní a nemyslitelnou.

Pro Deník N komentovaly tuto situaci i blíže neurčené zdroje od policie: „Ministr Tomáš Petříček si předvolal ruského velvyslance Zmejevského a řekl mu, že tuto informaci máme a že jestli se těm lidem něco stane, budeme vědět, kdo to udělal, a budeme adekvátně reagovat.“ (…) „Ti tři na základě těchto informací dostali policejní ochranu“. Sám ministr Petříček pak toto vyjádření nepopřel, ale ani nepotvrdil.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť oficiálně jak bezpečnostní složky, tak ministr Petříček informace Respektu nepotvrdily.