Demagog.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš (Piráti)

  • 170
  • 18
  • 15
  • 21

Výroky

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Já jsem si tady našel věc, kterou vy jste napsal, když ta kauza začala. Vojtěch Filip, cituji: „Někteří takzvaní“ – nechápu, proč takzvaní – „komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů“ – který mají – „dokonce i zahraniční politiku a jít i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží,“ – zde tedy přiznáváte, že jsou v potížích – „tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.“ To jste napsal v reakci na Twitteru. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

26. dubna se předseda KSČM Vojtěch Filip takto opravdu vyjádřil na svém Twitteru.

skrýt celé odůvodnění

Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020

Vojtěch Filip takto komentoval situaci kolem policejní ochrany pražského primátora Zdeňka Hřiba, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a starosty Řeporyjí Pavla Novotného.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Česká republika v současné době čelí výhrůžkám od dvou mocností – v jedné věci to je Čína, týkající se věci Tchaj-wanu a podobně, druhá věc je Rusko, týkající se odstranění sochy – v komunální politice. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

ČR skutečně čelí silnému nátlaku ze strany Číny i Ruska, který lze označit i za vyhrožování. V prvním případě se jedná o výhrůžky kvůli dříve plánované cestě Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, v druhém případě kvůli odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6.

skrýt celé odůvodnění

Obchodní cesta na Tchaj-wan, kterou plánoval minulý předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera, byla kritizována ze strany prezidenta Zemana i premiéra Babiše. Oba sdíleli názor, že plánovaná cesta by nebyla v národním zájmu a mohla by ohrozit podnikání českých firem v Číně. Ministr zahraničních věcí Petříček uvedl, že v zájmu České republiky je vztahy s Čínou rozvíjet a že doufá, že Kuberova cesta by je nijak neohrozila. „Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany,“ poznamenává k tématu například ČTK.

20. ledna však Jaroslav Kubera zemřel a nově zvoleným předsedou horní komory Parlamentu byl 19. února zvolen Miloš Vystrčil, předseda senátorů ODS a místopředseda strany. 12. března pak Vystrčil oznámil, že z důvodu šíření koronaviru se cesta na Tchaj-wan ruší. Uvedl ale také, že je možné, že po skončení zavedených opatření bude o cestě znovu uvažovat.

Cestu na Tchaj-wan Kuberovi nedoporučoval kromě prezidenta a premiéra i předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček. Už v lednu čínská ambasáda dopisem určeným Pražskému hradu varovala před možnými následky Kuberovy cesty, které by mohly pocítit české firmy, které v Číně podnikají, ale i samotný Kubera. Dopis se pak dostal i k Jaroslavu Kuberovi. Podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky šlo „o pokus zastrašit a vyhrožovat, aby se ta cesta neuskutečnila“. Dopis u svého manžela objevila Věra Kuberová až po jeho smrti. Předala ho Senátu a Miloš Vystrčil Hradu adresoval už několik dopisů s žádostí o vysvětlení. Odpovědi od Miloše Zemana se však nedočkal a vyjádření hradního kancléře Vratislava Mynáře nepovažuje Vystrčil za dostatečné. Podle rodiny Jaroslav Kubera obdržel výhrůžný dopis 14. ledna na novoročním obědě s prezidentem Zemanem a dalšímu nátlaku čelil i 17. ledna na oslavě Nového čínského roku přímo na čínské ambasádě. Jaroslav Kubera zemřel pravděpodobně na infarkt a podle slov jeho dcery Venduly Vinšové ho jeho počínání a to, že neustoupil, „stálo v podstatě život“.

Okolnosti vzniku dopisu, který byl nejdříve doručen Hradu a poté i Kuberovi, zůstávají doposud neobjasněné. Miloš Vystrčil i nadále nepopírá, že se cesta v budoucnu opravdu uskuteční. Dle informací Deníku N měl tento dopis objednat přímo hradní kancléř Mynář.

Čína pak kritizovala např. i přijetí pomoci s původem z Tchaj-wanu.

Rusko Česku vyhrožuje kvůli tomu, že 3. dubna byla z náměstí Interbrigády v Bubenči odstraněna socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Koněv se sice podílel na osvobozování Prahy na konci druhé světové války, avšak v roce 1956 krvavě potlačil maďarské povstání proti stalinistické diktatuře a okupaci. Proti odstranění se vyjádřil prezident Miloš Zeman i Komunistická strana Čech a Moravy. Rusko dokonce pohrozilo odvetnými kroky a ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal návrh na trestní stíhání politiků, kteří sochu nechali odstranit. Českému ministru obrany Lubomíru Metnarovi poslal dopis, ve kterém žádá, aby byla socha Rusku vrácena. Socha ale patří Praze 6, Ministerstvo obrany by tak o tom nemohlo rozhodnout.

Týdeník Respekt přišel 21. dubna s informací, že do České republiky přicestoval muž, který by mohl ohrožovat starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a pražského primátora Zdeňka Hřiba. Na možné bezpečnostní riziko byl upozorněn i starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný. Ten byl ze strany Ruska kritizován kvůli památníku vlasovcům, který v současné době už stojí na řeporyjském náměstí.

Ondřej Kolář se spolu s dalšími zastupiteli Prahy 6 podílel na odstranění sochy Koněva. Kvůli výhrůžkám se nyní skrývá na neznámém místě a je pod policejní ochranou. Policie hlídá i Zdeňka Hřiba a Pavla Novotného. Výhrůžky na adresu těchto tří politiků mířily i ze strany proruských aktivistů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil situaci s Čínou i situaci s Ruskem jako snahu o narušení jednoty v zahraniční politice České republiky: „Když někdo narušuje jednotu České republiky z hlediska zahraniční politiky, což se může dít polemikou kvůli cestě na Tchaj-wan nebo odstraněním sochy maršála Koněva, naše obranyschopnost orientovaná členstvím v NATO dostává trhliny. A to může být přesně záměr těchto velmocí (Čína, Rusko), které by byly rády, kdybychom nebyli pevně ukotveni v NATO, protože bychom pro ně byli jednodušším soustem.“

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ústřední krizový štáb, který předpokládá i zákon, nevznikl úplně na začátku, že vlastně vláda si držela skrze ty tiskové konference jakési přednostní právo oznamovat lidem i politikům i firmám své rozhodnutí, a pak teprve následně vznikl ten Ústřední krizový štáb, což podle předpokladů měl být orgán, který se skládá z odborníků, který vládě dává ty podklady, a na základě těch dělá vláda jednotlivá opatření. Interview ČT24, 30. března 2020

V případě vyhlášení nouzového stavu na území České republiky počítá krizový zákon s vytvořením Ústředního krizového štábu, ten byl však vytvořen až několik dní později po vyhlášení nouzového stavu.

skrýt celé odůvodnění

Krizový zákon (zákon č. 240/200 Sb.), který poslanec Bartoš zmiňuje, předpokládá vznik Ústředního krizového štábu v případech krizové situace, jíž se rozumí:

Mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav) (§ 2, písm. b).

Vláda podle § 4, odst. 1 písm. c)zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.

Ústřední krizový štáb podle čl. 2 odst. 4 ve znění usnesení vlády (.pdf, str. 1) ze dne 15. března 2020 zejména:

a) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

b) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků a informuje Bezpečnostní radu státu,

c) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,

d) připravuje Bezpečnostní radě státu nebo vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem České republiky.

Mimo předsedy štábu jsou dalšími členy štábu náměstci jednotlivých ministrů, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident České republiky, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády ČR (.pdf, str. 2). Podle čl. 7 „Štáb může na svá zasedání přizvat představitele dalších ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků a další odborníky.“ (.pdf, str. 4)

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy byl na území České republiky v souladu s Ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky (Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.) vyhlášen nouzový stav od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.

Od vyhlášení nouzového stavu o opatřeních jednala a rozhodovala pouze vláda. O způsobu krizového řízení v době nouzového stavu se v den jeho vyhlášení vyjádřil premiér Babiš například takto: „My jsme se jasně domluvili, že tento nouzový stav řídí vláda. Byl bych velmi rád, kdyby ustaly spekulace o tom, jak se to má řídit a jestli se to má řídit. My jsme jasně uložili na vládě členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášením nouzového stavu, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to ještě před uplatněním.“

Do ustavení Ústředního krizového štábu (tedy v období mezi 12. a 15. březnem 2020) vláda rozhodla například o:

  • opatření o zákazu vstupu do ČR a cestování do rizikových zemí (.pdf),
  • opatření o zákazu pořádání kulturních, sportovních a dalších akcí s účastí nad 30 osob (.pdf),
  • opatření o dočasném znovuzavedení ochrany hranic ČR (.pdf)
  • rozšíření rizikových zemí, po návratu z nichž se nařizuje povinná čtrnáctidenní karanténa,
  • pracovní povinnosti pro studenty v denní formě studia vyšších odborných a vysokých škol v oborech souvisejících se sociální péči či sociální pedagogikou a dalších oborech,
  • uzavření všech obchodů kromě prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších,
  • zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb,
  • zákazu volného pohybu osob.

Aktivace Ústředního krizového štábu proběhla 15. března 2020, jeho předsedou se stal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. První jednání štábu se uskutečnilo 16. března 2020. 30. března 2020 jej ve funkci předsedy Ústředního krizového štábu vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Náměstek Prymula byl jmenován do funkce předsedy Centrálního řídicího týmu COVID-19, nově zřízenému poradnímu orgánu vlády, který koordinuje organizaci tzv. chytré karantény.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Jde tam (do čela ÚKŠ, pozn. Demagog.cz) pan ministr Hamáček, což ministr vnitra tam měl být od začátku. Interview ČT24, 30. března 2020

Dle původního znění statutu Ústředního krizového štábu měl být v jeho čele ministr vnitra Hamáček. Usnesením vlády ze dne 15. března 2020 však došlo ke změně Statutu ÚKŠ tak, že v čele mohl stanout i náměstek Prymula.

skrýt celé odůvodnění

Podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) je Ústřední krizový štáb (ÚKŠ)pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.

Podle usnesení vlády (.pdf, str. 2) ze dne 24. listopadu 2008 č. 1 500 ve znění usnesení vlády ze dne 13. ledna 2020 č. 43 má ÚKŠ 18 členů a

Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:

a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.

Usnesením č. 213 (.pdf) ze dne 15. března 2020 vláda ČR změnila Statut ÚKŠ. Podle nového znění Statutu (.pdf, str. 2) „Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.

15. března vláda pak aktivovala ÚKŠ a premiér Andrej Babiš jeho předsedou jmenoval Romana Prymulu, náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. Den poté, v pondělí 16. března, pak proběhlo první zasedání ÚKŠ.

V pondělí 30. března pak v čele ÚKŠ vystřídal Romana Prymulu ministr vnitra Jan Hamáček. Roman Prymula se od té doby věnuje přípravě chytré karantény, která, pokud by se osvědčila, by mohla vést k uvolnění plošných omezení.

Nouzový stav byl „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republikyvyhlášen však už 12. března, a to na dobu 30 dnů. Pokud by byl tedy současně s vyhlášením nouzového stavu sestaven i ÚKŠ tak, jak tomu u nás bylo například při velkých povodních v roce 2006, jeho předsedou by byl jmenován ministr vnitra Hamáček hned od začátku, neboť nedošlo k žádné ze situací vyjmenovaných v Článku 4, odstavce 2, písmene b) (.pdf, str. 2) Statutu ÚKŠ, ve kterých by v čele štábu stanul ministr obrany.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když jsme dostali pozvánku pro zástupce opozice, tak jsme s hnutím STAN vybrali makroekonoma, odborníka, nepolitika z CERGE institutu pana Filipa Matějku. Interview ČT24, 30. března 2020

Nabídku o doplnění tří volných míst v Ústředním krizovém štábu dostala opozice 24. března. Piráti a STAN jako svého kandidáta společně navrhli Filipa Matějku. Matějka je výzkumným pracovníkem Národohospodářského ústavu AV ČR a členem akademického sboru CERGE-EI.

skrýt celé odůvodnění

Při svém úvodním projevu na zasedání vlády v úterý 24. března nabídl Andrej Babiš opozici tři místa v Ústředním krizovém štábu. Řekl: „Myslím si, že bychom měli spolupracovat a ukázat lidem, že jsme schopni jít příkladem a v důležitých chvílích nehledět na stranické preference. Všichni. Proto bych rád nabídl zástupcům opozice tři odborná místa v Ústředním krizovém štábu, který epidemii koronaviru řeší a bojuje s ní na denní bázi.”

Piráti na svém webu ve středu 25. března zveřejnili, že spolu s hnutím STAN navrhují jako svého kandidáta do Ústředního krizového štábu Filipa Matějku. 

„Jsem přesvědčen, že pohled renomovaného ekonoma s takto silným profesním zázemím, zkušenostmi a navíc s velmi potřebnou specializací na roli informací v ekonomice i politice, nesmí v krizovém štábu chybět. Se STAN tu máme velmi podobný pohled na věc, proto jsem rád, že jsme se shodli na společném kandidátovi, kterého panu premiérovi představíme.” - Ivan Bartoš

„Také musím ocenit konstruktivní přístup k dohodě na společné nominaci. Jednotný postup bude při jednáních s vládou výhodou. V současné době je zcela klíčové nalézt a aplikovat takové nástroje, které zmírní dopady krize na českou ekonomiku, proto přicházíme s nominací zkušeného makroekonoma.” - Vít Rakušan

Filip Matějka byl zvolen do krizového štábu nakonec spolu s dalšími třemi kandidáty. Těmi jsou lékař a poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS).

doc. RNDr. Filip Matějka, PhD. je český ekonom, který se zaměřuje zejména na studium makroekonomie, ekonomické teorie, ekonomie informací a behaviorální ekonomie. V roce 2004 vystudoval na Univerzitě Karlově fyziku. Na Princetonské univerzitě v USA pak získal doktorát z aplikované matematiky. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. V roce 2016 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru společenské vědy.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když se podíváte na vyjádření paní ministryně Maláčové, tak ta si do toho taky čerstvě přisadila, ta pro změnu řekla, že předpokládala, že zdravotní vybavení pro domovy seniorů či LDN nebo řekněme nezdravotní zařízení primárně, zařizuje Ministerstvo zdravotnictví. Interview ČT24, 30. března 2020

Ministryně Jana Maláčová v souladu s výrokem uvedla, že dodání ochranných pomůcek pro domovy důchodců a jiná zařízení sociálních služeb je prioritní úkol pro Ministerstvo zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

V souladu se zněním výroku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že dodání ochranných pomůcek pro domovy důchodců a jiná zařízení sociálních služeb je prioritní úkol pro Ministerstvo zdravotnictví. Uvedla tak v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Komentář uvedený ve výroku, že si Jana Maláčová „přisadila“, odkazuje na debatu ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, která se rozvinula pod twitterovým příspěvkem Josefa Středuly, jenž komentoval nedostatek ochranných prostředků v domovech pro seniory. Ministři vnitra a zdravotnictví následně pod příspěvkem začali rozebírat, pod které ministerstvo již zmíněný dodej ochranných pomůcek spadá.

Domovy pro seniory nemají ochranné pomůcky, může to být fatální, varuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Jde o celkem 140.000 osob (zaměstnanců a klientů). https://t.co/3Gm8T43qtO via @infocz_web @VrataDostal cc @tripartita_cz @ZdravkoOnline @adamvojtechano pic.twitter.com/T1C0z0HkMp

— Josef Stredula (@JStredula) March 28, 2020

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A když se podíváte na pandemický plán, který Česká republika má od roku 2011, tak jedna z priorit je tam meziresortní koordinace. Interview ČT24, 30. března 2020

Pandemický plán vznikl skutečně v roce 2011. Počítá se zapojením velkého množství resortů a institucí. Samotná koordinace těchto resortů není přímo uvedena jako priorita. Z plánu je ale zřejmé, že se s meziresortní koordinací počítá a je implicitně považována za klíčovou.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase a ministrem zdravotnictví byl tehdy Leoš Heger.

Plán (str. 5) uvádí v kapitole Hlavní principy Pandemického plánu ČR, že „mezi klíčové principy PP ČR patří (…) “whole of society” postoj, který zdůrazňuje nejen centrální roli zdravotnického sektoru, ale také významné role všech sektorů společnosti“.

Dále (od str. 16) jsou popsány různé fáze vývoje pandemie. Konkrétně jde o období před pandemií, pandemické pohotovosti, samotné pandemie, období ústupu a období po pandemii. V každé fázi jsou rozepsaná daná opatření a k nim přidružené státní orgány a resorty, které mají danou oblast v kompetenci, navíc každá pandemická fáze obsahuje oddíl popisující intersektorální spolupráci. Vzhledem k tomu, že u většiny opatření je orgánů a resortů více, tak je jasné, že se počítá se spoluprací jednotlivých orgánů a resortů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) pandemický plán z roku 2011 a ten předpokládal vznik skutečně toho, řekněme boardu odborníků, ten ústřední krizový štáb, který pracuje s daty (...) Interview ČT24, 30. března 2020

Pandemický plán z roku 2011 neobsahuje žádné zmínky o Ústředním krizovém štábu. Předpokládá vznik jiného orgánu, Ústřední epidemiologické komise. V plánu není určeno, kdo má být jejím členem, ani že by měl být odborníkem.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase, kdy byl ministrem zdravotnictví Leoš Heger.

Na úvod hodnocení uveďme, že Pandemický plán neobsahuje zmínky o Ústředním krizovém štábu, jak uvádí Ivan Bartoš ve svém výroku. Ústřední krizový štáb je vymezen § 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. V něm je o tomto štábu uvedeno následující:

„Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.“

15. března 2020 byl uveřejněn na stránkách vlády dokument upřesňující záležitosti ohledně Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). ÚKŠ je zařazen do Bezpečnostní rady státu a je pracovním nástrojem vlády pro řešení krizové situace. V článku 2 je uvedena působnost ÚKŠ. Krizový štáb má připravovat návrhy řešení krizové situace a ty předkládat na schůzi Bezpečnostní rady státu nebo na schůzi vlády. 

Pandemický plán, jak již bylo uvedeno, neobsahuje zmínky o ÚKŠ. Na straně 15 však vymezuje (.pdf) obdobný orgán, tzv. Ústřední epidemiologickou komisi. Ta má být pracovním orgánem vlády a mezi její úkoly má patřit:

  • „Informovat vládu o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky.“
  • „Koordinovat a kontrolovat činnost krajských komisí pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky.“
  • „Vyhodnocovat vývoj epidemiologické situace.“
  • „Doporučovat vládě příjímání [sic] příslušných protiepidemických opatření s celostátní působností.“

Ivan Bartoš uvádí ve svém výroku, že pandemický plán předpokládá vznik skupiny odborníků, která pracuje s daty. Jestliže má Ústřední epidemiologická komise informovat vládu například o průběhu pandemie, pak z toho lze dovodit, že má skutečně pracovat s relevantními daty. S daty ostatně pracuje naprostá většina veřejných i soukromých institucí. V Pandemickém plánu není přímo uvedeno, že se má tato komise skládat z odborníků, věta „ÚEK v případě potřeby iniciuje svolání týmu vybraných expertů“ (.pdf, str. 15) naopak naznačuje, že odbornost ÚEK není nezbytná.

Výrok však hodnotíme jako nepravdu zejména kvůli tomu, že Ivan Bartoš nesprávně zaměnil Ústřední epidemiologickou komisi za Ústřední krizový štáb, o kterém se Pandemický plán vůbec nezmiňuje.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Někteří občané se na to dotazovali už zákonem 106, je to skutečně plán distribuce příjmů a dlouhodobý plán zásilek, které se týkají zdravotnictví, od obleků, respirátorů po roušky. Interview ČT24, 30. března 2020

Nelze dohledat žádné již zodpovězené dotazy občanů na základě zákona č. 106 ohledně distribuce příjmů a dlouhodobého plánu zásilek ochranného materiálu. Nelze však vyloučit, že nějaký občan o tyto informace už žádal a zatím nebyly veřejnosti poskytnuty.

skrýt celé odůvodnění

Nenašli jsme žádný zodpovězený dotaz, který by se přímo ptal na nějaký plán distribuce příjmů a dlouhodobý plán zásilek zdravotnického materiálu, u žádné ze státních institucí, jejíž působnost se k této problematice vztahuje. Žádná zodpovězená žádost o informace, o kterých poslanec Bartoš mluví, není dostupná na webových stránkách české vlády, ani na stránkách Ministerstva zdravotnictví či Ministerstva vnitra.

Mezi poskytnutými informacemi na základně zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, lze na webu české vlády najít informace týkající se např. vybavení ochrannými pomůckami členů vlády či vyhlášení nouzového stavu, nikoliv však informace, o kterých mluví Ivan Bartoš. 

Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze pak dohledat odpovědi na otázky ohledně hygienického vybavení zdravotnických zařízení (.pdf), přenašečů koronaviru přijíždějících z ciziny (.pdf) a vyhlášení mimořádných opatření (.pdf) spojených s epidemií nemoci COVID-19. Žádný z dotazů ale opět nemíří k plánu distribuce příjmů a dodávek zdravotnického materiálu.

Ministerstvo vnitra zatím neodpovídalo na dotaz jakkoliv se týkající epidemie koronaviru. 

Zároveň však nejsme schopni ověřit, zda už nějaký občan žádost o informace podle zákona č. 106 nepodal, ale příslušné orgány ho ještě nestačily zodpovědět. Poslední zveřejněné dotazy v době ověřování výroku (1. dubna 2020) byly pokládány přibližně v polovině března. Později podané žádosti tedy ještě nejsou zpracované a my o nich nejsme schopni zjistit bližší informace.

Na nejasný a nedlouhodobý plán distribuce ochranných prostředků si už ale stěžují i kraje a opozice – ať už Pirátská strana nebo např. ODS. Dohady o způsobu distribuce ochranných prostředků proběhly v posledních dnech i mezi samotným ministrem vnitra a ministrem zdravotnictví. 

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My na jednu stranu slyšíme od pana premiéra, že všichni všeho mají dostatek a bokem se pak dovídáme, že ty domy pro seniory nemají vůbec, lékaři si potom stěžují na sociálních sítích, píšou dopisy vládě. Interview ČT24, 30. března 2020

Andrej Babiš na tiskové konferenci 14. března tvrdil, že je dostatek ochranných pomůcek. Jak zdravotnická, tak sociální zařízení si však poté v médiích i na sociálních sítích opakovaně stěžovala na nedostatek respirátorů.

skrýt celé odůvodnění

„Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde a já jim to dnes osobně rozvezu,“ popíral Andrej Babiš nedostatek ochranných pomůcek na tiskové konferenci 14. března.

Po této tiskové konferenci si však lékaři přesto stěžovali na sociálních sítích i v médiích, že nemají dostatek ochranných pomůcek.

Například 20. března popisoval lékař Čestmír Vybíhal: „Zdravotní personál této nemocnice (ve Šternberku, pozn. Demagog.cz) nemá vůbec respirátory.” O čtyři dny později uvedl další lékař David Dezort: „Vybavení v Litomyšlské nemocnici a záchrance je stále nedostatečné. Zaskočilo mne, že během mé služby na záchranné službě měli zdravotníci na obličeji plátěné darované roušky. Já osobně si z ordinace přinesl vlastní nanoroušku, kterou mi poskytl známý z vesnice, jinak bych na puse jako lékař také nosil ruční práci úžasných spoluobčanů.“ O nedostatku ochranných pomůcek napsala také prezidentka Komory zubních techniků ČR Alexandra Seidlová v otevřeném dopisu ministru zdravotnictví a vládě ČR.

Hejtman Vysočiny pověřený řízením Asociace krajů Jiří Běhounek si stěžoval na systém nákupů a distribuce ochranných pomůcek a žádal o jeho centralizaci Ministerstvem vnitra. Množství, které do regionů plyne, je podle něj stále nedostatečné, odkázal přitom i na nákazu koronavirem v domovech pro seniory.

Asociace i zdravotnické odbory už začátkem března žádaly o ochranné pomůcky pro pracovníky sociálních služeb. Přesto na konci března průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb zjistil, že celkem 90 procent domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb nemá vůbec žádné respirátory nejvyšší třídy (FFP3). Každý dvanáctý poskytovatel péče nemá ani respirátory s nižší ochranou či roušky. Sedm z deseti poskytovatelů pak hlásilo, že nemá k dispozici žádný jednorázový ochranný oblek a dvě třetiny zařízení si stěžovaly na to, že nemají vůbec žádné ochranné brýle.