Demagog.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš (Piráti)

  • 143
  • 15
  • 14
  • 18

Výroky

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na konci roku se hlasovalo o odvolání Jakuba Michálka a on nebyl odvolán. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

O odvolání poslance Michálka se hlasovalo 4. listopadu 2019. Pro odvolání se nevyslovil dostatečný počet členů na celostátním fóru.

skrýt celé odůvodnění

O odvolání poslance Michálka z postu místopředsedy Pirátské strany se mluvilo už v druhé polovině října 2019. Jednalo se o nařčení Jakuba Michálka z šikany a arogantního chování. Toto se událo na fóru Pirátské strany, kde si vedoucí Personálního odboru Jana Kovaříková stěžovala právě na údajné arogantní chování, šikanu poslance Michálka. Konkrétně na přehnaný nátlak na pracovišti či diskreditace před poslanci.

Paní Kovaříkové se zastal poslanec EP za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa. Ten podal svůj náhled na situaci. Konkrétně souhlasil s šikanou na pracovišti. Dodal, že pokud nebude Jakub Michálek odvolán z funkce místopředsedy, tak sám europoslanec Peksa na svou funkci místopředsedy rezignuje.

4. listopadu 2019 se na celostátním fóru hlasovalo o odvolání Jakuba Michálka z postu místopředsedy strany. Hlasování se účastnilo 770 z 1008 straníků. Pro odvolání bylo nutných 385 hlasů. Pro odvolání hlasovalo 294 členů, proti bylo 371 členů a pro pokračování diskuse hlasovalo 184. Během hlasování bylo možné hlasovat pro více možností. Jakub Michálek tedy hlasování o odvolání ustál.

Druhý den, 5. listopadu 2019, na hlasování zareagoval poslanec EP Mikuláš Peksa. S okamžitou platností se vzdal postu místopředsedy strany. Odvolal se na svá dřívější slova.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

REDAKTORKA: Zůstal (Jakub Michálek, pozn. Demagog.cz), ale nechtěl už kandidovat na prvního místopředsedu.
IVAN BARTOŠ: Ale ano. To on oznámil už někdy v půlce minulého roku. Ostatně těžiště jeho práce leží v poslaneckém klubu, kde se minulý týden volil předseda poslaneckého klubu a Jakub Michálek ho obhájil. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Jakub Michálek skutečně svůj záměr neobhajovat post předsedy strany sdělil ještě před započetím kauzy ohledně jeho odvolání. V druhém lednovém týdnu pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu Pirátů ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Jakub Michálek čelil na přelomu října a listopadu 2019 neúspěšnému pokusu o odvolání z pozice prvního místopředsedy Pirátů. V listopadu 2019 se nechal slyšet, že svoji pozici místopředsedy obhajovat nebude a bude pokračovat v práci ve Sněmovně. Je předsedou poslaneckého klubu Pirátů již od října 2017. Na pirátském fóru se ke svému odvolání v příspěvku z 24. října 2019 vyjadřuje následujícím způsobem:

„Já jsem již před nějakou dobou řekl, že znovu kandidovat nebudu, že se chci plně soustředit na vedení klubu a přenechat práci v republikovém předsednictvu někomu dalšímu kdo má čerstvý elán posouvat věci k lepšímu. Máme hodně nových šikovných zastupitelů a já si chci trochu oddechnout, dodělat dizertaci a věnovat se více svým blízkým.“

Poslanec Michálek pak skutečně 7. ledna 2020 obhájil post předsedy poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Michálkův příspěvek na pirátském fóru potvrzuje slova poslance Bartoše, že svůj záměr neobhajovat post místopředsedy strany proklamoval Michálek ještě před kauzou jeho odvolání. Zda to však skutečně bylo již v létě 2019 se nám nepodařilo z veřejných zdrojů zjistit.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

I to celostátní fórum není delegátské, že by tam jeli nějací vybraní zástupci. Bylo tam na místě 700 lidí, ne všichni byli členové. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Sjezdu Pirátů v Ostravě se měli možnost zúčastnit všichni členové strany. Na místě bylo okolo 700 lidí, z toho přibližně desetina byli novináři.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš odpovídá na otázku, zda je rád, že Pirát Jakub Michálek, na kterého v prosinci 2019 byly vzneseny kritické ohlasy uvnitř strany, nekandiduje na prvního místopředsedu strany. Ivan Bartoš ve výroku zkráceně popisuje stranický systém – členové Pirátů navrhnou své kandidáty a o nich se na celostátním sjezdu hlasuje, viz stanovy strany. Staronový předseda Bartoš pak správně upozorňuje, že celostátní sjezd strany není určen jen vybraným delegátům, ale všem straníkům (čl. 8 odst. 2 Stanov).

Volení místopředsedy se zúčastnilo celkem 653 Pirátů (jedná se o 63,4 % všech členů Pirátů) včetně těch, kteří hlasovali prostřednictvím internetu a nebyli na sjezdu přítomni. Na celostátním fóru se opravdu sešlo 700 lidí, registrováno bylo kromě členů také 70 novinářů a 40 dětí, je tedy pravdou, že ne všichni účastníci celostátního fóra byli členové.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Došlo tam k zajímavé obměně, kdy předtím jsme tam (v předsednictvu Pirátů, pozn. Demagog.cz) byli všichni zároveň ještě poslanci, Mikuláš Peksa v té době i europoslanec. A teď tam máme novou posilu Martina Kučeru, který roky vede administrativní odbor Pirátů. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Do předsednictva Pirátů byl 11. ledna 2020 vedle Ivana Bartoše, Olgy Richterové a Radka Holomčíka nově zvolen poslanec Vojtěch Pikal a také Martin Kučera, který je vedoucím administrativního odboru strany.

skrýt celé odůvodnění

Od 6. ledna 2018 se předsednictvo Pirátské strany skládalo z předsedy Ivana Bartoše (poslanec od 21. října 2017), první místopředsedkyně Olgy Richterové (poslankyně od 21. října 2017), druhého místopředsedy Radka Holomčíka (poslanec od 21. října 2017), třetího místopředsedy Jakuba Michálka (poslanec od 21. října 2017) a čtvrtého místopředsedy Mikuláše Peksy, který rezignoval na post místopředsedy 5. listopadu 2019 (poslanec od 21. října 2017 do 6. června 2019 a europoslanec od 2. července 2019).

Piráti mají nové předsednictvo od 11. ledna 2020. Na post předsedy strany opět usedl Ivan Bartoš, své pozice místopředsedů opět obhájili také Olga Richterová a Radek Holomčík. Nově zvolen za místopředsedu Pirátů byl poslanec Vojtěch Pikal a také Martin Kučera, který je vedoucím administrativního odboru strany, kterým byl zvolen již v roce 2014, a je členem Pirátů od roku 2010.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na webu jsou zveřejněna účetnictví poslaneckého klubu, evropského poslaneckého klubu, jsou tam smlouvy, které podepsali, faktury, které ten klub vykazuje, jsou tam i transparentní účty všech poslanců. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Česká pirátská strana na svých webových stránkách poskytuje veřejnosti informace o hospodaření strany, včetně např. rozpočtu poslaneckého klubu, registru smluv či faktur a účetnictví strany.

skrýt celé odůvodnění

Na webu České pirátské strany je k dispozici velké množství informací týkající se financování a provozu strany, počínaje výročními zprávami, přes účetnictví strany a jednotlivé faktury až ke smlouvám a transparentním účtům.

Rozcestníkem pro orientaci ve financování Pirátů je stránka Finančního týmu, ze které je možné se dostat k výročním zprávám (nejnověji za rok 2018), pohybům na účtech či rozpočtu strany a jeho plnění. V sekci „Aktuální rozpočet strany“ je také možno nalézt výdaje Poslaneckého klubu Pirátů, velmi přehledně jsou také příjmy a výdaje klubu zpracovány přímo na stránkách strany. V Aktuálním rozpočtu strany je pak také možno dále dohledávat detaily k jednotlivým nákladům a jejich fakturám. Zároveň je možno do účetnictví Pirátů vstupovat i přes jejich Otevřené účetnictví, které zobrazuje hospodaření strany z účetního pohledu. Transparentní účty jednotlivých poslanců nebylo možno dohledat, na stránkách strany jsou k dispozici jen příjmy a náklady jednotlivých poslanců vážících se k asistentovnému a „expertovnému“ (např. Mikuláše Ferjenčíka), nicméně kompletní přehled všech pohybů k dispozici není.

Registr smluv, na základě kterých dochází k plnění a proplácení faktur, je pak také k dispozici na stránkách strany.

Evropský poslanecký klub a evropští poslanci poté fungují podle stejného modelu a jejich výdaje, faktury, registr smluv, popř. transparentní účty (např. Mikuláše Peksy) jsou taktéž k dispozici na internetu.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Protože on předkládal jednotlivé návrhy (na udělení státního vyznamenání, pozn. Demagog.cz), ono pak bylo hlasování posunuto na dřívější termín, takže jsme ani na klubu neprošli jednotlivá jména a hlasovalo se spousta jmen po jednom. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Hlasování o návrzích na udělení státních vyznamenání bylo předřazeno přímo na návrh pirátského místopředsedy Sněmovny Pikala. Ten také neprojednání návrhů na klubu zdůvodňuje nižší důležitostí tématu, ne primárně časovou tísní. Pikal si také o kandidátech informace zjišťoval.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že poslanec Bartoš reaguje na poznámku moderátorky, že pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal při hlasování o nominantech na státní vyznamenání nevěděl, kdo to byl Karel Sýs. Část Pirátů pak navíc pro tohoto komunistického básníka, resp. pro nominaci na jeho vyznamenání, hlasovala.

Co se pak týče samotného výroku, Vojtěch Pikal skutečně předkládal jednotlivé návrhy na udělení státních vyznamenání pouze po jménech, na schůzi 25. května 2018 se neprojednávaly jednotlivé medailonky navržených vyznamenání, není to ovšem něco neobvyklého, jak Vojtěch Pikal zmínil na schůzi, medailonky byly rozeslány poslancům den před hlasováním a podle pravidel sněmovního jednání mohou být návrhy (jiné než návrhy zákonů) zařazeny na pořad schůze tak, aby měli poslanci podklad (tzv. sněmovní tisk) doručený nejméně 24 hodin před projednáváním návrhu na schůzi.


„Nebudu samozřejmě číst podrobně ty jednotlivé medailonky, které vám byly rozeslány během včerejška a jsou vám k dispozici již delší dobu na discích Sněmovny (od 11. května 2018, pozn. Demagog.cz), to můžeme případně potom rozebrat podrobně, jestli bude mít někdo zájem. Já bych teď jenom načetl ta jména a pak budeme hlasovat u každého jména jednotlivě a potom o návrhu jako celku.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018.

Na sněmovním webu byly medailonky dostupné již od 11. května 2018. Návrh byl součástí pořadu 13. plenární schůze Sněmovny dle doporučení grémia Sněmovny, přičemž byl zařazen jako bod č. 114. Dne 25. května 2018 pak skutečně došlo k předřazení tohoto bodu, resp. jeho zařazení jako pevný bod programu daného dne. Tento návrh však podal sám místopředseda Sněmovny Pikal.

„A pak mám druhý návrh. Jedná se o to, že na dnešní schůzi jsou zařazeny návrhy Poslanecké sněmovny na udělení státních vyznamenání. Jedná se o bod 114, sněmovní dokument 731. Já bych vás chtěl poprosit, abychom ho projednali dnes, to znamená 25. 5., po případném bloku třetích čtení, abychom to mohli stihnout včas dodat na Hrad. Děkuji.“

„Další návrh bylo pevné zařazení bodu číslo 114, to jsou státní vyznamenání, dnes po případném bloku třetích čtení. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018

Bez tohoto pevného zařazení by pak skutečně ten den nedošlo k projednání návrhu státních vyznamenání, a to vzhledem k tomu, že 25. května byly projednávány body pořadu schůze č. 21 – 33. Projednat bod 114, pod kterým byla státní vyznamenání na pořadu schůze zařazena, by se tak zjevně nestihlo.

Důležitá jsou dále i slova samotného Vojtěcha Pikala. Na svém facebookovém profilu přiznal, že jména a historii jiných nominantů si před hlasováním kontroloval. Kontrolovat „dětského básničkáře" Sýse ho však nenapadlo. Dále pak neprojednání jednotlivých nominací nepřikládal časové nemožnosti, avšak nižší důležitosti tématu. „Nepřikládali jsme tomu nějakou zásadní důležitost vedle toho, jaké tisky byly v tu chvíli připraveny na plénu,“ uvedl poslanec Pikal.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť medailonky nominantů byly k dispozici již 2 týdny před předmětným hlasováním a návrh na předřazení bodu, který dle Bartoše měl danou chybu spočívající v hlasování i pro komunistického básníka Karla Sýse způsobit, pak podal sám pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Neprojednání nominantů na jednání poslaneckého klubu také Vojtěch Pikal zdůvodnil nikoliv časovou nemožností, nýbrž nižší atraktivností tématu. Informace o jiných nominantech si navíc Vojtěch Pikal zjišťoval individuálně.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vláda začala sněmovnou protlačovat daňový balíček v době, kdy už existoval návrh rozpočtu, který počítá s těmito dodatečnými příjmy. Deník, 9. listopadu 2019

Ministerstvo financí již v květnu 2019 v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu prezentovalo záměr upravit oblast daní týmž způsobem, který byl následně obsahem daňového balíčku, vládou předloženého v červnu 2019.

skrýt celé odůvodnění

Daňový balíček (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán 13. června 2019.

První čtení návrhu proběhlo 9.10. července 2019 na 33. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Dne 25. září prošel návrh zákona druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 na 35. schůzi a návrh zákona byl schválen (.pdf) Poslaneckou sněmovnou. Zákon byl do Senátu doručen 8. listopadu 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění dále odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Ministerstvo financí poprvé předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 16. září 2019. Své záměry stran rozpočtu pro rok 2020 však prezentovalo již v květnu 2019 tiskovými zprávami, které hovořily o zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu od prvního ledna 2020, o zavedení digitální daně či úpravě pravidel tvorby rezerv pojišťoven.

Výsledný návrh státního rozpočtu počítal s celkovými příjmy ve výši 1 578,1 mld. korun. Dne 30. září 2019 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl 1. října 2019 o konání 1. čtení, to se uskutečnilo 23. října 2019. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu byly přikázány k projednání výborům. Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 39. schůze, tedy od 26. listopadu.

Na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila 23. října, hovořila ministryně financí Alena Schillerová o konkrétních parametrech návrhu státního rozpočtu. V souvislosti s příjmy státního rozpočtu uvedla: „Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 %, neboli o bezmála 113 mld. korun, na částku 1 578 mld. korun. (...) Co se týče příjmů (...) navrhuji v objemu téměř 819 mld. korun, tedy o téměř 50 mld. korun vyšší. K tomu více než z poloviny přispěla nová daňová opatření jako zvýšení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťovně či zavedení digitální daně.“ Z tohoto sdělení můžeme vyvodit, že Ministerstvo financí počítalo při přípravě návrhu státního rozpočtu s těmito dodatečnými příjmy plynoucími ze změn zákonů v daňovém balíčku.

Lze tedy uzavřít, že Ministerstvo financí již v květnu v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu otevřeně hovořilo o změnách v oblasti daní, které měly navýšit příjmy státního rozpočtu v roce 2020. Až v červnu byl následně poslancům rozeslán návrh daňového balíčku a začalo jeho „protlačování“.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My jsme měli řadu pozměňovacích návrhů (k vládnímu daňovému balíčku, pozn. Demagog.cz), několikrát jsme vystoupili v diskusi. Deník, 9. listopadu 2019

K vládnímu daňovému balíčku, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 6. listopadu 2019, předložili pozměňovací návrhy za Piráty poslanci Martínek, Holomčík a Ferjenčík. Během projednávání návrhu zákona v rozpravách vystoupili například poslanci Ferjenčík, Holomčík či Michálek.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna ve středu 6. listopadu 2019 schválila vládní daňový balíček (tj. soubor novel některých daňových zákonů). Návrh zákona byl poté 8. listopadu 2019 doručen Senátu k projednání.

K daňovému balíčku byla předložena řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Z Pirátských poslanců předložili pozměňovací návrhy poslanci Tomáš Martínek (.pdf, str. 18–20), Radek Holomčík (.pdf, str. 11) a Mikuláš Ferjenčík (.pdf, str. 16–18).

Během prvního čtení návrhu zákona dne 9. července 2019 vystoupili v rozpravě v PS poslanci Ferjenčík a Holomčík. Jednání pokračovalo také 10. července 2019, kdy vystoupili během diskuze poslanci Ferjenčík, Michálek, Pikal a Bartoš.

Druhé čtení proběhlo dne 25. září 2019 a v rozpravě vystoupil z řad Pirátů poslanec Holomčík.

Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 a v diskuzi toho dne vystoupil například poslanec Ferjenčík.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

REDAKTORKA: ODS, TOP 09, STAN a lidovci navrhovali zamítnout opatření, která lidi finančně zatíží, ať už to je zdvojnásobení poplatku za zápis v katastru, zdanění rezerv pojišťoven, nebo ponechání čtyřprocentní daně z převodu nemovitostí. Vy jste prosadili lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru. Není to trochu málo?
BARTOŠ: Jejich návrhy neprošly, naše ano. Deník, 9. listopadu 2019

Žádný z uvedených návrhů opozičních stran nebyl přijat. Naopak návrh Pirátů zajišťující lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru prošel.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu několika posledních měsíců došlo na půdě Sněmovny ke střetu opozice se zastánci vládního daňového balíčku. Např. Miroslav Kalousek z TOP 09 označil za nejnebezpečnější a nejškodlivější část balíčku nové zdanění rezerv pojišťoven a navrhl tuto změnu zrušit (.doc, str. 2). Miroslav Kalousek dále tvrdí, že zpřísnění podmínek bude motivovat zahraniční vlastníky pojišťoven v ČR k odlivu dividend do zahraničí.

Dalším kritizovaným bodem zákona je navýšení poplatku za vklad nemovitosti do katastru ze stávajících 1000 korun na dvojnásobek. Poslanci Věra Kovářová (STAN), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) předložili společný návrh (.doc), kterým chtějí tuto část z návrhu vypustit.

Posledním z opozičních návrhů uvedených ve výroku je snaha o zrušení daně z nabytí nemovitostí, o což usiluje ODS (.doc). O stejnou změnu se pokoušel Senát, byl však také odmítnut. Žádný z těchto návrhů však nebyl (.doc, str. 4–5, 9) přijat.

Naopak pozměňovací návrhy Pirátů na lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru byly ve Sněmovně přijaty (.doc, str. 7, 9).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ale my jsme přišli s daleko závažnějšími věcmi, totiž se snížením daně při nákupu nemovitosti k vlastnímu bydlení na 0 až 2 procenta, což by znamenalo běžnou úsporu 150 tisíc korun, a to není málo. Deník, 9. listopadu 2019

Pro jednotlivce je maximální možná úspora plynoucí z Piráty navrženého snížení sazby daně 120 000 Kč. Pouze za splnění specifických podmínek při nabytí nemovitosti může sleva činit 150 000 Kč. Na tuto výši slevy však nedosáhne minimálně 95 % kupujících fyzických osob.

skrýt celé odůvodnění

Odůvodnění tohoto výroku bylo po publikaci z podnětu poslance Tomáše Martínka upraveno a doplněno. Nově byl popsán pozměňovací návrh Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, který jsme v původní verzi opomněli uvést. Ke změně hodnocení výroku nedošlo. Výrok hodnotíme stále jako zavádějící z toho důvodu, že Ivanem Bartošem uváděná úspora 150 000 Kč nemůže být považována za běžnou ale spíše výjimečnou. K takovéto úspoře může dojít pouze ve specifickém případě, kdy cena nemovitosti je dostatečně vysoká a kdy tuto nemovitost zakoupí manželé nebo dvojice lidí s vlastnickým podílem obou přesně 50 %. Podle údajů uvedených v odůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Martínka nedosáhne na takovouto úsporu minimálně 95 % kupujících fyzických osob (.docx, str. 5)

Nyní přejděme blíže k hodnocení výroku. Předseda Pirátů Ivan Bartoš pravděpodobně mluví o návrhu zákona (.pdf) ze dne 2. října 2018, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.

Pirátský návrh zákona na změnu daně je v legislativním procesu od 2. října 2018. Vláda k němu vyjádřila nesouhlasné stanovisko (.pdf) a dosud nedošel ani k prvnímu čtení. V březnu roku 2019 k návrhu zákona, podle kterého by měla být zavedena snížená sazba daně z nabytí nemovitosti ve výši 2 %, předložil poslanec Martínek pozměňovací návrh (.docx). Podle něj by měla být zavedena také nulová sazba daně, která se má použít pro část základu daně do 2 000 000 Kč. Pro část základu daně přesahující 2 000 000 Kč do 4 000 000 Kč by se použila snížená 2% sazba a pro zbylou část základní 4% sazba. Pokud by tento pozměňovací návrh (a návrh zákona samotný) byl přijat, maximální možná úspora daně z nabytí nemovité věci by činila 120 000 Kč (4 % z prvních 2 mil. Kč + 2 % z dalších 2 mil. Kč = 120 tis. Kč).

Vzhledem k tomu, že se pirátský návrh zákona zavádějící 2% sníženou sazbu daně dosud nedostal k prvnímu čtení, došlo k projednávání tohoto návrhu, když ho poslanec Tomáš Martínek předložil (ve verzi původního pirátského návrhu, tedy pouze se sníženou 2% sazbou bez sazby nulové) jako pozměňovací návrh (.docx) k jinému tisku, a to při projednávání návrhu zákona předloženého poslancem Karlem Raisem, který byl později vyhlášen jako zákon č. 264/2019 Sb. Pozměňovací návrh pirátského poslance Martínka se však do konečného znění zákona nedostal.

Spolu s poslancem Tomášem Martínkem předložili své pozměňovací návrhy také poslanci ODS Vojtěch Munzar (.docx) (úplně zrušení a další varianty) a Jan Skopeček (.docx) (zrušení, pokud nabyvatel kupuje v životě svoji první nemovitost pro bydlení). V reakci na ně poslanec Martínek uvedl, že pokud by mělo dojít ke zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu, ale jinak proti zrušení daně nic nemá.

O možnosti navržení snížení sazby daně z nabytí nemovité věci diskutoval poslanec Martínek na pirátském fóru již v září 2018. Na dotaz Zdeňka Hřiba ohledně možnosti odpuštění daně uvedl: „To by byl významný zásah do výběru (daní, pozn. Demagog.cz) a bylo by to nekontrolovatelné. Mimo jiné i neprůchozí ve Sněmovně.“ Ovšem ve svém článku na Pirátských listech z března 2019 Tomáš Martínek napsal: „V návrhu jsou s ohledem na snahu získat podporu vládních stran uvedeny 2 % snížené sazby, ovšem budeme podávat pozměňovací návrh, který by zavedl i nulovou sazbu pro hodnotu nemovitosti do 2 mil. Kč.“ Ještě týž měsíc opravdu pozměňovací návrh (k pirátskému návrhu zákona) předložil (viz výše).

Pokud bychom hodnotili pozměňovací návrh (.docx) Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, maximální možná úspora by pro jednotlivce byla již zmíněných 120 000 Kč. V určitých případech však může být i vyšší. Například pokud si koupí nemovitost dvojice lidí, z nichž každý vlastní 50 % této nemovitosti, může na uvedenou slevu dosáhnout každý z nich. Celková úspora tak může činit 240 000 Kč (str. 2). Stejné úspory může dosáhnout i manželský pár, který nabývá nemovitost do společného jmění manželů (str. 3). Aby lidé dosáhli na Bartošem uváděnou úsporu 150 000 Kč, musí být cena nemovitosti minimálně 3 750 000 Kč, musí nabýt tuto nemovitost manželský pár nebo dvojice s vlastnickým podílem po 50 % a musí být splněny i další podmínky jako například že kupující nesmí vlastnit nebo spoluvlastnit již jinou nemovitost, která je užívána k bydlení (.pdf, str. 4). Na úsporu 150 000 Kč tak nedosáhne výrazná většina lidí.