Ivan Bartoš

Na začátek uveďme, že zde Ivan Bartoš mluví o dětech ve spojitosti s testováním na covid-19 ve školách. Pojmem „děcka“ proto budeme rozumět kategorii 6–18 let, tedy věkovou skupinu dětí, která navštěvuje základní a střední školy.

Ministerstvo zdravotnictví přehled počtu aktivních případů na svých webových stránkách neuvádí. Teoreticky by bylo možné množství aktivních případů vypočítat jako rozdíl počtu nakažených a počtu a vyléčených a zemřelých. Ministerstvo nicméně tento postup používat nedoporučuje. Důvodem je podle něj skutečnost, že „vykazování vyléčených osob a úmrtí má určité zpoždění oproti reálnému stavu z důvodu validace a uzavírání případů krajských hygienických stanic“. Kvůli zpětnému dohlašování vyléčených pacientů jsou také u některých věkových skupin počty nakažených nižší než počty vyléčených a množství aktivních případů vychází v záporných hodnotách.

Z dat Ministerstva zdravotnictví tedy nelze celkový počet nakažených k danému dni přesně určit, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Doplňme, že dle dat MZČR (.csv) se v týdnu před konáním námi ověřované debaty (v týdnu od 17. do 23. září 2021) covidem-19 nakazilo celkem 897 dětí ve věkové skupině 6–18 let. Pokud bychom počítali všechny děti do 18 let, jednalo by se o 977 dětí. Ne u všech dětí je nicméně doba trvání onemocnění stejně dlouhá, a přesný počet aktuálně nakažených dětí proto není možné určit ani z této statistiky.

Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).

To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).

Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.

Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.

Nejvyšší správní soud (NSS) vydal 2. září 2021 rozsudek (.pdf), ve kterém označil červnové opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf) za diskriminační a protizákonné (.pdf, str. 5). Mimořádné opatření totiž neuznává pozitivní testy na protilátky proti covidu-19 jako doklad bezinfekčnosti pro vstup (.pdf, str. 7–8) do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích, zatímco automaticky předpokládá, že lidé kteří byli pozitivně na covid-19 testování, jimi v dostatečné míře disponují. Soud tedy poukazuje na to, že by testy na protilátky měly mít stejnou váhu jako očkování, test či prodělaná nemoc.

Ministerstvo zdravotnictví podle soudu nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s prodělaným onemocněním covid-19. Napadenou část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nemohl NSS zrušit, neboť platilo do konce července, navíc bylo v průběhu soudního řízení zrušeno a nahrazeno novým mimořádným opatřením (.pdf). Ani to však uznávání protilátek neumožňuje (str. 8).

Na zářijový rozsudek soudu reagoval (video, čas 7:18) ministr Vojtěch v Otázkách Václava Moravce: „(…) a budeme tady mít odbornou debatu, která je svolaná, takže budeme se snažit tomu rozhodnutí soudu vyhovět právě z toho důvodu, že je to rozhodnutí soudu a my ho musíme respektovat, byť si o něm můžeme myslet své. Ale najít ten konsenzus je poměrně složité. Prostě ty názory nejsou jednoznačné, nejsou jednolité, že by tady zkrátka byl stoprocentní konsenzus“ a následně také na Twitteru:

Doplňme, že NSS toto pochybení Ministerstvu zdravotnictví vytkl již dříve. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová tehdy uvedla: „Na uznávání protilátek v tuto chvíli není odborný konsensus. Podle odborníků zatím není dostatek validních studií (nad rámec 180 dnů, po kterých je odborně uznána míra protilátek získaných proděláním onemocněním), které by určily, jaká hodnota protilátek je ještě ochranná, na jak dlouho a kdy se má vyšetření opakovat. Z těchto důvodu MZ zatím nemohlo zařadit mezi kritéria uznávání bezinfekčnosti hodnotu protilátek tak, jak NSS požaduje.” 

Vláda ve svém usnesení z 28. června 2021 schválila pořízení antigenních testů určených na samotestování ve školách v celkovém objemu nejvýše 4,2 milionu kusů (.pdf, str. 5). Cílem bylo, aby počet sad pokryl tři termíny preventivního plošného testování na školách v první polovině září 2021 (.pdf, str. 5), které proběhlo ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. 

Antigenní testy v tomto objemu během léta nakoupila Správa státních hmotných rezerv. Součástí této zakázky je také vyhrazená možnost objednat dalších 1,6 milionů testů pro případné dodatečné testování. 

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k naplnění tohoto ustanovení uvedla, že „Ministerstvo školství v návaznosti na dopis hlavní hygieničky ČR a vyjádření ministra zdravotnictví dne 15. září 2021 zahájilo přípravu aktivace vyhrazené změny závazku. V této chvíli je navýšení dodávky o 1,6 milionu kusů testů komunikováno s dodavatelem i Správou státních hmotných rezerv.“

Ivan Bartoš má tedy pravdu, když tvrdí, že vláda neobjednala za účelem testování dětí ve školách PCR testy, ale testy antigenní, přičemž podstatná část těchto testů již byla spotřebována. O tom, že stát nedisponuje většími rezervami, svědčí skutečnost, že probíhají jednání o dalších dodávkách testů. Na závěr dodejme, že plošné testování, stejně jako využití antigenních testů, kritizovaly obě opoziční koalice. Zatímco místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík se zasazoval o nákup PCR testů bez „nepříjemného odběru z nosu nebo nosohltanu“, koalice SPOLU v tiskové zprávě uvedla, že antigenní testy jsou nespolehlivé a neměly by se využívat jen z toho důvodu, že je stát už nakoupil.

Pro lepší pochopení kontextu výroku Ivana Bartoše jej nejprve zasaďme do kontextu debaty. V rámci debaty o podobě kampaně na podporu očkování Jaroslav Foldyna (SPD) uvedl: „Víme všichni, že to bylo velmi rychle jaksi vynalezeno nebo odzkoušeno, nikoliv nikdy tak, jako to bylo vminulosti. A takto musíme s tím také zacházet.“ Později Ivan Bartoš na Foldynova slova reaguje: „Já bych ještě zareagoval, pan Foldyna tady jenom řekl, že ta vakcína byla vyvinutá narychlo. To není pravda, výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty. Tady se řešilo fungování na ty mutace, které se objevily a zachvátily tu Evropu a celý svět, takže jenom bych řekl, že to není tak, že se tady někde ukutila vakcína, investovaly do toho státy obrovské množství peněz. Ten vývoj byl rychlý, ale jenom tohoto specifického typu viru a těchto mutací, takže ten výzkum je zde poměrně dlouhý.“

Ivan Bartoš tedy uvádí, že Jaroslav Foldyna neříká pravdu, když uvádí, že vakcíny proti covidu-19 byly vyvinuty a odzkoušeny velmi rychle. Podle Bartoše totiž již desítky let probíhal výzkum jiných variant (korona)viru, a vývoj nové vakcíny tak mohl navázat na obsáhlé vědecké poznání v oblasti koronavirů a vakcinace proti jimi způsobovaným nemocem.

Pro hodnocení výroku je důležité zaměřit se také na formulaci, kterou Ivan Bartoš použil: „výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty“. Jelikož virus SARS-CoV-2 je jen jeden, označením „tyhlety SARS-CoV-2“ má zjevně na mysli skupinu koronavirů podobných viru SARS-CoV-2. S touto interpretací budeme pracovat v následujících odstavcích i při hodnocení výroku.

Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. 7. ledna 2020 byl dočasně pojmenován 2019-nCoV. Genetický materiál viru byl posléze sekvenován (byla „přečtena“ jeho DNA), díky čemuž mohl začít vývoj vakcíny.

Virus SARS-CoV-2 je nový typ koronaviru, avšak koronaviry byly objeveny již v 60. letech 20. století (.pdf, str. 3). Šířily se nejčastěji mezi zvířaty a již v roce 2003 byly běžně používány vakcíny proti zvířecím chorobám způsobovaným právě koronaviry, např. proti infekční bronchitidě u drůbeže (.pdf). Nicméně vakcína pro prevenci infekce koronaviry u lidí neexistovala.

Momentálně se v České republice používají 4 očkovací látky proti nemoci covid-19: 

• Vaxzevria (AstraZeneca) – dvoudávková adenovirová vakcína
• Janssen (Johnson & Johnson) – jednodávková adenovirová vakcína
• Comirnaty (Pfizer/BioNTech) – dvoudávková mRNA vakcína
• Spikevax (Moderna) – dvoudávková mRNA vakcína

V následujících odstavcích se proto postupně zaměříme na vývoj technologie adenovirových vakcín a vakcín na bázi mRNA.

Výzkum vakcín na lidské koronaviry způsobující onemocnění SARS (těžký akutní respirační syndrom) nebo MERS (respirační syndrom středního východu) probíhá již nějakou dobu. Např. výzkum publikovaný v roce 2003 v lékařském odborném časopise The Lancet přišel s výsledky týkajícími se adenovirové (vektorové) vakcíny. Ta u opic vyvolala imunitní reakci specifickou pro SARS-CoV „a je příslibem vývoje ochranné vakcíny proti původci SARS“. Co se týče onemocnění MERS, výzkum z roku 2014 ukázal, že adenovirové vakcíny mohou u myší vyvolat imunitní reakci protilátek typických pro MERS-CoV. Přes všechny fáze klinických studií až ke schválení vakcíny pro použití u lidí se však žádná z vakcín proti SARS (.pdf) ani MERS (.pdf) nikdy nedostala.

Státní zdravotní ústav popisuje mRNA jako „nosič informace s pokynem pro diferencované buňky svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek ‚spike proteinu’, který je jedinečný pro SARS-CoV-2“ (.pdf, str. 1). Ohledně vakcín na bázi mRNA dodejme, že se jim vědci věnují přes 30 let (.pdf, str. 1). V roce 1990 (.pdf, str. 261) byla podána mRNA do svalu myší, u kterých pak byla detekována (.pdf) produkce proteinů. Technologie mRNA u vakcín proti koronavirům nicméně až do roku 2020 nebyla příliš prozkoumaná, jako výjimku zmiňme jedinou vakcínu (.pdf, str. 3) proti onemocnění MERS, která se nikdy nedostala do klinické fáze výzkumu. mRNA vakcíny však byly testovány například u viru Zika, HIV nebo chřipky.

Světová zdravotnická organizace, prostřednictvím generálního ředitele, v únoru 2020 uvedla, že první vakcína proti onemocnění covid-19 by mohla být hotova za 18 měsíců. Avšak již 2. prosince 2020 se vakcína společnosti Pfizer/BioNTech stala první autorizovanou očkovací látkou pro nouzové použití. V České republice pak bylo zahájeno očkování 27. prosince. Nicméně i při tak zrychleném vývoji musely vakcíny projít klinickým hodnocením (.pdf, str. 4).

Koronaviry způsobující podobná onemocnění jako covid-19 (SARS, MERS) tedy skutečně byly zkoumány řadu let, včetně vývoje vakcín. Již několik desítek let také trvá výzkum technologie mRNA, která se u vakcín proti covidu-19 používá. Ivan Bartoš nicméně ve výroku, kterým reaguje na Jaroslava Foldynu, také naznačuje, že vývoj vakcín proti covidu-19 nebyl nijak neobvykle rychlý, protože jiné varianty koronavirů, respektive vakcíny proti nim, již byly dostatečně prozkoumány. To je zavádějící z několika důvodů. 

Vakcíny proti SARS a MERS před příchodem covidu-19 neprošly všemi fázemi klinických studií a nikdy nebyly autorizovány pro plošné použití na lidech. V rámci vývoje vakcín proti covidu-19 tak nešlo jen o modifikaci stávající vakcíny na jiný, podobný virus, ale také o dokončení vývoje vakcín. Vzhledem k rychlosti předcházejícího vývoje je tak tempo vývoje nových vakcín bezprecedentní.

Druhým důvodem pro naše hodnocení je to, že technologie mRNA vakcín, jimiž je naočkována v Česku většina lidí, byla až do roku 2020, co se týče koronavirů, takzvaně „v plenkách“. Již desítky let byla tato technologie zkoumána a na jiných virech v pre-klinické fázi testována, v roce 2020 ale v souvislosti s vývojem vakcíny proti covidu-19 zaznamenala zásadní posun, který lze bez přehánění označit jako „velmi rychlý“.

Pro hodnocení výroku, který se týká povinné vakcinace proti covidu-19, je nutné uvést kontext celé debaty. Ivan Bartoš uvádí, že v otázce vakcín proti covidu-19 vždy podporoval dobrovolnost. Následně kritizuje (video, čas 36:13) přístup Francie, když doslova říká: „(…) nejsem moc přítel toho postupu Francie, ta dokonce jako začala, že povinné očkování.“

Moderátor následně upozorňuje Ivana Bartoše na to, že očkování ve Francii je povinné pouze pro určité segmenty společnosti – například zdravotníky. Tuto výtku Ivan Bartoš přijímá.

Ve Francii bylo skutečně zavedeno povinné očkování proti covidu-19 pro určité části společnosti – jedná se o všechny osoby působící ve zdravotnictví, sociálních zařízeních atd. O celé problematice informoval například iRozhlas nebo Lidovky.cz. Podobné kroky zavádí i další evropské země – například Itálie, Řecko a Maďarsko.

Také v Belgii se vede debata o možnosti zavedení povinnosti očkování zdravotníků proti covidu-19, dosud však nebylo (.pdf, str. 17) takové rozhodnutí přijato.

V kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož Ivan Bartoš následně svou formulaci týkající se Francie poupravil, respektive s výtkou moderátora souhlasil. Jeho výrok v kontextu nenaznačuje, že by ve Francii mělo být očkování povinné plošně.

28. dubna 2020 představila Pirátská strana plán s názvem „Budoucnost řešíme teď“. Cílem tohoto plánu je podle slov Pirátů „nejenom zvládnutí současného krizového stavu, ale také nastartování České republiky k budoucímu ekonomickému růstu a strukturálním změnám.“ 

„Budoucnost řešíme teď“ je rozděleno do tří časových horizontů: krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Krátkodobý horizont představuje cíle, kterých chtěli Piráti dosáhnout do začátku prázdnin 2020. Střednědobý horizont představuje vhodná opatření, která dle Pirátů měla být přijata do konce roku 2020. Dlouhodobý horizont je oproti předchozím vymezen časově neurčitě. Je nazván jako „Budoucnost“, přičemž se v jeho úvodu praví, že „prognózy na dobu delší než cca 2 roky jsou velmi nejisté“.

Každý z výše vymezených časových okruhů řeší otázky spadající do pěti tematických okruhů: zdraví a bezpečnost, ekonomika, soudržná společnost, vzdělávání, modernizace země.

Například krátkodobé plány prezentovala poslankyně Olga Richterová takto: „Potřebujeme nástroje pro možné návraty infekce. K tomu je třeba propojit fungování chytré karantény s komplexním projektovým řízením a zároveň mít národní testovací strategii a přesně rozdělené kompetence jednotlivých složek od hygienických stanic přes nemocnice, laboratoře až po obce.“

Počátkem roku 2020 došlo k rozšíření onemocnění covid-19 způsobovaného RNA virem SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3). V březnu loňského roku byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen stav pandemie.

První mutace koronaviru (alfa, beta) byly objeveny v září 2020. Mutace delta (B1.617.2), která je k 21. září 2021 rozšířena ve 185 zemích světa (.pdf, str. 13), se poprvé objevila v Indii v říjnu 2020.

Lékařský časopis BMC Medicine vydal v září 2020 studii zabývající se délkou nemocničního pobytu s onemocněním covid-19. Tato studie zkoumala odborné články publikované od 1. ledna do 12. dubna 2020, tedy před vznikem prvních mutací koronaviru. Studie odhalila mediánový pobyt v nemocnici v délce 5 dnů a na jednotce intenzivní péče 7 dnů. Jedná se o hodnoty ze 6 studií na základě dat z nemocnic nacházejících se mimo Čínu. Mediánové hodnoty v čínských nemocnicích jsou pak zejména u hospitalizací na běžných odděleních vyšší.

Studie zveřejněná v International Journal of Environmental Research and Public Health (Mezinárodní časopis enviromentálního výzkumu a veřejného zdraví) pracovala s belgickou databází pacientů hospitalizovaných v období 1. března – 12. června 2020 (.pdf, str. 2). Studie určila průměrnou dobu pobytu v nemocnici na jednotce intenzivní péče přibližně na 12 dnů (.pdf, str. 13).

Novější studie časopisu BMC Medicine z července 2021 použila britská nemocniční data z období od 26. května 2020 do 21. ledna 2021, tedy po několika měsících, kdy již ve Velké Británii převládaly nové mutace. Studie přišla s výsledky kolem 8–9 dnů v nemocnici s onemocněním covid-19, pokud pacient není na JIP. Při hospitalizaci na JIP se doba pobytu zvýšila na 12–19 dnů.

Irský výzkum (.pdf) zkoumal případy hospitalizací pacientů s onemocněním covid-19 od března 2020 do dubna 2021 (str. 11), tedy před mutacemi a během jejich rozšíření. Vyplývá z něj, že průměrná doba pobytu jak na JIP („critical care"), tak při běžné hospitalizaci („general hospital") se od začátku března 2021 zvýšila (.pdf, str. 8). Během období od března do listopadu 2020 se průměrná doba standardní hospitalizace pohybovala kolem 10–12 dnů, na JIP 12–16 dnů (.pdf, graf, str. 9). Při rozšíření mutace alfa v Irsku od prosince 2020 do dubna 2021 se průměrný pobyt v nemocnici prodloužil na 12–16 dnů, při hospitalizaci na JIP zůstal na hodnotě 12–16 dnů (.pdf, tabulka, str. 9).

Ve svém tvrzení Ivan Bartoš odkazuje na výstup Andreje Babiše ze 17. září 2020, kdy během interpelací odpovídal poslankyni Monice Jarošové. V části, kde premiér Babiš zmiňuje zahrádkářský zákon a covid-19, zaznělo:

„Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.“

V další své odpovědi na interpelaci poslankyně Kovářové premiér Babiš řekl: „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? (…) Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte. Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle?“

V odpovědi na dotaz pirátského poslance Michálka, který mluvil o druhé vlně pandemie a interpeloval „ve věci, která je teď samozřejmě nejdůležitější, a to explodující počet případů koronaviru“, však premiér Babiš zároveň dodává: „A to, že to teď roste, no tak ano, můžeme si říct proč, proč Techtle Mechtle, proč jsme, proč tedy, když všichni říkali, že roušky dolů, teď říkáte, že to byla chyba. (…). A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření.“

13. září 2020, tedy ještě před vystoupením na interpelacích, přitom Babiš ve svém nedělním Čau lidi (video, čas od 1:20) řekl, že smrtnost klesá a počet zemřelých na 1 milion obyvatel činí 42. Dále pak zmiňuje vysoké kapacity lůžek pro pacienty s covid-19 a jejich nízkou zaplněnost a také fakt, že vyšší počet nakažených je dán rekordním počtem provedených testů. Z toho tedy lze vyvodit tvrzení, že v tomto okamžiku podle názoru premiéra Babiše situace ještě vážná nebyla.

Již den poté ale na tiskové konferenci uvedl: „A samozřejmě ten vývoj situace, nárůst není dobrý, takže bylo by dobré, aby to (nošení roušek, pozn. Demagog.cz) všichni respektovali.“

Premiérův postoj k pandemii se ale během týdne, ve kterém proběhly i zmíněné interpelace, změnil. 21. září 2020 totiž Česká televize odvysílala Mimořádný projev předsedy vlády České republiky. V tomto vystoupení Andrej Babiš hned v úvodu řekl, že „epidemie je zpět“. Ve stejný den zároveň rozhodl o aktivaci Ústředního krizového štábu.

V polovině září 2020 se tedy premiérův názor na epidemii covidu-19 poměrně rychle vyvíjel. V souvislosti s debatou ve sněmovně, kdy mimo jiné vyzval k projednání zahrádkářského zákona, však již netvrdil, že další vlna covidu-19 nepřijde. Naopak uznal, že čísla nakažených rostou a že se na tento problém zaměřilo Ministerstvo zdravotnictví. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).

Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“. 

27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.

V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.