Demagog.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš (Piráti)

  • 170
  • 18
  • 15
  • 21

Výroky

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Většinu návrhů buďto navrhujeme s opozičními stranami, dokonce se stranami vládními, a prochází nám. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020 !

Skutečně většina návrhů, které předkládají pirátští poslanci, je předkládána společně s poslanci z jiných poslaneckých klubů. Některé návrhy byly podány i společně s poslanci vládních stran.

skrýt celé odůvodnění

Při ověřování jsme čerpali z oficiálních stránek Poslanecké sněmovny, které u jednotlivých poslanců uvádí všechny návrhy, které předložili. Prošli jsme sněmovní tisky, na kterých jsou mezi předkladateli pirátští poslanci. Například Jakub Michálek je (spolu)předkladatelem u 37 sněmovních tisků. Z toho 12 návrhů podal pouze s poslanci Pirátů, na ostatních je mezi předkladateli vždy alespoň 1 poslanec z jiné strany. Poslanec za Piráty Lukáš Černohorský má na profilu 9 návrhů, na kterých není uveden také Michálek. Z nich 1 navrhl Černohorský sám, ostatní byly všechny podány společně s poslanci i z jiných stran. Další návrhy, na kterých se nepodílel žádný nepirátský poslanec, jsou např. návrhy, které podali Jan Lipavský a Lenka Kozlová, u obou jsou jedinými předkladateli.

Celkově je ve Sněmovně 79 návrhů, které mají mezi předkladateli alespoň jednoho poslance za Piráty. Z toho pouze 15 návrhů podali Piráti sami, u ostatních návrhů byl mezi předkladateli vždy alespoň jeden poslanec z jiného klubu.

Je pravda, že pirátští poslanci nepodávají návrhy pouze společně s poslanci opozičních stran, jsou i případy návrhů, na kterých jsou jak poslanci Pirátů, tak poslanci vládních stran. Například schválenou novelu zákona o právu na digitální služby předložila velká skupina poslanců, ve které je většina pirátských poslanců společně s mnoha poslanci za vládní ANO, některými za ČSSD a dále poslanci z nevládních stran, např. z ODS, KDU-ČSL či SPD. Dále můžeme uvést návrh novely zákona o obcích, který podali poslanci za hnutí ANO (plus Antonín Staněk za ČSSD) společně s předsedou pirátského poslaneckého klubu Jakubem Michálkem, či například novelu zákona o urychlení výstavby dopravní struktury, která byla předložena skupinou poslanců, ve které jsou 2 Piráti a také 5 poslanců za vládní hnutí ANO, 2 poslanci ČSSD a někteří další z nevládních stran.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) v koaliční spolupráci nám funguje koalice v Brně, jsme v koaliční spolupráci ve vedení Ostravy, v Praze. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Pirátská strana je součástí vládních koalic v Praze, Brně i Ostravě. Koaliční spolupráce v Brně je pak hodnocena jako stabilní a pozitivní.

skrýt celé odůvodnění

V Brně funguje koalice složená ze zástupců Pirátů, ODS, KDU-ČSL a ČSSD od podzimu 2018. Primátorkou města je pak zastupitelka za ODS Markéta Vaňková. Tuto koalici samotní koaliční partneři hodnotí jako stabilní a pozitivní, nicméně s prostorem pro zrychlení v určitých oblastech.

Na ostravské radnici nyní funguje koalice čtyř stran na formátu Piráti, ANO, KDU-ČSL a ODS s primátorem Tomášem Macurou z ANO.

Koalice na pražském magistrátu je pak složená ze zastupitelů Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 + Starostové a nezávislí + KDU-ČSL) s primátorem Zdeňkem Hřibem za Piráty.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když se podíváme na potenciál, kolik by Piráti, kdyby všichni, co je zvažují, je volili, tak se hovoří o 20 procentech. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020 !

Volební potenciál Pirátů se podle agentury Median pohybuje kolem 19,5 %.

skrýt celé odůvodnění

Poslední voličský průzkum volebního potenciálu, který ukazuje, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu, proběhl v listopadu 2019 (.pdf).

Výzkum provedla agentura Median mezi 29. říjnem a 30. listopadem, kdy pomocí osobního dotazování nebo dotazování online s 1 126 respondenty došla k závěru, že nejsilnější volební jádro a potenciál má hnutí ANO. Volební potenciál Pirátské strany se pohybuje kolem 19,5 %. Z výsledků také vychází, že Piráti mají o něco vyšší potenciál než ODS (18,5 %), ale mají o něco slabší volební jádro. Toto volební jádro pak u Pirátů činí 6,0 %, u ODS je to 7,5 %.

Zdroj: Median

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Tak ekonomika se ochlazuje, ANO už teď má problémy financovat dlouhodobé náklady státu, investiční část rozpočtu je jedna desetina, ten stát stojí pořád víc a víc peněz. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020 !

Zpomaluje se meziroční růst HDP. NRR i MF přiznává problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. Střednědobý výhled odhaduje v rocích 2020 až 2022 schodek státního rozpočtu -40.0 mld. Kč. Přibližně desetina rozpočtu na rok 2020 jsou investice. Výdaje v rozpočtu rostou.

skrýt celé odůvodnění

Podle Šetření prognóz makroekonomického vývoje ČR (.pdf, str. 1, 4) vydané Ministerstvem financí v listopadu 2019 by měl procentuální meziroční růst HDP v roce 2020 poklesnout z 2,5 % na 2,2 %. Tento pokles předcházel meziročnímu poklesu mezi lety 2019 a 2018, kdy za rok 2018 meziroční růst HDP činil 3,0 %.

Nedokážeme s jistotou určit, co poslanec Bartoš myslel „dlouhodobými náklady státu", a tím, že je má ANO problémy financovat už teď. Interpretovat ho však můžeme v zásadě dvěma způsoby, buď jako neudržitelnost veřejných financí, popřípadě jako problém s negativním schodkem státního rozpočtu.

Závěr zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 50) z 11. června 2019 tvrdí, že „při zachování stávajícího nastavení vládních příjmových a výdajových politik nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné.“ To platí s přihlédnutím k odhadům makroekonomického a demografického vývoje. Ministerstvo financí se v tiskové zprávě ze stejného dne k této zprávě postavilo kladně.

Je dobré také připomenout to, že úřad Úřad NRR vznikl až na základě § 32 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána teprve druhým rokem.

Národní kontrolní úřad ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf, str. 11) uvádí: „Tempo růstu mandatorních výdajů je z dlouhodobého hlediska vyšší než tempo růstu příjmů i výdajů státního rozpočtu, což do budoucna představuje riziko pro fiskální udržitelnost státního rozpočtu.“

Dle střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2021 a 2022 (.zip, D01.pdf, str. 43) bude státní dluh v absolutní hodnotě v rocích 2020, 2021 a 2022 růst, ale v poměru vůči HDP klesat. Schodek rozpočtu by se však měl dle tabulky 6 na straně 16 stále pohybovat v záporných číslech, a to na hodnotě -40,0 mld. Kč i v letech 2020, 2021 a 2022.

Dle tiskové zprávy vlády České republiky jsou celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2020 1 618,1 miliard Kč, z čehož jde 147 miliard Kč na kapitálové výdaje. To je přibližně 9 %, což v rámci naší tolerance odpovídá uvedené jedné desetině.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu od roku 2010 lze nalézt na grafech níže. Skutečné hodnoty pro roky 2010 až 2018 lze nalézt na MONITORU. Skutečná čísla pro rok 2019 jsou uvedena v tiskové zprávě MF ČR. Rozpočtované příjmy a výdaje pro rok 2020 se nacházejí v § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Výdaje i příjmy státního rozpočtu dlouhodobě rostou, a to i se započtením meziroční míry inflace dle dat ČSÚ.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Karlovarský kraj, v jeho vedení už jsme od minulých krajských voleb. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Česká pirátská strana získala po krajských volbách v roce 2016 do Zastupitelstva Karlovarského kraje 3 mandáty. Jednoho zástupce má i v devítičlenné Radě.

skrýt celé odůvodnění

Česká pirátská strana získala v krajských volbách v roce 2016 celkem 6,67 %, a zajistila si tak 3 mandáty v Zastupitelstvu Karlovarského kraje.

V karlovarském zastupitelstvu sedí Vojtěch Franta a Markéta Monsportová, ti byli při volbách kandidáty bez politické příslušnosti. Třetím zastupitelem je Josef Janů, který je členem Pirátské strany.

Rada Karlovarského kraje má 9 křesel. Za Českou pirátskou stranu v ní působí Josef Janů. Piráti jsou přitom součástí rady již od voleb v roce 2016.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

I v té předvolební strategii 2017, i v té další je to jasně definováno. My jsme řekli, že nepůjdeme s nedemokratickými stranami ani nepodpoříme vládu, která jejich hlasy bude používat. Tak v tuto chvíli je to SPD nebo KSČM. A pak jsme dali jasné podmínky a ty podmínky spolupráce tam byly. Nebude to vláda, která bude mít většinu ANO. Nebudou tam lidé, kteří mají korupční minulost nebo jsou ve střetu zájmů. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Ivan Bartoš ve svém výroku správně uvádí podmínky Pirátů pro podporu vlády nacházející se v povolební strategii 2017.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Pirátů Bartoš patrně pojmem „předvolební“ myslí povolební strategii 2017, kterou Piráti zveřejnili před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, v jejímž úvodu se uvádí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“ Dále se v povolební strategii uvádí: „Budeme požadovat rozumné záruky, abychom předešli zneužití moci, např. odmítneme podpořit kandidáty, kteří by byli v neustálém střetu zájmů.“

Piráti tedy skutečně podmiňují svoji podporu vlády demokratičností svých případných koaličních partnerů. Dle citované povolební strategie pak Piráti odmítají spolupráci s SPD a KSČM. Ivan Bartoš dále uvádí odmítnutí podpory vlády, v níž bude mít hnutí ANO většinu, což je rovněž v souladu s citovanou částí strategie. Bartoš dle citované povolební strategie uvádí i korupční minulost a střet zájmů jako překážku pro možnou podporu vlády.

Dále existuje i pirátská povolební strategie 2019 pro volby do Evropského parlamentu, která je v souladu s předchozím citovaným dokumentem. Uvádí se v ní:

Chceme, aby se do vyjednávání promítly naše programové priority i personální požadavky na osoby komisařů. Eurokomisaři musejí být lidé kompetentní, bez korupčních skandálů a vazeb na lobbisty velkých korporací. (...) Odmítáme se proto podílet na tvorbě politické skupiny se stranami nedemokratickými či stranami, které nerespektují lidská práva nebo jsou principiálně proti existenci Evropské unie jako takové.“

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na obranu třeba nezávislosti státních zástupců jsme předkládali tu legislativu, co nepředložila vláda, s ODS. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Problematika nezávislosti státních zástupců je součástí návrhu novely zákona o státním zastupitelství, který společně předložili zástupci Pirátů, ODS a KDU-ČSL. Ministerstvo spravedlnosti svou novelu představilo v tentýž den, stále ji však nepředložilo Poslanecké sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely zákona o státním zastupitelství byl podán Poslanecké sněmovně dne 21. června 2019 poslancem za Piráty Jakubem Michálkem, za ODS Zbyňkem Stanjurou a za KDU-ČSL Markem Výborným. Mezi navrhované změny patří zrušení možnosti vlády odvolat nejvyššího státního zástupce či také možnost ministra spravedlnosti odvolat krajského nebo okresního státního zástupce. Státní zástupce by podle návrhu měl být odvolán pouze na základě rozhodnutí kárného soudu v kárném řízení.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová představila novelu zákona o státním zastupitelství o den dříve, avšak s její účinností je počítáno až od roku 2022. Tuto několik měsíců slibovanou legislativu poslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení 20. června 2019, ovšem Piráti na svém webu informovali o již dokončeném návrhu jejich novely 19. června 2019. Návrh ministryně Benešové navíc stále nebyl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh Ministerstva spravedlnosti se shoduje s návrhem Pirátů na odvolatelnosti státních zástupců, které bude možné odvolat pouze v případě kárného provinění, o kterém rozhodne soud. Nově stanovuje dobu výkonu funkce nejvyššího státního zástupce na 7 let bez možnosti opakovaného jmenování. Oba návrhy pak shodně navrhují povinnou délku předchozí praxe, kterou musí uchazeč splňovat.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A u nás se hlasuje o koalicích, nakonec krajské sdružení Olomouckého kraje o jeden hlas neschválilo společný krajský postup se Starosty. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Dle informací uvedených na fóru Pirátské strany jednání o koalici s ostatními subjekty skutečně probíhalo. K zastavení těchto jednání došlo na základě členského podnětu a následného hlasování. Výsledky závěrečného hlasování ale nejsou veřejně dostupné.

skrýt celé odůvodnění

Původně se pro krajské volby v Olomouckém kraji, které se budou konat v letošním roce, diskutovalo o velké koalici složené z více stran. Mimo Piráty se jednalo ještě o TOP 09, STAN, Zelené, KDU-ČSL a ProOlomouc. Z této spolupráce nakonec sešlo právě z iniciativy Pirátů, ke kterým se později připojili i STAN.

Uvažování o spolupráci s jinými politickými stranami lze nalézt i v záznamech ze schůzí na pirátském krajském fóru pro Olomoucký kraj. O možnosti koalice se jednalo např. 12. června 2019 (záznam schůze, bod krajské volby), přestože větší část přítomných Pirátů byla pro samostatnou kandidaturu, dle záznamu nechali možnost koalice otevřenou pro diskuzi s dalšími politickými subjekty. Další koaliční jednání poté proběhlo na krajské schůzi 14. srpna 2019 se zástupci ProOlomouc. Zápis ke krajským volbám už ale není veřejný. Samotné hlasování poté proběhlo ve dvou etapách. Nejdříve se hlasovalo v rámci členského podnětu a teprve na jeho základě se hlasovalo s konečnou platností. Výsledky členského podnětu jsou veřejné, 77 % Pirátů se zde vyjádřilo proti dalším jednáním o předvolební koalici, 23% hlasovalo pro. Závěrečné hlasování potom veřejné není. Z důvodu nedostupnosti informací proto výsledek hlasování s rozdílem jednoho hlasu nelze ověřit.

Piráti a STAN spolu v Olomouckém kraji v předchozích letech již spolupracovali. Spolupráce probíhala v roce 2018 v rámci komunálních voleb. Společná kandidátka nesla název Piráti a Starostové. V těchto volbách získali 11,95 % a 6 zastupitelů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ostatně STAN byla první strana, s kterou jsme vyjednávali po volbách do Poslanecké sněmovny společný postup. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Parlamentní volby proběhly 20. a 21. října 2017. Dle evidence kontaktů a schůzek Pirátské strany proběhlo první povolební vyjednávání 23. října 2017 s hnutím STAN.

skrýt celé odůvodnění

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskutečnily 20. října a 21. října roku 2017. Piráti v nich získali 10,79 % a třetí pozici.

Dle lobbistických záznamů (Evidence kontaktů a schůzek) se Piráti z vlastní iniciativy skutečně sešli k vyjednávání se zástupci STAN jako prvními. Schůzka proběhla 23. října 2017 v 15:30. Za pirátský vyjednávací tým se účastnili Ivan Bartoš, Jakub Michálek a Lukáš Bartoň. Za STAN Petr Gazdík, Jan Farský a Vít Rakušan. Diskutovala se témata průsečíků v programech a prioritách.

Jediná dřívější povolební schůzka je evidována 22. října mezi Jakubem Michálkem, Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (STAN). Podle zápisu Jakuba Michálka však šlo pouze o krátký nezávazný rozhovor, navíc součástí tohoto rozhovoru byl zástupce hnutí STAN.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když si vezmeme ODS, KDU-ČSL a TOP 09, tak ze své definice i ze stanov se tyto strany profilují jako konzervativní strany. TOP 09 to má také na začátku stanov, že to je konzervativní strana. Seznam Zprávy, 16. ledna 2020

Ve svých stanovách jsou TOP 09 i KDU-ČSL definovány jako konzervativní strany. ODS je dle údajů na svém webu stranou liberálněkonzervativní.

skrýt celé odůvodnění

Podle údajů dostupných na webových stránkách strany je ODS „liberálněkonzervativní stranou“. Ve stanovách (.pdf, str. 3, článek 2) je jedním z cílů ODS „být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokraci퐓.

KDU-ČSL na svém webu uvádí: „Jsme křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech.“ Ve stanovách (.pdf, str. 1, článek 2) se KDU-ČSL definuje jako „politická strana, jež usiluje o uplatňování křesťanských a konzervativních hodnot ve společnosti a státu“.

TOP 09 je dle svých stanov (.pdf, str. 1, článek 2) „stranou konzervativní a demokratickou“.