Přestože novela zákona o lobbingu stanovující povinnost zveřejňovaní lobbistických kontaktů je ještě v projednávání, Piráti mají zřízený svůj registr schůzek a kontaktů.

9. září 2019 se sešli předseda zastupitelského klubu pražských Pirátů Viktor Mahrik a primátor Zděnek Hřib se zástupci firmy JCDecaux (JCD). Předmětem schůzky byl konec smlouvy JCD s magistrátem. Podle smlouvy (.pdf) by měla firma mobiliář demontovat a vrátit plochy v původním stavu. O dodatku ke smlouvě se bude ještě diskutovat, aby prodleva mezi odstraněním starého a dosazením nového mobiliáře byla co nejkratší.

Schůzek k pražskému mobiliáři proběhlo více. 23. července 2018 se Viktor Mahrik sešel s manažerem firmy Tomášem Tenzerem. Viktor Mahrik se dále společně s radním Chabrem 4. března 2019 sešel s ředitelem JCD, Pavlem Slabým. 10. října se Viktor Mahrik potkal na zahájení Signal Festu s obžalovaným Tomášem Tenzerem. Konzultovali ukončení smlouvy mezi JCD a HMP.

Členka Pirátské strany Michaela Krausová odstoupila z pozice předsedkyně pražských zastupitelů dne 17. října 2019, tuto skutečnost oznámila na jednání pražských zastupitelů.

K rezignaci se uchýlila po kontroverzi, kterou vyvolala její veřejnosti neohlášená schůzka s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, jenž je souzen za korupční jednání a manipulace s veřejnými zakázkami. Bývalá předsedkyně Krausová v prohlášení odmítla, že by schůzky měly firmě JCDecaux přinést jakékoliv výhody.

Na její funkci nastoupil Viktor Mahrik z Pirátské strany, který s podnikatelem Tomášem Tenzerem také v minulosti jednal.

Po neúspěšné kandidatuře za Piráty do zastupitelstva Prahy 10 byla Lenka Dvořáková zaměstnána tamní pirátskou místostarostkou Janou Komrskovou jako její externí poradkyně. Koordinovat měla především sportovní akce. Jedna z akcí, na kterých se Lenka Dvořáková podílela, byl srpnový běh Desítka na desítce. Na doporučení poradkyně Dvořákové zakázku získala firma jejího manžela, DOVA spol. s r.o.

Místostarostka Komrsková tvrdí, že o střetu zájmu nevěděla. Oznámení o ukončení spolupráce s Lenkou Dvořákovou oznámili Piráti na svém webu 10. října 2019. Praha 10 pak za pořádání zmíněné akce zaplatila 80 400 Kč bez DPH.

Schválený rozpočet Prahy 10 počítá s menším nárůstem výdajů než v předchozích letech. Jedna z oblastí, na které Piráti šetří, jsou výdaje na kulturní a sportovní akce, na což jde zhruba 20 milionů korun, částka násobně menší než v minulých letech. Z této částky by mělo na sport jít 1,6 milionu Kč.

Zdroj: www.praha10.cz

Následující schéma zobrazuje strukturu běžných výdajů schváleného rozpočtu Prahy 10 na rok 2019.

Zdroj: www.praha10.cz

Věci veřejné jsou politická strana, která byla zaregistrována v červenci 2002 a vymazána z Rejstříku stran a hnutí v listopadu 2015 z důvodu přeměny na spolek Věci veřejné. Největším volebním úspěchem strany byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, kde Věci veřejné získaly 10,9 % hlasů a bylo tak za ně zvoleno 24 poslanců.

Již v kampani předcházející volbám se však objevily zmínky o tom, že kandidáti na poslance byli vybíráni formou castingu. Pavel Drobil, tehdejší volební lídr v Moravskoslezském kraji za ODS, například v předvolební debatě uvedl, že způsob vybírání poslanců Věcí veřejných mu „připomíná casting, nikoliv primární volby uvnitř strany“ (čas 25:07).

S Drobilovým tvrzením nesouhlasila Kristýna Kočí, tehdejší jednička kandidátky Věcí veřejných v Moravskoslezském kraji, která reagovala slovy: „Určitě nebyl to žádný casting na výběr těch jednotlivých kandidátů, o postu jednotlivých lídrů nebo o našich kandidátech rozhodovali nejenom naši členové, tak jako třeba ve velkých stranách, třeba v ODS, ale i naši příznivci, jenom pro představu, je to 18 tisíc lidí, věřím tomu, že 18 tisíc lidí nejsou žádné loutky a že nevybírají žádné castingové modelky“ (čas 25:40).

Po svém odchodu ze strany ale bývalá poslankyně za VV Kristýna Kočí nejprve popsala (čas 48:07) průběh výběrového řízení do Věcí veřejných jako casting. Na přímý dotaz moderátora, zda se opravdu jednalo o casting, však následně uvedla (čas 48:26), že se jednalo o klasické výběrové řízení.

Podle serveru Týden.cz se sama Kristýna Kočí dostala do politiky přes „casting někdejšího guru“ Věcí veřejných Víta Bárty. Politolog Josef Mlejnek uvedl pro Radio Prague International, že zástupci strany Věci veřejné byli najati téměř jako v castingu.

Vzhledem k nejasným a protichůdným zmínkám o způsobu výběru kandidátů do voleb za Věci veřejné nelze s jistotou určit, jestli opravdu strana vybírala „poslance v castingu“, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) měla nejpočetnější zastoupení v řadách hejtmanů v období mezi lety 2008 a 2012. Ve volbách do zastupitelstev krajů konaných v roce 2008 získala 35,85 % hlasů a volební výsledek dokázala proměnit v zisk všech 13 krajských hejtmanství.

Uvedené období je zahájené nástupem hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera do úřadu dne 28. listopadu 2008 a završené řádným ukončením mandátu hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové dne 20. listopadu 2012.

Zároveň v tomto období došlo ve dvou krajích k událostem, v jejichž důsledku sice došlo k rezignaci politiků na post hejtmana, nicméně byli nahrazeni politiky ze stejné strany. Šlo o odstoupení hejtmanky Plzeňského kraje Milady Emmerové dne 9. září 2010 z důvodu získání poslaneckého mandátu ve volbách v roce 2010 a odstoupení Davida Ratha z pozice středočeského hejtmana dne 16. května 2012 z důvodu vyšetřování Rathovy aféry a vzetí do vazby. Oba hejtmani byli nahrazeni svými kolegy z ČSSD – Milanem Chovancem, který týž den získal post plzeňského hejtmana, respektive Zuzanou Moravčíkovou, která po odchodu Davida Ratha kraj nejdříve reprezentovala, aby pak byla zvolena jeho právoplatnou hejtmankou dne 4. června 2012.

Pokud bychom vzali výrok Ivana Bartoše, kde hovoří o dvanácti hejtmanstvích v jedné chvíli, doslova, tak tento počet měla ČSSD de facto pouze v období 24.–28. listopadu 2008, kdy bylo do té doby vybráno 12 hejtmanů v ČSSD a čekalo se na poslední kraj, následně v období 16. května 2012 až 4. června 2012, kdy Středočeský kraj reprezentovala náměstkyně Zuzana Moravčíková, než byla zvolena oficiální hejtmankou kraje, a v období 20.–27. listopadu 2012, kdy bylo nejdříve ukončeno již zmiňované hejtmanství Jany Vaňhové v Ústeckém kraji a o týden později bylo ukončené hejtmanství Stanislava Eichlera v Libereckém kraji, kterého vystřídal Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V těchto třech obdobích tak prakticky působilo 12 hejtmanů ČSSD.

3. listopadu bylo Mikulášem Ferjenčíkem na Pirátském fóru založeno nové diskuzní vlákno nazvané „Zřízení stranického ombudsmana / mediačního týmu". Účelem tohoto vlákna má být zjištění, zda zřídit v rámci Pirátské strany instituci, která by měla za cíl řešit vnitrostranické konflikty a vytvářet smír a konsenzus. Zároveň by se mělo jednat o poradní instituci, kam by členové mohli chodit, pokud by měli pocit, že se k nim někdo jiný ve straně chová neadekvátně. V tomto vlákně je dále diskutována otázka, jak tuto funkci obsadit a zda by se mělo jednat o vnitrostranickou či externí instituci. Dále se v tomto vlákně probírala otázka, zda se musí jednat o odborníky, nebo postačí naslouchání empatických členů strany.

Ivan Bartoš svůj příspěvek na fóru rozdělil do tří částí. První část se týká toho, co mohou Piráti vyřešit sami, ve druhé části se zaměřil na vlastní procesy a jejich dodržování a ve třetí části se pak zabýval mediačním týmem, ombudsmanem. Ve třetí části svého příspěvku se vyjádřil tak, že by si představoval externí instituci a mělo by se jednat o odborníky. Dále prohlásil: „Za sebe bych chtěl, abychom to, co půjde, včetně třeba výběru partnera pro řešení těchto otázek, měli Piráti pořešený do Vánoc tohoto roku." 

K tomuto vláknu byl připojen anketní dotaz „Považujete zřízení ombudsmana, či mediačního týmu za dobrý nápad?" Možné odpovědi na tuto anketu jsou Ano, Ne a Nevím. Pro zřízení této instituce se v hlasování vyslovilo 85 hlasujících ze 100, proti je 6 hlasujících a možnost Nevím zvolilo 9 hlasujících.

Pro vytvoření instituce ombudsmana, mediačního týmu nebo najmutí supervizora by mělo být dle návrhu rozpočtu Pirátské strany pro rok 2020 vyhrazeno 300 tisíc korun.

Předseda Bartoš zde mluví v kontextu výběru spolupracovníků, konkrétně mluví o kompetencích poradců pro vzdělávání. V hodnoceném výroku tvrdí, že by uvítal člověka prosazujícího prostupný a flexibilní školský systém s možností svobodné volby. A ne zmiňovaného pana Bátoru.

Jméno Ladislava Bátory rezonovalo v českých médiích v druhé polovině roku 2011. Tou dobou se staly velmi kontroverzními jeho výroky na adresu tehdejšího lídra TOP 09 a vicepremiéra Karla Schwarzenberga nebo na adresu tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Tou dobou byl Ladislav Bátora poradcem tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše za Věci Veřejné. Po výrocích na adresu tehdejšího ministra Kalouska začala diskuse o možném ukončení jeho působení jako poradce ministra Dobeše. Kromě Josefa Dobeše výroky Ladislava Bátory kritizoval i tehdejší premiér Petr Nečas nebo Miloš Zeman. Ladislav Bátora nakonec rezignoval sám 8. prosince 2011.

Samotné sdružení Akce D.O.S.T. je spolek, který vznikl 1. února 2010. Nicméně do podvědomí se iniciativa dostala už v roce 2007 dvoustránkovým manifestem napsaným Petrem Bahníkem a Michalem Semínem, kteří jsou dnes předsedou a místopředsedou spolku. Od oficiálního vzniku spolku byl jeho předsedou právě Ladislav Bátora. A byl jím i v době jeho rezignace na post poradce ministra školství. V ten den skončil i jako předseda Akce D.O.S.T.

Je pravda, že v jistém slova smyslu Akce D.O.S.T. vystupuje velmi konzervativně. Například vystupovali proti pochodu sexuálních menšin Prague Pride. Proti němu se ohradil i v roce 2011 samotný Bátora. Co se týče duchovna zdůrazněného předponou „klero-“, i na to dává zmiňovaný spolek důraz ve svém manifestu. V hlavním textu se obrací také na duchovní osobnosti se slovy:

„aby se tváří v tvář hrozbě nové ideologie mnohem výrazněji než dosud zasadily za rehabilitaci tradičních mravních hodnot“

V jednom ze čtyř dodatků manifestu nazvaném „Nábožensví a společnost“ odmítají „řízené“ odstranění náboženství z veřejného života, zároveň podporují tezi o „anticko-křesťanských kořenech naší kultury“ a odmítají multikulturalismus.

Exekutorská komora zveřejnila údaj o celkovém počtu lidí v exekuci k 1. únoru 2019. Tehdy byl celkový počet povinných (účastníků exekučního řízení, proti kterým je vedeno) 821 337 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Aktuálně.cz

K 1. květnu 2019 je podle zveřejnených údajů z celkového počtu povinných 3 476 nezletilých (.pdf, str. 1) a 72 905 osob nad 65 let. Dle údajů o jednotlivých krajích zveřejněných 8. dubna 2019 pak činil celkový počet povinných 819 012 osob. Nejvíce povinných, 121 592, se nacházelo v Ústeckém kraji. V loňském roce (.pdf, str. 1) činil celkový počet povinných 822 000 a 863 000 osob v roce 2017. V roce 2016 to bylo 834 000 osob. Počet lidí v exekuci uvedený Ivanem Bartošem se vejde jak v únoru, tak v dubnu do naší 10% toleranční hranice, a proto mu dáváme za pravdu.

Zdroj: Aktuálně.cz