Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Pravda
Podle Českého statistického úřadu v roce 2017 tvořilo v Česku lázeňství celou sedminu všech přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních.

O roli lázeňství v rámci českého cestovního ruchu se naposledy Český statistický úřad (ČSÚ) zmiňoval ve své analýze (.pdf) ekonomického vývoje z roku 2018. Ta se, kromě jiného, zabývá také množstvím hostů v tzv. HUZ (hromadných ubytovacích zařízeních). ČSÚ uvádí (.pdf, str. 73), že v roce 2017 do lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních zavítalo 839 tis. hostů.

To představuje 4,2 % z celkových 20 mil. ubytovaných hostů (.pdf str. 71) ve všech hromadných ubytovacích zařízeních v tom roce. Pokud bychom se však podívali na kategorii „přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních“, pak už lázeňství tvoří sedminu (.pdf, str. 73) všech přenocování. Lázeňských hostů je tedy méně, ale mají více přenocování: V průměru zůstávají v HUZ ubytovaní po delší dobu než ostatní turisté. 

Lázeňství je pak zcela klíčové (.pdf, str. 73) pro některé kraje. V Karlovarském kraji představují lázeňští hosté 48 % celkového počtu ubytovaných a dokonce 72 % přenocování. ČSÚ také uvádí, že „lázeňství představuje pro Česko významný segment cestovního ruchu“.

Podobně se o roli lázeňství vyjadřuje také vedoucí Katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické Liběna Jarolímková. Ta ve své publikaci z roku 2018 napsala (.pdf, str. 82), že lázeňství má v českém cestovním ruchu tradičně silné místo, podobně jako kongresový cestovní ruch. 

Pro kontext uveďme, že cestovní ruch v roce 2017 tvořil 2,9 % hrubého domácího produktu České republiky a zaměstnával 239,6 tisíce lidí.

Ivan Bartoš

Ministerstvo na program (poukazů do lázní, pozn. Demagog.cz) uvolnilo zhruba miliardu korun.
Právo, 8. ledna 2022
Zdravotnictví
Koronavirus
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídlo lidem od 1. července 2020 poukazy na lázeňské pobyty v rámci programu COVID-lázně. Program byl určen na podporu lázní a uvolněna na něj byla celkem 1 mld. Kč.

Program COVID-lázně vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj již v červnu 2020 na podporu českých lázní postižených protipandemickými restrikcemi. Od července 2021 bylo k dispozici 250 000 poukazů po 4 000 Kč, celkem tak byla na tento program uvolněna 1 miliarda korun. 

Princip spočíval v tom, že lidé starší 18 let mohli od státu získat poukaz v hodnotě až 4 000 Kč na lázeňský pobyt, který musel trvat nejméně 6 nocí. Návštěvník při něm také musel absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur.

Původně program platil do konce roku 2020. Vyčleněné finance nicméně zájemci nevyčerpali, a tak vláda rozhodla o jeho prodloužení do 30. června 2021 a později až do konce roku 2021.

Podobný program vypsalo Ministerstvo zdravotnictví jako odměnu pro zdravotníky, kteří pečovali o pacienty s covidem-19. Zdravotníci mohli získat poukazy na lázeňské pobyty v hodnotě 8 000 Kč. Na tento program bylo vyčleněno 856 milionů korun.

Pravda
Podle posledních dostupných informací měly Tečku v listopadu 2021 staženy přibližně 4 miliony lidí.

Česká televize v listopadu 2021 přinesla informaci, že počet uživatelů aplikace Tečka vzrostl na 4,1 milionu. O čtyřech milionech uživatelů se pak naposledy 19. listopadu zmiňoval také twitterový účet Chytré karantény.

V návaznost na část výroku, kde se Ivan Bartoš o Tečce vyjadřuje jako o nejužívanější aplikaci s covidovými certifikáty, se nám v obchodech s aplikacemi (Google Play, AppStore) nepodařilo dohledat žádnou, která by měla obdobné funkce jako zmiňovaná Tečka. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Pro zajímavost ale zmiňme web getcovidpass.eu, který po načtení QR kódu z očkovacího certifikátu vytvoří virtuální „kartu“, kterou je možné si uložit do mobilní peněženky. Jde tak o službu, která umožňuje uchovávat virtuálně zjednodušenou formu certifikátu o očkování. Nejedná se ovšem o aplikaci s funkčností Tečky. Tato služba, oproti Tečce, například platnost certifikátu automaticky neaktualizuje. Z tohoto důvodu je tak nutné např. po 3. dávce očkování nahrát certifikát přes tuto službu znovu. Tečka také navíc umožňuje uživateli porovnat svůj certifikát s protiepidemickými požadavky v Česku nebo dalších zemích.

Pravda
Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla vede agenturu, která vyvíjí mobilní aplikaci Tečka. Ta slouží jako potvrzení o tzv. bezinfekčnosti proti covidu-19. ÚZIS má zase na starosti systém ISIN, který sbírá data o epidemii covidu-19, mj. i o očkování.

Nejprve dejme výrok do kontextu. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš mluví o mobilní aplikaci Tečka, která slouží občanům jako potvrzení o očkování proti covidu-19, potvrzení o negativním testu nebo o prodělané nemoci. 

Vladimír Dzurilla se v roce 2018 stal vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci. Agendu této pozice nicméně v lednu 2022 předal právě vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi. Dzurilla je také současným ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která spadá pod Ministerstvo vnitra. A právě NAKIT vyvíjí aplikaci Tečka, kterou si mohou občané do svého mobilu stáhnout.

Zmiňovaný Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) vyvinul (.pdf, str. 2) a používá informační systém ISIN k mapování infekčních nemocí, a to včetně covidu-19 (.pdf, str. 14). V rámci tohoto systému existuje i speciální modul pro očkování. Na očkovacím místě se do něj zadávají informace o tom, kdo se zrovna nechal naočkovat. Občané si následně mohou stáhnout svůj certifikát na webové stránce ocko.uzis.cz, který je na systém ISIN napojený. Mobilní aplikace Tečka funguje tak, že stáhne certifikát právě z tohoto webu.

Aplikaci Tečka tedy skutečně vyvíjí NAKIT pod vedením Vladimíra Dzurilly. Zároveň získává data ze systému ISIN, který je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vladimír Dzurilla působí na postu ředitele Národní agentury pro komunikační a informační technologie od roku 2018. Ředitelem Státní poklady Centrum sdílených byl jmenován v roce 2016. Na obou postech stále působí.

Ivan Bartoš se v rozhovoru pro deník Právo zmiňuje o Vladimíru Dzurillovi v souvislosti s jeho působností na pozici vládního zmocněnce pro digitalizaci. S nástupem kabinetu Petra Fialy však byla agenda této pozice svěřena členovi vlády, a tak se pozice vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci stává nadbytečnou. Ivan Bartoš nicméně dále v rozhovoru upozorňuje na to, že Dzurilla bude nadále ředitelem dvou státních organizací – Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a Státní pokladny Centrum sdílených služeb (SPCSS). 

Ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie byl Vladimír Dzurilla jmenován (.pdf) 23. ledna 2018 tehdejším ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Ředitelem Státní pokladny Centrum sdílených služeb se stal 15. května 2016 po úspěšném absolvování výběrového řízení pod záštitou Ministerstva financí. Na obou postech Vladimír Dzurilla stále působí, proto výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako pravdivý. 

Pravda
Programové prohlášení vlády obsahuje zmínku o plánovaném zavedení korespondenčního hlasování pro české občany žijící v zahraničí.

Programové prohlášení vlády schválené 6. ledna 2022 obsahuje (.pdf, str. 31) v kapitole o vnitřní bezpečnosti a správě zmínku o korespondenčním hlasování pro české občany žijící v zahraničí: „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb.“ 

Češi zdržující se v zahraničí mohou totiž podle současné podoby https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247#p3-2">volebního zákona volit jen na zastupitelských úřadech, nebo mohou přijet volit do ČR. „Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky.“ V některých zemích se tak lidé musejí přesouvat stovky, někdy i tisíce kilometrů, aby mohli odevzdat svůj hlas. 

Korespondenční volba (.pdf, str. 4) je obecně definována jako jedna z možností jak „umožnit voliči využít aktivního volebního práva a přitom nespojovat výkon volebního práva s nutností fyzické přítomnosti v určitém čase na určitém místě“. V současné době není umožněno korespondenčně hlasovat ani Čechům žijícím v zahraničí, ani těm zdržujícím se na území ČR.

Pravda
V celostranickém hlasování České Pirátské strany hlasovalo 82,1 % zúčastněných pro schválení koaliční smlouvy a tedy i pro vstup Pirátské strany do vlády.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Ovšem po přepočtu na mandáty obsadila Pirátská strana – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. „kroužkováním“) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům za STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb však zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. Dne 8. listopadu 2021 předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic uzavřeli koaliční smlouvu.

Co se týče situace v Pirátské straně, již 7. listopadu republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy, což se následující den stalo. Tento akt byl však poté ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Koaliční smlouvu a vznik nové vlády v tomto hlasování podpořilo 82,1 % členek a členů strany, kteří se aktivně zúčastnili internetového hlasování.

Pravda
Pirátská strana v současné době opravdu patří k vládnoucím koalicím v 9 krajích. Počet přihlášek je neveřejný, ale mediální odbor Pirátské strany nám potvrdil, že od posledních voleb (9. října 2021) přibylo 292 nových přihlášek.

Pirátská strana je aktuálně součástí vládnoucích koalic v 9 krajích. Konkrétně jde o kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královehradecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský Vysočinu

Počet přihlášek do Pirátské strany není veřejně dostupnou informací, proto jsme se s dotazem obrátili na tiskovou mluvčí strany Veroniku Šmídovou. Z mediálního odboru nám přišla následující odpověď: „Od říjnových voleb (9. října) zaznamenala Pirátská strana 292 nových přihlášek. Z nich bylo 56 přijato. Od voleb registrujeme nárůst o 52 členů, k 10. lednu to činí celkem 1232 členů. Rozdíl v uvedených číslech způsobil odchod několika členů, případně pozastavení členství z důvodu nezaplacení členského příspěvku."  

Česká pirátská strana je tedy opravdu součástí zastupitelstev v devíti krajích a od sněmovních voleb 2021 přijala téměř 300 členských přihlášek. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Nový stavební zákon byl hojně kritizován bývalou opozicí. Piráti, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN předložili na začátku roku 2021 komplexní pozměňovací návrhy. Před sněmovními volbami pak tehdejší opozice slibovala změnu přijatého zákona.

Vládní návrh nového stavebního zákona byl schválen 13. července 2021, kdy Poslanecká sněmovna přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu. Pro vládní návrh hlasovali poslanci ANO, SPD a část klubu KSČM, ČSSD a tři nezařazení poslanci.

Návrh nového stavebního zákona se od začátku potýkal s kritikou ze strany části odborníků i většiny opozice. ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN představili už 28. ledna 2021 komplexní pozměňovací návrh (.pdf) k vládnímu návrhu nového stavebního zákona. Opoziční politici v něm kladli důraz na digitalizaci, jež by ušetřila i část výdajů. Kromě digitalizace opozice prosazovala posílení samospráv v oblasti územního plánování. Vláda ale návrhy tehdejší opozice soustavně zamítala.

Už před volbami do Poslanecké sněmovny koalice Pirátů a Starostů (.pdf, str. 623–626) i koalice SPOLU (.pdf, str. 26) ve svých programech uváděly, že chtějí vládní návrh stavebního zákona změnit. Dalo by se tedy hovořit o jakémsi slibu voličům. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k výše zmiňovanému komplexnímu pozměňovacímu návrhu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ivan Bartoš

(...) sociální demokrati a CDU/CSU, je to velmi těsné. Teď vedou trochu sociální demokrati.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Před debatou i v den debaty vedla SPD dle souhrnu volebních modelů před německými volbami o nízké jednotky procentních bodů před CDU/CSU.

Ivan Bartoš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.