Poslanec Bartoš hovoří o záručním programu COVID II, což je program určený na ekonomickou pomoc živnostníkům, malým a středním podnikatelům, kteří jsou v důsledku vládních opatření souvisejících s nákazou koronaviru omezeni ve své podnikatelské činnosti. Žádosti se podávají od 2. dubna 2020 (.pdf, str. 1), přičemž mají podnikatelé možnost žádat o částku v rozmezí 10 tis. až 15 mil. korun. Finance mohou být využity na náklady na mzdy a energie, platby za nájemné, úhrady dodavatelsko-odběratelských faktur, předfinancování pohledávek či pořízení materiálu, zásob a dalšího drobného majetku.

Program COVID II navazuje na COVID I, který byl taktéž určen jako ekonomická pomoc malým a středním podnikatelům. Příjem žádostí do COVID I byl pozastaven k 20. březnu 2020.

Prostředky na záruční program COVID II budou čerpány ze strukturálních fondů EU, konkrétně z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který byl utvořen pro programové období 2014–2020.

Pro efektivní alokaci finančních prostředků ze strukturálních fondů EU se využívá systém územního členění NUTS, v němž se každý členský stát EU dělí do úrovní regionů podle počtu obyvatel:

• NUTS 1 = území (v ČR celé území),
• NUTS 2 = regiony soudržnosti,
• NUTS 3 = kraje,

přičemž pro rozdělování finančních prostředků je klíčová výše HDP na obyvatele územního celku NUTS 2 v porovnání s průměrným HDP na obyvatele EU-27. Podle výše tohoto HDP se regiony dále dělí na:

• méně rozvinuté regiony (HDP na obyvatele < 75 % průměru HDP EU-27),
• přechodné regiony (HDP na obyvatele v rozmezí 75–90 % průměru HDP EU-27),
• a rozvinutější regiony (HDP na obyvatele ˃  90 % HDP EU-27).

Fondy jsou určené především pro méně rozvinuté regiony, Praha však dlouhodobě spadá do kategorie rozvinutějších regionů (viz mapa níže, podle posledních dat Eurostatu za rok 2018 skončila dokonce na 6. místě v žebříčku nejbohatších regionů EU se 192 % HDP na obyvatele EU-27), na tyto prostředky tedy nedosahuje.

Jiří Jirásek, šéf Českomoravské záruční a rozvojové banky však dodává, že finanční prostředky pro Prahu řešeny budou: „To není chyba, ale strategie. Chtěli jsme, aby program začal fungovat co nejdříve a byli jsme schopni sehnat zdroje, které pomůžou pokrýt potřeby podnikatelů téměř na celém území republiky, a v další fázi budeme řešit Prahu.“

Stav legislativní nouze byl na návrh předsedy vlády (.pdf) vyhlášen (.pdf) předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem 19. března, jak je upraveno v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Stav legislativní nouze byl vyhlášen do doby skončení nouzového stavu, který byl vyhlášen vládou 12. března 2020 na 30 dnů.

Poté co je vyhlášena legislativní nouze, mohou být jednotlivé návrhy zákonů projednávané v zrychleném režimu. To například znamená, že odpadá první čtení a omezit je možné i řečnickou dobu jednotlivých poslanců. Více o tom, jak probíhá legislativní proces ve stavu legislativní nouze, se můžete dočíst v jednom z našich komentářů. Zároveň ale platí, že v zrychleném režimu je možné projednat pouze vládní návrhy zákonů. Jednotliví poslanci však stále mohou předkládat i zákony vlastní, ostatně za dobu trvání současného stavu legislativní nouze poslanci předložili Sněmovně několik návrhů zákonů. Ty jen nemohou být projednány ve zmíněném zrychleném režimu.

Program na podporu zaměstnanosti „Antivirus“ vláda schválila dne 31. března 2020. Cílem programu je ochrana zaměstnanosti a pracovních míst kompenzováním náhrad mezd. Kompenzace začnou vyřizovat na dálku úřady práce od 6. dubna 2020 a jejich výše bude záviset na důvodech, pro které musely firmy nechat zaměstnance doma v tzv. režimu překážky na straně zaměstnavatele.

Program poběží ve dvou režimech a 5 „kategoriích“:

Režim A – druh překážky:

• v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku (program uhradí zaměstnavateli 100 % náhrad mezd),
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu ve výši 100 % mzdy (program uhradí 80 % náhrad mezd).

Režim B – druh překážky:

• překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (program uhradí 80 % náhrad mezd),
• omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd),
• omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd).

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo přehlednou tabulku možných situací.

Ivan Bartoš ve svém výroku zřejmě poukazuje na veřejný dopis Tomáše Martínka České bankovní asociaci. Tomáš Martínek se ve Sněmovně angažuje jako místopředseda Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. 

Obsahem je žádost o zmírnění pravidel ohledně hypoték a jiných úvěrů vzhledem k opatřením ke koronavirové nákaze. Poslanec pak konkrétně uvádí:

„Chci Vás požádat o přijetí takových opatření, která dočasně pomohou tuto složitou situaci překlenout. Chtěl bych Vás tímto požádat o to, abyste klienty, kteří jinak řádně plní své povinnosti, v příštích minimálně třech měsících nepenalizovali za opožděné splátky hypoték nebo jiných úvěrů, případně rovnou vyhlásili ‚hypoteční volno‘, aby domácnosti a malé firmy, které se potýkají s ekonomickými potížemi v souvislosti s epidemií koronaviru, nemusely své půjčky dočasně splácet.“

V závěru dopisu pak apeluje na rozumný přístup.

Dopis byl uveřejněn na Twitteru 11. března 2020:

Pirátský poslanec @TomasMartinekCZ žádá v otevřeném dopise členy České bankovní asociace ke zmírnění pravidel splácení hypoték a jiných úvěrů kvůli opatřením ke koronavirové nákaze. pic.twitter.com/9PZFmasOH4

— Piráti (@PiratskaStrana) March 11, 2020

Odpověď na něj byla na Twitteru Tomášem Martínkem zveřejněna stejný den zveřejněním kopie dopisu České bankovní asociace:

Děkuji ČBA za rychlou povzbuzující odpověď pic.twitter.com/gbCtS82azR

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) March 11, 2020

V dopise podepsaném výkonným ředitelem České bankovní asociace Pavlem Štěpánkem s datem 11. 3. 2020 je vyjádřena nutnost přijmutí mimořádných opatření v době epidemie koronaviru. Výkonný ředitel dále garantuje spolupráci na mimořádných opatřeních se státní správou a dalšími organizacemi. 

Vláda pak k podobným opatřením, ke kterým vybízel Tomáš Martínek, přistoupila až 1. dubna 2020, kdy schválila z důvodu negativních dopadů pandemie odklad splatnosti úvěrů a hypoték. Dlužníci budou moci splácení přerušit na dobu tří nebo šesti měsíců. Opatření vstoupí v platnost po jeho schválení Poslaneckou sněmovnou. 

Pro úplnost uvádíme, že nouzový stav na území ČR byl vyhlášen (.pdf) 12. března 2020 od 14:00. Mimořádná opatření, jako je uzavření škol nebo zrušení sportovních a společenských akcí, však byla zavedena již 10. března 2020. O státních náhradách za způsobené ztráty způsobené koronavirou infekcí vláda jednala již 9. 3. 2020 a navrhla je řešit v rámci úvěrového programu COVID. O samotném vyhlášení nouzového stavu se ovšem veřejně debatovalo minimálně již od začátku března 2020. 

Podle jednacího řádu celostátního fóra Pirátů (§ 21 Navrhování kandidátů, bod a) vyplývá, že „kandidáta do republikového předsednictva (...) navrhuje krajské fórum svým usnesením nebo skupina členů“. Kandidovat tedy může jakýkoliv člen strany. Žádná omezení, kdo může o nominaci požádat, pak pirátský jednací řád ani jejich stanovy skutečně neobsahují.

Z vlákna pirátského fóra věnovaného volbám republikového předsednictva vyplývá, že navrženými kandidáty na pozici předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Mikuláše Ferjenčíka nominovala skupina členů i krajské fórum Pardubického kraje. Vojtěch Pikal nominaci skupiny členů odmítl, později získal podporu a nominaci krajského fóra Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje.

Vojtěch Pikal se stal členem Pirátské strany v únoru roku 2012. Aktuálně je Vojtěch Pikal 5. místopředsedou Poslanecké sněmovny, členem republikového výboru a členem republikového předsednictva. Republikové předsednictvo je složeno z předsedy a čtyř místopředsedů. Pikal byl v letech 2014–2017 1. místopředsedou Pirátské strany a 11. ledna 2020 byl zvolen 2. místopředsedou.

Mikuláš Ferjenčík byl několikrát zvolen do republikového předsednictva, 2. místopředsedou Pirátské strany byl v letech 2010–2012 a 2013–2014. Třetím místopředsedou byl v letech 2012–2013 a v roce 2010. Členem Pirátů je pak již od roku 2009.

11. a 12. ledna 2020 v Ostravě proběhlo celostátní fórum Pirátské strany. Mimo jiné zde proběhly volby na pozici předsedy a místopředsedů Pirátské strany.

Ve volbách na předsedu Pirátské strany kandidovali Ivan Bartoš, Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík. Kandidáty nominovali členové Pirátské strany, popř. krajské organizace. Volba předsedy v Pirátské straně probíhá ve 2 kolech. Každý člen Pirátské strany, který se hlasování účastní, může „podpořit všechny kandidáty, kteří jsou pro něj přijatelní“. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. V prvním kole získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola tak postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, takže staronovým předsedou Pirátské strany se stal Ivan Bartoš.

Probíhaly také volby 4 místopředsedů Pirátské strany (republikové předsednictvo sestává z předsedy a čtyř místopředsedů). Na pozici místopředsedy kandidoval také Vojtěch Pikal. První místopředsedkyní byla zvolena Olga Richterová. Vojtěch Pikal byl poté zvolen 2. místopředsedou Pirátské strany.

Volba předsedy Pirátské strany a jeho místopředsedů probíhala na fóru Pirátů 11.–12. ledna 2020 v Ostravě. Volba předsedy je rozdělena do dvou kol. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. Kandidáty na post předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Ivan Bartoš získal v prvním kole 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, a proto se předsedou Pirátské strany stal Ivan Bartoš, aniž by proběhlo druhé kolo volby.

Ivan Bartoš tedy získal pouze o 230 hlasů více než Vojtěch Pikal, nikoliv 300, jak tvrdí Ivan Bartoš. Dopustil se tak nepřesnosti a výrok proto v souladu s naší metodikou hodnotíme jako nepravdivý.

Na sněmu Pirátské strany, který se uskutečnil v sobotu 11. ledna 2020, se konala volba předsedy strany a také volba místopředsedů. Post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Funkci prvního místopředsedy získala Olga Richterová, druhého místopředsedy Vojtěch Pikal. Post třetího místopředsedy obsadil poslanec Radek Holomčík a post čtvrtého místopředsedy získal Martin Kučera.

Samotný Vojtěch Pikal kandidoval i na předsedu strany. V prvním kole volby se utkal s Ivanem Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem. Ivan Bartoš první kolo volby vyhrál se ziskem 606 hlasů. Na druhém místě se umístil Vojtěch Pikal s 376 hlasy a na třetím Mikuláš Ferjenčík s 261 hlasy. Do druhého kola volby se tedy kvalifikovali Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal. Avšak Vojtěch Pikal před konáním druhého kola volby odstoupil.

Na posty místopředsedů Pirátské strany původně kandidovalo celkem devět kandidátů, včetně dvou uchazečů o post předsedy strany. Poté, co post předsedy strany získal Ivan Bartoš, odstoupil ještě před prvním hlasováním Jan Bednařík. Zůstalo tedy celkem sedm kandidátů. Před samotným hlasováním podpořil poslanec Vojtěch Pikal právě Olgu Richterovou. Podpořil ji i ve svém kandidátském projevu (video, čas 40:11), který je dostupný na facebookovém profilu Vojtěcha Pikala. Olga Richterová nakonec ve druhém kole hlasování vyhrála s 288 hlasy.