Ivan Bartoš

Nejprve si uveďme kontext výroku. Válka na Ukrajině, která způsobuje příliv uprchlíků do Česka, trvá již déle než měsíc. Od počátku ruské invaze 24. února do Česka podle odhadů přišlo okolo 300 tisíc uprchlíků. Ministr Bartoš hovoří o tom, že dobrý způsob, jak získat od Evropské unie v souvislosti s uprchlickou krizí peníze, je využít tzv. fond obnovy. Dle svého vyjádření proto navrhl, aby z fondu Česko pro tyto účely využilo jednu miliardu eur.

Upřesněme, že jako evropský fond obnovy se označuje nástroj Next Generation EU, který odsouhlasily v červenci roku 2020 všechny státy Unie. Cílem fondu je zmírnit dopady pandemie koronaviru, přičemž velký důraz se klade na zelenou politiku. Země Unie mají v rámci nástroje Next Generation EU k dispozici dohromady 750 miliard eur (v cenách roku 2018), přesněji mohou získat 390 miliard eur ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Tyto prostředky mohou jednotlivé země čerpat prostřednictvím 7 programů. Suverénně největší objem peněz přitom připadá na Nástroj pro oživení a odolnost, a to 672,5 miliard eur. Česko z něj má získat 179 miliard korun ve formě grantů. Doplňme, že peníze z Nástroje pro oživení a odolnost mohou unijní státy čerpat poté, co připraví svůj národní plán obnovy. Ke schválení českého národního plánu obnovy došlo ze strany EU v září roku 2021.

Podle České tiskové kanceláře řekl Ivan Bartoš 18. března novinářům v Bruselu, že „Česko by chtělo využít miliardu eur (24,9 miliard korun) z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.“ O den dříve uvedl ministr Bartoš to samé na svém Twitteru.

Pokud by Česko chtělo využít peníze z fondu na jiné, než na dříve schválené účely, je podle analytika Nilse Redekera z Jacques Delors Centre v Berlíně možné národní plán upravit. Kritéria se dle něj ale měnit nemohou, stejně jako celkový objem peněz, se kterým národní plán počítá. Dojít by tak mohlo jen k přesunu financí z jedné kapitoly plánu do jiné.

Horská služba spadá pod resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR, a proto je ministrem Ivanem Bartošem zmiňována společně s hotely a lázněmi. V tiskové zprávě ze 14. března Ministerstvo pro místní rozvoj ČR oznamuje, že Horská služba ČR poskytne některé prostory k ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Blíže nespecifikuje, o jaké prostory se jedná. V této tiskové zprávě se také zmiňuje, že pokračují práce na možnosti zapojení lázní s volnými kapacitami, které by za přispění státu poskytly pro uprchlíky ubytování.

Hotely a lázně se skutečně do poskytování dočasného ubytování zapojily. Více než 70 ukrajinských uprchlíků nalezlo azyl například v Nových lázních v Teplicích, které poskytují i jídlo a další materiální pomoc. Ubytování pro uprchlíky nabídly i Lázně Bohdaneč nebo Luhačovice. Podle Deníku k „podobné praxi přistoupily skoro všechny lázně v Česku.“

Dalších 50 míst pro uprchlíky z Ukrajiny nabídl i hotel Šumava v Horšovském Týně na Domažlicku. Hotel Styria ve Chvalovicích poskytuje pomoc v podobě dočasného ubytování, stravy, léků a podobných k životu nezbytných věcí. K poskytování ubytování se připojila taktéž síť hotelů Pytloun. 6. března uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, že hotely již poskytly uprchlíkům několik tisíc lůžek zdarma.

Ministr Bartoš také uvedl, že hotely a lázně měly poskytnout své kapacity na měsíc. Česká tisková kancelář vydala 11. března článek, ve kterém Václav Stárek tvrdí, že hotely mohou poskytnout svá lůžka uprchlíkům zhruba na měsíc, tedy do začátku dubna. Členy Stárkovy Asociace jsou i některá lázeňská zařízení. Námi zmíněné Nové lázně v Teplicích zase uvedly, že „můžeme z našich zdrojů pomoci po dobu zhruba jednoho měsíce“.

Dodejme, že 9. března rozhodla (.pdf) vláda o vyplácení příspěvku na kompenzaci za ubytování uprchlíků. Za dospělého činila částka 180 Kč, za dítě 100 Kč. 16. března následně schválila (.pdf, str. 2) zvýšení příspěvku na 200 až 250 Kč podle typu ubytovacího zařízení. Kompenzace mohou být vypláceny i zpětně do 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, pokud ubytování zajišťuje kraj. Příspěvky poskytne vláda jen tomu, kdo má s krajem dohodu nebo uzavřenou smlouvu.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy valorizaci životního minima a rodičovského příspěvku opravdu zmiňuje. Je zde přesně napsáno: „Zvážíme zavedení systému valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost, např. u rodičovského příspěvku nebo životního minima.“ Tuto větu nalezneme v kapitole Sociální a rodinná politika.

V programovém prohlášení současné vlády se tedy přímo píše, že se „zváží" zavedení systému valorizace. Kabinet Petra Fialy neuvedl, že se tak určitě stane, ale pouze se nad touto možností zamyslí. Námi hodnocený výrok ministra Bartoše ale vyznívá jinak. Ivan Bartoš totiž řekl, že podle programového prohlášení vláda automatickou valorizaci zavede. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Dodejme, že ministr Bartoš následně zmínil: „Je to ale plán na čtyři roky, a představa, že to zavedeme v momentě krize, za pár týdnů, navíc když opozice blokuje sněmovnu kvůli čemukoliv, není úplně realistická.“

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Ovšem po přepočtu na mandáty obsadila Pirátská strana – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. „kroužkováním“) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům za STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb však zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. Dne 8. listopadu 2021 předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic uzavřeli koaliční smlouvu.

Co se týče situace v Pirátské straně, již 7. listopadu republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy, což se následující den stalo. Tento akt byl však poté ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Koaliční smlouvu a vznik nové vlády v tomto hlasování podpořilo 82,1 % členek a členů strany, kteří se aktivně zúčastnili internetového hlasování.

Pirátská strana je aktuálně součástí vládnoucích koalic v 9 krajích. Konkrétně jde o kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královehradecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Vysočinu. 

Počet přihlášek do Pirátské strany není veřejně dostupnou informací, proto jsme se s dotazem obrátili na tiskovou mluvčí strany Veroniku Šmídovou. Z mediálního odboru nám přišla následující odpověď: „Od říjnových voleb (9. října) zaznamenala Pirátská strana 292 nových přihlášek. Z nich bylo 56 přijato. Od voleb registrujeme nárůst o 52 členů, k 10. lednu to činí celkem 1232 členů. Rozdíl v uvedených číslech způsobil odchod několika členů, případně pozastavení členství z důvodu nezaplacení členského příspěvku."  

Česká pirátská strana je tedy opravdu součástí zastupitelstev v devíti krajích a od sněmovních voleb 2021 přijala téměř 300 členských přihlášek. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vládní návrh nového stavebního zákona byl schválen 13. července 2021, kdy Poslanecká sněmovna přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu. Pro vládní návrh hlasovali poslanci ANO, SPD a část klubu KSČM, ČSSD a tři nezařazení poslanci.

Návrh nového stavebního zákona se od začátku potýkal s kritikou ze strany části odborníků i většiny opozice. ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN představili už 28. ledna 2021 komplexní pozměňovací návrh (.pdf) k vládnímu návrhu nového stavebního zákona. Opoziční politici v něm kladli důraz na digitalizaci, jež by ušetřila i část výdajů. Kromě digitalizace opozice prosazovala posílení samospráv v oblasti územního plánování. Vláda ale návrhy tehdejší opozice soustavně zamítala.

Už před volbami do Poslanecké sněmovny koalice Pirátů a Starostů (.pdf, str. 623–626) i koalice SPOLU (.pdf, str. 26) ve svých programech uváděly, že chtějí vládní návrh stavebního zákona změnit. Dalo by se tedy hovořit o jakémsi slibu voličům. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k výše zmiňovanému komplexnímu pozměňovacímu návrhu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ivan Bartoš mluví o potřebě zajištění dostupného bydlení a jako argument používá počet lidí, kteří každý rok hledají nové bydlení. Vyjmenovává více skupin obyvatel, a tak jsme se i my v našem odůvodnění zaměřili na mladé rodiny, mladé lidi po studiu, seniory i další, kteří se v určité fázi svého života chtějí přestěhovat.

Data o tom, kolik lidí ročně hledá nové bydlení, jsme hledali například ve Zprávě o vyloučení z bydlení z roku 2021 (.pdf), která se však zaměřuje především na skupiny obyvatel ohrožených bytovou nouzí či ztrátou bydlení a informace o ostatních skupinách hledajících bydlení neobsahuje. Hledali jsme také data z realitních serverů, která sice ilustrují obecný zájem o bydlení, ale mají omezený rozsah – data pochází pouze z daného serveru a nepokrývají tak celý trh.

Existují také agregovaná data (.pdf, str. 7, 10) o počtu prodaných bytů či nabízených nájmů. Tyto ukazatele ale reflektují jen ty, kteří bydlení našli, což je logicky menší skupina než lidé bydlení hledající.

Při pátrání po počtu lidí, kteří hledají každý rok nové bydlení, jsme zohlednili, že v současnosti dospívá generace, která se narodila kolem roku 2000. V uvedeném období se v České republice narodilo (.pdf, str. 1–2) kolem 90 až 100 tisíc dětí ročně a logicky tito lidé na prahu dospělosti hledají, kde budou bydlet. Nadále je třeba připočíst také ty, kteří chtějí své bydlení z nejrůznějších důvodů změnit (z finančních důvodů, rozvody, stěhování, atd.). Zdroje, které by alespoň přibližně uváděly počet takových lidí, se nám najít nepodařilo.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme tedy nenašli najít žádnou ucelenou informaci o tom, kolik lidí v Česku ročně hledá nové bydlení. Obrátili jsme se tak s dotazem na mediální odbor Pirátské strany. Podle Pirátů Ivan Bartoš ve svém výroku vycházel právě z výše zmíněné Zprávy o vyloučení z bydlení, podle mediálního odboru ale použil „špatnou formulaci“. Zpráva informaci o 150 tisících lidech hledajících bydlení totiž neobsahuje.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít zdroj, který by Ivanem Bartošem uvedené číslo potvrzoval, či vyvracel, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Nástroj pro oživení a odolnost EU má zejména dvojí cíl. Poskytnutí financí členským státům má v první řadě pomoci zmírnit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru, zároveň má ale pomoci jednotlivým státům lépe se připravit na výzvy týkající se zelené a digitální transformace. Na podporu bude celkem uvolněno až 723,8 mld. eur.

Tyto peníze mohou čerpat členské státy EU poté, co připraví svůj národní plán obnovy. V každém plánu musí uvést reformy a investice, které hodlají realizovat a které by zároveň měly vést k urychlení ekologické a digitální transformace a zvýšit odolnost ekonomiky státu.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo Evropskou Komisí stanoveno jedenáct pravidel, které musí členské státy následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů. Zároveň Komise stanovila 7 klíčových oblastí, do kterých by členské státy měly prostředky směřovat. Jedna z nich je zaměřená právě na energeticky efektivní renovaci budov (Renovate).

Jelikož prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost jsou určeny pro projekty financované státem, podíváme se na příkladu Belgie především na tu výstavbu, kterou běžně realizuje stát, nikoliv soukromou výstavbu. Ivan Bartoš zároveň mluví v kontextu dostupnosti bydlení, zateplení a energetické šetrnosti budov. Zaměříme se tedy na výstavbu budov, nikoliv například dopravní infrastruktury.

Belgie na svůj Národní plán obnovy (.pdf) získala v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 5,9 miliardy eur. Asi 50 % získaných peněz Belgie použije na tzv. zelenou tranzici, kam spadá i rekonstrukce budov – zhruba 750 milionů eur podle plánu použijí na renovaci budov za účelem zvýšit jejich energetickou účinnost. Zmiňovány jsou především renovace (.pdf, str. 35, 43) budov sociálního bydlení či veřejných budov. Tyto plánované investice spadají do kategorie stavebnictví a celkový podíl peněz je ve srovnání s ostatními členskými státy nadstandardní, jedná se ale zejména o rekonstrukce (.pdf, str. 1–5), nikoliv novou výstavbu.

Kromě toho má ale Belgie ve svém plánu také položku (.pdf, str. 399–402) týkající se infrastruktury bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Zde je vyhrazeno 166 milionů eur na ekologickou renovaci, ale také na výstavbu bydlení, což by mělo zajistit (.pdf, str. 7) více sociálních bytů v regionu Valonska. Dalšími body jsou plány na výstavbu či rekonstrukci zařízení péče o děti (str. 8) nebo výstavba či rekonstrukce tréninkových a rekvalifikačních center ve Valonsku.

Jiné položky, které by naznačovaly, že Belgie plánuje z unijních peněz stavět nové budovy, ale v Národním plánu obnovy nejsou, přestože obsahuje (.pdf, str. 4) konkrétní plány na 6 let. Nemůžeme však vyloučit, že projekty uvedené v předchozím odstavci skutečně zahrnují všechny stavby nových budov, které stát plánuje v dalších letech postavit s tím, že ostatní projekty budou probíhat formou rekonstrukce. Seznam všech projektů výstavby budov, které Belgie plánuje či v minulosti plánovala, se nám totiž ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako neověřitelný.

Doplňme, že Česká republika v rámci Národního plánu obnovy také počítá s ekologickou renovací budov a výstavbou nových budov pro bydlení v pasivním standardu. Ani v Česku ale podíl peněz určených na ekologickou renovaci a výstavbu není v evropském srovnání (.zip → .xlsx, list Flagship) nijak výjimečný.

Návrh nového stavebního zákona byl předložen vládou Andreje Babiše 10. září 2020 a po schválení Parlamentem vyhlášen ve Sbírce zákonů 29. července 2021.

Nejvyšší stavební úřad má být dle § 16 odst. 1  zákona „ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění.“ Formálně vznikl https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283#p335-1-b">1. ledna 2022, nicméně činnost úřadu je vázána na návrh státního rozpočtu na rok 2022, který počítá s novou rozpočtovou kapitolou (.pdf, str. 35 části B). Dočasně je tak pod Ministerstvem pro místní rozvoj. Návrh státního rozpočtu nebyl do konce roku schválen, jelikož ho chce nová vláda přepracovat, a stát tak v roce 2022 zatím hospodaří v tzv. rozpočtovém provizoriu podle loňského rozpočtu. Proto nyní není možné, aby úřad prakticky vznikl.

Doplňme ještě, že Nejvyšší stavební úřad sídlící v Ostravě počítal se 400 zaměstnanci a v jeho čele měl být předseda https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283/zneni-20220101#p16-3">jmenovaný vládou. 

Úvěrový program Ministerstva pro místní rozvoj Vlastní bydlení zajišťuje Státní fond podpory investic (SFPI). Program mohou využít manželé nebo registrovaní partneři mladší 40 let či lidé, kteří pečují o dítě do 15 let, na modernizaci obydlí či jeho koupi.

Předchozí obdobný program, který byl původně pojmenovaný jako Program pro mladé a trval mezi lety 2018 (.pdf, str. 16) a 2020, měl trochu jiné podmínky (např. určený pro lidi do 36 let, zvýšení limitu úvěrů) a v jeho rámci bylo uzavřeno celkem 841 smluv v hodnotě 892 milionů Kč. Zájem o státní půjčky postupně klesal, v průběhu celého roku 2020 bylo uzavřeno jen www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=187801">171 smluv (.pdf, str. 17) a z celkově vyčleněných 730 milionů Kč bylo využito pouze 207 milionů Kč (str. 54).

Navazující program Vlastní bydlení byl schválen vládou 21. prosince 2020 a k 5. říjnu loňského roku bylo v rámci tohoto programu uzavřeno 304 smluv za 433 milionů Kč.

David Eim ze společnosti Gepard Finance pro porovnání uvádí, že ve srovnání s komerčními hypotékami představuje objem úvěrů v rámci státního programu jen 0,17 % objemu poskytnutých hypoték.