Ivan Bartoš

Podle Šetření prognóz makroekonomického vývoje ČR (.pdf, str. 1, 4) vydané Ministerstvem financí v listopadu 2019 by měl procentuální meziroční růst HDP v roce 2020 poklesnout z 2,5 % na 2,2 %. Tento pokles předcházel meziročnímu poklesu mezi lety 2019 a 2018, kdy za rok 2018 meziroční růst HDP činil 3,0 %.

Nedokážeme s jistotou určit, co poslanec Bartoš myslel „dlouhodobými náklady státu", a tím, že je má ANO problémy financovat už teď. Interpretovat ho však můžeme v zásadě dvěma způsoby, buď jako neudržitelnost veřejných financí, popřípadě jako problém s negativním schodkem státního rozpočtu.

Závěr zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 50) z 11. června 2019 tvrdí, že „při zachování stávajícího nastavení vládních příjmových a výdajových politik nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné.“ To platí s přihlédnutím k odhadům makroekonomického a demografického vývoje. Ministerstvo financí se v tiskové zprávě ze stejného dne k této zprávě postavilo kladně.

Je dobré také připomenout to, že úřad Úřad NRR vznikl až na základě § 32 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána teprve druhým rokem.

Národní kontrolní úřad ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf, str. 11) uvádí: „Tempo růstu mandatorních výdajů je z dlouhodobého hlediska vyšší než tempo růstu příjmů i výdajů státního rozpočtu, což do budoucna představuje riziko pro fiskální udržitelnost státního rozpočtu.“

Dle střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2021 a 2022 (.zip, D01.pdf, str. 43) bude státní dluh v absolutní hodnotě v rocích 2020, 2021 a 2022 růst, ale v poměru vůči HDP klesat. Schodek rozpočtu by se však měl dle tabulky 6 na straně 16 stále pohybovat v záporných číslech, a to na hodnotě -40,0 mld. Kč i v letech 2020, 2021 a 2022.

Dle tiskové zprávy vlády České republiky jsou celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2020 1 618,1 miliard Kč, z čehož jde 147 miliard Kč na kapitálové výdaje. To je přibližně 9 %, což v rámci naší tolerance odpovídá uvedené jedné desetině.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu od roku 2010 lze nalézt na grafech níže. Skutečné hodnoty pro roky 2010 až 2018 lze nalézt na MONITORU. Skutečná čísla pro rok 2019 jsou uvedena v tiskové zprávě MF ČR. Rozpočtované příjmy a výdaje pro rok 2020 se nacházejí v § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Výdaje i příjmy státního rozpočtu dlouhodobě rostou, a to i se započtením meziroční míry inflace dle dat ČSÚ.

Česká pirátská strana získala v krajských volbách v roce 2016 celkem 6,67 %, a zajistila si tak 3 mandáty v Zastupitelstvu Karlovarského kraje.

V karlovarském zastupitelstvu sedí Vojtěch Franta a Markéta Monsportová, ti byli při volbách kandidáty bez politické příslušnosti. Třetím zastupitelem je Josef Janů, který je členem Pirátské strany.

Rada Karlovarského kraje má 9 křesel. Za Českou pirátskou stranu v ní působí Josef Janů. Piráti jsou přitom součástí rady již od voleb v roce 2016.

Předseda Pirátů Bartoš patrně pojmem „předvolební“ myslí povolební strategii 2017, kterou Piráti zveřejnili před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, v jejímž úvodu se uvádí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“ Dále se v povolební strategii uvádí: „Budeme požadovat rozumné záruky, abychom předešli zneužití moci, např. odmítneme podpořit kandidáty, kteří by byli v neustálém střetu zájmů.“

Piráti tedy skutečně podmiňují svoji podporu vlády demokratičností svých případných koaličních partnerů. Dle citované povolební strategie pak Piráti odmítají spolupráci s SPD a KSČM. Ivan Bartoš dále uvádí odmítnutí podpory vlády, v níž bude mít hnutí ANO většinu, což je rovněž v souladu s citovanou částí strategie. Bartoš dle citované povolební strategie uvádí i korupční minulost a střet zájmů jako překážku pro možnou podporu vlády.

Dále existuje i pirátská povolební strategie 2019 pro volby do Evropského parlamentu, která je v souladu s předchozím citovaným dokumentem. Uvádí se v ní:

„Chceme, aby se do vyjednávání promítly naše programové priority i personální požadavky na osoby komisařů. Eurokomisaři musejí být lidé kompetentní, bez korupčních skandálů a vazeb na lobbisty velkých korporací. (...) Odmítáme se proto podílet na tvorbě politické skupiny se stranami nedemokratickými či stranami, které nerespektují lidská práva nebo jsou principiálně proti existenci Evropské unie jako takové.“

Návrh novely zákona o státním zastupitelství byl podán Poslanecké sněmovně dne 21. června 2019 poslancem za Piráty Jakubem Michálkem, za ODS Zbyňkem Stanjurou a za KDU-ČSL Markem Výborným. Mezi navrhované změny patří zrušení možnosti vlády odvolat nejvyššího státního zástupce či také možnost ministra spravedlnosti odvolat krajského nebo okresního státního zástupce. Státní zástupce by podle návrhu měl být odvolán pouze na základě rozhodnutí kárného soudu v kárném řízení.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová představila novelu zákona o státním zastupitelství o den dříve, avšak s její účinností je počítáno až od roku 2022. Tuto několik měsíců slibovanou legislativu poslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení 20. června 2019, ovšem Piráti na svém webu informovali o již dokončeném návrhu jejich novely 19. června 2019. Návrh ministryně Benešové navíc stále nebyl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh Ministerstva spravedlnosti se shoduje s návrhem Pirátů na odvolatelnosti státních zástupců, které bude možné odvolat pouze v případě kárného provinění, o kterém rozhodne soud. Nově stanovuje dobu výkonu funkce nejvyššího státního zástupce na 7 let bez možnosti opakovaného jmenování. Oba návrhy pak shodně navrhují povinnou délku předchozí praxe, kterou musí uchazeč splňovat.

Původně se pro krajské volby v Olomouckém kraji, které se budou konat v letošním roce, diskutovalo o velké koalici složené z více stran. Mimo Piráty se jednalo ještě o TOP 09, STAN, Zelené, KDU-ČSL a ProOlomouc. Z této spolupráce nakonec sešlo právě z iniciativy Pirátů, ke kterým se později připojili i STAN.

Uvažování o spolupráci s jinými politickými stranami lze nalézt i v záznamech ze schůzí na pirátském krajském fóru pro Olomoucký kraj. O možnosti koalice se jednalo např. 12. června 2019 (záznam schůze, bod krajské volby), přestože větší část přítomných Pirátů byla pro samostatnou kandidaturu, dle záznamu nechali možnost koalice otevřenou pro diskuzi s dalšími politickými subjekty. Další koaliční jednání poté proběhlo na krajské schůzi 14. srpna 2019 se zástupci ProOlomouc. Zápis ke krajským volbám už ale není veřejný. Samotné hlasování poté proběhlo ve dvou etapách. Nejdříve se hlasovalo v rámci členského podnětu a teprve na jeho základě se hlasovalo s konečnou platností. Výsledky členského podnětu jsou veřejné, 77 % Pirátů se zde vyjádřilo proti dalším jednáním o předvolební koalici, 23% hlasovalo pro. Závěrečné hlasování potom veřejné není. Z důvodu nedostupnosti informací proto výsledek hlasování s rozdílem jednoho hlasu nelze ověřit.

Piráti a STAN spolu v Olomouckém kraji v předchozích letech již spolupracovali. Spolupráce probíhala v roce 2018 v rámci komunálních voleb. Společná kandidátka nesla název Piráti a Starostové. V těchto volbách získali 11,95 % a 6 zastupitelů.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskutečnily 20. října a 21. října roku 2017. Piráti v nich získali 10,79 % a třetí pozici.

Dle lobbistických záznamů (Evidence kontaktů a schůzek) se Piráti z vlastní iniciativy skutečně sešli k vyjednávání se zástupci STAN jako prvními. Schůzka proběhla 23. října 2017 v 15:30. Za pirátský vyjednávací tým se účastnili Ivan Bartoš, Jakub Michálek a Lukáš Bartoň. Za STAN Petr Gazdík, Jan Farský a Vít Rakušan. Diskutovala se témata průsečíků v programech a prioritách.

Jediná dřívější povolební schůzka je evidována 22. října mezi Jakubem Michálkem, Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (STAN). Podle zápisu Jakuba Michálka však šlo pouze o krátký nezávazný rozhovor, navíc součástí tohoto rozhovoru byl zástupce hnutí STAN.

Podle údajů dostupných na webových stránkách strany je ODS „liberálněkonzervativní stranou“. Ve stanovách (.pdf, str. 3, článek 2) je jedním z cílů ODS „být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokraci퐓.

KDU-ČSL na svém webu uvádí: „Jsme křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech.“ Ve stanovách (.pdf, str. 1, článek 2) se KDU-ČSL definuje jako „politická strana, jež usiluje o uplatňování křesťanských a konzervativních hodnot ve společnosti a státu“.

TOP 09 je dle svých stanov (.pdf, str. 1, článek 2) „stranou konzervativní a demokratickou“.

Lukáš Wagenknecht vskutku patří mezi odborníky v boji proti korupci. Za svou práci například v roce 2015 obdržel od Nadačního fondu proti korupci Cenu za odvahu.

Wagenknecht byl od února 2014 prvním náměstkem na Ministerstvu financí v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš. Ten ho po roce a čtvrt odvolal, ačkoliv mu zároveň nabídl pozici politického náměstka, kterou ovšem Wagenknecht nepřijal.

Ivan Bartoš ve výroku zde zřejmě naráží na konflikt mezi Lukášem Wagenknechtem a Andrejem Babišem ohledně netransparentního výběrového řízení IT systému připravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Tato kauza nakonec vedla k pozastavení čerpání dotací ve výši 568 miliónů korun. Skutečné důvody Wagenknechtova odvolání však nehodnotíme, protože reálnou motivaci premiéra Babiše pochopitelně neznáme.

V roce 2018 byl pak Lukáš Wagenknecht skutečně zvolen za Piráty senátorem.

Na podzim roku 2020 proběhnou senátní volby. Piráti při sjezdu v Ostravě představili kandidáty jak do krajských, tak do senátních voleb. Jsou to kandidáti: Michal Horák, Adéla Šípová, Petr Jeník, Zdeněk Žák, Markéta Monsportová, Cyril Koky, Pavel Vacek, Daniel Kůs, Jiří Kadeřávek, Pavel Ondrůj, Martin Tomášek a Radim Kravčík.

Jde tedy o 12 kandidátů, nikoliv 11, i toto číslo je však v rámci naší 10% tolerance.

Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. „vězeňském“ autobusu, který používali Piráti v rámci předvolební kampaně ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Objevil se i v jejich volebním spotu.

Zdroj: iDnes.cz

Na boku autobusu jsou karikatury některých vrcholných politiků, které upozorňují na známé kauzy. Mezi vyobrazenými se skutečně nacházejí lidé z ČSSD. Konkrétně jde o Bohuslava Sobotku, spojeného s kauzou OKD, a Davida Ratha, který byl v roce 2019 po sedmi letech od zadržení pravomocně odsouzen za korupci.

Poslední věta výroku hovoří o Miroslavu Kalouskovi, který působil jako ministr financí ve 2. vládě Mirka Topolánka za KDU-ČSL a poté znovu ve vládě Petra Nečase, tentokrát už za TOP 09.

Dalšími politiky vyobrazenými na boku autobusu jsou Andrej Babiš a Jana Nečasová (Nagyová).