Andrej Babiš

Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Neověřitelné
Zatím premiér Andrej Babiš neupřesnil, jak přesně přišel k částce 75 miliard euro, které by mohly být podle něj použity na řešení migrace.
Pravda
Ceuta představuje španělskou enklávu v severní Africe. Během dvou útoků na španělskou policii v letošním červenci a srpnu se zde na evropskou půdu snažilo dostat zhruba jedenáct set migrantů.
Pravda
V Německu na migraci v současnosti neexistuje stejný náhled. Jedním z výrazných kritiků kancléřky Angely Merkelové a jejich přívětivých kroků je například bavorský premiér Söder. Stejně tak se k migraci spíše protekcionisticky staví rakouský premiér Sebastian Kurz nebo italský ministr vnitra Salvini.
Neověřitelné
Výrok hodnotíme jako neověřitelný ze dvou důvodů. Byly zveřejněny uzávěrky zahraniční pomoci ČR jen pro roky 2015 a 2016, tedy ne pro celé období, o kterém mluví Babiš. A byly zveřejněny údaje o zahraniční pomoci ČR jen pro některé země, tedy ne pro všechny, které ukazuje Babiš.
Pravda
V minulých letech odhadované příjmy pašeráků sahaly až k 5,7 mld. eur. Přes nepřesné vyjádření tak výrok označujeme jako pravdivý, neboť v takových částkách se příjmy pašeráků (alespoň v souhrnu) v minulosti pohybovaly.
Nepravda
Andreji Babišovi připisujeme za tento výrok nepravdu, jelikož pracuje se zákonu neznámými a tudíž nejasnými pojmy, prezentovaný počet dokumentů nesouhlasí s oficiálními statistikami Ministerstva vnitra a pro všechny příchozí nemusí nutně platit Babišem předestřené schéma.
Nepravda
V rámci summitu Evropské unie z konce června 2018 vznikl návrh na koncept, jež by měl zabránit vzniku ilegální migrace prověřováním migrantů již na území Afriky. Hlavními iniciátory výzvy byli především lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska.
Zavádějící
Zahraniční politika v rámci Evropské unie v současnou chvíli prochází transformací, která zahrnuje i odlišný přístup k migračním kvótám. Tato tendence nijak nesouvisí s předvolebními sliby Babišova hnutí ANO.
Pravda
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť české firmy preferují zaměstnance z Ukrajiny, Srbska, Mongolska. Česká republika se navíc aktivně snaží navýšit počty pracujících ze zmíněných zemí. Naopak o zaměstnance z Afriky takový zájem není.