Andrej Babiš

Snížení slev na jízdné

Slevu na jízdně v hromadné dopravě ve výši 75 % schválila vláda Andreje Babiše v březnu 2018. Původně měla začít platit již během června, nakonec však začala platit až od 1. září 2018. Sleva byla podle Ministerstva dopravy zavedena, aby pomohla skupinám lidí s nižšími příjmy, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jim umožnit častější cestování vlaky a autobusy. Těmito skupinami jsou dle ministerstva lidé starší 65 let a také studenti do 26 let. Vláda Petra Fialy slevu na jízdné snížila z původních 75 % na 50 % v lednu minulého roku s platností od 1. dubna 2022.

Redukci slev pro studenty do 26 let a seniory starší 65 let Ministerstvo dopravy zdůvodnilo nutností vypořádat se s náročnou ekonomickou situací. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni na jaře uvedl, že „potřebujeme krotit obrovský státní dluh, mírnit inflaci, snižovat provozní výdaje státu“. Podle resortu dopravy má snížení slevy na jízdné přinést úsporu 1,9 miliardy korun ročně.

Nedostatek léků

Během minulého roku došlo nejen na českém, ale i na celoevropském trhu k nedostatku některých léků. Jedná se zejména o antibiotika, léky pro děti na srážení horečky nebo o nejprodávanější léčebné přípravky jako Panadol a Ibalgin. S nedostatkem léčiv se potýkají i ostatní evropské státy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dostupnost léčiv denně monitoruje, zveřejnil již v září 2022 důvody potenciálních nedostatků léků na trhu, přičemž hlavní příčinou byly problémy v dodavatelských řetězcích. SÚKL mezi další možné důvody zařadil mj. i zvýšený prodej. Podle ředitelky ústavu Ireny Storové jsou právě zvýšený prodej (způsobený vysokou nemocností) a výpadky dodávek příčinami nedostatku léků.

V oblasti zajišťování léků zřídilo Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2022 pracovní skupinu pro dostupnost léků pod vedením náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka. Skupina má za úkol řešit situaci na trhu s léčivy a je složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). První jednání pracovní skupiny se uskutečnilo 4. ledna 2023.

Vedle zřízení pracovní skupiny schválilo Ministerstvo zdravotnictví v průběhu ledna 2023 opatření k mimořádným dodávkám antibiotik z ostatních členských států EU. Ministerstvo v únoru letošního roku uvedlo, že se situace na trhu s léčivy postupně stabilizuje. Podle resortu „v meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 %“.

Dodejme, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se za nedostatek léků omluvil. Resort zdravotnictví chce do mezirezortního připomínkového řízení poslat novelu zákona o léčivech, která by měla mít mj. za „cíl stanovit výrobcům léčiv povinnost zajistit, po oznámení výpadku, pro české pacienty dodávky odpovídající spotřebě na 1–2 měsíce“.

DPH na léky

Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), která by spojila dvě snížené sazby (v současnosti 10 a 15 %) do jedné ve výši 13 nebo 14 %. Zvýšená daň by automaticky navýšila cenu produktů, kterých se nyní týká 10% sazba. Mezi ty patří právě léky nebo stravovací a ubytovací služby, které by se tak kvůli zvýšení DPH zdražily.

Doplňme, že podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tento krok vedl ke zjednodušení daňového systému. Upozornil nicméně, že se jedná pouze o odhady a je nutné počkat, než expertní skupiny dopad změn propočítají.

Závěr

Ve svém výroku Andrej Babiš správně uvádí, že současná vláda snížila lidem v důchodovém věku slevu na jízdné ze 75 na 50 %. Vláda také zvažuje změnu snížené sazby DPH, kvůli které by mohly léky skutečně zdražit. S nedostatkem léčiv se pak Ministerstvo zdravotnictví potýká již od minulého roku, provedlo ovšem několik kroků, které situaci postupně stabilizují. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš zde mluví o úpravě parametrů valorizace důchodů, která ovlivňuje jejich zvyšování. Na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je tedy skutečně o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

„Kdybychom nechali tento mechanismus v původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody částkou 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, že bychom trvale zvýšili výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun,“ zdůvodňoval (video, čas 2:11) rozhodnutí vlády na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vládní návrh, kterým by došlo k úpravě červnové valorizace penzí (.docx, str. 2–3), kritizuje zejména opozice, ale také někteří ekonomové. „Považuji to za naprostou nehoráznost. Důchodci potřebují každou korunu, takže zásadně odmítáme, aby vláda přenášela problémy na občany, kteří se nemohou bránit,“ uvedla pro server Novinky.cz předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

20. února schválila zmiňovanou úpravu valorizace vláda. Návrh následně zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin.

Vláda 15. února oznámila, že se dohodla na úpravě parametrů pro mimořádné červnové navýšení penzí, prostřednictvím které by snížila valorizaci průměrného důchodu o přibližně 1 000 Kč oproti současným zákonným pravidlům. Návrh novely zákona Fialův kabinet schválil 20. února, na konci února jej začala projednávat Poslanecká sněmovna. Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít do 22. března (.doc, str. 4). Pokud by Sněmovna návrh nestihla projednat, stále bude platit mimořádná valorizace v současně platné zákonné podobě.

Vláda tedy skutečně navrhla úpravu mimořádné valorizace, která by znamenala červnové zvýšení důchodů jen o 760 Kč namísto 1 770 Kč, o které by se důchody zvýšily za současných podmínek. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Andrej Babiš v rozhovoru uvedl, že nesouhlasí s chystaným plánem Ministerstva práce a sociálních věcí, který počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Předseda hnutí ANO dále zmiňuje, že pokud by se takový návrh dostal do Poslanecké sněmovny, vládní strany musí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, stejně jako když některé nynější vládní strany blokovaly přijetí návrhu zákona o evidenci tržeb v době, kdy bylo hnutí ANO ve vládě.

Návrh zákona o evidenci tržeb předložila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) Poslanecké sněmovně 4. června 2015. Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL. První čtení návrhu proběhlo 19. června a 10. července 2015. Návrh byl poté přikázán k projednání Rozpočtovému (.pdf) a Hospodářskému (.pdf) výboru, které se jím zabývaly 2. září téhož roku. Ve druhém čtení Sněmovna návrh projednala 18. září, kdy si ovšem jak vládní, tak opoziční poslanci odhlasovali přerušení projednávání zákona do 7. října, kdy byl zákon poslán do třetího čtení.

Nejpočetnějšími opozičními poslanci byli zástupci ODS a TOP 09, kteří s blokací Sněmovny začali 27. listopadu 2015, kdy zabránili schválení programu schůze, a zákon se tak ve třetím čtení nemohl projednávat. Podobnou strategii zvolili také na mimořádném zasedání Sněmovny 11. prosince, kdy se po schválení programu uchýlili k zablokování hlasování dlouhými projevy, např. tehdejší předseda TOP‑09 Miroslav Kalousek hovořil tři hodiny. Po pěti hodinách byla nakonec mimořádná schůze přerušena do 18. prosince, kdy opoziční poslanci opět blokovali Sněmovnu dlouhými projevy, a jednání proto bylo přerušeno až do 8. ledna roku 2016.

K projednávání návrhu zákona o evidenci tržeb se poslanci vrátili na počátku roku 2016 na několika lednových schůzích (8., 22. a 29. ledna), kdy opozice pokračovala s blokováním Sněmovny svými projevy. Návrh nakonec Sněmovna schválila (.pdf) až 10. února 2016. Tehdejší opozice se hlasování neúčastnila, jelikož před ním opustila jednací sál kvůli údajnému porušení jednacího řádu. Poslanci ODS a TOP 09 proto podali stížnost k Ústavnímu soudu, který ji však odmítl.

Obstrukce opozičních stran tedy probíhaly od 27. listopadu 2015 do 10. února 2016 – to je 75 dní, nikoliv 270, jak zmiňoval Andrej Babiš. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý. Dodejme, že od předložení návrhu zákona Sněmovně dne 4. června 2015 až po jeho schválení 10. února 2016 uplynula doba pouhých 252 dní.

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval, že se jedná pouze o 6 procent výdajů státního rozpočtu, které by podle něj šlo snadno ušetřit. Podobné tvrzení zopakoval i v říjnu po vyhraných volbách, kdy řekl: „Dal bych každému ministrovi za úkol, aby ve svém resortu našel provozní úspory ve výši šesti procent. Kdybychom tyto úspory měli, tak jsme schopni ten deficit rozpočtu skoro o 100 miliard snížit.“ Podle něj bylo přitom možné snížit státní výdaje bez zvyšování daní. Dodejme, že předseda vlády tato slova pronesl ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

O rok později byla situace už jiná. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v listopadu 2022 řekl, že chce ušetřit 71 miliard Kč. Zároveň ale upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Premiér Fiala poté ušetření 70 miliard korun slíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí.“

Po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Zároveň chce upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila. V dubnu tohoto roku by mělo být podle předsedy vlády zřejmé, kde bude vláda hledat ve státním rozpočtu úspory. 

Petr Fiala tedy v minulosti sliboval ušetření 100 miliard korun, a to navíc každým rokem. V současné době však hovoří o snížení výdajů státního rozpočtu o 70 mld. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Francie

Ve Francii momentálně existují dvě hranice odchodu do důchodu. Základní věk odchodu do penze je stanoven na 62 let, plnou výši důchodu přitom lidé dostanou v případě, že pojištění platili určený počet čtvrtletí. Francouzi narození v roce 1961 (kterým bude 62 let v roce 2023) tak například musí do systému přispívat minimálně 168 čtvrtletí, tedy 42 let. Délka nutné doby pojištění se pro další ročníky zvyšuje, podle současných pravidel tak budou lidé narození v roce 1973 a později moci odejít do důchodu v 62 letech, jestliže do systému přispívali minimálně 43 let. Druhou hranicí je věk 67 let, kdy je plná penze vyplácena v každém případě.

Itálie

V Itálii je základní věk odchodu do důchodu stanovený na 67 let s podmínkou, že minimální doba pojištění je alespoň 20 let. Pro rok 2023 nicméně také platí tzv. kvóta 103, dle níž mohou do důchodu odejít lidé v 62 letech, pokud do důchodového systému přispívali nejméně 41 let. Výše důchodu se jim v takovém případě nekrátí jako u klasického předčasného odchodu do penze, do jejich 67 let ale nemůže přesáhnout pětinásobek minimálního důchodu, tedy dohromady 2 700 eur za měsíc (tj. přibližně 64 tisíc Kč).

Pro úplnost je vhodné zmínit, že průměrná výše italského důchodu v roce 2022 odpovídala přibližně 1 200 eur měsíčně. Dle dostupných dat z roku 2020 pobíralo téměř 90 % italských důchodců penzi nepřevyšující 2 580 eur. Věk 62 let tak lze s určitou výhradou označit jako italskou hranici odchodu do důchodu.

Řecko

V Řecku je zákonná úprava podobná jako ve Francii. V 62 letech je vyplácena plná penze při splnění podmínky 40 let (12 000 dní) pojištění. V 67 letech začíná být důchod v plné výši vyplácen lidem, kteří splní podmínku pojištění alespoň 15 let (4 500 dní).

Slovensko

Na Slovensku závisí věk odchodu do důchodu na roku narození, pohlaví a počtu vychovaných dětí. Tato data zveřejňuje web slovenské sociální pojišťovny a jsou též obsahem zákona o sociálním pojištění. 

Muži narození v roce 1960 mohou dle stávajících pravidel odejít do důchodu v 63 letech, stejně tak bezdětné ženy. U žen s dětmi se hranice odchodu do penze pohybuje dle počtu vychovaných dětí v rozmezí od 60,5 do 62,5 let. Podle posledních dostupných informací by měli slovenští muži narození v roce 1966 odcházet do důchodu v 64 letech, ženy s dětmi v rozmezí 62,5 až 63,5 let.

Závěr

Ve Francii a v Řecku odpovídá základní hranice odchodu do důchodu 62 rokům. Na Slovensku se mění dle roku narození a počtu vychovaných dětí a pohybuje se přibližně kolem 63 let. V Itálii je základní hranice stanovena na 67 let, v roce 2023 mohou ale lidé odcházet do důchodu i v 62 letech, výše důchodu se jim přitom nekrátí, pouze nemůže přesáhnout hranici 2 700 eur (64 000 Kč). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že vláda Petra Fialy neplní programové prohlášení a vymlouvá se na válku na Ukrajině. Naznačuje tak, že výmluvy nejsou na místě, neboť podle něj vlivem války neklesá v Česku hrubý domácí produkt (HDP). To se dle jeho názoru naopak dělo za jeho vlády kvůli pandemii covidu-19.

Podle tehdejších odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP skutečně v roce 2020 klesl, tedy právě v době pandemie koronaviru. První pokles ČSÚ zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2020, tedy v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Jak lze vidět na následujícím grafu ČSÚ, HDP v meziročním srovnání klesal po celý rok 2020 a ještě v 1. čtvrtletí roku 2021. Od 2. čtvrtletí již český HDP meziročně rostl, přičemž po většinu roku 2021 ještě vládl kabinet Andreje Babiše.

Petr Fiala byl do premiérské funkce jmenován 28. listopadu 2021, o několik dní později pak byli jmenováni i ministři jeho vlády. Podle předběžného odhadu, který ČSÚ publikoval ke konci letošního ledna, HDP navzdory dopadům války na Ukrajině v roce 2022 skutečně ani v jednom čtvrtletí neklesl. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že pokles ekonomického výkonu se v době pandemie netýkal pouze Česka. Například mezinárodní měnový fond (MMF) v roce 2020 hovořil o takzvaném velkém lockdownu a největšímu úpadku světové ekonomiky od začátku Velké hospodářské krize v roce 1929. MMF v dubnu 2020 odhadoval pokles světového HDP o 3 %, podle dat Světové banky za rok 2020 světová ekonomika poklesla o 3,1 %.

Nejprve uveďme, že inflaci se kromě vlády snaží zmírnit také Česká národní banka (ČNB). I vláda však svými kroky inflaci ovlivňuje, jak řekl např. bývalý člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Vláda dle něj „může svými politikami přímo ovlivnit důchodovou pozici domácností, což je klíčový faktor poptávky v ekonomice“. Podle vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) z února 2022 neplnila fiskální politika v předchozích letech svou stabilizační funkci, přičemž úspory ve státních výdajích mohou dle NRR inflaci utlumit. V neposlední řadě se pak do ceny výrobků promítají i daně (.pdf, str. 1), např. zvyšování spotřební daně.

Meziroční inflace v prosinci 2021 (tedy v posledním měsíci vlády Andreje Babiše) dle dat Českého statistického úřadu dosáhla hodnoty 6,6 % a byla o 0,6 procentního bodu vyšší než v předchozím měsíci. Jak ukazuje následující graf, meziroční míra inflace nepřetržitě stoupala již od června 2021, a nedá se tedy mluvit o „sražení“ inflace. Meziroční nárůst spotřebitelských cen pak v lednu 2023 činil 17,5 procenta.

Téměř totožný vývoj zaznamenal v popisovaném období i tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá evropský statistický úřad Eurostat (.pdf). Podle jeho dat HICP v prosinci 2021 meziročně vrostl o 5,4 %, v lednu 2023 to bylo už 19,1 %.

Odlišnost od údajů ČSÚ je v tomto případě dána mírně rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který například zahrnuje i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38). I podle těchto dat Eurostatu spotřebitelské ceny od června 2021 rostly a hodnota v prosinci 2021 byla nejvyšší za celou dobu vlády Andreje Babiše.

Dodejme, že v listopadu 2021 došlo k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se dle dat ČSÚ jednalo o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. Český statistický úřad k tomu uvedl: „Tento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu.“ Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí DPH za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října tehdejší ministryně financí Babišova kabinetu Alena Schillerová.

Přestože tedy Andrej Babiš uvádí správnou hodnotu inflace k lednu 2023, jeho vláda meziroční nárůst cen v prosinci 2021 nesnížila. Inflace naopak rostla nepřetržitě už od června 2021. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš ve svém výroku zmiňuje částku 137 miliard korun, o kterou se podle něj díky inflaci navýšily příjmy státního rozpočtu. Předseda hnutí ANO zde přitom zjevně mluví o navýšení za rok 2022, tedy v prvním roce vlády Petra Fialy, v níž post ministra financí zastává Zbyněk Stanjura. 

Jak vysvětluje např. ekonom Lukáš Kovanda, vyšší inflace znamená vyšší ceny v ekonomice, tudíž i vyšší příjem státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty či z daní z příjmu.

Při schvalování státního rozpočtu na rok 2022 vláda vycházela (.pdf, str. 1–2) z makroekonomické predikce z ledna 2022, která předpokládala průměrnou míru inflace pro rok 2022 8,5 %. Schválený rozpočet tak počítal s tím, že v roce 2022 budou celkové daňové příjmy ve státním rozpočtu odpovídat částce (.xlsx) 1,360 bilionu korun. Ministerstvo financí ale od té doby postupně upravovalo své predikce míry inflace. V dubnu 2022 (.pdf) předpokládalo, že průměrná roční míra inflace letos dosáhne 12,3 %, predikce (.pdf) ze srpna následně počítala s nárůstem na 16,2 %. V lednu tohoto roku pak Ministerstvo financí uvedlo, že za rok 2022 odpovídala inflace v Česku 15,1 %.

V listopadu 2022 Parlament schválil novelizovanou verzi rozpočtu, která počítala (.xlsx) s daňovými příjmy 1,411 bilionu Kč. Podle dat Ministerstva financí nakonec daňové příjmy (včetně pojistného na sociální zabezpečení) tuto částku ještě překročily a ve skutečnosti činily 1,427 bilionu Kč (.xlsx). V porovnání s první schválenou verzí rozpočtu tedy rozdíl činí 66,6 mld. Kč.

Kdybychom se zaměřili na všechny (tedy i nedaňové) příjmy státního rozpočtu, oproti jeho původní verzi (.xlsx) došlo k navýšení o 11,2 mld. Kč (.xlsx). 

K číslu, které se pohybuje okolo 130 miliard korun, se nicméně dostaneme, když srovnáme skutečné daňové příjmy za rok 2021 (.xlsx) se skutečně vybranými daňovými příjmy za rok 2022. V tomto případě došlo ke zvýšení o 131,7 miliardy Kč. Suma 137 miliard Kč pak představuje částku, o kterou se v meziročním srovnání s rokem 2021 zvýšily celkové (tedy i nedaňové) příjmy státního rozpočtu (.pdf, str. 8).

Dodejme, že inflace ovlivňuje také výdaje státního rozpočtu. Na základě zákona dochází např. k mimořádnému zvýšení důchodů, pokud růst indexu spotřebitelských cen dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Fialova vláda pak kvůli vysoké inflaci v roce 2022 zvýšila i životní a existenční minimum, a to hned třikrát.

Na závěr tedy shrňme, že oproti roku 2021, kdy byl ještě premiérem Andrej Babiš, stát v roce 2022 na daních vybral o 131,7 miliardy Kč více. Hlavním důvodem je přitom právě vysoká inflace. Celkové příjmy se pak zvýšily o 137 mld. korun. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dřívější vyjádření Petra Fialy

Andrej Babiš odkazuje na postoj premiéra Fialy (ODS) vůči rozhodnutí EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 Petr Fiala skutečně řekl (video), že tento zákaz není správný, Česká republika se mu musí postavit a „snažit se vyjednat něco jiného“. 

Plán EU pak Petr Fiala v prosinci 2021 kritizoval následovně: „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu.“ Dodejme, že v době pronesení těchto slov už byl Petr Fiala premiérem.

Současný předseda vlády tehdy také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. V červnu 2022, tedy ještě před začátkem českého předsednictví v Radě EU, pak Petr Fiala uvedl, že chce během předsednictví usilovat o zmírnění zákazu.

Plán Evropské unie

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení, který je součástí balíčku Fit for 55 následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022.

Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU‑ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody (.pdf) dosáhly na konci října loňského roku, tedy během českého předsednictví. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti“. Evropský parlament návrh schválil 14. února 2023, formálně jej však musí schválit ještě Rada EU.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Podle návrhu bude od roku 2035 sankcionován prodej nových osobních automobilů a dodávek poháněných fosilními palivy. Automobilky tedy mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět a cenu sankcí započítat do výsledné ceny produktu. V návrhu je pak také výjimka pro nákladní automobily a pro auta spalující bezemisní syntetická paliva. Dodejme, že podle jiného návrhu Evropské komise by i nákladní vozy měly emise postupně omezovat.

Role českého předsednictví

České předsednictví v Radě Evropské unie probíhalo od 1. července do 31. prosince loňského roku. Ke zmíněné dohodě z října 2022 mezi Evropským parlamentem a Radou tedy došlo za českého předsednictví. Předsednický stát má přitom „fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník“ a mezi jeho hlavní povinnosti patří určování priorit a agend na jednáních Rady. Předsednická země je tedy spíše vyjednavač. S tím se pojí i možnost urychlit či naopak zpomalit projednávání určitých témat.

Na úrovni Rady za českého předsednictví sice nedošlo k oficiálnímu schválení balíčku Fit for 55, Rada EU a Evropský parlament se nicméně v říjnu 2022 předběžně dohodly na podobě návrhu, kterým by mělo dojít k zákazu prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory. Europarlament pak návrh schválil v únoru 2023, tedy po konci českého předsednictví, Rada EU jej teprve musí schválit. Ministři Fialovy vlády ovšem dohodu podporovali.

Závěr

Shrňme tedy, že Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 skutečně vymezoval proti návrhu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Toto stanovisko poté zopakoval i ve funkci premiéra, a to necelé dva týdny před zahájením českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je také pravda, že během českého předsednictví došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou EU o finální podobě návrhu na zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který je součástí balíčku Fit for 55.

Upřesněme, že české předsednictví návrh vysloveně nepřipravilo, jelikož jej představila Evropská komise, a to už v červenci 2021. Během předsednictví však Fialova vláda, jakožto vyjednavač, mohla ovlivnit finální podobu dosáhnuté dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Emisní povolenky

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. Společnosti musí na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry.

Emisní povolenky vydává EU každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. Část povolenek získávají některá zařízení zdarma, část musejí provozovatelé zařízení získat formou aukcí. Od začátku roku 2023 přitom ceny emisních povolenek vystoupaly na rekordních 100,7 eur za tunu. 

Sliboval Petr Fiala snížení ceny?

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v roce 2021 řekl, že se příští vláda „musí soustředit na ceny emisních povolenek“ a poukazoval přitom na jejich vysokou cenu. V říjnu 2021 pak uvedl, že se musí upravit trh tak, aby ceny nestoupaly příliš rychle. Na svém twitteru Petr Fiala napsal, že bude Evropskou Komisi tlačit, „aby uvolnila emisní povolenky, což zlevní energie.“

O snaze snížit cenu emisních povolenek se předseda vlády zmínil např. i v listopadu loňského roku po setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni na konferenci o změně klimatu COP27. S italskou političkou Fiala konkrétně mluvil o tom, jak snížit ceny emisních povolenek.

Dohoda EU o rozšíření emisních povolenek

Zmiňme, že systém pro obchodování s emisemi se v průběhu let rozšiřuje a je rozdělený do několika fází. Současná, čtvrtá, fáze začala v roce 2021. Evropská komise pak v červenci 2021 navrhla rozšíření EU ETS., o kterém mluví Andrej Babiš. Daný návrh europoslanci v prvním čtení odhlasovali v červnu 2022. Podobu a úpravy (.pdf) tohoto rozšíření, jež dle návrhu zahrnuje i spalování paliv v odvětví budov (.pdf, str. 20, 57), od července 2021 také opakovaně projednávala Rada EU. Ke konečnému schválení rozšíření EU ETS nicméně zatím nedošlo a nové nařízení tak není v platnosti.

V prosinci 2022 se ale na změně pravidel systému obchodování s povolenkami předběžně dohodla Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se zástupci Evropského parlamentu. Upravený systém se bude skutečně vztahovat také na vytápění budov a silniční dopravu, tedy i na pohonné hmoty, které se jejich vlivem mohou zdražit.

Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Pokud by však přetrvávaly výjimečně vysoké ceny energií, zavedení povolenek na vytápění budov by mělo platit až od roku 2028. V prvních letech rozšíření by pak měla být zajištěna nízká cena povolenek, respektive zastropování na 45 eurech za povolenku. Část výnosů z prodeje povolenek se pak má vložit do Sociálního fondu pro klimatická opatření, z něhož budou čerpat zranitelné domácnosti nebo mikropodniky.

Závěr

Na závěr shrňme, že o návrhu na rozšíření systému emisních povolenek oficiálně hlasoval jen Evropský parlament v prvním čtení. V Radě EU ještě schválení návrhu nařízení neproběhlo. Zástupci Evropského parlamentu a Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se nicméně domluvili na předběžné dohodě, podle níž by mělo dojít k rozšíření současného systému emisních povolenek.

Lze tedy říci, že české předsednictví „prosadilo“ rozšíření emisních povolenek i na budovy a silniční dopravu. Premiér Petr Fiala přitom v minulosti opakovaně tvrdil, že chce snížit cenu emisních povolenek. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.