Andrej Babiš

Sobotkova vláda skutečně podnikla kroky ke snižování daní - zavedla např. snížení sazeb DPH a druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %. Došlo rovněž ke změnám v oblasti poskytovaných slev na dani - zvýšení slevy na dani na vyživované dítě či obnovení slevy pro pracující důchodce. Tady se však nejedná o snížení daní celkově. Jde spíše o dílčí kroky.

Na druhou stranu došlo ke zvyšování daní - zvýšení daně z hazardu (což je ale všeobecně považováno za prospěšné). Zvýšily se i minimální zálohy na pojistném pro OSVČ. Pokud se podíváme na data o složené daňové kvótě, která publikovalo ministerstvo financí, je zřejmé, že ta od nástupu této vlády neklesá. Je víceméně stejná, resp. lehce roste.

Máslo patří do kategorie potravin, na které se v České republice uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15% daň. V Německu se na potraviny uplatňuje snížená sazba DPH, tedy 7% daň. Potud je Babišův výrok přesný.

Na svém jednání ze dne 25. května 2011 tehdejší vláda Petra Nečase schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zvyšovala sníženou sazbu DPH z 10 % na 14 %, základní sazba zůstala na 20 %. K 1. lednu 2013, tedy stále za vlády Petra Nečase, začala platit novela zvyšující sníženou sazbu DPH ze 14 % na 15 % a základní sazbu DPH z 20 % na 21 %. Do tohoto období tedy sazby vstupovaly ve výši 15 a 21 %.

Další novela zákona o dani z přidané hodnoty začala platit od 1. ledna 2015, tedy za vlády Bohuslava Sobotky, a zaváděla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, která se vztahuje na výrobky uvedené v příloze 3a zákona. Předchozí dvě sazby zůstaly na stejné úrovni.

Zde ovšem Andrej Babiš již nedodává, že ODS (konkrétně předseda Petr Fiala) během projednávání navrhla, aby se 15% snížená sazba posunula na 10 %. Tím by tedy i potraviny byly daněny 10% DPH, jako tomu bylo před novelou z roku 2011. Kompletní vládní koalice se však proti tomuto návrhu postavila a hlasovala proti. Návrh tudíž neprošel.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že za DPH na potraviny ve výši 15 % je zodpovědná výhradně opozice, není to pravda. Jeho hnutí i celá koalice měly příležitost hlasovat pro návrh právě pravicové strany, která DPH snižovala, postavili se však proti. Navíc ANO tvořilo celé volební období vládní koalici, a mělo tak dostatek času přijít s případných snížením DPH na máslo a další potraviny. To ovšem neučinilo. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výběrové řízení nazvané Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací vypsalo ministerstvo financí (MF) dne 15. 12. 2008. Do dvoukolového tendru se uchazeči mohli hlásit do 9. 2. 2009. Jak vyplývá z tiskové zprávy MF z února 2009, do výběrového řízení se přihlásily tři samostatné firmy a dále jedno konsorcium dvou firem a dvě sdružení. Jedno zahrnovalo čtyři firmy, druhé dvě firmy. Do druhého kola tendru se dostaly tři firmy.

Zatímco probíhalo druhé kolo tendru, došlo k ustavení úřednické Fischerovy vlády, kdy Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí nahradil Eduard Janota. Nejvhodnější cenovou nabídku ve výběrovém řízení měla vybrat hodnotící komise jmenovaná novou vládou.

V létě 2009 MF oznámilo, že posouvá termín pro podání nabídek ze srpna 2009 na 13. říjen téhož roku. MF tak učinilo na přání uchazečů, kteří potřebovali více času na zpracování rozsáhlé dokumentace. Následně stanovilo nový termín pro podání cenových nabídek na červen 2010. Učinilo tak poté, co Úřad na ochranu hospodářské soutěže vrátil do tendru dříve vyřazené konsorcium PPF. Znovu pak došlo k posunutí termínu pro podávání nabídek na prosinec 2010 kvůli nevyjasněné účasti konsorcia PPF ve výběrovém řízení.

Poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v září 2010 předběžné opatření, kterým MF uložilo pozastavení zadávacího řízení, došlo k obnově výběrového řízení až od počátku dubna 2011. Lhůta pro podávání nabídek byla vzhledem k předchozím událostem posunuta na září 2011, kdy skutečně k podání nabídek ze strany tří uchazečů z prvního kola došlo.

Dne 19. 10. 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, proč nejspíš nedoporučí vládě přijmout nejlevnější nabídku ze tří, které vzešly z druhého kola tendru. Nejlevnější nabídku učinila společnost Marius Pedersen Engineering - 56,8 miliardy korun. O tom, že ministr Kalousek není s vítěznou cenovou nabídkou spokojen, informovalo MF veřejnost tiskovou zprávou již 19. 10. 2011.

Nečasova vláda pak dne 21. 12. 2011 usnesením č. 956 rozhodla o zrušení zakázky, tedy o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Tvrzení, že „... tam někdo chtěl udělat kšeft za 30 miliard“, je prozatím třeba vnímat jako spekulaci. Andrej Babiš totiž z pozice ministra financí v roce 2015 oznámil, že státní kasa dokáže v totožné zakázce ušetřit až 30 miliard korun oproti částce, kterou nabídla v roce 2011 vítězná firma Marius Pedersen Engineering.

Ministerstvo financí v roce 2015, kdy bylo pod vedením Andreje Babiše, skutečně spustilo portál, kde mj. lze dohledat smlouvy, které se týkají výdajů ministerstva financí. Registr smluv, který ukládal zveřejnění smluv i ostatním státním institucím a organizacím, vešel v platnost až na přelomu let 2015 a 2016.

Již před ministerstvem financí však ministerstvo zahraničních věcí vytvořilo na svých stránkách určitou platformu, která byla prvním krokem ke zveřejňování platných smluv. Na webu ministerstva zahraničních věcí se tak dalo dohledat např. oznámení o výsledcích zadávacího řízení na podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, konkrétně tyto informace uveřejňuje již od roku 2006.

„V zájmu transparentnosti při nakládání s veřejným majetkem a veřejnými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MZV postupně zveřejňujeme údaje o obchodních smlouvách, objednávkách, dotačních a grantových smlouvách, odprodeji majetku MZV a dalších výdajových titulech.“ stojí na webu ministerstva pro zahraniční věci.

Způsob zveřejňování výdajů MZV však není tak ucelený a transparentní, jako systém, který spustilo v lednu roku 2015 ministerstvo financí. MF uveřejňuje všechny smlouvy, které jsou spojené s provozem celého ministerstva, MZV přidávalo na web pouze informace o smlouvách, nikoli celé jejich znění.

Vláda Bohuslava Sobotky v souladu se svými sliby zvyšuje důchody i platy ve státní sféře. Byť navýšení nebylo tak vysoké, jak tvrdí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak jsme již ověřovali při kontrole slibů vlády, tato vláda skutečně vrátila koncept valorizace penzí k předkrizovému stavu, kdy jsou penze valorizovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. V roce 2015 se tak důchody zvýšily v průměru o 60 korun, v roce 2016 vláda k valorizaci přidala i jednorázový příspěvek. S růstem starobních důchodů počítá podle Andreje Babiše i rozpočet pro rok 2018, důchodci by si měli polepšit v průměru o 500 korun měsíčně.

Z výroku není jasné, jaké roky Andrej Babiš porovnává. Vycházíme-li z údajů o pokladním plnění, navýšil se mezi lety 2013 až 2016 objem peněz na důchody o necelých 18 miliard, pro rok 2017 byl rozpočtován nárůst o dalších 11 miliard. Zdaleka se však nejedná o Babišem zmiňované přidání o 56 miliard.

RokRozpočet po

změnách (mld Kč)Skutečnost

(mld Kč) 2013 384,09381,04 2014 388,47385,81 2015 395,38395,22 2016 400,00398,99 2017 411,18n/a

Podobné údaje najdeme i ve statistikách ČSSZ, kde se nachází i rozdělení na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody (str. 2).

Vláda také navyšuje platy státních zaměstnanců – ke zvýšení došlo v roce 2015, 2016 a také letos; od července rostly platy v sociálních službách a u bezpečnostních sborů. Čerstvě schválila vláda i navýšení pro rok 2018. Podrobněji se dalšími aspekty dané věci zabýváme v dalších výrocích.

Ministerstvo financí (MF) opravdu pracuje na novém zákoně o daních z příjmů, který by měl nahradit současný zákon platný téměř 25 let a novelizovaný téměř 160krát. Výrok poslance Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157x, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co se týče nového zákona o daních z příjmů, MF na podzim loňského roku vyhlásilo veřejné konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů, ke kterým vypracovalo také souhrn řešení (.pdf). Podle náměstkyně Schillerové má ministerstvo za cíl návrh před volbami dokončit, jeho prezentaci chce však nechat až na dalším ministrovi.

Andrej Babiš mluví o tom, že mu Poslanecká sněmovna dala jisté časové vymezení, a nyní nechápe postoj Sobotky, který jej veřejně opět vyzývá k vysvětlování, aniž by tato doba uplynula. V rámci výroku hodnotíme pouze zmíněný mantinel, který vymezila Poslanecká sněmovna. Babiš její usnesení cituje přesně a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Usnesení PS 1602 z 15. března 2017

Poslanecká sněmovna jednala o bodu „Daňové podvody ministra financí“ 15. března 2017. Andrej Babiš se jednání vůbec neúčastnil, ve skutečnosti trávil den na různých akcích v Jihočeském kraji. Byl například účasten otevírání úseku dálnice.

Že tento bod bude projednáván právě 15. března, odhlasovali poslanci již o den dříve. Návrh na jednání o tomto bodu předložil Miroslav Kalousek. Konkrétně byla tato věc zařazena jako pátý bod jednání. Při hlasování o zařazení bodu byl přítomen i Andrej Babiš, jak vyplývá ze záznamu o hlasování. Tedy věděl, že příští den bude tato věc projednávána.

15. března v 10:30 začali poslanci projednávat zmíněnou věc. Po začátku projednávání požádal Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, aby byl bod odročen do 17 hodin, než dorazí ministr Babiš z výše uvedených cest. Pro to Faltýnek nesehnal dostatečnou podporu, načež si vzal dvouhodinovou přestávku, během které se nejednalo.

Poslanci se vrátili k projednávání po 14. hodině, o bodu „Daňové podvody ministra financí“diskutovali asi dvě a půl hodiny. Během této doby Babiš do Poslanecké sněmovny vůbec nedorazil. Babiš slovy „nedovolili vystoupit“ evidentně myslí to, že poslanci nepřeřadili bod na dobu, kdy se vrátí ze svých akcí. Nicméně jelikož dopředu věděl, kdy se daný bod bude projednávat, a rozhodl se nepřijít, lze to jen těžko považovat za to, že mu jeho poslanečtí kolegové „nedovolili vystoupit“.

Dodejme, že Ústava České republiky (čl. 38 odst. 1) dává členu vlády právo vystoupit na jednání obou komor Parlamentu, kdykoli o to požádá. Tedy ani z právního pohledu není v silách poslanců, aby Babišovi zabránili/nedovolili kdykoli vystoupit.

Rozpočtový výbor na svém zasedání 8. března přijal usnesení č. 579, ve kterém žádá Generální finanční ředitelství (a jeho šéfa Martina Janečka), aby „předložilo do 31. května 2017 rozpočtovému výboru informaci o proběhlých kontrolách zdanění související s emisemi ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012, včetně souhrnných zjištění a návrhu dalších kroků k eliminaci obcházení zákona formou emise ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012“.

Na tiskové konferenci v pátek 21. dubna pak sociální demokraté skutečně vystoupili s tím, že zmíněné informace požadují. Ministr Chovanec na zmíněné tiskové konferenci uvedl, jak informují Novinky.cz, následující:

„Chtěl bych ho upozornit (Janečka), že je státní úředník a i on se může dopouštět některého z trestných činů, jako je porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“.

Babiš tedy popisuje tuto věc korektně. Dodejme, že Generální finanční ředitelství svou odpověď odeslalo 24. dubna. Obsahem této konkrétní věci se nezabýváme, výrok se jí přímo netýká.

Po sečtení výsledků voleb do parlamentu dne 26. 10. 2013 se místopředsedové vítězné ČSSD Michal Hašek, Zdeněk Škromach, šéf poslanců strany Jeroným Tejc, jihočeský hejtman Jiří Zimola a plzeňský hejtman Milan Chovanec setkali s prezidentem republiky Milošem Zemanem v Lánech. O jejich schůzce nikdo nevěděl.

Příští den Hašek vyzval předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku k rezignaci kvůli nízkému volebnímu výsledku. O několik hodin později byl Sobotka odvolán předsednictvem z vyjednávacího týmu o složení vlády.

Tři dny po Lánské schůzce se vyjádřil předseda ANO Andrej Babiš a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, že o sestavení vlády chtějí jednat s předsedou ČSSD, nikoliv s „pučisty“, jak se začalo přezdívat účastníkům lánské schůzky.

„Pučisté“ se později přiznali, 10. listopadu Ústřední výbor ČSSD zrušil výzvu k Sobotkově rezignaci, znovu ho pověřil jednáním o vládě a pokáral „pučisty“. 21. listopadu se Sobotka stal hlavním vyjednávačem o nové vládě poté, co dostal pověření od prezidenta Zemana.

Zda opravdu během této doby kontaktovali lobbisté Babiše a vyzývali ho, aby jednal s Haškem o sestavení vlády, nelze dokázat. Neexistuje žádný záznam o tom, že by Babiše opravdu lobbisté navštívili. On sám tuto informaci poprvé přinesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny 7.11. 2013. Totožnost lobbistů však nesdělil, a tak je k dispozici jen Babišovo tvrzení.

Pravdou je, že Babiš skutečně odmítl vyjednávat s Haškem a chtěl vyjednávat se Sobotkou, což několikrát potvrdil a nakonec také udělal. Dá se tedy říct, že Babišův výrok je pravdivý, protože odmítl spolupráci s Haškem.

Strany ČSSD a ANO, společně ještě s KDU-ČSL, sestavily vládu, která byla jmenována 29. ledna 2014.