Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Prezident řekl, že k 31. červenci odvolá pana Staňka a že se k nominaci ČSSD na ministra kultury vyjádří do poloviny srpna.
Právo, 27. července 2019
Pravda
Prezident Zeman prohlásil, že k 31. červenci odvolá ministra kultury Antonína Staňka a že o jeho nástupci hodlá rozhodnout až v polovině srpna. Následně ministra Staňka skutečně odvolal.

Prezident Miloš Zeman dostál svého slibu (video 0:24) a 29. července odvolal (s platností od 31. července) ministra kultury Antonína Staňka.

Vzhledem k tomu, že prezident hodlá rozhodnout o jeho nástupci až v polovině srpna, povede ministerstvo dočasně náměstek René Schreier.

Andrej Babiš

Prezident má na celou věc (obsazení postu ministra kultury, pozn. Demagog.cz), kvůli níž už dvakrát musel přerušit dovolenou, nějaký názor.
Právo, 27. července 2019
Nepravda
Miloš Zeman doposud přerušil svou dovolenou z důvodu krize na ministerstvu kultury pouze jednou, a to na konci června.

Podle původního plánu měl Miloš Zeman trávit několikadenní dovolenou na své chatě v Novém Veselí na přelomu června a července. Svou dovolenou však musel předčasně přerušit již v neděli 30. června z důvodu žádosti politiků o schůzku, na níž měla být řešena krize na ministerstvu kultury. Prezident si zbytek své dovolené vybere od 1. srpna, kdy má v plánu odpočívat v Lánech. Není tedy pravda, že by svou dovolenou již dvakrát přerušil.

Že prezident Zeman má na věc názor, považujeme za samozřejmost. Prezident například poukazuje na nedostatek kvalifikace kandidáta Šmardy:

„Mohu ty důvody říct od méně důležitého k důležitějším. Méně důležitý je, že pan Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má maturitu. Důležitější důvod je, že jako primátor Olomouce se pan Staněk samozřejmě zabýval kulturou, protože Olomouc je kulturní město. Zatímco pan Šmarda se s kulturou nikdy neseznámil. Nu, teď přijde třetí, možná nejdůležitější důvod. Pan Hamáček pana Staňka podporoval až do doby, než pan Staněk vyhodil pana Fajta (bývalého šéfa Národní galerie Praha - pozn. red.) za to, že si pan Fajt sám se sebou podepsal smlouvu na jeden milion korun. To je taková běžná praxe, kdo by o tom pochyboval? V tomto okamžiku pan Hamáček změnil názor a snažil se pana Staňka zbavit.“

Andrej Babiš

Takové případy, kdy resort nějakou dobu nebyl řízen ministrem, jsme už zažili víckrát. Nejdelší to bylo za Topolánka, kdy místo pana Čunka ministerstvo pro místní rozvoj čtyři a půl měsíce vedl náměstek.
Právo, 27. července 2019
Pravda
V minulosti se případy, kdy některé ministerstvo nebylo vedeno ministrem, opravdu několikrát opakovaly. Nejdelší pomyslné bezvládí v historii ČR nastalo po odvolání Jiřího Čunka z ministerstva pro místní rozvoj.

V době vlády Mirka Topolánka došlo k zatím nejdelšímu „bezvládí“ na ministerstvu ČR, když byl bývalý lídr KDU-ČSL Jiří Čunek 13. listopadu 2007 odvolán. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo až do 2. dubna 2008, kdy se Čunek svého úřadu znovu ujal, spravováno náměstky, nejprve Milanem Půčkem a následně Jiřím Vačkářem.

Dalším případem, kdy některé z ministerstev řídila pověřená osoba nedisponující jiným ministerským postem, byla situace ohledně Zdeňka Nováka (24. 7. 2005 - 17. 8. 2005), která se shodou okolností týkala rovněž ministerstva kultury. Na rozdíl od dění okolo Jiřího Čunka a Antonína Staňka byl však nástup Zdeňka Nováka zapříčiněn úmrtím ministra Pavla Dostála.

Je tedy pravda, že situace, kdy ministerstvo nebylo řízeno ministrem, v minulosti nastala vícekrát, konkrétně dvakrát.

Andrej Babiš

Pan Staněk chyběl na posledních třech jednáních vlády, místo něj přišla náměstkyně Kalistová.
Právo, 27. července 2019
Neověřitelné
Toto tvrzení nelze s ohledem na veřejně dostupné zdroje potvrdit ani vyvrátit. Oficiální dokumenty hovořily při projednávání bodů vládního programu o ministrovi kultury. Kateřina Kalistová byla premiérem zmíněna jako možný nástupce odcházejícího ministra Antonína Staňka.

Veřejně dostupné podklady k vládním jednáním nikde jmenovitě neuvádějí účast členů vlády. Ve sledovaných třech posledních jednáních vlády je u jednotlivých předkládaných bodů projednávaného programu vždy zmíněn jen ministr kultury, ne jeho zástup (pro příklad bod 13 strana 3 programu schůze vlády).

O zástupu ministra Staňka při jednáních vlády, který měla zastat Kateřina Kalistová, mluvil jen premiér Andrej Babiš. Dne 31. července při svém odstoupení jmenoval ministr Antonín Staněk dočasným zástupcem svého ekonomického náměstka Reného Schreiera.

Andrej Babiš

Ale hlavně od 1. srpna jsou vládní prázdniny, kabinet zasedne zase až 26. srpna.
Právo, 27. července 2019
Pravda
Nejen premiér Andrej Babiš, ale i další členové vlády či zaměstnanci Úřadu vlády potvrdili, že od 1. srpna 2019 bude mít vláda dovolenou a znovu se sejde na jednání 26. srpna 2019.

Vláda ČR oficiálně explicitně neuvádí, že bude mít od 1. srpna 2019 dovolenou. Vyplývá to však z vyjádření premiéra, vicepremiérky i šéfky komunikace Úřadu vlády; kabinet skutečně zasedne znovu až 26. srpna 2019. Z tiskové zprávy vyplývá, že 30. července 2019 proběhla poslední schůze před prázdninami. Podle vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše se tak stane, což potvrzují i slova vicepremiérky Aleny Schillerové z tiskové konference po jednání vlády 30. července 2019. Ministři mají volno až do 15. srpna, vláda se však opět sejde až 26. srpna 2019, jak potvrdila i Vanesa Šandová z odboru komunikace Úřadu vlády. Premiéra bude po dobu jeho nepřítomnosti zastupovat vicepremiérka Alena Schillerová.

Andrej Babiš

Pro jistotu jsem ale na 31. července, kdy prezident odvolá pana Staňka, svolal na ministerstvo na osmou ranní poradu vedení, abych panu Staňkovi poděkoval a seznámil se s problematikou resortu a probral s náměstky, jestli je něco, co nesnese odklad.
Právo, 27. července 2019
Pravda
Dne 31. července se Andrej Babiš dopoledne setkal s odstupujícím ministrem Antonínem Staňkem na poradě na ministerstvu kultury. To, že se schůzka uskuteční, bylo potvrzeno již 25. července.

Dne 31. července se v dopoledních hodinách setkali dle plánu na ministerstvu kultury odstupující ministr Antonín Staněk a premiér Andrej Babiš. Po poradě na tiskové konferenci potvrdil ministr Staněk svůj odchod z čela ministerstva a informoval, že do vyřešení jeho řádného zástupu bude vedením úřadu dočasně pověřen náměstek René Schreier.

Andrej Babiš

Ústava při výměně ministra žádné termíny nemá, takže není porušována.
Právo, 27. července 2019
Nepravda
Ustanovení čl. 74 Ústavy skutečně žádnou explicitně vyjádřenou lhůtu neobsahuje. Ústavní soud přitom judikoval, že v takovém případě má prezident jednat bez zbytečného odkladu. Toto stanovisko zastávají i ústavní právníci.

Premiér Andrej Babiš ve svém výroku mluví o kauze odvolání ministra kultury Staňka. Jeho odvolání navrhl Babiš již 31. května 2019. Prezident Zeman nedávno prohlásil, že ministra Staňka odvolá ke konci července 2019, tedy dva měsíce od obdržení návrhu premiéra.

Dle čl. 74 Ústavy platí, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Je tedy pravda, že Ústava v tomto případě nezmiňuje žádnou exaktní lhůtu, kterou je nutno dodržet v případě odvolání člena vlády na žádost premiéra.

Ústavní právníci se však shodují, že absence explicitně vyjádřené lhůty neznamená, že by prezident žádnou lhůtou vázán nebyl. Prezident by prý měl jednat bez zbytečného odkladu, tzn. že „cokoli přesahuje odklad, který je nezbytný pro provedení toho úkonu, je odklad zbytečný, a to jest nepřijatelný.“ Jan Wintr označil počínání prezidenta za „protiústavní a bezprecedentní (...) hrubé porušování Ústavy“. Profesor Kysela pak uvádí, že prezidentovým konáním byly jasně naplněny podmínky pro podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy.

Obdobný názor sdílí i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle něhož „absolutním pánem vlády je premiér a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní". Dle něj pak prezidentova nečinnostnení v souladu s ústavním pořádkem“.

Za zbytečné označuje (čas 2:50) toto dvouměsíční prodlení také ústavní právník Aleš Gerloch, který se v jiných případech za prezidentův výklad Ústavy postavil. (Podpořil například názor, že prezident nemusí jmenovat člena vlády, pokud své rozhodnutí zdůvodní.)

Že má prezident jednat v případě chybějící lhůty bez zbytečného odkladu, judikoval ve svém nálezu Pl.ÚS 29/09 (body 116 - 119) i Ústavní soud, a to v souvislosti s (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky.

Otálení s odvoláním ministra Staňka je dokonce součástí ústavní žaloby na prezidenta republiky, která byla nedávno schválena Senátem.

Andrej Babiš

Pan prezident se stále definitivně nevyjádřil (zda jmenuje Michala Šmardu ministrem kultury, pozn. Demagog.cz).
Právo, 27. července 2019
Pravda
Miloš Zeman vyjádřil své pochybnosti o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, neřekl však definitivní ne.

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019, tedy ještě předtím než prezident odvolal ministra kultury Staňka k 31. červenci. Na tiskové konferenci dne 27. června 2019 byl Miloš Zeman dotázán, zda bude odvolán ministr Staněk a zda se na schůzce s prezidentem ministr Hamáček dozví jméno nového ministra kultury. Na to Miloš Zeman uvedl (4:00 - 5:21): „Za třicet let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání, vždy jsem je pokládal za drzost.“ O dva dny dříve (25. června) se přitom prezident s Michalem Šmardou setkal na Vysočině, schůzku ale ani jeden z nich neokomentoval. Pro Právo pak 26. června řekl zdroj blízký špičkám ČSSD: „Prezident nesouhlasí se jmenováním Šmardy. Na postu by chtěl ponechat Staňka.“

K situaci se Miloš Zeman vyjádřil také v pořadu Týden s prezidentem (16:54 - 18:31) publikovaném dne 27. června 2019: „Ano, byl mně předložen návrh na výměnu docenta Staňka, ministra kultury, panem Šmardou za ministra kultury. Nu, i když formálně tento návrh předkládá premiér, tak všichni víme, že ho inicioval Jan Hamáček, jako kdyby neměl jiné starosti, ale dobře. Nu, a jak víte, Václav Havel říkával, že prezident není automat na podpisy. To znamená, i já mám právo se zamyslet a vyjádřit i případné pochybnosti, o kterých budu s Janem Hamáčkem ještě mluvit. Těch pochybností je několik. Celkem ta nejmenší z nich je, že Antonín Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má gymnázium, ale prosím, i středoškoláci mohou dělat ministra kultury. Silnější důvod už je, že zatímco pan Staněk byl primátorem Olomouce, a tedy protože Olomouc je velmi kulturní město, zná dobře kulturní problematiku, no tak pan Šmarda se kulturou v životě nezabýval (...)“

Andrej Babiš a Miloš Zeman se 11. července setkali na Hradě. „Vysvětlil jsem panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Pan prezident má svůj názor na roli pana Staňka a má svůj názor na pana Šmardu, kterého nepovažuje za ideálního kandidáta na tento post,” popsal jednání Babiš.

Po schůzce v Lánech 24. července Andrej Babiš na svém Twitteru publikoval tento tweet:


Prezident vyjádřil své pochybnosti o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, definitivně ale neřekl, že Michala Šmardu nejmenuje. O tom, kdo nastoupí po Antonínu Staňkovi, by měl promluvit v polovině srpna.

Andrej Babiš

Nemám ale žádnou možnost prezidenta k tomu donutit (ke jmenování Michala Šmardy ministrem, pozn. Demagog.cz).
Právo, 27. července 2019
Nepravda
Premiér má možnost podat kompetenční žalobu či iniciovat podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy. Obě možnosti však sám vyloučil.

Situace, v níž prezident Zeman odmítá odvolat ministra, popřípadě jmenovat jeho nástupce, zde není poprvé. Podobný případ zažíval premiér Sobotka, když prezident Zeman odmítal odvolat Andreje Babiše z postu ministerstva financí a jmenovat místo něj Ivana Pilného. Bohuslav Sobotka tak z tohoto důvodu připravil kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, na základě které by Ústavní soud mohl potvrdit povinnost prezidenta jmenovat ministra na návrh předsedy vlády.

Možnost podání kompetenční žaloby v případě, že by se personální výměna ministra kultury neuskutečnila, pak podpořil i ústavní právník Jan Kysela i další významní akademici. Je však pravdou, že vzhledem k faktu, že doposud taková žaloba nebyla podána, existují pochybnosti o její přípustnosti, a to i u již zmiňovaného profesora Kysely. Na rozdíl od klasických kompetenčních sporů, jako byl například spor prezidenta Havla a tehdejšího premiéra Miloše Zemana o nutnost kontrasignace jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky, zde totiž chybí charakteristický spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Nikdo totiž nerozporuje kompetenci prezidenta Zemana jmenovat či odvolat ministra, kontroverzní je zde pouze lhůta, ve které tak musí udělat, což běžně není podstatou kompetenčního sporu.

Další z možností je podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení ústavy, tuto možnost opět připouští ústavní právníci. Takovou žalobu musí nejprve schválit Senát 3/5 většinou přítomných a následně Poslanecká sněmovna alespoň 120 hlasy.

Premiér Babiš však možnost podat kompetenční žalobu vyloučil, ústavní žalobu na prezidenta nedávno schválenou Senátem pak v námi ověřovaném rozhovoru označil za „zcela absurdní“.

Andrej Babiš

Nejsem ochoten poslouchat ze všech stran, včetně od funkcionářů ČSSD, že jsem slabý premiér.
Právo, 27. července 2019
Pravda
Andreje Babiše za jeho postup během dvou měsíců před odvoláním ministra Staňka kritizují opoziční strany, ČSSD, komentátoři médií a další.

Předně uveďme, že neověřujeme, zda je Andrej Babiš ochoten poslouchat kritiku. Naše ověření se týká pouze výskytu kritiky samotné.

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019. Až poté prezident odvolal ke 31. červenci ministra kultury Staňka, tj. po dvou měsících od podání návrhu na odvolání. Během této doby byl Babiš kritizován opozicí, ČSSD i komentátory médií či experty.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka pro Deník N 4. července řekl: „Zda je slabý, či není… On tvrdí, že není. Ale člověk, který se bojí sporů, je slabý.“ Místopředsedkyně Jana Maláčová podle svých slov očekávala, že Andrej Babiš bude razantnější. Další z místopředsedů Tomáš Petříček pak pro Český rozhlas Plus uvedl: „Předseda vlády měl možnost prezidenta přesvědčit, jak slíbil, ale to se nestalo.“

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan označil premiéra za slabocha. Šéf ODS Petr Fiala pronesl: „Miloš Zeman se ocitl mimo ústavní rámec, premiér mu nedokáže nebo nechce čelit, ČSSD znovu odkládá řešení. Neposunuli jsme se nikam, doplácí na to ČR.“ Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného Andrej Babiš ujel jako malý kluk.

Za slabého premiéra označil 5. července Andreje Babiše i Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity: „Podle mého názoru jsou ale pravidla nastavena dobře a je spíš na aktérech, aby jejich dodržování vynutili. Tady se ukazuje, že předseda vlády je slabým článkem. Je to úkolem Andreje Babiše, aby prezident respektoval jeho návrh. Bohužel Andrej Babiš dělá také medvědí službu i dalším předsedům vlády, protože podrývá autoritu úřadu premiéra České republiky a prezident toho využívá.“

K situaci se vyjádřil i komentátor Martin Fendrych, který 8. července napsal:„Zarážející podívaná, skoro tomu ani nechcete věřit. Suverén Andrej Babiš (ANO) se náhle scvrkl, je ho půlka, čtvrtka, po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem vyhlížel jak spráskaný pes, muž bez sebevědomí. Jeho sdělení "prezident se nevyjádřil definitivně" (o tom, zda odvolá ministra kultury Antonína Staňka za ČSSD a jmenuje místo něj Michala Šmardu) bylo ukázkou totální rezignace, prohry. Suverenita fuč, viděli jsme tvář člověka, který dostal výprask a musel držet.“

Naopak komentátor Petr Holub 28. července napsal: „Není slabý ani nechce tolerovat plíživé prosazování prezidentského systému, jenom nechce přijít o voliče.“ Podpory se premiérovy dostalo i z jeho vlastní strany, konkrétně od poslance Jana Volného.