Andrej Babiš

Andrej Babiš ve videu hovořil o údajném selháni České národní banky (ČNB), konkrétně kritizoval zvýšení základní úrokové sazby na 7 %. Dále uvedl, že na tomto zvýšení vydělaly pouze komerční banky, které si takto měly vydělat 10 miliard Kč měsíčně.

České banky v roce 2022 skutečně zaznamenaly enormní nárůst zisků. Odborníci se shodují, že za nárůstem zisků komerčních bank stojí zejména zmíněné zvyšování úrokových sazeb. ČNB svou hlavní sazbu zvýšila od začátku roku 2022 až do současnosti celkem čtyřikrát. Dodejme, že již v roce 2021 se tato sazba zvyšovala pětkrát. Současných 7 % základní úrokové sazby drží ČNB od června 2022.

Toto zvyšování je výhodné pro banky, protože dochází k nárůstu čistého úrokového výnosu. Čistý úrokový výnos představuje rozdíl mezi vyššími úroky, které inkasují komerční banky při uložení peněz u ČNB, a úroky, jež musí vyplácet vkladatelům např. na běžných nebo spořicích účtech.

Komerční banky úroky z vkladů pro vkladatele zvedaly pomalu, a tak za 1. pololetí roku 2022 podle dat společnosti Deloitte inkasovaly čistý úrokový výnos v celkové hodnotě 77,9 mld. Kč. Z toho 62 miliard si mezi sebe rozdělilo šest největší bank v ČR – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Data o čistých úrokových výnosech za druhé pololetí 2022 zatím nejsou dostupná.

Pokud bychom tedy vycházeli z již zmíněných hodnot za prvních šest měsíců loňského roku jakožto posledních dostupných dat, jedná se přibližně o 13 mld. Kč, které v prvním pololetí banky v průměru měsíčně inkasovaly pouze na základě čistého úrokového výnosu. Šest největších bank inkasovalo na 10 mld. měsíčně.

Andrej Babiš tedy správně poukazuje na relativně vysoké výnosy, které v minulém roce tuzemské banky vykazovaly v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb ČNB. Celkem 10 miliard měsíčně vydělala šestice největších českých bank, všechny banky dohromady pak dosáhly čistých úrokových výnosů ve výši 13 mld. Kč. Tato hodnota se výrazněji liší od slov Andreje Babiše, nicméně s ohledem na to, že Babiš poukazuje právě na výši těchto výnosů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dlouhodobě nesouhlasí s návrhem Evropské komise o ukončení prodeje aut se spalovacími motory. Například v roce 2021 v průběhu kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory.“ V červnu 2022 pak kritizoval současnou vládu za postoj ve vyjednávání skutečností ohledně návrhu o zákazu výroby spalovacích motorů. 

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022 a Rada EU tento postup podpořila na konci října 2022. Následně musí návrh ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že orgány EU připravují nařízení, které zakazuje od roku 2035 prodej (a v důsledku efektivně i výrobu) aut se spalovacím motorem. Vzhledem k tomu, že v rámci legislativního procesu návrh již podpořily tři hlavní orgány EU, lze s jistou mírou zjednodušení mluvit o „rozhodnutí EU“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme, že Thierry Breton je zástupce Francie v Evropské komisi, kde působí ve funkci komisaře pro vnitřní trh. V minulosti, konkrétně v letech 2005–⁠2007, byl například francouzským ministrem financí. Breton svůj názor na rozhodnutí orgánů Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej aut se spalovacími motory vyjádřil v listopadu 2022 pro web Politico. Ačkoliv s celkovým záměrem tohoto návrhu souhlasil, vyjádřil nejistotu ohledně jeho dopadů na automobilový průmysl.

Podle Bretona by se zastavení prodeje a výroby aut se spalovacími motory mohlo promítnout do zrušení přibližně 600 tisíc pracovních míst nejen v automobilovém průmyslu, ale také v energetice. Dle jeho mínění nejsou ekonomiky členských států EU připraveny na rychlý přechod na elektromobily. Kritizoval také aktuální nedostatek čerpacích stanic v celé Evropě.

Jeho záměrem tak je přehodnocení současného návrhu a odsunutí jeho platnosti na pozdější dobu než na rok 2035. Breton např. navrhl, aby některé země EU spalovací motory i nadále vyráběly a prodávaly na jiných trzích po celém světě, především v Africe.

Pro úplnost dodejme, že zmíněný návrh Evropská komise představila již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal). V červnu 2022 návrh nařízení podpořil Evropský parlament a s postupem v říjnu loňského roku souhlasila také Rada EU. Návrh musí ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš tedy správně uvádí, že podle francouzského eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona návrh EU ukončit prodej (respektive výrobu) spalovacích motorů od roku 2035 může způsobit ztrátu přibližně 600 tisíc pracovních míst. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o rozhodnutí orgánů Evropské unie ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. Konkrétně Babiš zmiňuje (video, čas 1:40) zastavení výroby spalovacích motorů. EU plánuje zakázat prodej nových vozidel se spalovacím motorem, nikoliv přímo jejich výrobu. My se nicméně budeme zabývat tím, jak se k návrhům vyjádřil premiér Petr Fiala a jak hlasovala bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Na úvod je třeba také zmínit, že nejde o zákaz provozu těchto vozidel, jen má v roce 2035 dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. EU tedy neplánuje zakázat provoz vozidel se spalovacími motory, ani prodej takových ojetých vozů.

Evropská komise návrh představila již v červenci 2021, premiér Petr Fiala (ODS) pak tento plán 19. prosince 2021 kritizoval slovy: „To by ohrozilo existenčně řadu lidí u nás, kteří auto nepoužívají jako luxus nebo pro zábavu (…).“ Předseda vlády také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. 

Evropský parlament na začátku června 2022 návrh, který je součástí balíčku Fit for 55, podpořil. Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody dosáhli na konci října loňského roku. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „Mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti.“ Rada a Evropský parlament musí návrh nicméně ještě formálně přijmout, aby mohl vstoupit v platnost.

Premiér Petr Fiala tedy 19. prosince 2021 skutečně nepřímo slíbil, že se Česká republika postaví proti zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035, a že se na svou stranu pokusí přiklonit ostatní členské státy EU. Orgány EU nicméně návrh opakovaně podpořily. Anna Hubáčková v rámci Rady s plánem rovněž souhlasila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš tuto možnost zmiňuje v souvislosti s tím, že by se dle svých slov sám chtěl účastnit jednání vlády v případě, že by se stal prezidentem.  

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Andrej Babiš zde reaguje na otázku, zda by jako prezident jmenoval Michala Koudelku generálem, což současný prezident Miloš Zeman odmítal udělat. Babiš ve své odpovědi zmiňuje, že by bylo logické, aby Koudelku do této hodnosti jmenoval, protože to jeho kabinet v minulosti několikrát navrhoval.

Michal Koudelka (.pdf) je ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), tj. české kontrarozvědné zpravodajské služby s působností na území ČR, od roku 2016. Jeho pětiletý mandát skončil v srpnu 2021 a poté civilní kontrarozvědku vedl jen z pověření vlády Andreje Babiše. Doposud nejdelší období, ve kterém byla BIS bez stálého ředitele, skončilo v únoru 2022, kdy Koudelku na tento post jednomyslně vrátila vláda Petra Fialy.

BIS pod Koudelkovým vedením hodnotí jako velmi úspěšnou kontrarozvědku nejen např. někteří čeští politici, ale také zahraniční partneři. Proti Koudelkovi jako řediteli BIS se dlouhodobě výrazně vymezuje prezident Miloš Zeman, který službu opakovaně kritizoval a její příslušníky označil za „čučkaře“. Sám prohlásil, že by Michal Koudelka v čele BIS neměl stát.

Kromě toho prezident Zeman také opakovaně odmítl návrhy vlády, aby byl Koudelka povýšen na brigádního generála. Podle zákona č. 361/2003 Sb. sice může vláda prezidentovi jmenování ředitele BIS do této hodnosti navrhnout, prezident, do jehož pravomocí dle Ústavy jmenování generálů spadá, jí nicméně nemusí vyhovět.

Vláda Andreje Babiše Koudelkovo povýšení poprvé navrhla v květnu 2018. Podruhé Koudelku prezident nepovýšil v říjnu 2018 a své rozhodnutí nijak nekomentoval. V prosinci téhož roku prezident Zeman označil výroční zprávu BIS (.pdf), ve které varovala například před působením ruských a čínských zpravodajců na našem území (.pdf, str. 6–8), za „plácání“. Tuto kritiku tehdejší premiér Babiš odmítl.

Další návrhy na Koudelkovo jmenování generálem podala vláda Andreje Babiše v dubnu (.pdf) a říjnu 2019 (.pdf), v říjnu 2020 (.pdf) a v dubnu 2021 (.pdf). Celkem jich tedy předložila šest, všechny byly neúspěšné.

Zatím poslední – sedmou – nominaci plukovníka Koudelky do hodnosti generála předložila vláda Petra Fialy v květnu 2022. I tento pokus byl neúspěšný a Fialův kabinet uvedl, že podobný návrh předloží až v květnu 2023, tedy až o něm bude rozhodovat nová hlava státu.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta České republiky Andrej Babiš v kontextu rozhovoru uvádí, že přestože Senát Parlamentu České republiky v minulosti kritizoval, v případě jeho zvolení prezidentem by k horní komoře přistupoval korektně a standardně. Současně zmiňuje, že v ústavním pořádku České republiky má Senát nezastupitelné místo.

Andrej Babiš se od roku 2016 ve svých výrocích skutečně stavěl k Senátu ČR negativně. Po druhém kole senátních voleb v říjnu 2016 Babiš například na otázku, proč lidé podle něj Senát nepovažují za důležitý, odpověděl: „To je otázka existence Senátu. Na Slovensku žádný nemají, legislativní proces je rychlejší. U nás role Senátu ještě klesla poté, co ztratil vliv na volbu prezidenta, který se volí přímo. Kdybychom ho neměli, tak ušetříme 600 milionů a myslím, že by se nic moc nestalo.“

V říjnu 2016 kritizoval předseda hnutí ANO horní komoru rovněž ve svém tvrzení pro deník Právo. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ řekl tehdy a dodal, že by se zrušení Senátu nebránil.

Bývalý premiér svůj názor na Senát vyjádřil také ve své knize O čem sním, když náhodou spím. V kapitole Sen o poctivé politice Andrej Babiš píše (.pdf, str. 131): „Co Senát? Údajná pojistka demokracie. Myslím, že voliči několikrát za sebou odpověděli dost srozumitelně. Na rozdíl od voleb do sněmovny, voleb krajských nebo obecních, o volby do Senátu zájem není. (…) Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment. Jednokomorové parlamenty má většina evropských zemí, například celá Skandinávie.“ 

K působení Senátu se šéf hnutí ANO vyjádřil také po letošních komunálních volbách a po prvním kole senátních voleb. Redaktorka CNN Prima News na tiskové konferenci konfrontovala Andreje Babiše (video: Brífink z volebního štábu ANO k výsledkům voleb, čas 22:17) s otázkou, zda je podle něj Senát stále zbytečný. Andrej Babiš na otázku jednoznačně neodpověděl, nicméně opět odkazoval na absenci horních komor v některých evropských zemích a na zrušení senátu ve Švédsku.

Z výše zmíněných příkladů je tedy zřejmé, že Andrej Babiš Senát skutečně veřejně kritizoval, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost doplňme, že expremiér Babiš i přes svůj negativní postoj k horní komoře od roku 2016 několikrát vystoupil na schůzích Senátu.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš odpovídal na otázku, zda by zval jako případný prezident předsedu Senátu na Pražský hrad. Babiš řekl, že by zval všechny ústavní činitele a nikoho by nevynechával. Poté zmínil, že někteří politici vládní pětikoalice nicméně dávali najevo, že by se s nynějším prezidentem Milošem Zemanem na Hradě nesetkali, i kdyby dostali pozvání.

V minulosti nedostala pozvání na ceremoniál při příležitosti 28. října například někdejší poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Pozvánku, kterou jí Hrad poslal, v roce 2018 nejdříve odmítla s odůvodněním, že Miloš Zeman rozděluje společnost. O rok později už mezi oficiálně pozvané nepatřila. Pozvání podle svých slov Němcová neobdržela ani v březnu 2022, kdy v náhradním termínu proběhlo předávání státních vyznamenání za léta 2020 a 2021. „Už před pár lety jsem pozvánku písemně odmítla a od té doby mi už nikdy nepřišla. Ale i kdybych ji měla, tak tam nejdu,“ uvedla na jaře pro deník Právo.

V březnu 2022 se rozhodla odmítnout pozvánku na Hrad předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na svém twitteru k tomu tehdy 4. března napsala: „Slavnostního ceremoniálu při příležitosti předání státních vyznamenání se nezúčastním. Je dobře, že prezident Zeman otočil (ve svém postoji k podpoře Ruska, pozn. Demagog.cz), ale nemohu zapomenout, kdo u nás před agresivním a imperialistickým chováním Vladimira Putina dlouhá léta zavíral oči.“

Markéta Pekarová Adamová následně v říjnu pozvání na předávání státních vyznamenání neobdržela. „Pozvánku na Pražský hrad jsem nedostala, čehož si od pana Zemana velmi vážím,“ komentovala tuto situaci na svém twitteru.

Podobně jako Markéta Pekarová Adamová dostal v březnu 2022 pozvánku na Hrad i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), rozhodl se ji však odmítnout. Důvodem byl jeho nesouhlas s dřívějšími postoji Miloše Zemana k Rusku. Na svém twitteru k tomu Vystrčil 4. března konkrétně uvedl: „Trvá má připravenost se v zájmu ČR účastnit pracovních schůzek s prezidentem MZ (Milošem Zemanem, pozn. Demagog.cz). Na ty ale pozvánky nedostávám. Místo toho mě nyní MZ zve, abych podpořil jeho přístup ‚já nic, já muzikant‘. Omlouvám se, nemohu. Slavnostního večera na Hradě se nezúčastním.“

O více než půl roku později již Miloš Vystrčil na slavnostní ceremoniál, při kterém se při příležitosti 28. října na Pražském hradě rozdávala státní vyznamenání za rok 2022, pozvánku nedostal. Sám si to zdůvodnil tím, že v té době (po senátních volbách) nebyl předsedou Senátu a řadoví senátoři pozvánku neodstávají.

V případě Miloše Vystrčila nicméně jeho prvotnímu odmítnutí pozvánky na ceremoniál předávání státních vyznamenání předcházela situace ze září 2020. Tehdy Miloš Zeman uvedl, že již nebude zvát Miloše Vystrčila na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Tou podle čínské strany porušil zahraničněpolitický postoj ČR, tedy akceptování tzv. „principu jedné Číny“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by předseda Senátu Miloš Vystrčil předem uváděl, že se těchto pracovních schůzek s prezidentem nebude účastnit.

Pro začátek uveďme, že Richard Sulík je zakladatel a předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita (Sas), ve vládě Eduarda Hegera byl také od dubna 2021 do srpna roku 2022 ministrem hospodářství Slovenské republiky.

Ministerstva hospodářství a financí Slovenské republiky podepsala 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), které jsou největším producentem elektrické energie na Slovensku. V roce 2021 vyrobily téměř dvě třetiny veškeré zde vyprodukované elektřiny. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo hospodářství SR.

Vzniklá dohoda mezi ministerstvy a SPH se konkrétně týká zavedení mimořádných opatření, jejichž cílem je zmírnit dopady „nárůstu cen elektrické energie na vybrané skupiny obyvatel“ (.pdf, str. 1). Slovenské elektrárny by podle memoranda (.str. 2) měly v letech 2023 a 2024 prodávat elektrickou energii, určenou pro domácnosti, za výrazně nižší ceny, než byly únorové ceny na trhu. 

Konkrétně by velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren měla odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně. Ministr financí Igor Matovič tehdy uváděl, že spotřeba slovenských domácností je cca 5,6 TWh ročně, což přibližně odpovídá posledním dostupným datům Statistického úřadu SR za roky 2019 (.pdf, str. 139) a 2020 (.zip; .pdf, str. 139).

Upřesněme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představují např. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat.

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022. Uveďme, že jediným výrobcem elektřiny z jádra na Slovensku je právě společnost SE. „Ministerstvo financí a ministerstvo hospodářství se zavázaly, že v letech 2022 až 2025 nebudou vyvíjet iniciativu směřující k zavedení, zvýšení nebo zpřísnění jakékoliv nové daně, odvodu, poplatku, specifické platby nebo regulace, která by mohla finančně ohrozit Slovenské elektrárny,“ popisuje obsah memoranda tisková zprávy SE.

Zmiňme, že mezi schválením plánu, který počítal se zdaněním zisku z elektřiny z jaderných zdrojů, a oznámením o dohodě o regulaci cen elektřiny uběhlo jen několik dní.

Na závěr tedy shrňme, že slovenské Ministerstvo hospodářství v čele s Richardem Sulíkem a Ministerstvo financí skutečně se Slovenskými elektrárnami 16. února uzavřely memorandum, podle něhož by mělo dojít k zastropování cen silové elektřiny. Výměnou za to ministerstva přislíbila odstoupit od plánů na zdanění zisků SE. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Uveďme nicméně, že k 22. září ještě žádné opatření vycházející z uváděného memoranda, které není právně závazné (.pdf, str. 3), nebylo uzákoněno. Podle slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví tak není znám právně závazný způsob, jak bude elektřina na základě memoranda zpřístupněná dodavatelům a cílovým skupinám odběratelů.

Francouzská vláda zareagovala na zvyšující se ceny za energie už na konci září 2021, kdy představila plán na zavedení tzv. tarifního štítu. Podle prvotních vyjádření tehdejšího francouzského premiéra Jeana Castexe měl být nárůst cen elektřiny omezen tak, aby činil nejvýše 4 %. Tento limit se přitom vztahoval na tzv. regulované tarify cen elektřiny, které odběratelům nabízí vybrané místní distribuční společnosti a společnost EDF, v níž má francouzský stát takřka 84% podíl. Upřesněme, že výši těchto tarifů stanovuje vláda a využívá je přibližně 70 % odběratelů elektřiny. Castex tehdy také uváděl, že k zastavení růstu cen by mělo dojít prostřednictvím snížení daně z konečné spotřeby elektřiny.

Zavedení zmíněného limitu poté Francie schválila ještě na konci roku 2021. Zvýšení ceny elektřiny včetně daně tak podle zákona v případě regulovaných tarifů nesmí v letošním roce překročit hranici 4 % při srovnání ceny na začátku ledna 2022 s cenou platnou v srpnu 2021. Doplňme, že francouzská Energetická regulační komise původně předpokládala, že dojde k navýšení cen elektřiny o přibližně 45 %. Společnost EDF nyní nabízí např. základní regulovaný tarif pro fyzické osoby s cenou 174 €/MWh.

V lednu 2022 pak francouzská vláda rozhodla, že dojde k rozšíření tarifního štítu o další opatření, jehož prostřednictvím chce zmírnit růst cen elektřiny i u vládou přímo neregulovaných tarifů. 

Uveďme, že Francie již v roce 2010 zavedla tzv. mechanismus ARENH (Accès Régulé à l'Électricité Nucléaire Historique), podle něhož musí EDF každý rok nabízet 100 TWh elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů alternativním (konkurenčním) dodavatelům energií za sníženou cenu 42 €/MWh. Upřesněme, že EDF jako největší producent elektřiny v zemi např. v roce 2021 ve Francii vyrobila celkem 418 TWh elektrické energie (.pdf, str. 63), a pod ARENH tak spadá zhruba čtvrtina její produkce. 

Na začátku roku 2022 francouzská vláda oznámila, že objem elektřiny, kterou musí EDF nabízet v rámci mechanismu ARENH, bude pro letošní rok navýšen o dalších 20 TWh. Vládní nařízení z března následně u tohoto dodatečného objemu elektřiny stanovilo cenu na 46,2 eur za megawatthodinu.

Výše tohoto zastropování na 46,2 € v přepočtu odpovídá přibližně 1 150 Kč, které ve výroku zmiňuje Andrej Babiš (a to ať už budeme vycházet z březnového, nebo ze zářijového kurzu eura).

Doplňme, že EDF s tímto navýšením o dalších 20 TWh nesouhlasí a francouzský stát kvůli nucenému prodeji elektřiny za částky, které jsou výrazně nižší než ceny na trhu s elektřinou, zažalovala u nejvyššího francouzského správního soudu. Ztráty EDF konkrétně vyčíslila na 8,34 miliardy eur.