Andrej Babiš

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) má opravdu k dispozici největší objem peněz v porovnání s ostatními resorty. Podle rozpočtu na rok 2021 se konkrétně jedná o 714,4 miliardy Kč. Ministerstvem s druhým největším rozpočtem (.pdf, str. 32) pak bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které mělo k dispozici 239,7 miliardy Kč. 

Na první příčce mezi vládními resorty se pak MPSV drží dlouhodobě. V roce 2020 jeho rozpočet odpovídal 694,5 mld. Kč, v roce 2019 to poté bylo 637,2 mld. Kč. Rozpočet MŠMT přitom v roce 2020 nedosáhl ani poloviny rozpočtu MPSV, v roce 2019 to nebyla ani třetina.

Uveďme, že největší část výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba 70 %, tvoří výplaty důchodů. V roce 2021 se přesněji jednalo více než 500 miliard korun. Celkově pak všechny vyplácené dávky či příspěvky (např. dávky sociální podpory, nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.) tvoří více než 90 % rozpočtu ministerstva. Právě to je pak důvodem, proč je rozpočet MPSV tak vysoký.

Pro kontext uveďme, že bývalý premiér Andrej Babiš v rozhovoru (audio, 4:34) nejdříve poukazoval na to, že Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Olga Richterová (Piráti) byly původně kandidátkami na post ministryně práce a sociálních věcí. Místo toho se ale nakonec Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní Poslanecké sněmovny a Olga Richterová jedním z místopředsedů. V těchto funcích tedy skutečně řídí schůze Sněmovny.

Podívejme se blíže na to, jak vysoký plat politici zastávající tyto pozice pobírají. V roce 2021 činí plat předsedy Sněmovny 243 800 korun, v roce 2022 by se poté podle současné právní úpravy mělo jednat o cca 258 600 korun. Dodejme, že stejnou částku dostává i předseda Senátu a premiér. Místopředsedovi Poslanecké sněmovny pak v roce 2021 náleží plat ve výši 173 200 korun, příští rok by to mělo být 183 700 Kč. Tu samou částku také pobírají i místopředsedové Senátu a ministři ve vládě.

Plat předsedy i místopředsedů Sněmovny, stejně jako platy poslanců, podle zákona vychází z tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy za předminulý rok. S tím, jak se průměrné mzdy zvyšují, tak nyní oproti předchozímu roku rostou i platy ústavních činitelů. Stejně je tomu i v případě víceúčelových paušálních náhrad, které předseda a místopředsedové Sněmovny dostávají na reprezentaci a dále i na dopravu a stravování při cestování po republice, jež je spojené s výkonem funkce. V roce 2021 měl předseda Sněmovny nárok na tyto náhrady ve výši 48 800 Kč, místopředsedové pak na cca 45 400 Kč. V roce 2022 by se mělo jednat o částku zhruba 51 800 Kč pro předsedu a 48 200 Kč pro místopředsedy.

Poslanci mohou čerpat i další náhrady, které souvisí s jejich pracovní činností. Jedná se zejména o pronájem kanceláře ve volebním kraji, výdaje na odbornou a administrativní činnost, úhradu telefonu a internetu a ubytování, pokud nebydlí v Praze. Předseda i místopředseda disponují i služebním autem s řidičem. Nezanedbatelnou částku v určitých případech tvoří i tzv. odchodné, pokud poslanec například v dalším volebním období nepokračuje v žádné funkci.

Na závěr tedy shrňme, že měsíční plat předsedy Poslanecké sněmovny se započtením víceúčelových paušálních náhrad je v roce 2021 292 600 Kč, u místopředsedů se jedná o celkem 218 600 korun. V roce 2022 by poté mělo dojít ke zvýšení na 310 400 Kč pro Markétu Pekarovou Adamovou a 231 900 Kč pro Olgu Richterovou jako místopředsedkyni. Částky, které zmiňuje Andreje Babiš, výše uvedeným hodnotám přibližně odpovídají, a to i v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý premiér Andrej Babiš zde mluví o novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou schválila jeho vláda (.pdf) a následně ji navrhla k projednání Poslanecké sněmovně.

Předně uveďme, že již ve středu 20. října tehdejší ministryně financí Alena Schillerová rozhodla (.pdf) o mimořádném odpuštění daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec roku 2021. Podle Ministerstva financí se jednalo o rychlé a dočasné řešení energetické krize, která má dopad na všechny ekonomické subjekty, „zejména pak domácnosti s nízkými příjmy a malé a střední podniky, které nejsou plátci DPH“.

Zmiňme, že Ministerstvo zároveň uvádí, že veřejné rozpočty při snížení sazby daně z 21 % na 0 % u dodání elektřiny a plynu přijdou za jeden kalendářní měsíc zhruba o 2,08 mld. Kč (.pdf, str. 10).

Jako systémové řešení Ministerstvo financí připravilo právě novelu zákona o DPH, která předpokládá nulovou DPH na elektřinu a plyn, a to od 1. ledna 2022 po dobu jednoho roku (.pdf, str. 5, 15). Bývalá vláda tuto novelu schválila 20. října (.pdf), 1. listopadu ji pak ministerstvo předložilo Poslanecké sněmovně. Projednávání novely bylo následně navrženo na pořad 5. schůze Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila ve středu 15. prosince (.pdf). Při hlasování však Sněmovna program této schůze zamítla.

Ze záznamu hlasování vyplývá, že proti schválení programu se vyjádřily pouze strany nově nastupující pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09). Zamítnutí programu schůze předcházela téměř tříhodinová debata, ve které svůj zamítavý postoj vyjádřili někteří členové nově nastupující vlády, například lídr KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský či předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Pětikoalice kritizovala především plošné rozdávání peněz, nesystémové zadlužování či neslučitelnost návrhu s právem Evropské unie.

Michálek ve svém vystoupení k novele mj. uvedl: „Myslím si, že to řešení, které předkládá odcházející vláda, nepomáhá těm, kterým je potřeba pomoci tak, jak by si zasloužili. Naopak vytváří obrovské dopady na státní rozpočet. Dvě miliardy korun měsíčně. Střední třída si samozřejmě uvědomuje, že pokud zrušíme daně na elektřinu, tak ve výsledku ten dluh – protože to půjde jedině na dluh – bude muset někdo zaplatit a že to bude ve výsledku zejména ta střední třída."

Pro doplnění uveďme, že kriticky se k návrhu bývalé vlády vyjádřil pro server iDnes.cz například také Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Dle jeho slov je problémem vládního návrhu především to, že odpuštění DPH někomu zvýšené ceny energií „překompenzuje, někomu ani zdaleka nedokompenzuje“, což podle něj může všem z dlouhodobého hlediska uškodit.

Po jednání Sněmovny 15. prosince poté Marian Jurečka pro ČT24 uvedl, že nová vláda v příštích dnech či týdnech představí vlastní konkrétní plán pomoci, o kterou budou lidé žádat „přes jednoduchý formulář“. Stát by podle Jurečky měl také kontaktovat ty, u nichž se ví, že jejich schopnost požádat o dávku je komplikovanější. Pomoc by k lidem měla směřovat pomocí úpravy či zvýšení příspěvku na bydlení, formou mimořádné okamžité pomoci či jiných nástrojů.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se jedná o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. ČSÚ uvádí, že: „Tento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu.“

Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí DPH za dodávku elektřiny a zemního plynu za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Toto rozhodnutí je reakcí na rostoucí ceny energií, které na komoditních trzích meziročně stouply o více než 400 %.

Dodejme také, že Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, díky kterému by byly dodávky elektřiny a zemního plynu osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila a předložila sněmovně k projednání. Nová vláda Petra Fialy však toto plošné řešení odmítá a navrhuje spíše adresnou pomoc těm, kterým zdražování může způsobit existenční problémy.

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za listopad 2021 ukazují, že inflace meziměsíčně skutečně narostla o 0,2 procentního bodu.

ČSÚ uvádí, že za meziměsíčním nárůstem cen stojí hlavně nárůst cen pohonných hmot a olejů o 4,4 %, zeleniny o 4,2 %, nebo másla o 12,4 %. V případě sektoru bydlení pak ceny naopak klesaly, a to z důvodu levnějších cen elektřiny a zemního plynu, které byly nižší o 16,2 %, respektive o 11,5 %. Pokles byl způsoben prominutím DPH u těchto položek. Zmiňme také, že podle ČSÚ ceny služeb meziměsíčně narostly o 0,9 %, zatímco ceny zboží klesly o 0,4 %.

V meziročním srovnání pak vzrostly spotřebitelské ceny o 6 %, na což měly největší vliv ceny v dopravě, například ceny pohonných hmot a olejů, které narostly o 32,8 %. Z potravin pak nejvýrazněji stoupla cena másla (26,8 %). 

Podle srpnových dat Eurostatu (.pdf, str. 2) dosáhla inflace v České republice odhadované hodnoty 3,1 %. V této zprávě Eurostat také zmiňuje, že průměr pro všechny země Evropské unie byl 3,2 %. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro kontext však můžeme uvést, že predikce Ministerstva financí uvádí, že míra inflace spotřebitelských cen v letošním roce by měla dosáhnout 3,2 %.

V květnu 2020 předložila vláda návrh (.pdf) novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. V ní navrhovala například snížit podporu pro solární elektrárny. Přímo vyšší zdanění solárních elektráren vládní návrh původně neobsahoval, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Konečné znění novely tedy obsahuje také (.pdf, str. 19) část, podle které na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou podle novely odvody na 20 a 21 %.

Novelu ve znění senátních pozměňovacích návrhů schválila Poslanecká sněmovna 15. září 2021 především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD. Prezident ji následně podepsal 27. září.

V rámci Zelené dohody pro Evropu, tedy tzv. Green Dealu, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2020, došlo k navýšení klimatického cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Východoevropské země Unie požadovaly, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Uveďme, že hodnota 55 % se vztahuje na Evropskou unii jako celek a dá se předpokládat, že pro Českou republiku zůstane nižší. Premiér Babiš přitom skutečně prosazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl EU, tedy aby se snížení emisí o 55 % nevztahovalo na členské státy samostatně.

Po prosincovém summitu Evropské rady, v níž Českou republiku zastupuje český premiér, Andrej Babiš uvedl: „Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem.“ Premiér Babiš svůj souhlas se Zelenou dohodou podmínil finanční podporou pro využití zemního plynu a také unijním souhlasem s rozvojem jaderné energetiky. Dle závěrů summitu Evropské rady je zemní plyn „přechodnou technologií na cestě k dosažení nových evropských emisních cílů“.

Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. Možnou roli jaderné energie pro dosažení cílů stanovených v rámci Zelené dohody však zmiňovalo již usnesení Evropského parlamentu z konce listopadu 2019. V závěrech ze zasedání Evropské rady 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Uveďme však, že jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).

Premiér Babiš také po jednání Evropské rady uvedl, že „byla zohledněna role lesů při plnění klimatických cílů, protože nás limituje kůrovcová kalamita“. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě vláda také zahrnula do Národního plánu obnovy, díky němuž může Česká republika žádat Unii o schválení finančního balíčku z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 179 mld. Kč ve formě grantů. Zmiňme, že obnova lesů postižených kůrovcem je součástí tzv. zelené transformace v rámci plánu obnovy a představuje významný nástroj pro snižování dopadů změny klimatu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý. Andrej Babiš totiž skutečně prosazoval, aby cíl snížit emise o 55 % byl kolektivní pro celou Unii. Zároveň prosadil, aby jednotlivé dokumenty týkající se Zelené dohody, bez ohledu na jejich právní závaznost, zohlednily také využití zemního plynu a jaderné energie a obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Jaké má prosazení těchto „slov“ praktické důsledky, nehodnotíme.

Podle Globálního indexu míru (GPI), který je měřítkem globálního míru, se Česká republika v roce 2021 (.pdf) nachází na devátém místě ze všech hodnocených zemí světa. V roce 2020 (.pdf) se řadila na osmé místo. Andrej Babiš tedy uvádí pro rok 2021 o jedno místo nepřesný údaj, jeho výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se Česká republika na jím uváděné osmé příčce nacházela v předcházejícím roce.

Upřesněme, že pořadí je posuzováno například z hlediska úrovně bezpečnosti a zabezpečení, rozsahu aktuálních vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a podle stupně militarizace. Místo v první desítce nejbezpečnějších zemí světa si Česká republika udržuje od roku 2015.

V článku Financial Times označil Ruchir Sharma, manažer investiční banky Morgan Stanley, region východní Evropy a Českou republiku (na prvním místě) za jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. 

Autor zmíněného článku poměřuje prosperitu pravidlem Světové banky, podle kterého se daný stát zařadí mezi vyspělé ekonomiky, pokud jeho hospodářský výkon (HDP) překročí hranici 17 tisíc dolarů na osobu ročně. České republice se to podařilo už v roce 2014 a mezi postkomunistickými zeměmi patří spolu se Slovinskem a Estonskem dodnes do suverénně nejlepší trojky. Vzestup východní Evropy je pak „zapomenutým úspěchem“, jehož lídrem je právě Česko.