Andrej Babiš

O příplatku ve výši 380 korun se Andrej Babiš zmínil již ke konci srpna 2021. Podle premiéra Babiše se jednalo o návrh pojišťoven, které přišly s iniciativou, že by praktický lékař dostal bonus ve výši 380 Kč za prvoočkovaného seniora nad 65 let. „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun, což si myslím, že je dobrá iniciativa. Uvidíme, jak to bude fungovat,“ řekl předseda vlády.

Lékař tak může vyhledat v registru ty, kteří spadají do této skupiny a nebyli dosud očkovaní, následně je oslovit a poučit o výhodách očkování. Pokud se pacient nechá očkovat, bude praktickému lékaři vyplacena částka 268 Kč jako úhrada za podanou vakcínu, kterou praktici dostávali již dříve, a nově také částka 380 Kč navíc.

Předsedovi Sdružení praktických lékařů Petru Šonkovi se ale nelíbí formulace, kterou používají média a premiér Andrej Babiš. Uvedl, že se nejedná o příspěvek za přesvědčení seniora o očkování, ale o kompenzaci za čas, který lékař stráví lustrováním pacienta a následným rozhovorem o benefitech, které očkování přináší.

K poskytování tohoto příplatku se vyjádřila i tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová, která řekla: „Výkon by měl uhradit praktickým lékařům jejich snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování.“

To, že částka 380 Kč je skutečně vyplácena praktickým lékařům, je možné ověřit například v číselníku výkonů VZP (.pdf, str. 14) ke dni 1. září 2021, kde je tato položka označena kódem 01307. Doplňme, že podobný výrok jsme již ověřovali zde.

Předně uveďme, že přes pokračující vakcinaci obyvatel ČR proti onemocnění covid-19 stále existuje větší množství neočkovaných obyvatel ve zranitelných věkových kategoriích. K 15. září 2021 se jednalo (.pptx, str. 18) například o přibližně 420 000 lidí starších 60 let. Přesvědčit seniory k podstoupení vakcinace se pokusila již kampaň s názvem Udělejme tečku, která byla spuštěna v dubnu 2021. Dle vládního webu byla kampaň nejdříve zaměřena především na seniory.

Ministerstvo zdravotnictví se v červenci 2021 také rozhodlo prostřednictvím zdravotních pojišťoven rozesílat dopisy s výzvou k očkování proti onemocnění covid-19. Tento projekt byl zacílen na všechny dospělé pojištěnce, kteří o očkování neprojevili zájem. Hlavní cílovou skupinou však měli být senioři.

Přístupy jednotlivých pojišťoven k rozesílání těchto dopisů se nicméně lišily. Některé pojišťovny dopisy adresovaly jen seniorům. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) rozesílala všem neočkovaným pojištěncům nad 60 let tzv. „zvací dopisy“, v nichž informuje o možnostech registrace k očkování a vyzývá k němu. Revírní bratrská pokladna se zaměřila na pojištěnce starší 65 let. K rozesílání dopisních výzev se připojila také Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, která oslovila všechny své pojištěnce nad 18 let, kteří nebyli registrováni ani k první dávce vakcíny. Na stejnou skupinu svých pojištěnců se zaměřila také Vojenská zdravotní pojišťovna.

Některé pojišťovny se však k této výzvě nepřipojily. Například mluvčí ČPZP k tomu poznamenala, že „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dosud takový dopis svým klientům nerozesílala“.

Od 12. dubna 2021 odstartovala kampaň Udělejme tečku, která se zaměřuje přímo na očkování, respektive na cíl naočkovat nejméně 70 % populace. Představila ji iniciativa Cesta ven, která návrh vyvinula za symbolickou cenu 1 Kč. Nákup mediálního prostoru však vyšel Ministerstvo zdravotnictví na 50 mil. Kč. Kampaň se měla šířit jak skrze média, tak i „prostřednictvím firem, profesních svazů, zájmových sdružení, regionálních samospráv či influencerů“.

Spoty určené pro televizi i rádio namluvil herec Miroslav Táborský. Klipy jsou zaměřeny na aspekty života, které má očkování pomoci vrátit do stavu před pandemií covidu-19, například na školní docházku nebo kulturní akce. Ve spotech rovněž vystupují odborníci vysvětlující funkci a výhody vakcinace.

Vládní web dále uvádí, že polovina z 50milionového rozpočtu půjde na nákup mediálního prostoru pro televizní spoty, 21 % na tisk, 16 % na kampaň v online prostoru, 8 % na rozhlas a 5 % na venkovní reklamu. V rámci této kampaně byl také spuštěn web ceskoockuje.cz. Dodejme, že od září jsou televizní spoty z této kampaně vysílány také na TV Nova a v regionálních rádiích.

V září 2021 se však začala zmiňovat nová očkovací kampaň, která byla spuštěna 30. září a je vysílaná na televizi Prima. V novém spotu vystupují právě Jakub Kohák a Adéla Elbel, které pak doplňuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Nová kampaň by měla být založena na analýze, kterou provedla společnost Semantic Visions. Společnost se zabývá především dezinformacemi, jejich vyhledáváním a analýzou. S vládou již tato firma v minulosti spolupracovala, přesněji od října 2020 do února 2021, kdy smluvní vztah neprodloužila. Šéf společnosti tehdy uvedl, že se jejich analýzami dezinformací o onemocnění covid-19 na českém internetu vláda příliš neřídí. 

Web Seznam zprávy k nové kampani také uvádí: V závěrech analýzy, které mají Seznam Zprávy k dispozici, odborníci například doporučují, aby se v kampani pracovalo s přehledně zasazenými fakty a lidé tak nemuseli důležité informace sami vyhledávat. Kampaň by také měla využívat příběhy a umisťovat je do online prostoru, kde tráví více časů ženy. Ty podle analýzy často spojují vakcínu proti covidu s neplodností. Uveďme, že speciální roli by v této kampani měly mít televize v regionech s nižší proočkovaností, například televize Polar Ostrava nebo ZAK TV vysílající v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Pro úplnost doplňme, že kampaně týkající se onemocnění covid-19 probíhají už od 19. března 2020, kdy započala kampaň Spolu proti koronaviru. Tento projekt byl zaměřen především na dodržování vládních nařízení a prevenci, tedy například nošení roušek, omezení pobytu ve společnosti nebo používání dezinfekce. Spoty, které byly v rámci této kampaně vytvořeny, vysílaly také komerční televize (TV Nova a Prima), které svůj reklamní prostor nabídly zadarmo. Ve videích vystupovali především odborníci pohybující se v akademické sféře, ředitel Státního zdravotního ústavu nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (video, čas 0:34). Kromě televizních spotů byly součástí kampaně také grafiky.

Kampaň, která má přesvědčit občany k očkování proti covidu-19, tedy běží na TV Nova a spoty jsou rovněž vysílané v některých rádiích. Na televizi Prima se kampaň zahájila na konci září 2021. Do této kampaně jsou zapojeny i celebrity, jak správně uvádí premiér Babiš. Konkrétně se jedná o Jakuba Koháka a Adélu Elbel. Přestože se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat informace ohledně natáčení pro ČT, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Premiér Babiš uvádí tento výrok v kontextu debaty o míře proočkovanosti v Česku. Poukazuje tak na skutečnost, že celková imunita proti onemocnění covid-19 je vysoká také díky vysoké míře promořenosti, respektive imunizace společnosti proděláním nemoci covid-19. Budeme tedy v tomto odůvodnění porovnávat, kolik lidí v jednotlivých zemích již covid-19 prodělalo v přepočtu na jeden milion obyvatel.

Pro informaci uveďme, že podle dat Ministerstva zdravotnictví k 23. září 2021 došlo v Česku k celkem 1 688 455 potvrzeným případům nákazy covid-19. Počet lidí, kteří zde nemoc prodělali, je tak velmi vysoký.

Podle serveru Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse, je Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi světa na předních příčkách tabulky celkového počtu nakažených osob na jeden milion obyvatel. Podle tohoto serveru je v Česku na jeden milion obyvatel 157 393 osob, které covid-19 již prodělaly. Před Českem se nachází San Marino, Andorra, Černá Hora a Seychelly. Tato data jsou z 23. září 2021, přičemž se jedná o zachycené případy covidu-19. Vzhledem k opakovaným nákazám je celkový počet nakažených osob nižší, v celkovém objemu však jen zanedbatelně. Následující graf zachycuje 20 nejvíce promořených zemí na světě včetně vývoje kumulativního počtu případů nákazy.

Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Pokud bychom v souladu s kontextem výroku zahrnuli do míry imunizace společnosti kromě promořenosti také proočkovanost, na první místo se Česká republika nedostane. V Česku bylo 23. září plně naočkováno 55,3 % lidí, zatímco na Seychellách to bylo 71,9 %, v San Marinu 71,8 % a v Andoře 55,6 %. Jen Černá Hora má ze skupiny nejvíce promořených zemí nižší proočkovanost než Česká republika – 32,9 %.

Česká republika se tedy v celkovém počtu případů covidu-19 na počet obyvatel umístila na 5. místě, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují hranici 100 000 obyvatel, Černá Hora má jen přibližně 620 000 obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „pozitivních v přepočtu na 1 000 000 lidí“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš pronesl výrok v návaznosti na debatu o kampani, která má za cíl podpořit očkování a zvýšit tak celkovou proočkovanost populace. Když mluví o barvách, chce doložit, že v České republice, Maďarsku a Dánsku je epidemická situace celkově dobrá.

Map, které přisuzují zemím různé barvy podle aktuální situace, existuje více. Českou republiku zahrnuje například často používaná mapa Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která v době konání debaty (24. září 2021) přisuzovala České republice, Maďarsku, Dánsku, ale například také některým severoitalským regionům zelenou barvu, epidemická situace tedy v těchto oblastech byla nejlepší v Evropě.

Pro kontext uveďme, že barvy jsou zemím přisuzovány na základě několika indikátorů – celkového počtu případů v uplynulých 14 dnech, četnosti testů a jejich celkové pozitivity. Množství pozitivních testů je přepočítáváno na 100 000 obyvatel.

Kandidát na ministra zdravotnictví za Piráty Ondřej Dostál se na svém Twitteru vyjádřil, že podle jeho názoru není vhodné, aby se ho média dotazovala na to, zda absolvoval očkování. Na Twitter napsal: 

Právě na tento tweet nejspíš Andrej Babiš reaguje. K tweetu byla také přiložena anketa, kde uživatelé mohli hlasovat, zda s Ondřejem Dostálem souhlasí, nebo je zajímá, zda očkování sám absolvoval, případně proč.

K výsledkům ankety napsal: 

V přiloženém článku následně dodává, že sám prodělal onemocnění covid-19 v prosinci, dále také absolvoval dvakrát test na protilátky, konkrétně v lednu a v srpnu. Oba testy prokázaly přítomnost protilátek v organismu. Zároveň se údajně pravidelně testuje, a to zejména kvůli účasti na nejrůznějších akcích.

Článek Ondřeje Dostála byl zveřejněn 24. září na webu Aktuálně.cz ve 20:52, tedy 6 minut poté, co Andrej Babiš v Předvolební debatě z Ústeckého kraje uvedl (video, čas 39:13) ověřovaný výrok.

Nicméně Ondřej Dostál o tom, zda je či není naočkovaný proti covidu-19, mluvil již dříve – v rozhovoru pro Prostor X zveřejněném 20. září 2021. Dostál v rámci odpovědi na otázku, zda by pro něj bylo přijatelné povinné očkování, rozdělil neočkované osoby do dvou skupin (video, čas 10:18–11:33): „Máme zde z neočkovaných jednak seniory, ke kterým se ta vakcína dosud nedostala (…). Pak máme druhou skupinu a do té se řadím. To jsou osoby, které prodělaly, které se nechávají pravidelně testovat – negativní – a nechávají si pravidelně testovat protilátky – vysoce pozitivní – a dle dostupných poznatků vědy se nejeví jako důvodné nebo potřebné, aby se nechávali očkovat.“

To, že Ondřej Dostál není naočkovaný, tak bylo veřejně známé již před jeho tweetem z 24. září. To však nic nemění na tom, že právě 24. září odmítal veřejně uvést, zda je naočkovaný. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle výsledků průzkumu, který v prosinci 2020 pro Ministerstvo zdravotnictví zpracovala agentura STEM, by se za předpokladu, že očkování proti covidu-19 bude bezplatné a dobrovolné, nechalo očkovat 39 % respondentů. Naopak 45 % se očkovat nechtělo a 16 % nevědělo. Doplňme, že v průzkumu bylo mezi 30. listopadem a 3. prosincem telefonicky osloveno 1004 dospělých.

Zmiňme, že společnost MEDIAN v prosinci 2020 provedla průzkum pro server iRozhlas. Podle tohoto průzkumu by se k prosinci 2020 proti nemoci covid-19 nechalo naočkovat 40 % lidí. 47 % respondentů pak vakcinaci podstoupit nechtělo.

Pro kontext uveďme, že v této době ještě nebylo v České republice očkování spuštěno. Očkovat se v Česku začalo 27. prosince 2020. V prvních měsících roku 2020 zájem o očkování vzrostl (.pdf, str. 2). Ke konci loňského března bylo 69 % osob přesvědčeno o důležitosti očkování, z nichž 12,5 % (.pdf, str. 2) bylo již naočkováno.

Během celého září 2021 se počet hospitalizovaných s covidem-19 na JIP pohyboval nad 40 pouze výjimečně, přesně pětkrát. Nejvyšší počet dosahoval 45 osob 17. září. Vývoj můžeme sledovat v grafu. Přímo v den předvolební debaty byla dostupná data za předchozí den, tedy 23. září. Tehdy bylo (podle dat dostupných 28. září) celkem 176 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 37 osob. Přímo v den předvolební debaty pak bylo celkem 178 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo potom 41 osob.

Přestože 23. září nebyl na JIP premiérem uvedený počet pacientů, hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť čísla hospitalizovaných na jednotkách JIP skutečně odpovídají, po započtení naší 10% odchylky, číslu 34.

Spekulace o možnosti výběru typu vakcíny provází celý proces očkování již od samotného počátku. V prosinci 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Blatný uvedl, že výběr nebude možný. Tato situace platila také během jarních měsíců, kdy si občané typ vakcíny zvolit nemohli. 

Během letních měsíců docházelo k otevírání očkovacích center, do kterých se lze přijít naočkovat i bez registrace, například na pražském hlavním nádraží nebo v brněnském obchodním centru Olympia. Začalo být také možné si v některých očkovacích centrech vybrat typ vakcíny. Tuto možnost nabízí právě očkovací centrum v brněnské Olympii, nabízelo ji například také pražské Metropolitní očkovací centrum na Vyšehradě. 

Občané, kteří mají zájem nechat se naočkovat, si mohou při registraci přes webový portál rovnou vybrat takové očkovací centrum, které očkuje jejich vybranou vakcínou. Zájemci tedy dopředu vědí, jakou očkovací látku zrovna dané centrum využívá a mohou se zaregistrovat do takového, které vyhovuje jejich preferencím (.pdf).

Manuál pro provedení registrace na vládním Covid Portálu však také uvádí: „Pokud je na očkovacím místě dostupno více druhů vakcín, nabídne se vám kalendář pro výběr termínu ke všem dostupným vakcínám (očkovací místa nejsou povinny toto umožnit). Umožněno je ale zvolit jen jeden kalendář, tzn. že 1. i 2. dávka bude stejnou vakcínou.“ Provozovatelé očkovacích míst tedy nejsou povinni umožnit zájemcům zvolit si preferovaný typ vakcíny. Stále však existuje možnost zvolit si přímo dané očkovací centrum podle požadovaného typu vakcíny nebo navštívit očkovací centrum bez nutné registrace, které výběr typu vakcíny umožňuje. 

Nejprve uveďme, že premiér Andrej Babiš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Ačkoli výrok zní „SPD vede o jedno procento“, premiér Babiš měl na mysli procentní bod, se kterým se při hodnocení vývoje ukazatele v procentech pracuje.

Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku v průzkumech dominovala CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body. Nesmíme ale opomenout, že 24. září vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.