Andrej Babiš

Státní dluh činil ke konci roku 2013 1 683,3 miliardy korun (vláda, jíž je Andrej Babiš členem, byla jmenována 29. ledna 2014). Podle čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky pak byla k 30. červnu 2015 jeho výše 1 663 miliard, tedy o 20,3 miliardy méně.

Neplatí však, že by byl Andrej Babiš první ministr, který snížení dluhu dosáhl. Dluh vyjádřený v absolutních číslech se snížil již letech 1994 a 1995, což jsou také roky, kdy byl státní rozpočet v přebytku. V tomto období byl ministrem financí Ivan Kočárník.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se nedá říci, že Miroslav Kalousek sám zadlužil zemi. Jako ministr financí byl sice správcem státního rozpočtu, o příjmech, výdajích, schodku a potažmo výši dluhu však rozhoduje vláda, Sněmovna nebo také například kondice ekonomiky ovlivněná množstvím faktorů včetně externích vlivů.

Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 až do května 2009, poté znova od července 2010 až do července 2013. Vývoj státního dluhu byl v těchto letech následující:

Stav ke konci 2006: 802,5 - stav ke konci 2008: 999,8 = 197,3 mld
Stav ke konci 2009: 1 178,2 - stav ke konci 2012: 1 667,6 = 489,4 mld
Celkem tedy 686,7 miliardy korun

Je tedy možné říci, že během působení Miroslava Kalouska jako ministra se skutečně státí dluh zvýšil o 686,7 miliardy korun při daném růstu. Není však možné říct, že to způsobil čistě ministr financí.

Zdroj: ČSÚ

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok ministra financí je hodnocen jako zavádějící, neboť reálně opozice (myšlena vláda Petra Nečase) zmíněný deficit nepředkládala. Výše 120 miliard salda rozpočtu pro rok 2015 vychází ze střednědobého výhledu z roku 2013. Ten ovšem nejde srovnávat s konkrétním návrhem rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na rok 2015 z dílny Andreje Babiše počítá skutečně s deficitem (.pdf) 100 miliard Kč.

Částka 120 miliard, s níž Andrej Babiš také operuje a přisuzuje ji současné opozici, vychází ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 (.pdf, str. 28). Tento výhled byl předložen spolu s návrhem rozpočtu na rok 2014 a předložila jej vláda Jiřího Rusnoka.

Samotné srovnání aktuálního návrhu státního rozpočtu (konkrétně salda) s rozpočtovým výhledem je problematické. Údaje uvedené ve výhledu nemusí v budoucnu odpovídat konkrétně navrženým částkám v daných rozpočtech, ten může reagovat na makroekonomickou situaci (např. na vyšší růst HDP), rozpočtové/politické priority nové vlády atp.

Podle mediálních zpráv (Česká televize/ČTK) z 13. června 2013 (tedy několik dní před pádem vlády Petra Nečase) plánoval pravicový kabinet saldo rozpočtu 2015 ve výši 110 mld. To ovšem neznamená, že by tuto výši vláda předkládala. Opět by vláda potenciálně mohla v budoucnu tuto výši korigovat (oběma směry) podle řady různých faktorů a nejde tedy o nějakou závaznou částku.

Výrok je nepravdivý, jelikož munice v daných skladech nepatřila státu. Babiš se také mýlí v rozloze areálu, v němž je navíc pronajímána pouze přibližně polovina všech objektů.

Babiš má pravdu v tom, že objekt dříve patřil státu a v současnosti je jeho část v nájmu čtyřech soukromých firem. U inkriminovaného skladu 16 postiženým výbuchem je nájemce také soukromý subjekt IMEX Group, jak to potvrzuje prohlášení Ministerstva obrany z 31. října tohoto roku. K pronájmu došlo v roce 2011, kdy byl ministrem obrany Alexandr Vondra.

Problematické jsou ovšem další části výroku.

Podle zmiňovaného prohlášení: "Munice nacházející se v muničním skladu v době výbuchu byla výlučně v soukromém vlastnictví. Společnost IMEX Group jakožto nájemce za něj jednoznačně nese odpovědnost, stejně jako za bezpečnostní opatření při nakládání s ním". Nejedná se tedy o situaci, kdy by munice vlastněná státem přešla do soukromých rukou. Do těch formou pronájmu přešly pouze budovy v areálu, explozivní látky v nich umístěné ovšem nikdy státní nebyly. Premiér k tomuto uvedl, že "munice, která zde byla uskladněna, je z naprosté části municí v soukromém vlastnictví a byla uskladněna soukromými firmami, které si pronajaly od organizace zřizované Ministerstvem obrany tyto jednotlivé sklady proto, aby tam uložily svoji munici".

Navíc podle vyjádření premiéra Sobotky z 4. prosince má areál ve Vrběticích rozlohu 335 hektarů, tj. 3 350 000 metrů čtverečních, tedy podstatně méně, než uvádí Andrej Babiš. I kdybychom brali toto číslo, stejně jako odhad kupní ceny 500 miliónů, jako ilustrativní, Babiš korektně neuvádí ani to, že v soukromých rukou je pouze přibližně polovina objektů v areálu. " Tento areál obsahuje 61 objektů, z čehož je 31 objektů pronajatých," uvedl k tomu ministerský předseda.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, trestní oznámení je na neznámého pachatele. Knížek ovšem figuruje jako jeden z hlavních podezřelých.

Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli zakázkám na elektronický vzdělávací systém pro Generální finanční ředitelství (GFŘ), jak o tom informoval server Aktuálně.cz. Nebylo však podáno přímo na bývalého ředitele finanční správy Jana Knížka, ale na neznámého pachatele, byť je Knížek údajně jedním z hlavních podezřelých.

Druhé trestní oznámení, o němž hovoří ministr financí, se nám v současné chvíli nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Při hodnocení výroku vycházíme ze zpráv z médií a stenoprotokolu z jednání Poslanecké sněmovny, ty potvrzují slova ministra financí.

Babišova tvrzení o karuselových obchodech zpochybňoval přímo na této schůzi nejen Miroslav Kalousek, ale i František Laudát (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně místopředseda TOP 09 Kalousek prohlásil: "Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu".

Zmiňované případy jsou mediálně známé kauzy daňových úniků. Případ tzv. lihové mafie, skupiny firem okolo podnikatele Radka Březiny, byl v září vyšetřovateli uzavřen a předán k soudu. Škoda byla vyčíslena na 6,7 miliardy korun.

Případ společnosti Ecoll Invest byl zmapován v létě v pořadu Reportéři ČT, kde jako klíčovou osobu v případu uvádějí podnikatele íránského původu Shahrama Abdullaha Zadeha. Při obchodování s pohonnými hmotami měla státu vzniknout škoda více než 4 miliardy korun.

Dodejme, že ani v jedné kauze zatím nepadl pravomocný rozsudek.

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.