Andrej Babiš

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Skupina poslanců TOP 09, mezi nimiž byl i Miroslav Kalousek (ve výroku zvaný "on"), skutečně předložila návrh zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu při řízení společností ovládaných státem. Konkrétně se jedná o firmy, jako je například ČEZ, ČEPRO či MERO. Projednání tohoto návrhu bylo zařazeno na pořad 33. schůze Poslanecké sněmovny. Miroslav Kalousek však připisovanou motivaci odmítá a tvrdí, že jde o dlouhodobý plán. Protože však nejsme schopni posoudit, nakolik je motivace Miroslava Kalouska v tomto případě taková, že jde o zlepšení systému, a nakolik jde o politický návrh, který má vnést roztržku do koalice, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v říjnu 2013 dostalo hnutí ANO 2011 přesně 927 240 hlasů, tedy skutečně "skoro milion". Zbytek výroku však musíme označit za nepravdivý.

Strany vládní koalice (ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL) získaly v těchto volbách 1 016 829, 927 240, a 336 970 hlasů, tedy dohromady 2 281 039 hlasů, tedy mandát 45,88 % voličů.

Opozičních stran je v PSP ČR více než dvě. Pokud bychom počítali hlasy, jež obdržela opozice jako celek, včetně hlasů pro KSČM a hnutí Úsvit, činil by jejich součet 2 063 914, tedy více než dvojnásobek hlasů získaných hnutím ANO 2011.

Předpokládejme však, že pan Babiš zmíněnými "dvěma opozičními stranami" myslel ODS a TOP 09. Ani v takovém případě by jeho výrok však nebyl pravdivý, jelikož tyto strany obdržely 384 174 a 596 357 hlasů respektive, dohromady 980 531, tedy o 53 291 více hlasů než hnutí ANO 2011.

Veškerá čísla jsou převzata z volebních stránek Českého statistického úřadu:

Strana Platné hlasy % platných hlasů ČSSD1 016 82920,45ANO 2011 927 24018,65KSČM741 04414,91TOP 09596 35711,99ODS384 1747,72Úsvit342 3396, 88KDU-ČSL336 9706,78

Řada českých médií informovala v polovině června o rozhodnutí vládní koalice přilepšit v prosinci 2015 důchodcům jednorázovým příspěvkem ve výši 600 Kč (např. Ihned.cz, E15.cz, Aktualne.c z). Byla to ovšem reakce na odmítnutí mimořádné valorizace důchodů, kterou žádala ministryně Marksová-Tominová s podporou ČSSD. Mimořádnou valorizaci, která měla dorovnat nižší valorizaci z minulých let, však odmítli koaliční partneři KDU-ČSL a ANO včetně ministerstva financí. Vláda ještě v červnu informaci o mimořádném příspěvku důchodcům potvrdila. Je tedy pravda, že vládní ČSSD chtěla mimořádně trvale navýšit důchody, ostatní vládní strany ale tento krok odmítly.

Podle nejnovějších informací se důchody zvýší pouze o 40 Kč na základě valorizace dané zákonem a mimořádný příspěvek 600 Kč bude pravděpodobně z tohoto důvodu zvýšen na 900 Kč. Příspěvek ovšem důchodci neobdrží již v prosinci 2015, jak bylo původně plánováno, ale až v únoru 2016. Aby totiž mohli důchodci získat příspěvek už v prosinci, museli by poslanci vládní návrh projednat ve zrychleném režimu, což se nepodařilo kvůli opozičním poslancům, kteří zrychlené schválení vetovali. Proto je pravda, že opozice zablokovala vydání příspěvku již v prosinci 2015.

Návrh zákona poslance Jana Volného (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 3) má uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2016.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 51) má uvedené jako datum nabytí účinnosti datum 1. ledna 2017.

Pokud jde o zmíněné sazby daně z hazardních her, jde o jiný návrh, konkrétně o návrh zákona o dani z hazardních her. Jeho projednávání však bylo stejně jako v případě výše zmíněného vládního návrhu zákona na 31. schůzi Poslanecké sněmovny 30. 09. 2015 přerušeno. I tento zákon však má (na rozdíl od návrhu zákona Jana Volného) uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2017. Ve sněmovním tisku (.pdf, str. 13) se pak uvádí, že: " Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. "

Není pravdou, že ANO hlasovalo jako jediné pro tento návrh. Spolu s ním jej podpořilo také hnutí Úsvit a nový projekt poslance Okamury, hnutí SPD.

Pozměňovací návrh (.pdf, str.7) k zákonu o registru smluv podal Radek Vondráček z hnutí ANO pod označením C1. Tímto poslaneckým návrhem chtěl stanovit povinnost uveřejnit smlouvy, které již nabyly účinnost přede dnem účinnosti zákona o registru smluv. Jedná se o tzv. živé smlouvy.

Na 31. schůzi poslanecké sněmovny bylo o tomto pozměňovacím návrhu hlasováno v hlasování č. 108 a pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro návrh hlasovalo 37 poslanců z hnutí ANO, 1 poslanec z ČSSD, 1 poslanec z KDU-ČSL, 8 poslanců z TOP 09, 6 poslanců z Úsvitu a 5 nezařazených poslanců ze strany SPD.

Ministerstvo financí zveřejnilo jako první ze všech ministerstev svá open data, a to 15. ledna 2015 na portálu Otevřená data Ministerstva financí ČR. Jsou zde k dispozici i platné smlouvy.

Mezi dalšími ministerstvy, která zveřejnila svá open data, jsou například Ministerstvo dopravy (5. března 2015). Ministerstvo spravedlnosti (17. března 2015) a Ministerstvo vnitra (10. června 2015).

Výrok je označen jako pravdivý, protože poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv, ve kterém požadoval, aby Česká televize a Český rozhlas byly vyňaty z povinnosti zveřejnit uzavřené smlouvy. Při hlasování tento návrh podpořila zejména část ČSSD. Co se týče příjmů České televize, rozpočet pro rok 2014 činil 7 miliard Kč a výše inkasa za televizní poplatky za rok 2014 byla 5 678 mil. Kč.

Ve výročních zprávách Agrofertu lze dohledat pouze celkovou výši přijatých dotací. Zdá se tedy, že mezi dotacemi českými a evropskými Andrej Babiš rozlišuje pouze pro účely své politické komunikace s českým publikem. Devíti lety, kterými argumentoval Andrej Babiš, je míněn časový úsek 2006-2014 (je tak patrné z grafu, který ve studiu ukázal na kameru). Z výročních zpráv Agrofertu lze k dnešnímu dni (6. 10. 2015) dohledat pouze údaje do roku 2013, i z nich ovšem vyplývá, že Andrej Babiš významně podhodnotil propojení své společnosti s veřejnými rozpočty.

Z grafu je patrné, že během 8 let 2006-2013 na dotacích čerpal celkem 5,3 mld. Kč. Pokud extrapolujeme data Agrofertu o další cca 1 miliardu dotací, kterou mohl získat v roce 2014, dostaneme se k částce okolo 6,5 mld. Kč za 9 let, což je výrazně více, než 1,9 mld., ke kterým se Andrej Babiš ve svém výroku hlásí. Tato konkrétní část výroku je tedy zavádějící.

Dotace pro Agrofert Holding, a.s.

tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Provozní

279362

329714

615224

593004

527412

540104

774147

811352

4470319

Investiční

10788

102479

24692

120178

45246

79346

181118

315664

879511

Celkem

290150

432193

639916

713182

572658

619450

955265

1127016

5349830

Zdroj: Výroční zprávy společnosti Agrofert, a.s.

Zbylá tvrzení v tomto výroku nelze z veřejných zdrojů ověřit. Výroční zprávy společnosti neuvádějí odvody za zaměstance do státního rozpočtu, pouze celkové osobní náklady (např. za rok 2013 činily 16,4 mld. Kč). Do této položky spadají odvody za zaměstnance do státního rozpočtu, vedle toho ale samozřejmě také mzdy a jakékoli další náklady zaměstnavatele na danou pozici (např. pojištění odpovědnosti aj.). Z veřejných zdrojů nelze také zjistit výši odvodů do státního rozpočtu Andreje Babiše jako fyzické osoby v posledních deseti letech. Ověřit nelze ani obrat Babišových firem se státem, výroční zprávy Agrofertu takovou statistiku nevedou.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.