Andrej Babiš

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 14) původně určuje pro podání kontrolního hlášení lhůtu jednoho kalendářního měsíce. Poslanecká sněmovna tento návrh schválila (.pdf, str. 1), a to ve znění (.pdf, str. 41) se lhůtou totožnou jakou navrhla vláda.

Návrh pak postoupila Senátu, který skutečně návrh vrátil, a to se změnou (.pdf, str. 2) lhůt pro podání kontrolního hlášení. U právnických osob byl zachován kalendářní měsíc, avšak fyzické osoby mají podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Řídí se tedy daňovým řádem, který udává lhůtu tří měsíců.

Poslanecká sněmovna Senátem pozměněný návrh přijala (.pdf, str. 1). Všichni přítomní poslanci za ANO přitom hlasovali pro.

V důvodové zprávě sněmovního tisku č. 291 novely zákona o dani z přidané hodnoty se na straně 42 skutečně uvádí následující: „Při současném zastoupení plátců DPH v těchto dvou sektorech a při aplikaci průměrné sazby DPH za rok 2013 lze očekávat, že dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod, kromě motorových vozidel (NACE 47) by mohl činit cca 4,9 mld. Kč a za sektor stravování a pohostinství (NACE 56) by dodatečný příjem na DPH mohl činit 0,8 mld. Kč. Celkový dodatečný příjem pouze za dva výše uvedené sektory by tak mohl být cca 5,7 mld. Kč.

Na základě výše uvedeného, kdy byl odhadován dopad zavedení elektronické evidence tržeb pouze za dva vybrané sektory, lze očekávat, že zavedení kontrolního výkazu by mohlo snížit daňové úniky u DPH měřené pomocí tzv. VAT gapu neboli daňové mezery u DPH o 5–10 %. VAT gap se v České republice pohybuje kolem 100 mld. Kč, dodatečný výběr DPH by tak mohl zpočátku činit 5–10 mld. Kč. Po rozvinutí odstrašujícího efektu pak i více. Na rozdíl od nákladů není však tento přínos jednorázový, nýbrž k vyššímu výběru bude, oproti stávajícímu stavu, docházet každý rok. "

Novela zákona o DPH, jejíž součástí bylo i diskutované kontrolní hlášení, byla projednávána na podzim 2014, po schválení byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 31. prosince 2014.

V prvním čtení zákona vystoupili v rozpravě mimo ministra Babiše jen 4 další poslanci, mezi nimi předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který už tady vystoupil proti kontrolnímu hlášení a vybízel k další debatě nad parametry této úpravy. Rozprava ve druhém čtení už byla podstatně delší, konkrétní připomínky k zákonu měl jak předseda ODS Petr Fiala, tak zejména Zbyněk Stanjura. Petr Fiala navíc předložil pozměňovací návrh na zachování čtvrtletní povinnosti pro podnikatele, kteří mají i čtvrtletní zdaňovací období pro podání přiznání k DPH. Třetí čtení zákona pak provázela rozprava, ve které představitelé opozice v čele se Zbyňkem Stanjurou, Miroslavem Kalouskem a Tomiem Okamurou zákon důkladně rozebrali. I přesto byl zákon hlasy koalice a KSČM celkem hladce schválen. O zákonu se pak diskutovalo ještě po jeho vrácení Senátem spolu s pozměňovacími návrhy.

Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodně se nedá říct, že poslanci ODS nebo opoziční poslanci obecně o kontrolním hlášení nediskutovali, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Pokud jde o ministry odpovídající za čerpání fondů, na Ministerstvu školství byla situace mnohem složitější, než jak uvádí Babiš s příkladem Dobeše. Jen v roce 2007 se tak vystřídali čtyři ministři a Dobeš byl ministrem až v roce 2010 ve vládě Petra Nečase.

Stejně tak je mnohem složitější situace na Ministerstvu životního prostředí, kde se v roce 2007 vystřídali dva ministři a Chalupa přišel na ministerstvo v roce 2011 a Drobil v roce 2010.

V obou případech je navíc nutno říci, že: " Podmínky pro využívání prostředků z evropského rozpočtu jsou stanoveny nařízeními Evropské unie. Konkrétní strategie a oblasti pro čerpání evropských prostředků jsou pak stanoveny Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), který byl zpracován všemi členskými státy a následně schválen Evropskou komisí. " NSRR pro období 2007-2014 pochází z července 2007 (.pdf) a je pod ním podepsáno Ministerstvo pro místní rozvoj. Východiskem pro zpracování návrhu NSSR byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády ČR (za premiéra J. Paroubka) č. 175/2006 (.pdf) z února 2006.

V programovém období 2007-2013 šlo (kdy rok 2015 byl posledním rokem implementace) z evropských fondů čerpat částku cca. 700 miliard korun (k říjnu 2015 se mluví o 677 mld., změna je způsobena pohybem kurzů měn apod.).

Dle zprávy z března 2014 (dle Ministerstva pro místní rozvoj, MMR) hrozilo, že Česká republika nevyčerpá až 62,8 mld.

Na podzim 2014 (.pdf, str. 3) byly odhady nedočerpání v závěru programového období na méně než 5 mld. Kč. Z upřesněných predikcí řídících orgánů z počátku roku 2015 vyplývalo, že na konci období nevyužijí 18,7–23,1 mld. Kč.

V lednu 2016 se očekává, že podle MMR za celé programové období 2007 až 2013 Česká republika nedočerpá zhruba 30 mld.

Zda vláda B. Sobotky dokázala "ušetřit" 24 mld. v roce 2014 a jak (příp. kde a kdo) přišel o 7,5 mld. na Ministerstvu životního prostředí se nám zjistit nepodařilo.

Andrej Babiš mluví o čerpání dotací z evropských fondů v programovém období 2007-2013, přičemž prostředky z tohoto programového období bylo možno čerpat ještě následující dva roky, tedy do konce roku 2015, přičemž pro rok 2015 zbývalo podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj proplatit více než 200 mld. Kč, tedy 30 % prostředků programového období 2007–2013.

Na začátku roku 2014 se odhady ohledně nedočerpaných prostředků za celé období skutečně pohybovaly kolem 62,8 miliardy korun, přičemž cílem podle tehdejší ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové bylo snížit toto číslo na 20 miliard. Z celé sumy k začátku ledna 2014 pak domácí příjemci dotací získali 514,9 miliardy korun.

Na konci roku 2014 však podle již zmíněné analýzy Ministerstva pro místní rozvoj byla stále v ohrožení nevyčerpání částka dosahující 41,4 miliard korun. Stejná analýza dokonce uvádí, že " vpřípadě nedořešení problematiky EIA a nemožnosti realizace velkýchdopravních projektů z fondů EU by mohlo nedočerpání dosáhnout až výše 85,1 mld. Kč ".

Údaje o nevyčerpaných prostředcích za celé zmíněné období však ještě nejsou dostupné, k dispozici jsou pouze odhady, které nelze brát jako definitivní stav.

Z dat Evropské komise vyplývá, že Česká republika je na druhém místě v čerpání EU fondů za 2014-2015. První místo v čerpání EU fondů náleží Slovensku.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme doposud neobdrželi odpověď ze strany Ministerstva životního prostředí na náš dotaz ohledně rozsahu staveb s udělenou EIA.

Zákon o státní službě byl jednou z podmínek našeho přistoupení k Evropské unii. Skutečnost, že Česká republika byla jedinou zemí, kde takový zákon nebyl účinným potvrzuje na svém webu např. Rekonstrukce státu. Původní zákon o státní službě (zákon č. 218/2002 Sb.) byl schválen již v roce 2002, avšak jeho účinnost byla stále odkládána až do doby, kdy byl tento zákon zrušen novým zákonem o státní službě, který je účinný od 1. ledna 2015.

Co se týče tzv. EIA (z anglického Environmental Impact Assessment, tedy vyhodnocování vlivů na životní prostředí), poprvé byla v České republice uzákoněna již v roce 1992 (zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Tento byl v roce 2001 nahrazen novým zákonem, který je účinný do dnešního dne, přičemž za vlády současné koalice byl dvakrát novelizován (viz záložka Historie). Poslední novela byla schválena v důsledku hrozícího zastavení čerpání fondů EU ve výši cca 100 miliard, jelikož zákonodárci dříve nesprávně implementovali směrnici EU do našeho právního řádu. Není však pravdou, že bychom dříve neměli EIA uzákoněnu.

Dotace z evropských fondů do infrastruktury České republiky mají podobu Operačního programu Doprava, z něhož může Česká republika v období 2014-2020 čerpat až 125 miliard korun. Ministr Ťok se zároveň vyjádřil, že by tyto zdroje měly pokrýt především rozvoj dálniční a železniční sítě.

Výzvy, vyhlášené ke konci listopadu 2015, však počítají s čerpáním částky přibližně 84 miliard Kč a nelze tedy říci, že by byly z evropských fondů vyčerpány všechny peníze. Zároveň je ale jasné, že vzhledem k trvání projektu až do roku 2020 je možné, že se všechny prostředky časem vyčerpají - v minulém programovém období 2007 - 2013 byly výzvy koncipované tak, aby k tomu došlo. Zároveň byla Česká republika v roce 2015 spolu se Slovenskem podle Evropské komise nejúspěšnější zemí, co se čerpání eurofondů týče.

V neposlední řadě pak citujme prohlášení ministra dopravy z prosince 2015, v němž uvádí: "Na základě aktuální fakturace po skončení letošní stavební sezóny, kterou si příjemci vyžádali k proplacení, je zřejmé, že Operační program Doprava 2007-2013 směřuje k plnému dočerpání (...)Využití všech evropských prostředků v dopravě je reálnou prognózou, pro dosažení tohoto cíle je ale ještě nutné, schválení velkých projektů na straně Evropské komise. Přesná čísla budou během prvního čtvrtletí příštího roku, nicméně odhad jasně naznačuje, že se letos podařilo připravit a realizovat projekty v částce o cca 10 mld. Kč vyšší než bylo původně předpokládáno."

V tuto chvíli tak nejsou k dispozici tvrdá data, která by konkrétně uváděla, zda byly prostředky z daného programu kompletně vyčerpány. Je k dispozici čtvrtletní monitorovací zpráva (.pdf) za 3. čtvrtletí roku 2015, ta ovšem nedokládá finální stav v programu Doprava. Výrok po zveřejnění těchto přesných čísel budeme aktualizovat, nyní jej hodnotíme jako neověřitelný.

V roce 2015 připadlo na silnice II. a III. třídy 4,4 miliardy korun (.pdf) z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vykupování pozemků taktéž probíhá – v roce 2014 vešla v platnost novela Zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (č. 416/2009 Sb.), která zvyšuje cenu, jež může stát za pozemek nabídnout. V prosinci roku 2015 však Sněmovnou prošla další novela tohoto zákona, kterou v současné době projednává Senát, a která tuto cenu opět snižuje ze šestnáctinásobku na osminásobek znaleckého posudku. Po dvaceti letech také skončily spory o dálnici D11, kde se státu podařilo získat potřebný pozemek po stavbu.

Investiční výdaje dokládá zpráva Ministerstva financí, zmiňující kapitálové výdaje 176,25 mld. Kč, údaj z roku 2014 pak potvrzuje tato zpráva, uvádějící kapitálové výdaje 112,38 mld. Rozdíl mezi těmito čísly je opravdu necelých 64 miliard.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pokles preferencí hnutí ANO totiž není jednoznačný v jednotlivých průzkumech a agentury nezkoumají vliv veřejné diskuze o EET na sílu hnutí v průzkumech. Jde spíše o nepodloženou hypotézu ministra financí.

Výrok Andreje Babiše padl v reakci na volební model TNS Aisa, který v pořadu prezentovala Česká televize. Samotný pokles hnutí ANO je v posledních měsících v rámci statistické chyby. Zpráva také nezkoumá vliv konkrétních politik na preference.

Zdroj grafu: TNS Aisa

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve své poslední zprávě z 23. září 2015 (.pdf) neuvádí žádná fakta nebo hypotézy, které by spojovaly ztrátu voličských preferencí s diskuzí o zákoně o EET.

Na přiloženém vývojovém grafu CVVM můžete sledovat vývoj podpory hnutí ANO (jde opět o volební model).

Uveďme ještě data společnosti Median (.pdf –jde o volební model ze srpna – poslední publikovaný výzkum). Median ve své zprávě ze srpna nepotvrzuje pokles podpory pro hnutí ANO. Nepracuje tedy ani s hypotézou, proč by hnutí klesalo.

Zdroj grafu: Zpráva společnosti Median (srpen 2015)