Andrej Babiš

Na základě zákonných ustanovení a momentálního zastoupení ve vládě, Parlamentu a ve výborech Poslanecké sněmovny nelze říci, že by ČSSD ovládla Policii ČR, BIS, GIBS či ÚZSI. Výrok je tedy nepravdivý.

Co se týká ovládnutí Policie České republiky, Babiš její nezávislost zpochybňuje v dalším výroku tak, že považuje jmenování policejního prezidenta ministrem vnitra za důkaz absentující nezávislosti. V hodnocení dalšího výroku rozebíráme, že dle platných a účinných zákonů této země je taková úvaha zcestná, a to jak v případě policejního prezidenta, tak i celého útvaru Policie ČR.

Babiš dále jako instituci, kterou ovládla ČSSD, jmenuje Bezpečnostní informační službu. BIS je jednou ze zpravodajských služeb České republiky, je zřízena podle zákona o zpravodajských službách České republiky. Podle § 4 tohoto zákona jmenuje ředitele této služby vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny. Vláda může podle stejného § ředitele odvolat. Současný ředitel služby Jiří Lang byl jmenován vládou na svou funkci již v červnu 2003, sloužil tedy pod vládami koaličními vládami ČSSD, ODS, 2 úřednickými vládami a současnou sestavou, která je tvořena i hnutím ANO.

Vedle odpovědnosti funguje také kontrola BIS dle § 18 o Bezpečnostní informační službě. Ta je vykonávána prostřednictvím Poslanecké sněmovny, která k tomu účelu zřídila Stálou komisi pro kontrolu činnosti BIS. Veřejně probíhají čas od času diskuze, zda je tato kontrola dostatečná, prozatím je ovšem vymezena takto. Stálá komise sněmovny pro kontrolu BIS je ze zákona sedmičlenná a jejím členem je i poslanec hnutí ANO Bronislav Schwarz.

Pokud budeme sledovat, jak BIS může předávat informace (§ 8 z. o BIS),opět zjistíme vazbu na vládu jako celek. Vládě jsou jednak směřovány zprávy o činnosti, je to ale rovněž pouze vláda a s jejím vědomím i prezident republiky, kdo může BIS v rámci jejích pravomocí úkolovat. Z těchto důvodů nelze hovořit o tom, že by ČSSD ovládla BIS. Vztah je navázán primárně mezi BIS a vládou jako celkem.

Co se týče GIBS, je upravena zákonem o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Jejího ředitele dle § 2 zákona jmenuje i odvolává předseda vlády, nicméně děje se tak na návrh vlády a po projednání ve výboru pro bezpečnost PSP. Jeho členy jsou rovněž i poslanci za ANO. Aktuálního ředitele GIBS Michala Murína jmenovala současná vláda v prosinci loňského roku.

Kontrolu činnosti inspekce pak dle § 57 zákona provádí Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS, v níž je místopředsedkyní poslankyně za ANO Jana Lorencová. ANO zde má celkem 2 z 9 členů, stejně jako ČSSD. O kontrole musí být zpraven předseda vlády. Zprávy o činnosti předkládá ředitel GIBS jednou ročně vládě, zmíněnému výboru a Stálé komisi.

Co se týče Úřadu pro zahraniční styky a informace, takzvané rozvědky, je pravdou, že jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra (§ 3 písm. b zákona o zpravodajských službách.) Jeho ředitele sice jmenuje a odvolává ministr vnitra, kterému je také odpovědný. Děje se tak ale opět se souhlasem vlády. Současný ředitel JUDr. Ing. Jiří Šašek byl jmenován 1. července 2014 právě Milanem Chovancem.

Stejně jako u BIS, dle § 12 a následujících z. o zpravodajských službách provádí kontrolu činnosti rozvědky vláda a Parlament. Zákon předpokládá zřízení zvláštního mimoparlamentního subjektu, který by mohl rovněž provádět kontrolu, takový subjekt však doposud zřízen nebyl.

Odvolání, zadání úkolu jakož i jiná rozhodnutí vlády se řídí standardním rozhodovacím procesem vlády. Dle jednacího řádu tedy postačí nadpoloviční většina všech členů vlády, momentálně tvořené 8 členy ČSSD, 3 členy KDU-ČSL, 4 členy ANO 2011 a dalšími 2 jejich nominanty. Jak popisujeme výše, prakticky veškeré procesy se vážou výlučně na (momentálně koaliční) vládu, příp. Parlament. Pokud jsou některé úkony v gesci ministerstva vnitra, podléhají i tak schválení vlády. Z tohoto důvodu je zcela nekorektní říci, že ČSSD ovládá policii, BIS, GIBS nebo ÚZSI (rozvědku.)

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Babiš vicepremiérem beze vších pochyb je. Dodejme, že post místopředsedy vlády nevykonával na tiskové konferenci, jak uvádí, premiéra v této situaci ve skutečnosti nenahrazuje.

Andrej Babiš byl prezidentem republiky v souladu s článkem 68 Ústavy České republiky jmenován 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí 29. ledna 2014. Tuto skutečnost dokládá i samotný web Babišova resortu, který jej jako vicepremiéra také uvádí.

Místopředseda vlády podle jednacího řádu Vlády ČR zastupuje premiéra při řízení či svolání schůze, je-li předseda vlády nepřítomen v České republice (čl. IV a VI). Nepřítomnost předsedy vlády na tiskové konferenci nemá na Babišovu domněle absentující funkci žádný vliv.

Dokladů, že Babiš ve skutečnosti vicepremiérem je, by šlo předložit přehršel. Např. zápisy z jednání vlády, kdy se u různých bodů zdržuje pro svůj střet zájmů v dané věci. Formulace vždy zní (v tomto případě body 8-11 jednání):

" Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů. "

Dále se můžeme odkázat na návrh Úřadu vlády České republiky s návrhy na jmenovaní členů vlády pro prezidenta republiky, kde je Babiš opět veden i jako místopředseda vlády.

Foto: Jan Kálal, Lidové noviny.

Babiš se dále v diskuzi s Martinem Veselovským odvolává na svou možnost svolat bezpečnostní radu státu v nepřítomnosti předsedy vlády. Podle usnesení Vlády České republiky (příloha 1) z 9. července 2014, které upravuje jednací řád bezpečnostní rady státu, tuto možnost skutečně má. Je totiž místopředsedou BRS. Článek 3 v bodu 3 uvádí, že místopředsedou BRS je 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí.

Je otázkou, co Babiš míní formulací, že nedostal šanci. Jestli tím míní, že nedostal šanci řídit vládu při nepřítomnosti Sobotky, tak to je jistě možné, ale ani to z něj nesnímá funkci místopředsedy vlády, za kterou je navíc podle § 11 zákona č. 236/1995 Sb. placen více, než řadoví členové vlády. Dodejme, že Babiš veřejně opakovaně oznámil, že svůj plat věnuje nadaci Agrofert.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože 238 policistů a občanských zaměstnanců ÚOOZ sice podpořilo veřejně své nadřízené, neuvedli ovšem, že zvažují odchod od Policie České republiky.

Stanovisko policistů a obč. zaměstnanců ÚOOZ SKPV, jak jej publikovaly např. Lidovky.cz, uvádí:

" Za daných okolností nám nezbývá, než se plně postavit za stanovisko našich velitelů odborů a expozitur ÚOOZ, vyjádřené v jejich otevřeném dopise ze dne 9. 6. 2016, adresovaném ministru vnitra, a vyjádřit jim tímto naši plnou podporu. Mimořádně nás zasáhlo, že řada z nich, včetně ředitele, vedení a také řadových příslušníků ÚOOZ, považuje svůj nesouhlas s navrhovanými reformami za natolik zásadní, že vylučují možnost svého dalšího působení v řadách Policie ČR."

Avšak v tomto prohlášení, které zmíněný počet policistů podepsal, není řečeno, že by i oni sami zvažovali odchod z Policie ČR. Hovoří pouze o odchodu svých nadřízených a také o obavách z reorganizace.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Andrej Babiš mluví o době, kdy působil jako ministr financí, tedy od ledna 2014 do současnosti.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mezi jinými OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb. Ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta skutečně klesala a ministr Babiš má tedy pravdu.

V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.“

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

„Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.“

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.

Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.

Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.

Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.

Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.

Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňujících návrhů snížil navrhované ministerstvem financí daňové sazby a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě v třetím čtení Babiš uvedl, že " je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce. "

Nejsme schopni posoudit, zda tato kvantifikace je zcela korektní, Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření jeho výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňujícím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A. (.pdf, str. 3) V předmětném hlasování Kalousek, Sobotka a Benda hlasovali pro pozměňující návrh.

Schválený pozměňující návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her. (.pdf, str. 2)

Andrej Babiš v roce 2015 kritizoval hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka v souvislosti s přípravou průmyslové zóny v Karviné. Babišovi se nelíbilo, jakým způsobem kraj vybral pozemky pro tuto zónu. Babiš označil hejtmana Nováka za nedůvěryhodnou osobu. Za tyto výroky se dokonce měl omluvit.

Zkorumpovaný je podle vicepremiéra i Jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten by podle Babiše neměl dávat miliony neexistující mluvčí Mrencové.

Ke stavu nemocnic se Babiš v srpnu vyjádřil na svém blogu. Tam jako dobrý příklad fungování uvádí holding jihočeských nemocnic, naopak kritiku věnuje Zlínskému kraji. Vedení kraje podle něj mělo vyměnit management zlínské nemocnice, neboť ta je ve ztrátě. Poslední zmíněnou nemocnici v Uherském Hradišti navštívil ministr Babiš v květnu 2016 a pochválil zde dlouhodobě dobré výsledky hospodaření a kvalitní péči o pacienty.

O hejtmanu Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi po volbách při vyjednávání krajské koalice prohlásil, že neví, že by měl Bubeníček nějaký skandál, že by něco ukradl. Podpořil Bubeníčka s tím, že za sebou nemá skandály a kraj dobře řídil.

Předně uveďme, že nespekulujeme o tom, jak by se případně po volbách mohl zachovat libovolný politický subjekt. Ověřujeme pouze to, zda došlo ke spojení všech proti ANO v Královéhradeckém kraji.

Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se po krajských volbách v říjnu 2016 dostalo celkem 9 volebních subjektů: ANO 2011 (13 mandátů), ČSSD (6 mandátů), ODS (5 mandátů), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město (5 mandátů), KSČM (4 mandáty), Starostové a Východočeši (4 mandáty), TOP 09 (4 mandáty), Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK (2 mandáty), Piráti a Strana zelených Změna pro Královéhradecký kraj (2 mandáty).

12. 10. 2016 pak pět z devíti zmíněných stran (ČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09) podepsalo dohodu o koalici v kraji.

Z informací oficiálního webu Královéhradeckého kraje vyplývá, že pět výše uvedených stran podepsalo 24. října 2016 koaliční dohodu.

Protože v opozici jsou kromě vítězného hnutí ANO 2011 další tři strany, nelze tvrdit, že se ve zmíněném kraji všichni spojili v koalici proti hnutí ANO 2011.