Kateřina Konečná
KSČM

Kateřina Konečná

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

Bez tématu 65 výroků
Koronavirus 18 výroků
Evropská unie 7 výroků
Zahraniční politika 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Právní stát 1 výrok
Pravda 50 výroků
Nepravda 18 výroků
Zavádějící 15 výroků
Neověřitelné 7 výroků
Rok 2024 1 výrok
Rok 2022 5 výroků
Rok 2021 20 výroků
Rok 2019 11 výroků
Rok 2017 12 výroků
Rok 2016 11 výroků
Rok 2014 14 výroků
Rok 2013 16 výroků

Kateřina Konečná

(...) jak to udělaly státy Maďarsko ale například také Srbsko, Brazílie a další, které už dneska očkují ruskou vakcínou Sputnik.
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Pravda
Srbsko již očkuje ruskou vakcínou Sputnik V. Maďarsko a Brazílie mají objednány dodávky o velikosti 2, respektive 10 milionů dávek. Mezi další země, které ruskou vakcínou již očkují, patří například Argentina, Bělorusko či Kazachstán.

Na úvod zasaďme výrok Kateřiny Konečné do kontextu jejích předcházejících slov. Europoslankyně kritizuje českou vládu kvůli tomu, že místo vyjednání dodávek ruské vakcíny Sputnik V jen „nadávala“ na Evropskou unii. Jako příklad dává Maďarsko, které si kvůli pomalým dodávkám Unií vyjednaných vakcín dojednalo dodávky ruského Sputniku V. Její výrok tedy interpretujeme tak, že poukazuje na zmíněné státy, které si dokázaly vyjednat dodávky vakcín. V rámci ověření jsme se proto zaměřili právě na to, zda tři zmíněné státy mají objednané dávky ruské vakcíny a také, zda existují státy, které již Sputnikem V očkují.

V grafu níže jsou zobrazeny státy, které již mají objednané dávky ruské vakcíny Sputnik V. tato vakcína by podle výsledků klinických testů měla dosahovat účinnosti 91,6 %.

Z grafu je tedy patrné, že země, které europoslankyně Konečná ve svém výroku zmiňuje, skutečně ruskou vakcínu již mají objednanou. Nejvíce ruské vakcíny má doposud objednaný Egypt. Ten tak učinil již v září 2020, kdy uzavřel smlouvu na dodávku 25 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Stejný počet dávek této vakcíny by měl být dle agentury RIA dodán také do Nepálu. Další státy se pak domluvily na domácí produkci ruské vakcíny, zmiňme například Jižní Koreu, Indii či Brazílii.

První várka vakcíny Sputnik V dorazila do Srbska koncem prosince. Touto vakcínou se začalo v Srbsku očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

V Brazílii bylo v lednu zažádáno o schválení použití ruské vakcíny, nicméně to bylo zamítnuto, jelikož žadatel, výrobce léčiv Uniao Quimica, nepředložil dostatečná data nutná pro schválení. Nicméně po zveřejnění výsledků 3. fáze testování vakcíny Sputnik V je očekáváno schválení možnosti očkování a možnosti výroby této vakcíny.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování nicméně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 22. ledna 2021 však maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V, které by mělo dorazit v rámci tří dodávek. Podle aktuálních dat Maďarsko plánuje zakoupit 2 miliony dávek ruské vakcíny.

Mezi další země, které již vakcínou Sputnik V očkují, patří Argentina, Bělorusko, Kazachstán.

Ruská vakcína byla dále zaregistrována v Alžírsku, Arménii, Guinei, Iránu, Nikaragui, Palestině, Paraguayi, Tunisku, Turkmenistánu a ve Spojených arabských emirátech.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož europoslankyní zmíněné země skutečně již mají objednané dávky vakcíny Sputnik V a plánují touto vakcínou očkovat. Zároveň některé země již opravdu začaly ruskou vakcínou očkovat.

Kateřina Konečná

Podle legislativy tak jak je nastavená v Evropské unii. (...) Já se domnívám, že pokud budeme postupovat v tom krizovém scénáři a budeme s tím nakládat jako s léčivým přípravkem, kde lze použít výjimku z toho nařízení Evropské unie, tak v tu chvíli my si jí sami schválit můžeme (ruskou vakcínu, pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Evropská unie
Pravda
Státy EU se zavázaly k tomu, že nebudou separátně vyjednávat o nákupu vakcín s firmami, se kterými již uzavřela dohodu EU jako celek. To však nevylučuje jednání s jinými výrobci. Unijní i české právo umožňuje při kritických situacích povolit použití neregistrovaného přípravku.

Europoslankyně Konečná výrokem reaguje na otázku moderátorky, která jí konfrontovala s výroky šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) Ireny Storové. Ta se k procesu schvalování vakcín proti COVID-19 vyjádřila na počátku října prostřednictvím tiskové zprávy SÚKL. Uvedla, že „vakcíny proti nemoci COVID-19 jsou dle legislativy povinně registrovány centralizovaně, tedy takovou registraci neuděluje SÚKL ani jiné evropské národní regulační autority, ale Evropská komise na základě odborného zhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky“. Dne 8. ledna tohoto roku v pořadu Rozstřel Irena Storová uvedla, že SÚKL nemůže samostatně rozhodovat o přístupu konkrétních vakcín na trh. Dodala, že tak nemůže rozhodovat ani o schválení ruské vakcínu Sputnik, jelikož takový typ léčiv vyžaduje registraci Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen EMA).

Očkovací strategie ČR (.pdf, str. 7) uvádí, že se všechny členské státy zapojily do iniciativy Evropské komise, jejímž cílem je včasné zajištění dodávky vakcín proti covidu-19. S Evropskou komisí tak byla uzavřena dohoda, na základě které EU jedná jménem členských států a ty se zároveň zavazují k tomu, že nebudou individuálně jednat s výrobci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen 8. ledna tohoto roku uvedla, že jednotlivé členské státy nesmí vyjednávat o dodávkách vakcín s farmaceutickými společnostmi separátně, jelikož to nedovoluje smlouva o společných nákupech, která je právně závazná.

Článek 7 (.pdf, str. 2) Smlouvy o společném nákupu vakcín z června 2020 uvádí, že členské státy, které dohodu podepsaly, nemohou separátně vyjednávat o nákupu vakcín s farmaceutickými společnostmi, které již uzavřely smlouvy s EU. Dle této dohody se tak zákaz vyjednávání a potažmo i nákupu vztahuje pouze na výrobce, od nichž vakcínu již odebírá EU jako celek. 

Co se týče samotné registrace vakcíny, obecně platí že tento proces provádí centralizovaně Evropská léková agentura. Mimo to je však možnost registrace vakcín členskými státy v rámci určitého stavu nouze, a to dle Směrnice 2001/83/ES (článek 5) ze dne 6. listopadu 2001. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula k tomu uvádí: „Daný stát pak na sebe bere veškerá rizika a zodpovědnost, vakcínu schvaluje ve své režii bez Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tam existují rizika, nesmí ji pak vyvážet do jiných zemí.“ Vakcínu může používat výhradně na svém území.

Maďarsko se jako první země Evropské unie rozhodlo uzavřít vlastní dohodu mimo EU o dodávce vakcíny Sputnik V, která již byla příslušnými maďarskými orgány schválena. EMA sice musí vakcíny před dlouhodobým používáním v rámci EU schválit, ale jak již bylo řečeno, jednotlivé členské státy mohou užití těchto vakcín dočasně povolit v rámci nouzového postupu. Pro podávání ruské vakcíny Sputnik byla maďarskými orgány udělena 6 měsíční výjimka, kterou lze následně i prodloužit. Kromě toho byla koncem ledna 2021 v Maďarsku schválena také čínská vakcína Sinopharm

V kontextu Česka zmínil možnost separátního vyjednávání o nákupu vakcíny Sputnik Roman Prymula. Uvedl, že by vakcínu muselo schválit Ministerstvo zdravotnictví, a to na základě odborného stanoviska SÚKL. Takový proces je v ČR upraven zákonem č. 378/2007 Sb. o léčivech. Konkrétně dle § 8 odst. 6 může Ministerstvo zdravotnictví při specifických a kritických situacích, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví, vydat výjimečné a dočasné rozhodnutí, kterým povolí distribuci, výdej a používání neregistrovaného léčivého přípravku. Tomuto procesu by zároveň mělo předcházet odborné stanovisko SÚKL.

Tímto procesem bylo v ČR v dubnu minulého roku povoleno podávání léku Remdesivir (.pdf), a to konkrétně po dobu 8 měsíců. SÚKL před přijetím tohoto opatření vydal k možnosti užívání Remdesiviru kladné stanovisko.

Kateřina Konečná

Indická vakcína je jedna z nejvíc dneska exportovaných. Vyrábí se v milionech kusů a dodává se na jihoasijské trhy, dodává se do Jihoafrické republiky.
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Pravda
Vakcína farmaceutické společnosti AstraZeneca označovaná a vyráběná v Indii jako Covishield byla exportována do zemí jižní Asie i do Jihoafrické republiky. Ke konci roku 2020 jí bylo vyrobeno 40–50 milionů dávek.

Za účelem zajistit výrobu co největšího počtu vakcín proti covidu-19 uzavřela již v červnu 2020 farmaceutická společnost AstraZeneca, jejíž sídlo se nachází ve Velké Británii, smlouvu s indickým Serum Institute of India. Ten tak získal licenci na výrobu očkovací látky odborně označované jako ChAdOx1 či AZD1222, kterou AstraZeneca vyvinula společně s Oxfordskou univerzitou. Tuto vakcínu pak indická společnost Serum Institute of India vyrábí pod názvem Covishield.

Uveďme, že i když je Covishield v podstatě pouze obchodním názvem vakcíny společnosti AstraZeneca, lze ji do jisté míry považovat za „indickou vakcínu“, jak o ní ve výroku mluví Kateřina Konečná. A to zvláště s přihlédnutím k tomu, že je vyráběna a prodávána indickou společností.

Firma Serum Institute of India, která je jedním z největších výrobců vakcín na světě vůbec, do konce roku 2020 vyprodukovala přibližně 40–50 milionů dávek Covishieldu. Podle informací BBC indická společnost ve druhé polovině ledna uvedla, že vyrábí více než 50 milionů dávek vakcíny za měsíc. 

Indie pak Covishield skutečně vyváží do zemí jižní Asie, například do Bhútánu, Bangladéše, Nepálu, Myanmaru a na Maledivy. K exportu prvních dávek vakcíny došlo 20. ledna 2021. Dále je Covishield dodáván mimo jiné do Jihoafrické republiky, která obdržela 1 milion dávek této vakcíny. 

Přesná data o již exportovaném počtu vakcín se nám dohledat nepodařilo. Pokud bychom však porovnali jednotlivé vakcíny podle počtu objednaných dávek, nachází se Covishield společnosti Serum Institute of India s 1 118,7 miliony dávek na 6. místě (dle dat dostupných 7. února 2020). Tedy za vakcínami Pfizer-BioNTech, AstraZeneca, Johnson & Johnson, Sanofi/GSK a Novavax, na jejímž výrobním procesu se Serum Institute of India také podílí. Až za vakcínou Covishield se pak s 995,5 miliony dávek řadí například vakcína Moderna, kterou k očkování používá také Česká republika.

Doplňme, že existuje i vakcína vyvinutá přímo v Indii, a to Covaxin od firmy Bharat Biotech. Ta má být zatím exportována například do Brazílie, ke dni rozhovoru (2. února 2021) k tomu ale ještě nedošlo. Indická vláda dále plánuje poslat dodávky této vakcíny do Myanmaru, na Maledivy či na Filipíny. Začátkem ledna Bharat Biotech uvedl, že má zásobu 20 milionů dávek Covaxinu a do konce roku chce vyrobit 700 milionů dávek vakcíny.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť vakcína Covishield, kterou lze do jisté míry považovat za vakcínu indickou, je skutečně vyráběna „v milionech kusů“ a je dodávána na trhy jižní Asie a do Jihoafrické republiky.

Kateřina Konečná

EMA podle posledních informací, které mám od její ředitelky, tak tvrdí, že během února by tu žádost měla zpracovat a začít se tou žádostí zabývat (žádost o schválení ruské vakcíny, pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Neověřitelné
Dle veřejně dostupných informací není zatím vakcína Sputnik V Evropskou lékovou agenturou přezkoumávána. Ruský zástupce uvedl, že žádost bude podána v únoru, nepodařilo se nám však dohledat obdobné vyjádření Evropské lékové agentury.

Evropská léková agentura (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (2. února 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna a také vakcína společnosti AstraZeneca.

Šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) v rozhovoru pro agenturu Reuters již v první polovině ledna sdělil, že Rusko pošle formální žádost o přezkum vakcíny Sputnik V Evropské unii v únoru. Mluvčí RDIF pak dne 20. ledna 2021 oznámil, že RDIF o den dříve požádal o registraci a schválení vakcíny proti covidu-19 Sputnik V v rámci EU. Zprávu přebrala ruská i světová média. EMA v úterý 26. ledna 2021 potvrdila, že se setkala s vývojáři ruské vakcíny, aby prodiskutovali plán vývoje vakcíny i budoucí spolupráci s EMA. Nicméně uvedla, že neobdržela od ruské strany žádost o schválení jejich vakcíny. To, že EMA neobdržela žádost o posouzení či tržní autorizaci ruské vakcíny, potvrdila i výkonná ředitelka EMA Emer Cooke.

Kromě toho, na oficiálních stránkách Evropské lékové agentury i Evropské komise se zmiňuje, že v současnosti EMA posuzuje vakcínu jen od farmaceutické společnosti Janssen-Cilag International N.V. a od 3. února také vakcíny Novavax.

Z veřejných zdrojů se nám tedy nepodařilo výrok potvrdit ani vyvrátit. S prosbou o poskytnutí zdrojů k tomuto výroku jsme se obrátili na europoslankyni Konečnou. Protože jsme však prozatím neobdrželi odpověď, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Kateřina Konečná

Maďaři (...) s tou Ruskou federací jednali už někdy od září, nebo října.
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Pravda
Zprávy o jednání mezi Maďarskem a Ruskem ohledně nákupu ruských vakcín Sputnik V se v médiích objevily v říjnu 2020. Sputnik V je již maďarskými úřady schválen, první dodávka do Maďarska dorazila 2. února 2021.

Kromě dodávek vakcín, které zajišťuje Evropská komise v rámci jednotné evropské vakcinační strategie, se Maďarsko rozhodlo vyjednávat o dodávkách také samostatně. Dne 22. října 2020 tak například maďarská vláda oznámila, že se tamní odborníci budou zabývat účinností ruských a čínských vakcín. Na konci října pak maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že Maďarsko o vakcínách s Ruskem a Čínou jednalo a na jaře by tak mohlo mít k dispozici několik rozdílných očkovacích látek.

12. listopadu poté Maďarsko oznámilo, že v prosinci nakoupí menší množství ruské vakcíny Sputnik V. Ve stejné době proběhlo jednání maďarského ministra zahraničí s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem o možnosti, že by Maďarsko ruskou vakcínu samo vyrábělo.

Dodejme, že Sputnik V byla jako vůbec první vakcína proti covidu-19 schválena ruskými úřady v srpnu minulého roku. Dne 21. ledna 2021 tuto ruskou vakcínu schválilo i Maďarsko, a to jako první země EU. Dohoda, podle níž by Maďarsko mělo od Ruska dostat během tří měsíců vakcínu celkem pro jeden milion lidí, byla uzavřena 22. ledna

První vakcíny následně do Maďarska dorazily 2. února, konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Samotné očkování vakcínou Sputnik V by podle maďarského premiéra mělo v této zemi začít pravděpodobně ve druhém únorovém týdnu.

Na závěr doplňme, že Maďarsko může podle evropských zákonů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Kateřina Konečná

Když se bavíme o tom humanitárním aspektu, o kterém mluvila i kancléřka Merkelová v souvislosti s Ruskem po telefonátu s Vladimirem Putinem, kdy jasně řekla: „Nemusíme se shodnout na všem, ale pojďme se bavit o té humanitární diplomacii, protože teď nám jde o to zachránit lidské životy.
Interview ČT24, 2. února 2021
Zahraniční politika
Koronavirus
Pravda
Kancléřka Merkelová 5. ledna jednala s prezidentem Putinem o možnostech společné produkce vakcíny Sputnik V. 21. ledna pak uvedla, že i přes značné politické neshody mohou oba státy z humanitárních důvodů na výrobě vakcíny spolupracovat, pokud dojde k jejímu schválení.

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin spolu 5. ledna 2021 telefonicky hovořili. Oba státníci probírali i téma vakcín proti covidu-19. V jediném oficiálním veřejném prohlášení, které publikovala ruská strana, bylo ovšem uvedeno pouze to, že diskutována byla možnost spolupráce obou stran: „Diskutováno bylo téma spolupráce v boji proti pandemii koronaviru s důrazem na možné vyhlídky společné produkce vakcín.“ Dle Kremlu se pak oba politici dohodli, že mezi ministerstvy a specializovanými orgány budou i nadále pokračovat vzájemná jednání.

Na tiskové konferenci 6. ledna pak následně mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová doplnila, že kancléřka Merkelová prezidentu Putinovi sdělila, že je „otevřena myšlence bilaterální spolupráce za účelem využití evropských výrobních kapacit“, které by se tak mohly podílet na větší produkci ruské vakcíny Sputnik V. Vládní mluvčí ale dodala, že by se tak stalo pouze za předpokladu, že by Evropská léková agentura (EMA) užívání ruské vakcíny schválila.

Samotná kancléřka Merkelová se veřejně k vakcíně Sputnik V vyjádřila 21. ledna. „Navzdory všem politickým rozdílům, které jsou v současné době značné, můžeme i přesto v době pandemie spolupracovat v rámci humanitární oblasti. (…) A pokud EMA vakcínu schválí, pak můžeme jednat o společné výrobě vakcín či také o jejich používání,“ uvedla Angela Merkelová novinářům.

Kateřina Konečná

Sputnik V je funkční vakcínou, tak už dokonce daleko funkčnější, než je třeba AstraZeneca.
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Pravda
Vakcína proti covidu-19 Sputnik V má po podání dvou dávek účinnost 91,6 %. Vakcína společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity vykazuje po druhé dávce účinnost 82,4 %.

Sputnik V je ruská vakcína vyvinutá v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Funguje na principu lidského viru, tzv. adenoviru, a to dvou typů (rAd26 a rAd5). Adenoviry jsou následně upraveny tak, aby se z pohledu imunitního systému podobaly SARS-CoV-2. Vědecká studie odborného časopisu The Lancet poukázala na to, že účinnost dané vakcíny proti onemocnění covidu-19 po podání dvou dávek je 91,6 %.

Vakcína britské farmaceutické společnosti AstraZeneca je vyvinuta společně s Oxfordskou univerzitou. Principiálně je velmi podobná vakcíně Sputnik V, ale liší se v použitém adenoviru. Ten je následně upraven a použit jako nosič sekvence spike proteinu SARS-CoV-2. Výsledky vědců z Oxfordské univerzity dokazují účinnost vakcíny AstraZeneca po druhé dávce 82,4 %.

Dodejme, že obě tyto vakcíny jsou založeny na principu virovo-vektorovém, kdy upravené adenoviry nesoucí genetickou informaci SARS-CoV-2 po proniknutí do lidských buněk začnou produkovat proteiny koronaviru. Tělo pak začne produkovat imunitní odpověď, která má chránit dotyčnou očkovanou osobu při setkání se s reálným virem.

Kateřina Konečná

Koneckonců to byla i západoevropská AstraZeneca, která podepsala kontrakt o vývoji se Sputnikem V už někdy v říjnu loňského roku.
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Nepravda
Memorandum o spolupráci britské společnosti AstraZeneca a Galamejova institutu, který vyvinul vakcínu Sputnik V, bylo podepsáno až 21. prosince 2020. Podle informací The Times v říjnu 2020 naopak Rusko podporovalo dezinformační kampaň proti britské vakcíně.

Vakcína britské farmaceutické společnosti AstraZeneca je vyvinuta společně s Oxfordskou univerzitou. Sputnik V je ruská vakcína vyvinutá v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji.

Obě tyto vakcíny jsou založeny na stejném principu, a to virovo-vektorovém, kdy upravené adenoviry nesoucí genetickou informaci SARS-CoV-2 po proniknutí do lidských buněk začnou produkovat proteiny koronaviru. Tělo pak začne produkovat imunitní odpověď, která má chránit dotyčnou očkovanou osobu při setkání se s reálným virem.

Společnost AstraZeneca podepsala spolupráci s Galamejovým institutem, kde byla vyvinuta vakcína Sputnik V. O podepsaní memoranda o spolupráci informoval Vladimír Putin 21. prosince 2020 na videokonferenci s výkonným ředitelem AstraZeneca Pascalem Soriotem a ředitelem Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji Alexanderem Gintsburgem.

Dodejme, že v říjnu 2020 podle informací The Times ruský stát podporoval dezinformační kampaň proti britské vakcíně, již na konci listopadu ale tým stojící za vakcínou Sputnik V na Twitteru doporučoval AstraZenece použít komponenty z vlastní vakcíny.

Kateřina Konečná

Já se věnuju zdravotnictví šest let, dokonce jsem byla pět let jedinou kontaktní osobou Evropského parlamentu v agentuře ECDC, (…).
Interview ČT24, 2. února 2021
Zdravotnictví
Evropská unie
Pravda
Europoslankyně Konečná byla kontaktní osobou ECDC pro celý Evropský parlament mezi lety 2014–2019. Tématu zdravotnictví se věnovala například jako bývalá členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, v němž je aktuálně náhradnicí.

Toto tvrzení zaznělo i v Otázkách Václava Moravce (video, čas 29:03) z července 2020, kde europoslankyně Konečná zmiňuje, že se v Evropském parlamentu (EP) věnuje zdravotnictví již šest let a po dobu pěti let byla jedinou kontaktní osobou pro agenturu ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí). Podle European Cancer Organisation byla Kateřina Konečná kontaktní osobou ECDC v letech 2014–2019. To, že byla kontaktní osobou ECDC pro celý EP, pak europoslankyně Konečná zmiňuje i na svých webových stránkách, konkrétně v příspěvcích z roků 2018 a 2019.

Jednotlivé zmínky potvrzující toto tvrzení lze najít i v dokumentech ECDC, například ve výroční zprávě za rok 2015 (.pdf, str. 2) či za rok 2016 (.pdf, str. 32). Tvrzení, že se Kateřina Konečná věnuje oblasti zdravotnictví po dobu šesti let, dále dokládá i fakt, že byla v rámci EP členkou Výboru pro životní prostřední, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a to v letech 2014–2019, přičemž aktuálně je jeho náhradnicí.

Kateřina Konečná

Povolovali jsme například (…) používání GMO při výzkumu těch vakcín.
Interview ČT24, 2. února 2021
Koronavirus
Evropská unie
Pravda
Evropská unie v souvislosti s výzkumem a testováním vakcín proti covidu-19 uvolnila regulace týkající se GMO. Učinila tak za účelem urychlení vývoje vakcín.

Evropská unie disponuje legislativou, která reguluje výzkum a klinické testování geneticky modifikovaných organismů (GMO). Některé vakcíny, jako například AstraZeneca nebo Johnson & Johnson, by kvůli svému základu v GMO mohly spadat (.pdf, str. 7) pod tuto legislativu. 

Evropská komise tedy vytvořila návrh (.pdf) úpravy této legislativy, který by umožňoval výzkum a klinické testování těchto vakcín bez omezení (.pdf, str. 10) stanovených legislativou. Jedná se například o dočasné uvolení požadavku na předem prováděné posouzení rizika pro životní prostředí. Toto posouzení (.pdf, str. 3) ovšem bude nutné provést před hromadnou distribucí vakcín. 

Evropský parlament a Rada 15. července 2020 tento návrh skutečně schválily. Důvodem bylo urychlení vývoje a možné distribuce vakcín, jelikož vakcíny jsou vnímány jako jeden z hlavní nástrojů pro ukončení pandemie covid-19.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož EU skutečně v souvislosti s vývojem vakcín proti covid-19 uvolnila svá legislativní pravidla týkající se vývoje a klinického testování léčivých přípravků s GMO.