Lukáš Wagenknecht

Vysokou chybovost v souvislosti s kritickým postojem Evropské komise (EK) vůči celému dotačnímu systému v listopadu 2020 zmiňuje například server iRozhlas. Uvádí, že Brusel během loňského auditu prověřoval mimo střet zájmů i projekty spojené s Agrofertem. U nich sice byla zjištěna 67% chybovost, jednalo se však pouze o vybraný vzorek. Chyby byly zjištěny například u dotací, které se týkaly podniků Penam, Lovochemie nebo Cerea. EK tak následně doporučila Ministerstvu průmyslu a obchodu kontrolu dalších projektů spojených s Agrofertem.

Také nejaktuálnější zpráva EK z října 2020 zveřejněná serverem iRozhlas uvádí (.pdf, str. 6), že míra chybovosti v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podle auditorů EK v letech 2014–2020 dosahovala 67 %. Vysoká míra chybovosti konkrétního vzorku holdingu Agrofert je zde zmiňována v souvislosti se závažnými nedostatky v rámci celého systému (.pdf, str. 4–5), které se týkají řízení a kontroly. Podle Evropského účetního dvora (.pdf, str. 27) se běžná míra chybovosti pohybuje kolem 2 %. V kategorii Výdaje s vysokým rizikem pak například v roce 2018 odhadovaná míra chyb činila 4,5 % (.pdf, str. 11).

Pro kontext můžeme uvést, že EK se začala zabývat možným střetem zájmů u Andreje Babiše na podzim 2018. V červnu 2019 pak byl do ČR doručen návrh auditní zprávy, podle které byl Andrej Babiš v té době ve střetu zájmů přes dva roky. Zpráva zmiňovala právě i značnou chybovost u projektů Agrofertu. Finální verze této zprávy byla zaslána do ČR v prosinci 2019 a potvrzovala předchozí závěry. Chybovost tehdy Evropská komise v rámci programu Podnikání a inovace u dotací pro projekt Agrofertu vyčíslila dokonce na 96,7 %. Na tato zjištění reagovalo za dotčené úřady Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2020, přičemž v říjnu tohoto roku ministerstvo obdrželo dopis s reakcí.

Téma aktuálního stavu auditního šetření EK, vztahující se ke střetu zájmů Andreje Babiše, bylo zařazeno na program neveřejné schůze evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu, která se konala 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 1). K tomuto zasedání se prostřednictvím svého twitterového účtu vyjádřil pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který je v tomto výboru náhradníkem. Zmínil, že ačkoliv je konkrétní obsah informací projednávaných na schůzi důvěrný, Andrej Babiš se nachází ve střetu zájmů a u fondů Agrofertu se objevuje 67% chybovost. Závěry EK o střetu zájmů potvrdil deníku Respekt i europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který je členem zmíněného výboru.

Na závěr shrňme, že 67% chybovost se podle dostupných zdrojů vztahuje ke vzorku dotací v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, přičemž EK doporučila (.pdf, str. 5) prověrku i ostatních projektů Agrofertu V rámci tohoto programu. Zmíněný audit je zároveň zaměřen pouze na dotace z unijních strukturálních fondů. Audit zaměřený na zemědělské dotace zatím nebyl dokončen.

Wagenknecht ještě za svého působení na Ministerstvu financí stál za sepsáním návrhu nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Návrh zákona měl především za cíl zprůhlednit hospodaření s veřejnými penězi, a tím zamezit například netransparentnímu přerozdělování evropských dotací.

Zákon by při svém uplatnění pravděpodobně mohl mít dopad i na zdravotní sestry či důchodce, protože Wagenknecht na předmětný výrok navazuje (čas 3:25) takto: „Protože pokud bude víc peněz ve státě, tím, že se bude lépe utrácet, tak potom máme větší šanci podporovat všechny další dobré projekty a další zaměření.“

Jedná se tedy spíše o nepřímý dopad v souvislosti s případným transparentnějším hospodařením státu.

Nicméně to, jestli by měl zákon nějaký dopad na důchodce a zdravotní sestry, pokud by prošel, není ověřitelný fakt z veřejných zdrojů.

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická firma během jednoho roku provozu. Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika s 233 hodinami 2. místo za prvním Slovenskem. Tam firmy tráví papírováním pouze 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. Do těchto nákladů započítává studie pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod.

Časová náročnost byrokracie vyšla o 33 hodin vyšší než loni. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Návrh (.doc) na rozšíření pravomocí NKÚ byl Senátem zamítnut na 24. schůzi konané 26. května 2016. Detail historie tisku je dostupný zde.

Již pár dní před tímto hlasováním ze Senátu zaznívaly hlasy, že tento návrh nejspíš nebude schválen.

Pokud by došlo k navrhovanému rozšíření pravomocí, mohl by NKÚ provádět kontrolu hospodaření u jednotek místní samosprávy a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.

Podle infolistu (.pdf, str. 5) projektu Rekonstrukce státu disponují určitou obdobou navrhovaného rozšíření i nejvyšší auditní instituce ve všech okolních státech České republiky. Jmenovitě jde tedy o německý Spolkový účetní dvůr, rakouský Účetní dvůr, polský NIK a slovenský NKÚ.

Nelze však tvrdit, že tuto pravomoc mají všechny nejvyšší auditní instituce na světě, krom českého NKÚ. Pro odlišné rozložení pravomocí ani nemusíme cestovat příliš daleko, i když by se to u světového srovnání jistě nabízelo.

Například švédský Riksrevisionen nemá (.pdf) pravomoc kontrolovat jednotky místní samosprávy. Tato pravomoc však náleží (.pdf) auditorům jmenovaným na základě výsledků všeobecných voleb. Tento systém volby auditorů lze do jisté míry přirovnat ke způsobu jmenování členů rady místních samospráv v ČR. V kontrole jim pak můžou pomáhat i profesionální auditoři, nebo si místní samosprávní jednotka vytvoří vlastní oddělení, které má kontrolu na starost.

Lukáš Wagenknecht působí v Center of Excellence for Good Governance, což je „nezisková organizace a nezávislý, nestranický think-tank, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice“. Je financován z vlastních zdrojů prostřednictvím Good Governance, s.r.o., kde jako zakladatel a vlastník figuruje právě Wagenknecht.

Think-tank zpracovává analýzy a publikace především z oblasti kontroly ve veřejné správě.

I na základě těchto analýz pak Lukáš Wagenknecht publikuje v médiích, především na serveru Neovlivni.cz.

V zimním semestru 2018/2019 má Wagenknecht vyučovat předmět Interní audit na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Univerzitě Pardubice pak přednáší předmět Audit a kontrola ve veřejné správě.

OPRAVA: Do výroku bylo doplněno vyjádření Michala Trníka ze sdružení Holešovičky pro lidi a vyjádření Heleny Zlámalové z SVJ v Taussigově ulici. Na základě těcho informací bylo hodnocení změněno z neověřitelného na pravdivé.

Wagenknecht ve svém výroku tvrdí, že v rámci kampaně pomáhá několika neziskovým občanským sdružením. Hovoří o dvou případech: Rodinné a komunitní centrum Ládví (ve výroku objekt na ulici Taussigova) a zahloubení ulice V Holešovičkách. O stejných dvou případech informuje i na svém webu a v odpovědích na dotazy čtenářům Aktuálně.cz. Tyto stejné dva příklady uvádí i na svém Facebooku.

V případě Rodinného a komunitního centra Ládví je třeba nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda nějakou pomoc Wagenknecht skutečně poskytl. Jediné informace jsou dostupné na jeho vlastním webu, kde píše: "Celou kauzu nyní analyzujeme. Dle námi získaných informací Praha 8 dostala finanční dotaci na předimenzovanou budovu centra 20 mil. Účelem dotace má být vybudování centra pro děti různých věkových kategorií. Dle současného záměru má ovšem budova plnit odlišný účel, mohlo by se tak jednat o porušení rozpočtové kázně ze strany MČ Praha 8. Věcí se budeme dále zabývat a podnikat kroky k tomu, aby došlo k nápravě současného stavu."

Oslovili jsme zástupce SVJ Taussigova jako zainteresovanou stranu. Předsedkyně Helena Zlámalová nám potvrdila, že se Lukáš Wagenknecht o problém zajímal. "Musím mu přiznat opravdový zájem a snahu pomoci. Osobně sa na ten moloch několikrát přijel podívat a slíbil, že pomůže co bude moci alespoň v tom, aby objekt byl využíván pouze pro účely mateřského a komunitního centra." Dodává, že "pomohl údajně zjistit na MHMP okolnosti mnohamilionové dotace, kterou na to Praha 8 z magistrátu získala."

V druhém případě, zahloubení ulice V Holešovičkách, nám poskytl vyjádření Michal Trník ze sdružení Holešovičky pro lidi: "Lukáš Wagenknecht aktivně pomáhal a pomáhá našemu spolku Holešovičky pro lidi zviditelňovat letitý problém dopravně extrémně zatížené pražské ulice V Holešovičkách. Nejenže přislíbil pomoc po svém případném zvolení, ale jako jediný kandidát na senátora už před začátkem své kampaně, ale i během ní upozornil na tento problém v několika článcích. Také jako jediný kandidát na senátora podepsal připomínku k Metropolitnímu plánu požadující zatunelování této ulice. L. Wagenknecht navíc inicioval, zprostředkoval a spolu s vedením Pirátské strany vydal prohlášení, kde svým podpisem otevřeně popdporuje zahloubení ulice V Holešovičkách a označuje ho jako dopravní prioritu celopražského významu."

Aktivitu Lukáše Wagenknechta zmiňuje i facebookový profil sdružení Holešovičky pro lidi, a to ve dvou statusech. V prvním se informuje, že Wagenknecht podepsal Připomínky k Metropolitnímu plánu o zahloubení Holešoviček. Druhý, konkrétnější status, zní: "Piráti se zahloubení Holešoviček nebojí! Včera jsme na setkání v Střelničné obdrželi podepsané prohlášení, kde šéfpirát I. Bartoš, kandidát na primátora Z. Hřib, kandidát na senátora L. Wagenknecht, kandidátka na starostku P8 A. Hamalová, podporují zahloubení ulice V Holešovičkách jako dopravní prioritu pro nadcházející období. Občané Holešoviček vám moc děkují."

Ústava upravuje obecně pravomoci a pole působnosti jednotlivých ústavních orgánů při výkonu státní moci, ať už se jedná o Parlament, vládu, prezidenta republiky, soudy, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku či obce a kraje. V případě NKÚ, ČNB, obcí a krajů vymezují přesné pole působnosti a další podrobnosti zákony, jež stanovují, jakou roli zastávají jednotlivé orgány při řízení státu.

Senátor má dle § 93 odst. 3 zákona o obcích právo požádat na obecním zastupitelstvu o slovo, následně mu musí být vyhověno. Uplatňuje se na něj tak jiný režim než na běžného občana, který smí se svým příspěvkem vystoupit pouze v rámci stanoveném jednacím řádem. Ten může vymezovat délku příspěvku či počet vystoupení k jednomu tématu, toto právo však nesmí být jednacím řádem občanovi zcela odepřeno.

Podle čl. 46 odst. 1 Ústavy "Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení." Následuje schválení, zamítnutí, anebo vrácení návrhu Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. V případě nevyjádření Senátu k návrhu ve lhůtě 30 dnů platí, že byl vysloven souhlas. Pro úplnost doplňme, že pro případné prodloužení lhůty by bylo třeba novely Ústavního zákona, kterou schvalují tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.

Debata o prodloužení třicetidenní lhůty na šedesátidenní se v obecném smyslu zřejmě vede. Nasvědčují tomu záznamy ze schůzí Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procesy. Například 13. prosince 2016 senátoři Štěch a Dienstbier vyjádřili změně podporu a předseda Senátu Štěch má podle záznamu "novou šedesátidenní lhůtu za předjednanou" (.doc, str. 2). Na schůzi ze dne 31. ledna 2018 "senátor Štěch informoval o společné večeři vedení obou komor, na níž byl formulován zájem Sněmovny vytvořit společnou platformu pro diskusi o změnách Ústavy. (...) Širší shoda mu připadala patrná na prodloužení třicetidenní senátní lhůty".

Co se týká zmiňovaných osmi měsíců, není možno teleologicky dovodit, zda má Wagenknecht na mysli průměrnou dobu projednávání, anebo jinou. Tak či tak, bezesporu existují návrhy zákonů, které se projednávaly i 8 měsíců (například návrh zákona o evidenci tržeb z minulého volebního období se projednával od rozeslání po schválení ve třetím čtení lehce přes osm měsíců). Z takovéhoto do jisté míry extrémního příkladu však zcela jistě nelze indukovat obecně platné pravidlo.

Obecně lze říci, že pro návrhy zákonů projednávané ve Sněmovně představuje limit pouze volební období a existují relativně rychle a relativně pomalu projednávané návrhy. Dobu projednávání může prodloužit například užití nástroje pozměňovacího návrhu. Na druhou stranu plénum Poslanecké sněmovny jedná zpravidla veřejně a senátoři proto mají možnost se s tisky seznámit i dříve, než návrh doputuje do Senátu.

Výrok se skládá z několika částí. Jako první Wagenknecht tvrdí, že kritizuje především dvě minulé vlády (vládu B. Sobotky 2014 - 2017 a první vládu A. Babiše 2017 - 2018). Podíváme-li se na Wagenknechtův blog, Twitter, nebo například jeho články pro server Neovlivni.cz, pak se skutečně zabývá především působením dvou posledních vlád. Jeho články jsou laděny kriticky, a to zejména vůči Babišovi a práci ministerstva financí. Jako příklad Wagenknechtovy kritiky můžeme uvést poslední titulky článků na jeho blogu: "5 miliard - největší rána současné vlády," "Babišův zmetek na špinavé peníze," "12 lží ministerstva financí," "Single audit ministra Babiše ve stylu Vrchní prchni."

Dále Wagenknecht tvrdí, že v České republice narostla byrokracie, což mělo dle kontextu způsobit právě působení dvou minulých vlád. Budeme-li poměřovat míru byrokracie počtem státních zaměstnanců (nikoli úředníků, ale také učitelů atp), pak ve sledovaném období jejich počet stále stoupá. V návrhu státního rozpočtu na rok 2019 se počet míst státních zaměstnanců opět zvýšil a rozdíl proti roku 2014 činí navýšení o 45 431 míst. Řada míst zůstává neobsazena, úřady však na ně i tak dostávají přiděleny finanční prostředky (pdf, Dokumentace k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 41).

Míru byrokracie lze posuzovat i podle jiných měřítek. Světová banka vydává každoročně žebříček Doing business, který porovnává jednotlivé země podle toho, jak snadno se v nich podniká. Problém žebříčku spočívá v tom, že kvůli změně metodiky nelze říct, jestli se celkově podnikatelské prostředí v posledních letech u nás zlepšuje nebo zhoršuje. Srovnáme-li ale některé konkrétní údaje, pak například počet hodin, které podnikatel potřebuje za rok na zaplacení všech daní, činí podle zprávy Doing business 2018 248 hodin (str. 48), což je nárůst proti předchozímu roku, kdy to bylo 234 hodin (str. 202)

V další části výroku Wagenknecht mluví o miliardách, které platí Česká republika velkým korporacím. Je otázka, co konkrétního má na mysli. Můžeme se ale podívat na seznam investičních pobídek poskytnutých Českou republikou velkým firmám od roku 1998. Z množství firem a poskytnutých částek si vezměme jako modelový případ firmu Škoda auto. Ta dostala v posledních 20 letech 10 investičních pobídek v celkové sumě 5,839 mld Kč. Poslední z těchto pobídek byla poskytnuta v roce 2017. Kompletní seznam pobídek je dostupný zde. (xls., Udělené investiční pobídky k 30. 9. 2018)

Na závěr svého výroku Wagenknecht uvádí, že Evropská komise ustupuje od podpory velkých korporací. Investiční pobídky jsou totiž formou veřejné podpory soukromým firmám. Proto byla výše této podpory omezena Nařízením Komise (EU) č. 651/2014. Konkrétní povolená výše podpory záleží na typu investice.