Miroslav Kalousek

ODS skutečně nikdy nevydala jednoznačné stanovisko ve smyslu, že odmítá možnost vstoupit po letošních parlamentních volbách do koaliční vlády s hnutím ANO jako takovým. Veřejná prohlášení ODS směřovala nejdál k tomu, že odmítá účast Andreje Babiše ve vládě.

Petr Fiala na otázku možných povolebních koalic odpovídal dlouhé měsíce zcela konzistentně. Jeho pozicí je, že cílem ODS ve volbách je zisk co nejsilnějšího mandátu, který pomůže straně prosazovat svůj program a také zastaví (slovy Fialy) „levicově-populistickou vládu“.

V řadě veřejných vystoupení Petr Fiala mluví o tom, že právě koalice s účastí Babiše je pro občanské demokraty problematická. V Otázkách Václava Moravce (video, čas 21:10) 4. prosince 2016 Petr Fiala uvedl:

V únoru 2017 Fiala poskytl rozhovor serveru Aktuálně.cz. V daném interview přišla řeč rovněž na možnou spolupráci po volbách. Předseda ODS řekl:

„Když budu mluvit za sebe, ne za ODS, tak já si nedovedu představit, že se s naší pomocí stává Andrej Babiš premiérem. Nedovedu, po tom všem, co se tady stalo. Ale podstatné je, s kým bychom mohli prosazovat náš program. Takže kromě komunistů nechme ty karty otevřené.“

19. února o možných koalicích mluvila Alexandra Udženija a to na serveru Seznam Zprávy (čas 8:40), na což Jindřich Šídlo zjevně naráží. Ta uvedla, že cílem ODS je zastavit „levicově populistickou vládu“, chce počkat, jak dopadnou volební výsledky a primární je splnit to, co slíbí voličům ve svém programu. Přímo k možné koalici s ANO uvádí:

„Vymezovat se vůči někomu hned a priori hned ze začátku atd., to není můj způsob ani styl fungování ani v politice, ani v osobním životě. Já vždycky říkám, neříkej hop, dokavaď jsi neskočil. To znamená o tomto a o koalicích se budeme bavit, až budou výsledky. Možná mi to nebudete věřit, ale my se tím ani nezatěžujeme v rámci ODS.“

K možným koalicím pak ještě dodává (v čase 14:00), že „si nedovedu představit, že by ODS šla do vlády, ve které by nemohla uskutečnit konkrétně tento bod programu“ (zrušení EET, pozn. Demagog.cz). Na přímou otázku, zda podmínkou účasti ODS ve vládě je to, že bude zrušena EET, odpovídá Udženija ano.

Na programové konferenci ODS, která se uskutečnila 22. dubna, Fiala opět mluvil ve svém projevu (viz video níže od času 17:15, zdroj ODS) o tom, že nechce přímo popisovat, s kým skládat koalice po volbách. Místo toho mluvil o potřebě získat silný mandát a apeloval na vědomí, že volby nejsou rozhodnuty, ač údajně podle Fialy takové vědomí rezonuje českým veřejným prostorem.

V rozhovoru pro Český rozhlas (v čase 18:35) ze dne 3. května 2017 Fiala uvedl: „ […] my nepůjdeme do žádné koalice, ve které bude Andrej Babiš, protože to podle nás absolutně není možné. ale my se na tu situaci díváme jinak.“

Nejnověji se k možné spolupráci předseda ODS vyjádřil v rozhovoru pro Blesk.cz. Fiala zde uvedl:

„*Můžete za sebe a ODS jasně říct, zda jste ochotni jít s Andrejem Babišem po volbách do koalice?

S Andrejem Babišem ne. Andrej Babiš podle mě nemůže být v žádné vládě. Nedokázal vysvětlit některé otázky, které se týkaly dluhopisů. Andrej Babiš, který má pořád nejasnosti kolem Čapího hnízda. Ale hlavně Andrej Babiš, který na nahrávkách, ze kterých žádnou radost nemám, v podstatě zcela jasně úkoluje média proti svým politickým soupeřům. Navzdory tomu, že veřejnosti tvrdil, že do svých médií nebude zasahovat. Tedy veřejnosti lhal. To je něco, co ho diskvalifikuje z účasti ve vládě.

*I v případě, že by vám nabídl post vicepremiéra?

I v takovém případě. Já nepůjdu do něčeho, čemu nevěřím. Jen proto, abych měl nějakou funkci. Odmítl jsem pokračovat ve své ministerské funkci, nepřijal jsem nabídku být ve vládě Jiřího Rusnoka. Protože jsem nevěřil v to, že je sestavena v souladu s demokratickými pravidly hry, že to nebude vláda Miloše Zemana.“

Podobně jako Fiala hovořil v rozhovoru pro Seznam.cz (v čase 14:38) ze dne 24. 5. také poslanec ODS Marek Benda. Ten na dotaz, zda by ODS šla po volbách do vládní koalice s předpokládaným vítězem voleb, tedy hnutím ANO, odpověděl: „[…] řekli jsme celkem jednoznačně, že prostě s Andrejem Babišem jako osobou není možné jít, a že bohužel zatím to vypadá, že hnutí ANO je jenom Andrej Babiš […]“

Předseda TOP 09 ovšem trochu popírá svůj argument o tom, že je žádoucí odlišit hnutí ANO a Andreje Babiše, když v rozhovoru dále uvádí (čas 3:20): „[...] jako kdyby jsme nevěděli a všichni jsme to nevěděli, že hnutí ANO, Agrofert a Andrej Babiš je jeden nedělitelný organismus, takže je úplně jedno, jestli to bude řídit ze Strakovky nebo z Agrofertu.“

Nicméně fakticky vzato je jeho výrok pravdivý.

Marian Jurečka, ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL, byl hostem pořadu Českého rozhlasu Dvacet minut Radiožurnálu (čas 20:20 a dále) 29. května. Celá pasáž, ve které Jurečka mluví o možné spolupráci KDU-ČSL s hnutím ANO, proběhla následovně:

„Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Pokud tedy uspěje koalice KDU-ČSL a hnutí STAN, jste po volbách připraveni jít do koalice s hnutí ANO?

Marian JUREČKA:
Za sebe osobně musím říct, že je to vždycky otázka toho volebního výsledku, ale nechci před vaší otázkou utíkat. Tak musím říci, že pro mě to bude otázka zaprvé, jaké bude mít ANO programové priority, protože já jsem z programu ANO zatím vůbec nic neslyšel. Takže je to otázka tohodle charakteru. A potom samozřejmě musím říct, že je to otázka i ta personální. Jestli za hnutí ANO by byl případným jejich nominantem do vlády pan jejich současný předseda Babiš, protože v kontextu událostí posledních měsíců, kdy je tady spoustu nevysvětlených kauz, ať už jsou to korunové dluhopisy a otázka, jestli Agrofert a on optimalizoval daně nebo ne, to musí Finanční správa vyšetřit. Ale pro mě osobně je naprosto nepřijatelné, aby se člen vlády, majitel vydavatelství Mafra v tu dobu, scházel s novináři a úkoloval ty novináře proti jiným politickým konkurentům. To je podle mě ten základní problém, ohrožení demokracie, nefér soutěže, já bych řekl křivého chování v situaci, kdy on nám na vládě i na koaliční radě opakovaně říkal, že nic takového nikdy nedělal a nedělá.

Karolína KOUBOVÁ:
Čili vy jako první místopředseda KDU-ČSL byste po volbách šel do koalice s hnutí ANO pouze bez Andreje Babiše?

Marian JUREČKA:
Pokud se nestane něco v těch kauzách, které by opravdu Andreje Babiše prokazatelně a jednoznačně očistily, že se, že ty nahrávky nebyly, tak jak zatím to doposud vypadá, že v korunových dluhopisech on nepochybil, tak pak je to otázka k diskusi, ale zatím pro mne osobně v této situaci, o které se bavíme teď, dnes tady, tak je to nepřijatelné.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Jurečka skutečně neodmítl apriorně spolupráci s hnutím ANO, je pro něj podstatný jejich program a také fakt, zda nebude členem vlády Andrej Babiš.

V programu (.pdf, str. 7) do sněmovních voleb v roce 2013 TOP 09 skutečně řešila problematiku školství poměrně obsáhle. Oficiálním programovým tématem číslo jedna však byla „svoboda a demokracie“. Školství až druhé, nicméně jej lze považovat za první bod, kde jsou stanoveny závazky a sliby.

S novým programem přišla strana až v roce 2017. Pro krajské a sněmovní volby 2016 tak platil program z roku 2013. Nový program (.pdf, str. 4), částečně korespondující Vizí 2030, představuje výhledový rámec témat let 2017–2021, kde je skutečně tématem číslo jedna Školství.

Pokud hodnotíme skutečně věcné body programu, které představují vize a sliby, nikoliv abstraktní teze o svobodě a demokracii, má Miroslav Kalousek pravdu. Školství tak skutečně bylo již v minulých volbách do sněmovny hlavním tématem TOP 09.

Miroslav Kalousek byl členem dvou vlád – pod vedením premiéra Topolánka (leden 2007 – květen 2009) a premiéra Nečase (červenec 2010 – červenec 2013). Tedy s menší přestávkou v období mezi léty 2007 až 2013. V těchto letech byly výdaje na obranu pod 2 % HDP, což je hranice, kterou po svých členských státech požaduje NATO.

Výdaje ČR na obranu ve zmíněných letech ukazuje tabulka (data se liší kvůli odlišným metodám výpočtu):

Výdaje na obranu ČR v % HDP2007200820092010201120122013podle Eurostatu

1.11.01.01.00.90.80.8podle NATO – –1.521.291.071.061.03podle MO ČR

1.551.351.431.291.171.101.06Zdroj: NATO (tabulka 3, . pdf), Eurostat (tabulka Annual government finance statistics, gov_10a_exp, filtr defence); MO ČR

Světová ekonomická krize zasáhla většinu světové ekonomiky v letech 2008 a 2009, přičemž dozvuky této krize byly patrné ještě později. V ČR se situace vrátila k předkrizovým hodnotám kolem roku 2015.

V letech 2007 až 2013 přesto existovaly evropské státy, které dosáhly úrovně obranných výdajů 2 % svého HDP. Je nutné připomenout, že statistické údaje se v detailech mohou lišit dle použité metody a také podle toho, co je ještě považováno za evropskou zemi.

Nejrozsáhlejší údaje poskytuje organizace SIPRI (. pdf, str. 12–13), kde ve sledovaném období ze západní a střední Evropy dosáhlo pravidelně na metu 2% HDP několik zemí – Velká Británie, Řecko, Francie, Srbsko. Ale i další země jako Polsko, Portugalsko, nebo Estonsko ji dosáhli nepravidelně nebo se jí velice přiblížili. Podobné údaje ukazuje i Eurostat a NATO (. pdf, str. 5), kde 2 % HDP dosahují opět Velká Británie a Řecko, s tím že některé země jsou opět velice blízko této hranici.

Není tedy pravdou, že žádná evropská země nedosahovala v době krize 2 % výdajů na obranu. Patrné je to hlavně v Řecku a Velké Británii. Navíc je třeba poukázat na fakt, že výdaje na obranu klesaly v České republice ještě v období, než přišla ekonomická krize a s ní spojený propad ekonomiky, tedy v roce 2008.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc. Kalousek ne zcela přesně popisuje výchozí stav, který nadhodnotil, nicméně zásadní je právě onen zmiňovaný nárůst.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dat, která jsou obsažena ve schváleném střednědobém výhledu z roku 2014 a také přípravy státního rozpočtu na příští rok.

Mluví-li Kalousek o původních představách vlády stran výdajů z doby před třemi lety, jde o schválený střednědobý výhled státního rozpočtu (.pdf, str. 26) na léta 2017 a 2018. Právě na rok 2018 vláda chystá rozpočet, jehož deficit má být 50 miliard korun.

Ministrem Babišem předložená příprava státního rozpočtu na rok 2018 obsahuje nástřel parametrů tohoto rozpočtu.

Zdroj: Prezentace Ministerstva financí ČR k příležitosti představení přípravy rozpočtu na rok 2018. K dané prezentaci dodejme, že výše uvedený graf míchá skutečné výsledky rozpočtu a plnění rozpočtu na letošní rok s návrhem výdajů na rok 2018 a může tak být matoucí.

Z tohoto návrhu je patrné, že je počítáno s výdaji ve výši 1 342 miliard korun. Tyto výdaje v kombinaci s nižšími příjmy mají znamenat deficit 50 miliard. Před třemi lety schválený střednědobý výhled rozpočtu (.pdf, str. 26) počítal pro rok 2018 s výdaji státního rozpočtu ve výši 1245,7 miliardy.

Pokud by vláda tedy dodržela to, co plánovala ve střednědobém výhledu, rozpočet pro příští rok (za teoretické představy, že by plánované příjmy byly stejné) by skončil v přebytku 46,3 miliardy. To je dokonce výrazně lepší výsledek, než Kalousek uvádí. Výrok hodnotíme i přesto jako pravdivý, Kalouskův hlavní argument (tj. držené výdaje na představě vlády z doby před třemi roky) skutečně sedí, předseda TOP 09 si ještě ve vyjádření škodí.

Pro ověření výroku pracujeme s výdaji státního rozpočtu za léta 2014–2017. Rozpočet pro rok 2014 sice schvalovala současná Poslanecká sněmovna a primárně poslanci vládní koalice, připraven však byl ještě vládou Jiřího Rusnoka. Tedy jako výchozí bod bereme tento rozpočet, neboť současná vláda sestavovala až tři následující.

Jak dokládá návrh státního rozpočtu na rok 2017 (.pdf, kap. 50, str. 198), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, objem mzdových prostředků ve veřejné sféře skutečně roste. U růstu objemu mezd je ovšem problém, že Kalousek mluví o úřednících. Nicméně do celkového objemu se počítají i např. platy vojáků, které nelze označit za úředníky. Celkově je tak poměrně problematické vymezit pouze navýšení objemu mezd za úřednický aparát státu.

Stejně tak výrazně vzrostly dotace podnikatelským subjektům, které zřejmě Kalousek mínil ve svém výroku, neboť jej opakuje poměrně často. Nicméně jeho vyjádření uvádělo položku jinou, která fakticky zůstává na svém. A to nepodnikatelské subjekty.

2014201520162017Rozdíl v %Platy a podobné související výdaje96,6104,2109,3118,7 +22,9 % Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím13,3310,49,813,38 +0,4 % Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům41,231,951,749,3 +40,8 %

Pokud bychom se podívali na další kapitoly, které navyšovaly své výdaje, tj. daly by se označit za vládní prioritu, lze jmenovat např. Ministerstvo obrany. To od roku 2014 navýšilo svůj rozpočet o 28 %.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice má Kalousek pravdu, že se výrazně zvyšují objemy mezd na státní zaměstnance, nicméně předseda TOP 09 zaměňuje tyto pouze s úředníky, což není přesné. Např. narůstající počet vojáků v rozpočtu navýší i platy a přitom s nárůstem výdajů nepracuje ani Kalousek v rámci rozhovoru na Seznam Zprávy jako s negativním jevem.

Je tedy pravdou, že mzdové objemy patří mezi nejvíce rostoucí položky, neskrývají se v nich ovšem jen úředníci. Dále pokud budeme vycházet striktně z Kalouskových slov, tak je problematické konstatovat, že rostou dotace nepodnikatelským subjektům. Ty jsou ve skutečnosti konstantní, rostou dotace podnikatelským subjektům.

Výrok se točí kolem schvalování zvýšení rodičovského příspěvku z roku 2006. Redaktor Šídlo se ptá Kalouska právě na to v souvislosti s bilboardem, na němž byl Kalousek coby předseda KDU-ČSL vyobrazen.

14. března 2006 se hlasovalo v Poslanecké sněmovně o sérii zákonů, které přinášely zvyšování podpory v sociální oblasti. Kromě rodičovského příspěvku, o kterém je řeč, šlo např. o plošnou podporu ve výši 1 000 korun pro prvňáčky (tzv. pastelkovné).

Rodičovský příspěvek se zvýšil na 7600 korun v rámci hlasování o novele zákona v souvislosti s přijetím zákona o životním minimu (sněmovní tisk 1065). Fakticky šlo o to, že tento tisk upravoval příspěvek tak, že šlo o 40 % výdělku v nepodnikatelské sféře. Miroslav Kalousek v hlasování o tomto návrhu nebyl přihlášen, tudíž se hlasování nezúčastnil.

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádnou zvláštní aktivitu Miroslava Kalouska ve věci možné transformace ŘSD na akciovou společnost v době, kdy byl ministrem financí. Za Nečasovy vlády vznikl plán na tuto přeměnu, jeho iniciátorem ovšem byla vláda jako celek. V gesci měli danou věc ministři dopravy Dobeš a jeho nástupce Zbyněk Stanjura z ODS.

V roce 2012 byl Ministerstvem dopravy vyhotoven transformační plán na přeměnu Ředitelství silnic a dálnic ze státní příspěvkové organizace na státní podnik a případně dále na akciovou společnost. Východisky transformačního plánu jsou programové prohlášení vlády (.pdf, str. 17), ve kterém se vláda zavázala k zavádění povinného hodnocení dopadů regulace, a koaliční smlouva (.pdf, str. 39) mezi ODS, TOP 09 a VV. Zde koalice přislíbila, že bude usilovat o financování dopravní infrastruktury prostřednictvím tzv. PPP projektů (public private partnership - spolupráce veřejného a soukromého sektoru). Důsledkem přeměny by byla větší nezávislost ŘSD na finančních prostředcích z veřejných fondů a možnost čerpat externí dluhové prostředky.

Vláda jednala 19. prosince 2012 o materiáluNávrhy opatření vlády pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti.Tento dokument obsahoval 71 opatření, mezi nimiž byla právě i transformace ŘSD. Konkrétně šlo o bod 31 materiálu, jenž jako autora návrhu uvádí Ministerstvo dopravy (a nikoli financí). Pro celý materiál na vládě hlasovalo 14 ze 14 členů vlády, což dokládá záznam z jednání (.doc) v bodě 2.

Klíčovou podmínkou podle transformačního plánu (.doc, str. 10) je, aby byla nová entita plně vlastněna a kontrolovaná státem. Postup nastíněný v transformačním plánu, který počítal se založením státního podniku na začátku roku 2013 a predikoval zahájení přípravy přeměny na akciovou společnost, nebyl realizován.

Hospodářský výbor projednal na schůzi 21. června 2012 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a zabýval se i transformací ŘSD, jak plyne ze zápisu ze schůze. Náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl přednesl, že přeměna na státní podnik by mohla proběhnout k 1. lednu 2013 a druhá fáze přeměny na akciovou společnost na konci roku 2013 (.pdf, str. 2).

Ministr Dobeš na téže schůzi konstatoval, že akciová společnost by byla ve 100% vlastnictví státu (.pdf, str. 3). Poslanci Sivera (ODS), Urban (ČSSD) a Hojda (KSČM) považují úvahu o přeměně za pozitivní a nemají připomínek (.pdf, str. 3). Poslanci Plachý a Rádl (oba ODS) konstatovali, že přeměna by měla být rychlá a rázná (.pdf, str. 3–4). Transformace ŘSD nebyla zmíněna v usnesení této schůze (.pdf, str. 5–6).

Ministr dopravy Zbyněk Stanjura, který nahradil Pavla Dobeše ve funkci v prosinci roku 2012, usilovalo přeměnu ŘSD na akciovou společnost. Ta vyžaduje přijetí zvláštního zákona, přičemž legislativní proces by podle ministerstva dopravy trval aspoň tři čtvrtě roku.

Vláda Petra Nečase v polovině roku 2013 padla a plán přeměny ŘSD nebyl dokončen. Transformace ŘSD je součástí programového prohlášení současné vlády z února 2014. V červnu 2015 bylo zpracováno hodnocení dopadů regulace (.pdf, str. 17) a transformace byla vyhodnocena jako opatření s pozitivním dopadem. Současný ministr dopravy Dan Ťok prohlásil, že transformace se intenzivně připravuje.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007–2009 a v letech 2010–2013. K transformaci ŘSD se v žádném svém výstupu v Poslanecké sněmovně nevyjádřil, a to ani v prvním, ani ve druhém předmětném volebním období.

Databáze sněmovních tisků v předmětných obdobích neobsahuje žádný návrh zákona ani písemnou interpelaci, která by se týkala plánované přeměny ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic je v současné době stále státní příspěvkovou organizací.

Transformace ŘSD nefiguruje ani v programu TOP 09 pro roky2009, 2010, 2013, ani v programu Vize 2030. Záměr zefektivnit financování dopravní infrastruktury mimo jiné použitím soukromého kapitálu a omezit v tomto ohledu legislativní limity je zmíněn pouze v koaliční smlouvě (.pdf, str. 39) mezi ODS, TOP 09 a VV.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v rámci Kalouskem vymezených mantinelů je skutečně TOP 09 jediným subjektem (jenž má reálnou šanci na poslanecké zastoupení), který veřejně deklaruje, že nepůjde do vlády s hnutím ANO (ať s jeho předsedou, nebo bez něj) a také s komunisty. S těmi nechtějí vládnout ani některé další strany.

Předně uveďme, že nehodnotíme „kolaboraci“, jak o ní Kalousek mluví. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že pod tímto si předseda TOP 09 představuje koaliční spolupráci na vládní úrovni. Prošli jsme tedy prohlášení lídrů ČSSD, ODS, KDU-ČSL, hnutí STAN, SPD Tomia Okamury a Pirátů. Tedy subjektů, které mají podle volebních modelů šanci získat sněmovní zastoupení.

Z logických důvodů jsme neprocházeli vyjádření představitelů ANO a KSČM, ti by zjevně nešli do koalice sami se sebou.

ČSSD s hnutím ANO ve vládě spolupracuje již téměř tři a půl roku. Pokud budeme sledovat vyjádření ČSSD k možné budoucí spolupráci, tak vycházíme z rozhovoru, který serveru iDNES.cz poskytl předseda strany Bohuslav Sobotka.

Ten zde řekl: „Shnutím ANO by spolupráce ještě v budoucnu byla možná, nebo jste ji škrtl pro další koalice?Já myslím, že to hodně ukáže i těch příštích pět měsíců, které zbývají do voleb do Poslanecké sněmovny, jestli bude možné s hnutím ANO ve vládě spolupracovat. Jak se hnutí ANO bude chovat, to si myslím, že hodně napoví i o možnostech, které se buď otevřou po volbách v říjnu, nebo neotevřou. Ale primárně bude záležet na lidech, komu dají silnější podporu.

Já už jsem řekl na sjezdu sociální demokracie, že pro to, abych byl schopen garantovat prosazování sociálnědemokratického programu, abych byl schopen v příští vládě hájit zájmy zaměstnanců, rodin s dětmi, seniorů, udržet veřejné služby dostupné pro lidi, zabránit jejich privatizaci, tak si nedokážu představit, že by se to dalo uskutečnit ve vládě, kterou by vedl Andrej Babiš.“

Fakticky tak možnost spolupráce obou subjektů nevyloučil. K možné spolupráci s KSČM se Sobotka vyjádřil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kdy označil bohumínské usnesení za přežité a de facto tak uvedl, že s KSČM by mohli sociální demokraté spolupracovat, pokud by byly nenaplněny některé programové cíle komunistů z oblasti zahraniční politiky.

ODS jsme se v této věci věnovali v prvním výroku - zásadně odmítli koalici pouze s komunisty. Co se týče hnutí ANO, občanští demokraté nechtějí spolupracovat s osobou Andreje Babiše, hnutí ANO jako takové zcela zásadně neodmítají.

KDU-ČSL stejně jako sociální demokraté s hnutím ANO spolupracuje. Pavel Bělobrádek, opětovně zvolený předseda strany, na nedávném sjezdu lidovců mluvil o tom, že Andrej Babiš pro ně není téma a podstatné je dát co nejlepší nabídku voličům. S komunisty odmítá KDU-ČSL spolupracovat dlouhodobě.

Hnutí STAN, které bude kandidovat v koalici s křesťanskými demokraty, vyjádřilo pro Aktuálně.cz 26. května ústy svého předsedy Petra Gazdíka následující postoj:

„Nic nemůžu vyloučit. Ale o tom nerozhoduji já, ale voliči. Pokud se rozhodnou mu dát takový počet hlasů, že bude po volbách dominantní politickou silou, tak já jako politik s tím musím pracovat.“

Hnutí SPD Tomia Okamury možné budoucí zastoupení ve vládě popsalo prostřednictvím svého lídra v časopise Týden 20. února. V rozhovoru s názvem Nejsem žádný Pitomio poslanec Okamura říká:

„* Umíte si představit, že byste s hnutím Andreje Babiše vládli, i když dnes říkáte, jak jsou špatní?

My s nikým nejednáme o žádné povolební koalici. Volič napoví. Ale jednoznačným kritériem pro jakoukoli povolební spolupráci pro nás bude prosazení našich klíčových programových bodů.

* Chápeme to správně, že povolební spolupráci s hnutím ANO neodmítáte?

Znovu říkám, že kritériem pro nás bude, kdo bude ochoten kývnout na maximální množství našich programových priorit. Předem neodmítáme žádnou politickou stranu, která se dostane do parlamentu.“

Piráti podle svých pravidel zveřejňují před každými volbami tzv. Povolební strategii (§ 5), v níž oznamují, jak se budou chovat po volbách. Tuto strategii má schvalovat Republikový výbor Pirátů. Nepodařilo se nám dohledat ucelenou a zveřejněnou strategii, prostřednictvím otevřených diskuzních fór Pirátské strany je ovšem možné dostat se k dokumentu, který zřejmě slouží jako základ pro budoucí schválenou strategii.

V něm Piráti uvádějí, že „budou jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí KSČM.“

Spolupráci s hnutím ANO tedy a priori nevylučují, i když upozorňujeme, že zřejmě nejde o definitivně schválený text budoucího chování Pirátů.