Miroslav Kalousek

Během jednání o zákonu o registru smluv byla načtena řada pozměňovacích návrhů. Návrh, aby soukromé subjekty, které pobírají dotace, zveřejňovaly své smlouvy, nepředložil Miroslav Kalousek ani Martin Plíšek (tedy poslanci TOP 09).

Podobný návrh přeložil poslanec Zemánek (str. 14, návrh „N“) z ČSSD. Jeho verze obsahovala rovněž limit 20 milionů korun, od nějž se měly smlouvy zveřejňovat, pokud soukromá firma dostane alespoň tolik korun ročně na dotacích. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, návrh nepředkládali Kalousek nebo Plíšek, ale vládní poslanec. Neplatí ani to, že se měla povinnost zveřejňování týkat všech případů.

Kalousek tento návrh ve sněmovně podpořil v hlasování a rovněž o něm poté mluvil. Nebyl však jeho předkladatelem.

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Prezident republiky nemůže čelit trestnímu stíhání kvůli velezradě – nemůže totiž čelit žádnému trestnímu stíhání. Článek 65 Ústavy České republiky vylučuje, že by bylo možné prezidenta po dobu výkonu mandátu trestně stíhat nebo zadržet. Lze jej pouze odvolat z funkce, a to podáním ústavní žaloby. Podmětem k tomu však není pouze velezrada, nýbrž i hrubé porušení ústavy či jiné součásti ústavního pořádku.

Václav Moravec má na mysli novelu trestního zákoníku předloženou dne 11. listopadu 2016. Návrh byl aktuálně zaslán vládě k vyjádření. Novela prosazuje toto: „... kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.“

Kalousek se vyjádřil na svém twitterovém profilu, kde reagoval na Jiřího Pospíšila. Pospíšil uvedl, že „nápad části poslanců zavést znovu trestný čin hanobení hlavy státu zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů. Stačí trestnost pomluvy.“

Kalouskův komentář zní takto: „Je ve vlastním zájmu M.Zemana,aby se to nikdy neschválilo.On sám by byl v konfliktu se zákonem minimálně jednou týdně.“

Vládní návrh zákona o některých přestupcích (.pdf) byl schválen Poslaneckou sněmovnou 6. května 2016. Podpořilo jej 120 poslanců ze 151 přítomných. Proti hlasovaly pouze ODS a TOP 09-S.

Zmíněný zákon v § 5(1) ukládá mimo jiné fyzickým i právnickým osobám pokutu za:

• neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci,
• znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci,

a to ve výši 10 000 korun, v případě opakování pak 15 000 korun.

Obecně je značně problematické popisovat legislativu, která omezuje svobodu, neboť vnímání tohoto jevu může být poměrně subjektivní. V daném případě je ovšem pravdou, že lze dohledat příklady přijímaných zákonů, které částečně umenšují možnosti občanů. Dodejme, že nehodnotíme obsah jednotlivých předloh ani to, zda je žádoucí je přijímat jako nástroje pro boj s některými negativními jevy. Popisujeme pouze, zda se díky některým z nich umenšuje svoboda jednotlivce. Nedávným opatřením, jež upravuje svobodu projevu, je vládní návrh zákona o některých přestupcích (.pdf), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 6. května 2016. Článek 5(1) tohoto zákona ukládá lidem za urážku úřední osoby pokutu v hodnotě 10–15 tisíc korun.

Aktuálně posledním opatřením je návrh novely trestního zákona na ochranu proti hanobení prezidenta republiky (.pdf, str. 8). Návrh předložený 64 poslanci předpokládá roční vězení za urážku hlavy státu (§ 327a Hanobení prezidenta republiky). „(1) Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.“ Kromě těchto případů ovšem vznikají i zákony, které mohou svobodu jednotlivce omezovat jinak. Novela zákona o ochraně ovzduší byla vyhlášena 14. listopadu 2016 a umožňuje státu narušit tzv. nedotknutelnost obydlí v případě, že osoba opakovaně porušuje stanovené emisní normy (§ 17(2); .pdf, str. 13). V takové situaci musí kontrolorovi umožnit přístup k topnému zařízení a jeho příslušenství. Novelu předložil v roce 2015 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Od června 2016 platí nové regulace a zdanění hazardu ve smyslu zákona č. 186/2016 Sb. Ten současně obsahuje paragraf (§ 82) umožňující blokaci internetových stránek s nepovoleným hazardním obsahem. Podle ČTK má zákon zamezit v hazardu lidem, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi nebo je vůči nim stanoveno insolvenční řízení.

Tento návrh vznikl z iniciativy současné koalice. Problematickou částí ovšem je, že blokace webů by mělo mít možnost provádět samo ministerstvo financí bez soudního povolení.

Podobný výrok Miroslava Kalouska jsme již dříve ověřovali a i nyní jej hodnotíme jako pravdivý.

Podstatou systému, jenž byl spuštěn již za působení Miroslava Kalouska, je centralizace příjmů a řízení výdajů jednotlivých organizací, které hospodaří s veřejnými penězi. Díky tomuto řízení likvidity bylo možné snížit například rezervu hotovosti, kterou si jednotlivé organizace držely a která před spuštěním státní pokladny činila více než 100 miliard korun (.pdf).

Zároveň je také pravdou, že ministerstvo si půjčuje za záporné úroky a že i díky tomu klesá státní dluh.

První část Kalouskova výroku se týká „dědění“ státního rozpočtu v letech 2007 a 2010. Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 za vlády Mirka Topolánka, avšak Zákon o státním rozpočtu pro tento rok byl schválený (.pdf, str. 1) už v prosinci předcházejícího roku.

Obsahem tohoto zákona je právě konkrétní stanovování celkových příjmů, výdajů a schodků státního rozpočtu, na které tedy Kalousek skutečně ještě neměl dosah. Stejný princip platí i pro vládu Petra Nečase po roční úřednické vládě Jana Fischera, kdy Kalousek převzal post ministra financí včervenci roku 2010 ale Zákon o státním rozpočtu byl schválený vprosinci roku 2009 (.pdf, str. 2).

Druhá část výroku se týká tzv. strukturální části salda státního rozpočtu. Saldo, jako výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, se nazývá strukturálním, když je očištěné o cyklické vlivy a můžeme na něm sledovat jak skutečně vláda plní svůj rozpočet, bez vlivů hospodářského cyklu, které by plnění mohli znemožňovat.

2011

2012

2013

HDP v mld.

4 022

4 041

4 077

Změna strukturálního salda v % HDP

1,3

1,1

1,4

Změna strukturálního salda v mld.

52,3

44,45

57

Zdroj: ČSU(.pdf), MFČR(.pdf,str. 3)

Během tří let, kdy působil Miroslav Kalousek jako ministr financí se snižovalo saldo o 1,1–1,3 % HDP, jak ukazuje tabulka. Při přepočtení na koruny vychází změna strukturálního salda dle dat v tabulce v průměru na 51,2 miliardy korun ročně. Nicméně ani jeden rok neklesalo saldo o 60 miliard a více, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

V rámci dat pro tento výrok se můžeme zaměřit na čísla státního rozpočtu i na pokladní plnění za leden–říjen 2016.

V rozpočtu jsou k nalezení grafy (.pdf, str. 124–125), které shrnují kapitálové výdaje vlády od roku 2012, a to jak jejich výši v schválených rozpočtech, tak i ve skutečnosti. Můžeme zde pozorovat proinvestování ve výši 78,5 miliard, zatímco na příští rok se plánuje proinvestovat 103,7 miliard, což představuje rozdíl zmiňovaných, i když ne přesných, téměř 30 miliard.

Podíváme-li se na aktuální reálná data kapitálových výdajů (tj. investic) v rámci ministerstvem financí zveřejněného pokladního plnění za leden – říjen 2016 (tedy ke konci října, jak Kalousek uvádí), tak zjistíme, že skutečné kapitálové výdaje jsou na 70 % plánu vlády.

Konkrétně jde o 60 miliard korun. Oproti rozpočtovanému plánu na příští rok jde o rozdíl dokonce lehce přes 40 miliard korun.

Mýtný systém od roku 2006 provozovala s desetiletou smlouvou firma Kapsch. Do roku 2016 tedy mělo dojít k výběru nového provozovatele. Termíny připravovaného výběrového řízení se ale stále odsouvaly. Otevřené výběrové řízení dosud nebylo vypsáno a ministerstvo muselo nakonec přistoupit ke krizové variantě, v níž byla o tři roky prodloužena smlouva s firmou Kapsch.

Ministr Prachař chtěl připravit tendr pro výběr nového provozovatele mýtného systému, což uvedl již v roce 2014. Už v prosinci 2014 ale nastoupil na post ministra dopravy Dan Ťok a další jednání o mýtném bylo jeho úkolem.

Cílem ministra Ťoka bylo vypsat otevřené výběrové řízení. Ministerstvo dopravy se přípravou na toto řízení zabývalo delší dobu. Veřejné přísliby ministra jsou shrnuty v Otázkách Václava Moravce (čas 11:20).

Celý proces však doprovázela řada komplikací, např. z technických důvodů může systém mýtného provozovat pouze firma Kapsch. Problematickým byl i výběr poradce pro přípravu zakázky. Ťok slíbil vytvoření soutěže původně do konce roku 2015. Tento termín ale nestihl.

V listopadu 2015 vláda schválila časový harmonogram, který předpokládal realizaci (.doc, str. 2) výběrového řízení v březnu až září 2016. K realizaci tedy nedošlo ani ve slibovaném termínu v roce 2015, ani později v roce 2016. Protože k výběrovému řízení nakonec nedošlo, byla stávající smlouva s firmou Kapsch prodloužena o další tři roky, a to skrze vypsání výběrového řízení bez uveřejnění. V novém časovém harmonogramu plánuje ministerstvo dopravy realizaci výběrového řízení v roce 2018 (.doc, str. 17).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ministerstvo dopravy pod vedením Antonína Prachaře a následně i Dana Ťoka skutečně mělo za úkol připravit otevřené výběrové řízení. Ministr Ťok ohlásil, že k tomuto řízení dojde na jaře roku 2016, což se však nestalo.