Miroslav Kalousek

Zákon o registru smluv byl do Poslanecké sněmovny načten již v prosinci 2013, tedy více než před třemi lety. Vzhledem k tomu, že Kalousek argumentuje právě tím, že byl zákon předložen dávno, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Volební program TOP 09 (str. 28) pro předčasné volby 2013 skutečně registr smluv obsahoval. Uváděl:

„Občanům musí být zajištěna dostupnost a racionální fungování samospráv a státní správy. Zde prosazujeme co nejvyšší míru transparentnosti, např. povinným zveřejňováním veškeré rozpočtové dokumentace (rozklikávací rozpočty) a smluv ve veřejném sektoru (registr smluv). Zveřejnění bude podmínkou účinnosti smlouvy a veřejnost tak bude mít kontrolu nad hospodařením státu, obce či kraje. Maximální prioritu má boj proti korupci a zapojení občanů do kontroly hospodaření veřejnéhosektoru.“

Návrh zákona o registru smluv byl do Poslanecké sněmovny načten na začátku prosince 2013, tedy velmi krátce po volbách. Šlo o poslanecký návrh, který spolupodepsali zástupci TOP 09, ANO a KDU-ČSL. Ten se tak do sněmovny dostal ještě dříve, než vůbec současná koalice dojednala svou spolupráci. V době předložení návrhu vládl bez důvěry kabinet Jiřího Rusnoka. Koalice vzešlá z voleb proto v tomto období neměla ani šanci nic předkládat, premiér Sobotka byl jmenován do své funkce až v lednu 2014. Celá vláda pak získala důvěru v únoru 2014.

Je proto zavádějící tvrdit, že pokud to neudělala vláda, šlo to posl. iniciativou. Kalousek navozuje dojem, že snad vláda registr nechtěla, přitom neměla vůbec možnost jej předkládat. Dodejme, že poslanecký návrh spolupředložili i poslanci dvou budoucích vládních stran.

Vůle vyjmout jen Budvar skutečně od lidovců byla. Alespoň v prvním čtení návrhu zákona, který toto chtěl prosadit. Po vetu dvou poslaneckých klubů byla načtena celá řada dalších návrhů, z nichž některé i prošly. Na konci projednávání proto nebyla otázka položena tak, zda Budvar vyjmout, nebo ne, ale zda vyjmout Budvar a řadu dalších povinných subjektů, nebo ne.

I díky hlasům KDU-ČSL došlo k osekání registru smluv, původně však Jurečka a spol. skutečně navrhli vyjmout pouze Budvar, a to již v prvním čtení. Proti však byly kluby TOP 09 a ODS. Tedy - lidovci pouze Budvar vyjmout zkusili, proti se však postavily dvě opoziční strany a znemožnily to. Následně pak došlo k načtení dalších návrhů a osekávání registru.

Ministr Jurečka se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice národní podnik jediný - Budějovický Budvar. Šlo tedy skutečně o vyjmutí tohoto jednoho podniku.

V bodě 7 pak opravdu přišli předkladatelé s tím, aby poslanci návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

„Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.“

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90 odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jménem klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.“

Ministr Jurečka spolu s KDU-ČSL tedy skutečně zamýšlel původně vyjmout pouze Budvar, po vetu ODS a TOP 09 však byla načtena celá řada pozměňovacích návrhů, jež výjimky značně rozšířily. Finální hlasování, které registr smluv výrazně osekalo, podpořili i někteří poslanci KDU-ČSL.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Je pravda, že za současné vlády došlo k nárůstu státních zaměstnanců. V těchto datech jsou však zahrnuti i vojáci a zaměstnanci organizačních složek státu. V době vlády Petra Nečase, ve které Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí (rok 2012 a 2013) k významnému zvýšení počtu státních zaměstnanců nedošlo.

Vývoj počtu státních zaměstnanců.

Rok201220132014201520162017Počet 413 892 413 595416 645422 445437 291444 928Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2017 (. pdf,str. 51)

Za vlády Bohuslava Sobotky se tedy skutečně zvedl počet státních zaměstnanců. Za roky 2014–2017 šlo o nárůst o necelých 30 tisíc lidí. Tito však nejsou všichni úředníci. Jde také např. o učitele nebo vojáky.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na léta 2015–2017 (tedy ty navržené současnou vládou), zjistíme následující.

Pro rok 2015 (.pdf - str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst Úřady práce a Generální finanční ředitelství. V roce 2016 (.pdf - str. 45–46, sešit B) pak nabrala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální fin. ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo Úřady práce, nové desítky míst pak přibyly v České inspekci živ. prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci.

Celkově se oproti roku 2016 zvedne počet státních zaměstnanců o 7637 míst (.pdf, str. 47–51, sešit B). Z toho je však 2 796 místo v kapitole ministerstva školství, 2001 pozic v kapitole ministerstva obrany (vojáci) nebo 543 míst v kapitole ministerstva spravedlnosti (ostraha věznic a vychovatelé). Počet úředníků tak tvoří přibližně třetinu z tohoto.

Celkově tak jde o jednotky tisíc lidí, u některých míst nelze asi zcela korektně uvést, nakolik jde o přímo úřednickou pozici. Fakticky je ale pravdou, že současná vláda přijala tisíce úředníků.

V době, kdy Kalousek zasedal ve vládě došlo mezi lety 2012 a 2013 k poklesu o 297 státních zaměstnanců. Zpráva (.pdf, str.40) k zákonu o státním rozpočtu 2013 o počtu pracovních míst uvádí: Ve vývoji počtů funkčních míst se především projevuje zvýšení počtu zaměstnanců o1 953 vlivem převodu agendy výplat sociálních dávek z územních samosprávných celků a převod 658 zaměstnanců ústavu sociální péče z ostatních organizačních složek státu do příspěvkových organizací v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí, snížení o 1 512příslušníků v kapitole Ministerstvo vnitra a dále optimalizace v ostatních resortech. Nárůst (převod) úředníků vykonávající agendu sociálního zabezpečení kompenzuje pokles zaměstnanců min.vnitra v celkovém pohledu na počty zaměstnanců.

Co se týká počtu formulářů a hlášení, předchozí vláda (už v roce 2008) měla např. v plánu zavést Jednotné inkasní místo, které by usnadnilo celý proces výběru daní, k tomu ale nedošlo. Účelem bylo právě zefektivnit státní aparát. Současná vláda přišla naproti tomu např. s kontrolním hlášením, elektronickou evidencí tržeb nebo registrem smluv, které zavádí nové povinnosti pro podnikatele nebo nová oznamovací povinnost platná od ledna 2015 ohledně osvobozených příjmů pro fyzické osoby. Vyjádření o tisících nových hlášeních bereme spíše jako hyperbolu, je pravdou, že nárůst administrativy pro podnikatele je realitou.

ODS skutečně nikdy nevydala jednoznačné stanovisko ve smyslu, že odmítá možnost vstoupit po letošních parlamentních volbách do koaliční vlády s hnutím ANO jako takovým. Veřejná prohlášení ODS směřovala nejdál k tomu, že odmítá účast Andreje Babiše ve vládě.

Petr Fiala na otázku možných povolebních koalic odpovídal dlouhé měsíce zcela konzistentně. Jeho pozicí je, že cílem ODS ve volbách je zisk co nejsilnějšího mandátu, který pomůže straně prosazovat svůj program a také zastaví (slovy Fialy) „levicově-populistickou vládu“.

V řadě veřejných vystoupení Petr Fiala mluví o tom, že právě koalice s účastí Babiše je pro občanské demokraty problematická. V Otázkách Václava Moravce (video, čas 21:10) 4. prosince 2016 Petr Fiala uvedl:

V únoru 2017 Fiala poskytl rozhovor serveru Aktuálně.cz. V daném interview přišla řeč rovněž na možnou spolupráci po volbách. Předseda ODS řekl:

„Když budu mluvit za sebe, ne za ODS, tak já si nedovedu představit, že se s naší pomocí stává Andrej Babiš premiérem. Nedovedu, po tom všem, co se tady stalo. Ale podstatné je, s kým bychom mohli prosazovat náš program. Takže kromě komunistů nechme ty karty otevřené.“

19. února o možných koalicích mluvila Alexandra Udženija a to na serveru Seznam Zprávy (čas 8:40), na což Jindřich Šídlo zjevně naráží. Ta uvedla, že cílem ODS je zastavit „levicově populistickou vládu“, chce počkat, jak dopadnou volební výsledky a primární je splnit to, co slíbí voličům ve svém programu. Přímo k možné koalici s ANO uvádí:

„Vymezovat se vůči někomu hned a priori hned ze začátku atd., to není můj způsob ani styl fungování ani v politice, ani v osobním životě. Já vždycky říkám, neříkej hop, dokavaď jsi neskočil. To znamená o tomto a o koalicích se budeme bavit, až budou výsledky. Možná mi to nebudete věřit, ale my se tím ani nezatěžujeme v rámci ODS.“

K možným koalicím pak ještě dodává (v čase 14:00), že „si nedovedu představit, že by ODS šla do vlády, ve které by nemohla uskutečnit konkrétně tento bod programu“ (zrušení EET, pozn. Demagog.cz). Na přímou otázku, zda podmínkou účasti ODS ve vládě je to, že bude zrušena EET, odpovídá Udženija ano.

Na programové konferenci ODS, která se uskutečnila 22. dubna, Fiala opět mluvil ve svém projevu (viz video níže od času 17:15, zdroj ODS) o tom, že nechce přímo popisovat, s kým skládat koalice po volbách. Místo toho mluvil o potřebě získat silný mandát a apeloval na vědomí, že volby nejsou rozhodnuty, ač údajně podle Fialy takové vědomí rezonuje českým veřejným prostorem.

V rozhovoru pro Český rozhlas (v čase 18:35) ze dne 3. května 2017 Fiala uvedl: „ […] my nepůjdeme do žádné koalice, ve které bude Andrej Babiš, protože to podle nás absolutně není možné. ale my se na tu situaci díváme jinak.“

Nejnověji se k možné spolupráci předseda ODS vyjádřil v rozhovoru pro Blesk.cz. Fiala zde uvedl:

„*Můžete za sebe a ODS jasně říct, zda jste ochotni jít s Andrejem Babišem po volbách do koalice?

S Andrejem Babišem ne. Andrej Babiš podle mě nemůže být v žádné vládě. Nedokázal vysvětlit některé otázky, které se týkaly dluhopisů. Andrej Babiš, který má pořád nejasnosti kolem Čapího hnízda. Ale hlavně Andrej Babiš, který na nahrávkách, ze kterých žádnou radost nemám, v podstatě zcela jasně úkoluje média proti svým politickým soupeřům. Navzdory tomu, že veřejnosti tvrdil, že do svých médií nebude zasahovat. Tedy veřejnosti lhal. To je něco, co ho diskvalifikuje z účasti ve vládě.

*I v případě, že by vám nabídl post vicepremiéra?

I v takovém případě. Já nepůjdu do něčeho, čemu nevěřím. Jen proto, abych měl nějakou funkci. Odmítl jsem pokračovat ve své ministerské funkci, nepřijal jsem nabídku být ve vládě Jiřího Rusnoka. Protože jsem nevěřil v to, že je sestavena v souladu s demokratickými pravidly hry, že to nebude vláda Miloše Zemana.“

Podobně jako Fiala hovořil v rozhovoru pro Seznam.cz (v čase 14:38) ze dne 24. 5. také poslanec ODS Marek Benda. Ten na dotaz, zda by ODS šla po volbách do vládní koalice s předpokládaným vítězem voleb, tedy hnutím ANO, odpověděl: „[…] řekli jsme celkem jednoznačně, že prostě s Andrejem Babišem jako osobou není možné jít, a že bohužel zatím to vypadá, že hnutí ANO je jenom Andrej Babiš […]“

Předseda TOP 09 ovšem trochu popírá svůj argument o tom, že je žádoucí odlišit hnutí ANO a Andreje Babiše, když v rozhovoru dále uvádí (čas 3:20): „[...] jako kdyby jsme nevěděli a všichni jsme to nevěděli, že hnutí ANO, Agrofert a Andrej Babiš je jeden nedělitelný organismus, takže je úplně jedno, jestli to bude řídit ze Strakovky nebo z Agrofertu.“

Nicméně fakticky vzato je jeho výrok pravdivý.

Poslanecký klub TOP 09 patřil mezi ty, jež vetovaly projednání zákona v prvním čtení. Zároveň ani jeden z poslanců TOP 09 nehlasoval pro finální znění novely zákona o registru smluv. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Kalousek odkazuje na projednání návrhu podle § 90 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který umožňuje předkladateli zákona navrhnout sněmovně schválení zákona v prvním čtení. V takovém případě lze k rozhodujícímu hlasování o zákonu přistoupit hned v prvním čtení po obecné a podrobné rozpravě, přičemž k zákonu nelze podávat pozměňovací návrhy. Pokud však proti návrhu na schválení zákona v prvním čtení vznesou námitky nejméně dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců, zákon tímto způsobem schválit nelze a následuje standardní legislativní procedura se třemi čteními.

Tato situace nastala právě v případě novely zákona o registru smluv, kdy předkladatelé navrhli sněmovně schválit tuto novelu hned v prvním čtení. Proti tomu se však postavily poslanecké kluby ODS a TOP 09, které tento návrh vetovaly (4. odstavec zdola) a tím pádem zamítly. Novela tím pádem pokračovala ve standardní proceduře sestávající se ze tří čtení, během kterých se k novele přidalo celkem 9 stran (.pdf) pozměňovacích návrhů. Po dramatickém průběhu, který je podrobně popsaný v našem výroku dne, nakonec došlo na konečné hlasování, ve kterém žádný z poslanců TOP 09 finální znění novely nepodpořil. Výrok poslance Kalouska tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenalezli veřejně dostupná data, která by potvrdila/vyvrátila tvrzení předsedy TOP 09, a to zejména pro Českou republiku. EET se u nás teprve rozjíždí a vliv na výběr DPH je tak prozatím nemožné predikovat.

Elektronická evidence tržeb byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Současně s ní byla snížena sazba daně na restaurační služby z 25 % na 10%, což je značný pokles, který by mohl znamenat i nižší výběr DPH v absolutních částkách.

Z níže uvedených dat Eurostatu lze vyčíst, že v následujícím roce 2014 se výběr DPH nijak významně nezvedl. Měsíční výběr se pohybuje okolo 3–4 miliard kun, jak vyplývá z dat chorvatského ministerstva financí (.xls., Porez na dodanu vrijednost; 11411).

Zdroj: Ministerstvo financí Chorvatské republiky

Výběr DPH v Chorvatsku jako % HDPRok2002200320042005200620072008200920102011201220132014DPH12.3 12,211,912,012,0

11,911,811,211,611,312,312,712,5Zdroj: Eurostat (.pdf)

Vzhledem k tomu, že v České republice prozatím EET víceméně teprve nabíhá (druhá vlna funguje od března 2017), data o výběru nejsou prozatím dostupná.

Marian Jurečka, ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL, byl hostem pořadu Českého rozhlasu Dvacet minut Radiožurnálu (čas 20:20 a dále) 29. května. Celá pasáž, ve které Jurečka mluví o možné spolupráci KDU-ČSL s hnutím ANO, proběhla následovně:

„Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Pokud tedy uspěje koalice KDU-ČSL a hnutí STAN, jste po volbách připraveni jít do koalice s hnutí ANO?

Marian JUREČKA:
Za sebe osobně musím říct, že je to vždycky otázka toho volebního výsledku, ale nechci před vaší otázkou utíkat. Tak musím říci, že pro mě to bude otázka zaprvé, jaké bude mít ANO programové priority, protože já jsem z programu ANO zatím vůbec nic neslyšel. Takže je to otázka tohodle charakteru. A potom samozřejmě musím říct, že je to otázka i ta personální. Jestli za hnutí ANO by byl případným jejich nominantem do vlády pan jejich současný předseda Babiš, protože v kontextu událostí posledních měsíců, kdy je tady spoustu nevysvětlených kauz, ať už jsou to korunové dluhopisy a otázka, jestli Agrofert a on optimalizoval daně nebo ne, to musí Finanční správa vyšetřit. Ale pro mě osobně je naprosto nepřijatelné, aby se člen vlády, majitel vydavatelství Mafra v tu dobu, scházel s novináři a úkoloval ty novináře proti jiným politickým konkurentům. To je podle mě ten základní problém, ohrožení demokracie, nefér soutěže, já bych řekl křivého chování v situaci, kdy on nám na vládě i na koaliční radě opakovaně říkal, že nic takového nikdy nedělal a nedělá.

Karolína KOUBOVÁ:
Čili vy jako první místopředseda KDU-ČSL byste po volbách šel do koalice s hnutí ANO pouze bez Andreje Babiše?

Marian JUREČKA:
Pokud se nestane něco v těch kauzách, které by opravdu Andreje Babiše prokazatelně a jednoznačně očistily, že se, že ty nahrávky nebyly, tak jak zatím to doposud vypadá, že v korunových dluhopisech on nepochybil, tak pak je to otázka k diskusi, ale zatím pro mne osobně v této situaci, o které se bavíme teď, dnes tady, tak je to nepřijatelné.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Jurečka skutečně neodmítl apriorně spolupráci s hnutím ANO, je pro něj podstatný jejich program a také fakt, zda nebude členem vlády Andrej Babiš.