Petr Nečas

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách tiskovou zprávu ze zasedání Ústředního krizového štábu a Ústřední povodňové komise z 8. června letošního roku, ve které je mimo jiné řečeno :

"ÚPK a ÚKŠ zároveň ve svém usnesení vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého kraje a hlavního města Prahy s tím, že vyhlášené vyšší stupně tímto nejsou dotčeny."
(Vyšší stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pro Prahu a pro kraj Jihočeský, Středočeský a Ústecký.) 2. stupeň povodňové aktivity nebyl vyhlášen v kraji Vysočina, který je svou polohou specifický. ( Prochází jím hranice mezi Moravou a Čechami.)

Vodním zákonem jsou ustanoveny 3 stupně povodňové aktivity. 2. stupeň je definován takto :

"vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň

vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně

aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu".

Ve výše uvedené definici 3. stupně povodňové aktivity se výslovně o monitoringu menších toků nehovoří, nicméně z věty " aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi" vyplývá zvýšená ostražitost nad vodními toky.

I přes dvě výše uvedené poznámky hodnotíme výrok premiéra Nečase jako pravdivý.

Vodní dílo Vltavská kaskáda bylo dokončeno v roce 1962 a jeho primárním účelem byla akumulace dostatečně velkých zásob vody pro hospodářské využití a zlepšení splavnosti řeky a vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Nádrže byly budovány za účelem zadržení dostatečného množství vody, aby se předešlo jejímu nedostatku. Vltavská kaskáda tedy primárně nebyla vybudována jako protipovodňové dílo, ačkoliv každá přehrada disponuje retenčním prostorem pro zadržení povodně, nýbrž jako stavba zabraňující suchu.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dostupných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Mgr. Petr Pokorný, PhD., člen centra pro teoretická studia UK zabývající se kvartérní paleoekologií, sice zmiňuje ve své knize Neklidné časy větší výskyt povodní v 19. století:

Industrializace a nárůst populace v devatenáctém století vedly k výraznému snížení plochy lesů. To znamenalo pokles retenční schopnosti krajiny a povodně z této doby jsou v české historii nejextrémnější a nejčastější. Avšak nelze zároveň jednoznačně říct, že by se u nás ve 20. století povodně v nějakém větším měřítku nevyskytovaly, jak ukazuje i následující přehled největších povodní v 19. a 20. století.

Největší povodně v 19. století (.pdf, str. 49-61):

Březen 1830 Září 1831 Březen 1845 Srpen 1854 Červen 1879 Srpen 1880 Březen 1888 Červenec/srpen 1897

Největší povodně ve 20. století (.pdf, str. 65-89):

Červenec 1903 Srpen/září 1938 Březen 1941 Březen 1947 Červenec 1997

Podle serveru lidovky.cz, článku z 8.6., je obětí 11 a 4 pohřešovaní. Příčiny úmrtí jsou různé, od nehod a nešťastných náhod po utonutí, ke kterému přispěl alkohol nebo vstup do zakázaných prostor. U lidských osudů se těžko počítá, kolik je velká část a několika smrtím jistě mohlo být zabráněno větší obezřetností. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, jen se smutnou úpravou, že obětí bylo k nedělnímu poledni ještě o jednu víc.

Územní plány a konkrétní vytyčení katastru obcí jsou skutečně v rukou samosprávných orgánů. Vysvětlení postupu při tvorbě územního plánu najdete v příručce Ekologického právního servisu (.pdf).

Ústava České republiky (1/1993 Sb.) čl. 99: "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky."

Pouze a jedině zastupitelstvu obce je vyhrazeno (mimo jiné):

• navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí
• plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem (např. zadávat a vydávat územní a regulační plány)

(viz str. 69-70 in BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 9788024729084.)

Zákony, které souvisí s územním plánováním:

• Zákon č. 183/2006 Sb o územním plánování a stavebním řádu (.pdf)
• Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (.pdf)

První škrty týkající se Českého hydrometeorologického úřadu v režii této vlády proběhly v roce 2010. A tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil avizoval, že se úspory neprojeví na přesnosti předpovědí.

Stejně tak v roce 2012, kdy se úřad chystal na další úspory, jeho ředitel Václav Dvořák potvrzoval, že by škrty neměly mít vliv na základní činnost meteorologických stanic a předpovědi by se neměly ani zdražit.

Nicméně nepodařilo se nám najít žádný vládní dokument, který by "od začátku jednoznačně stanovil" oblasti, kterých se redukce nemohou dotknout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zároveň nemůžeme vyloučit, že takový pokyn nebyl obsahem nějakého interního materiálu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Hlavním zdrojem investicí v souvislosti s ochranou před povodněmi je od roku 2002 program s názvem Podpora prevence před povodněmi (129 120). Jeho průběh je rozdělen do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření). První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), byl přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč.

Dle zprávy s názvem Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 3) bylo do konce roku 2012 skutečně vyčerpáno celkem 8,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 2,2 mld. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 10,3 mld. Kč (str. 3). Tyto prostředky směřovaly zejména do: podpory protipovodňových opatření s retencí, podpory protipovodňových opatření podél vodních toků, podpory zvyšování bezpečnosti vodních děl, podpory vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů a podpory zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (str. 2).

Tab. 1: Program 129 120: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka297,8883,51 985,91 677,81 252,12 006,32 199,910 303,3

Druhým zásadním investičním plánem je program s názvem Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (129 130). Na tento program bylo na období 2007-2013 vyčleněny dotační prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (str. 6). Celková částka, která byla do konce roku 2012 skutečně vyčerpána činí 3,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 323 mil. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 3,4 mld. Kč (str. 7). Tyto prostředky směřovaly zejména do: Oprav a rekonstrukcí rybničních hrází, vybudování a rekonstrukcí bezpečnostních zařízení, vybudování či obnovy výpustných zařízení, vytvoření zásobních prostorů a odbahnění a výstavby nových vodních nádrží (str. 7).

Tab. 2: Program 129 130: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka8,2518,1761,5673,0656,0481,9322,83 421,5

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)

Rok

Investovaná částka (v mil. kč)

2009

790

2010

940

2011

530

2012

1390

Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.

Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.

V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.

Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.

Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".

Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.

Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.

Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun."
Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.

Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).

Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.