Radek Vondráček
ANO

Radek Vondráček

Předseda Poslanecké sněmovny

ANO 2011 (ANO)

0
0
Koronavirus 8 výroků
Právní stát 8 výroků
Bez tématu 3 výroky
Ekonomika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Sněmovní volby 2021 2 výroky
Vnitrostranická politika 2 výroky
Pravda 20 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2021 12 výroků
Rok 2020 11 výroků

Radek Vondráček

(...) změnili volební zákon, což musí schválit obě komory.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Dle článku 40 Ústavy České republiky je k přijetí volebního zákona nutný výslovný souhlas Poslanecké sněmovny i Senátu.

Radek Vondráček výrok zmiňuje v kontextu reakce na Markétu Pekarovou Adamovou a ostatní předřečníky, kdy naznačuje, že například v roce 2010 z tehdejšího nastavení přepočtu volebních hlasů profitovaly i strany TOP 09 nebo KDU-ČSL. Také dále zmiňuje, že návrh 21 senátorů a senátorek z roku 2017, na základě kterého Ústavní soud zkraje roku 2021 zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, byl trik, jímž senátoři obešli jinak relativně rigidní proces změny volebního zákona. S takovou změnou totiž jinak musí dle Vondráčka souhlasit obě komory Parlamentu.

O legislativním procesu v případě volebních zákonů hovoří čl. 40 Ústavy České republiky: „K přijetí volebního zákona (…) je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.“ Je tedy pravdou, že v rámci legislativního procesu je pro přijetí i změnu zákona o volbách do Parlamentu České republiky nutný výslovný souhlas obou komor. V případě jiných, běžných zákonů může Poslanecká sněmovna nesouhlas Senátu přehlasovat.

Pro kontext dodejme, že současnou novelu volebního zákona, která byla vyvolaná právě nálezem Ústavního soudu, již schválila Poslanecká sněmovna i Senát.

Radek Vondráček

To, co před několika lety nevadilo, například i těch 5 % co se týče té aditivní klauzule, tak to bylo v pořádku (při přezkumu Ústavním soudem, pozn. Demagog.cz) a pak už to v pořádku není.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Sněmovní volby 2021
Pravda
Ústavní soud se možnou protiústavností aditivní klauzule zabýval např. již v roce 2001. Návrh na zrušení klauzule tehdy Ústavní soud zamítl. Na začátku února 2021 pak Ústavní soud aditivní klauzuli zrušil.

Na začátku února 2021 zrušil Ústavní soud svým nálezem (.pdf) ustanovení volebního zákona z důvodu nerovnoměrného počtu hlasů potřebných na zisk jednoho poslaneckého mandátu, jelikož velkým stranám na zisk jednoho křesla stačil menší počet hlasů.

Současně s tím byla zrušena rovněž tzv. aditivní uzavírací klauzule (.pdf, str. 22) pro kandidující koalice politických stran, podle které pro vstup do Poslanecké sněmovny musela koalice složená ze dvou stran nebo hnutí ve volbách získat alespoň 10 % hlasů, trojkoalice 15 % a čtyř- či vícečlenná koalice 20 % hlasů.

Zrušení klauzule Ústavní soud zdůvodnil tím, že „může zkreslovat legitimitu volebního výsledku a nutí strany k vytváření koalic ex lege (ve snaze dostat se do Poslanecké sněmovny, nikoliv prosazovat názorově podobný program), a proto je tato právní úprava nepřiměřená a nedůsledná“.

Potenciální protiústavností uzavíracích klauzulí pro koalice se Ústavní soud již v minulosti zabýval. Například v nálezu z roku 2001 nastavení vstupních klauzulí pro koalice neshledalo většinové stanovisko pléna Ústavního soudu protiústavním. Ústavní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že klauzule „v podstatě uplatňuje metodu součtu 5 procent připadajících na každou jednotlivou politickou stranu nebo politické hnutí“.

Radek Vondráček

Když se koncipovala Ústava České republiky, tak se používal termín vládnoucí komora a nevládnoucí komora.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Vnitrostranická politika
Právní stát
Pravda
Při tvorbě české ústavy po volbách 1992 došlo k projednávání o nové podobě zákonodárné moci, a to hlavně v souvislosti se vznikem Senátu. Přidělování pravomocí a rozdělení rolí pak do určité míry probíhalo v intencích odlišení na vládnoucí a nevládnoucí komoru.

O odlišné podobě a roli obou parlamentních komor bylo rozhodnuto (.doc, str. 107) již na počátku jednání o podobě nové ústavy v červenci 1992 pod záštitou Komise předsednictva ČNR (České národní rady) pro Ústavu ČR. Tato myšlenka dvoukomorového parlamentu pak vycházela z prvorepublikové tradice. Tehdejší Ústavní listina stanovovala, že pro funkční dvoukomorový systém je potřeba pravomoci obou komor maximálně odlišit: zatímco Poslanecká sněmovna tak měla mít primárně právotvornou roli, Senát byl kontrolním a stabilizujícím prvkem.

Hlavním sporným bodem při jednáních ve druhé polovině roku 1992 se v tomto ohledu stala budoucí podoba horní komory. Byť tedy byla (.doc, str. 108) během vyjednávání na odlišném postavení Senátu shoda, samotné představy se lišily. Jedním z myšlenkových proudů ku příkladu bylo, že by Senát zastával regionální, případě zemské zájmy. Dalším ze zvažovaných návrhů pak bylo, aby byla působnost obou komor tzv. Hayekovsky oddělena (.doc, str. 108–109, 113–114). „Nevládnoucí” Senát by se v takovém případě zabýval soukromým právem, zatímco „vládnoucí” Sněmovna právem veřejným (.pdf, str. 56). V praxi by se tak v podstatě jednalo o dva parlamenty stojící vedle sebe.

I když tehdejší politické strany disponovaly různými vlastními návrhy a představami, prosazen nakonec byl vládní konstrukt. Ten však zpočátku počítal (.doc, str. 110) s omezenou rolí Senátu, jenž by se zabýval například ústavními zákony, volebními zákony nebo mezinárodními smlouvami. Nakonec po jednání během října a listopadu 1992 bylo Senátu umožněno (.doc, str. 111–112) přijímat i zákonná opatření, začal disponovat zákonodárnou iniciativou a jeho další pravomoci či způsob volby tak postupně doznaly současných podob.

Senát tak i dle prvorepublikové tradice plní (.doc, str. 114–115) svou funkci v rámci principu brzd a protivah mezi jednotlivými mocemi. Jedná se o určitou pojistku ústavního systému plnící revizní a stabilizující roli.

Role Senátu jakožto nevládnoucí komory, o které se zmiňuje předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, je v tomto ohledu míněna v souvislostech s již výše zmíněným Hayekovským pojetím zákonodárství. Jak uvádí (.pdf, str. 55–57) Jindřiška Syllová, tato koncepce nevládnoucí komory byla přítomna v podstatě během celé doby jednání Komise ČNR pro Ústavu ČR, byť však spíše implicitně. Až do září 1992 nicméně byly kompetence a funkce Senátu navrhovány právě v intencích Hayekova konceptu. I když byl jako celek odmítnut, některé prvky tohoto uvažování typu vyloučení Senátu z tvorby státního rozpočtu nebo vyslovování důvěry vládě byly nakonec zavedeny.

Radek Vondráček

Vláda České republiky odpovídá Poslanecké sněmovně.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Právní stát
Pravda
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně podle článku 68 Ústavy České republiky.

Ustanovení říkající, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“, je součástí Ústavy ČR, konkrétně článku 68 odst. 1

Pro kontext dodejme, že Radek Vondráček zde hovoří v souvislosti s pravidly schvalování nouzového stavu. K jeho vyhlášení má nyní pravomoc vláda, o vyhlášení však musí informovat Poslaneckou sněmovnu, „která může vyhlášení zrušit“.

Výrok Radka Vondráčka také souvisí s otázkou Václava Moravce, která se týká role Senátu při schvalování nouzového stavu. Ústavní právník Jan Kysela totiž ve spojitosti s jeho opakovaným prodlužováním ze strany vlády vyslovil myšlenku, že by právě Senát do tohoto rozhodování mohl vstoupit. A to kvůli tomu, „aby vláda ve spojení se svou většinou neponechávala zemi v nouzovém stavu po delší dobu, než je nezbytně nutné“.

Radek Vondráček

A pan premiér na to (návrh zákona MZ o ochraně veřejného zdraví, pozn. Demagog.cz) zareagoval poměrně rychle a řekl, že bylo předčasné umístit ten text do eKLEPu.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Návrh zákona Ministerstva zdravotnictví o ochraně veřejného zdraví byl do elektronické knihovny vložen 27. listopadu 2020. Premiér Babiš o šest dní později prohlásil: „Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení“.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, který byl do eKLEPu (Elektronické knihovny připravované legislativy) vložen 27. listopadu 2020. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

Na ústních interpelacích dne 3. prosince 2020 byl premiér Andrej Babiš dotazován poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra) na tento návrh zákona. Markovi Výbornému premiér řekl: „(…) vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme“.

 Ve své odpovědi poslankyni Majerové Zahradníkové uvedl: „Je to jednoznačné pochybení Ministerstva zdravotnictví. Pan ministr je tam nový, samozřejmě řeší covid, neměli to vůbec dávat ven“.

Radek Vondráček

Pan premiér České republiky se k tomu (že se nebude projednávat návrh zákona MZ o ochraně veřejného zdraví ve zkráceném projednání, pozn. Demagog.cz) vyjádřil veřejně v rámci interpelací.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Premiér Andrej Babiš v rámci sněmovních interpelacích mluvil o tom, že v Poslanecké sněmovně očekává projednávání, diskuzi, ale také „tvoření a měnění“ návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví. Zkrácené projednání se naopak vyznačuje významným omezením rozpravy.

Pro lepší pochopení výroku Radka Vondráčka jej zasaďme do kontextu debaty. Vondráček výrokem odpovídá na dotaz Václava Moravce: „(…) To znamená, že máte ujištění od premiéra, že do konce roku nepřijde tato novela. A vy osobně ji také nechcete projednávat v tom zkráceném řízení, jak je to tady uvedeno, že vláda žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby rozhodl, že vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze“. Radek Vondráček tedy mluví o vyjádření premiéra Babiše stran možného projednání návrhu zákona v rámci zkráceného projednání ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

„Je naším záměrem, aby (návrh) pokud možno mohl být schválený formou legislativní nouze. Nikoliv proto, že by byla snaha urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku. Naopak, je to něco, po čem všichni voláme,“ uvedl ke způsobu projednání návrhu v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Blatný. Zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze se vyznačuje zásadním omezením rozpravy na plénu a urychlením celého legislativního procesu na úkor podrobné debaty. Více podrobností je možné nalézt zde.

Na ústních interpelacích 3. prosince byl Andrej Babiš tázán na téma návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra). Markovi Výbornému sdělil Andrej Babiš: „Za prvé, vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme. My jsme i nabídli, že to dáme všem stranám. Takže vy mě tady interpelujete, já nevím k čemu. K tomu, že vám to dáme? Vždyť se to tady bude projednávat. Vláda to neprojednala, vrátila to, nikdo z členů vlády to nečetl, nebylo k tomu připomínkové řízení, tak jsme to vrátili. Takže tady zase podsouváte, že je nějaká snaha něčeho. Není žádná snaha“.

Na interpelační výtku poslankyně Majerové Zahradníkové pouze Andrej Babiš potvrdil to, co řekl poslanci Výbornému slovy: „My jsme to odmítli na vládě, vrátili, a samozřejmě je to zákon, který bude tady diskutován. A vy všichni ho budete tady tvořit a měnit“.

Andrej Babiš se tedy v rámci sněmovních interpelací opravdu vyjadřoval k projednání návrhu zákona na jednání vlády, ale také k plánovanému projednání v Poslanecké sněmovně. Babiš výslovně neuvedl, že vláda nebude požadovat zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze, z jeho slov je však patrné, že předpokládá rozsáhlé projednávání zákona na plénu Sněmovny, což institut zkráceného projednávání neumožňuje.

Radek Vondráček

(Poslanci, pozn. Demagog.cz) by nesouhlasili se zkráceným jednáním. Stejně tak, jak se nám to stalo u jiných předpisů. Například u novely insolvenčního zákona, který běží standardně.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Právní stát
Pravda
Radek Vondráček pravdivě uvádí, že poslanci nesouhlasili se zkráceným jednáním u novely insolvenčního zákona. Návrh zákona je tak skutečně projednáván ve standardním režimu.

Vláda předložila novelu (.pdf) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, neboli insolvenčního zákona, ve středu 4. listopadu 2020. Důvodová zpráva k této novele „navrhuje, aby byl návrh zákona schválen ve zrychleném legislativním procesu“ (.pdf, str. 23).

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na žádost vlády již v říjnu vyhlásil (.docx) stav legislativní nouze, a tak měl být na základě jeho rozhodnutí (.docx) ze 4. listopadu vládní návrh novely projednáván ve zkráceném jednání.

Dne 11. listopadu 2020 však Ústavně právní výbor konstatoval, že k projednávání této novely insolvenčního zákona „nejsou naplněny podmínky stavu legislativní nouze“ (.pdf, str. 2) a doporučil „Poslanecké sněmovně Parlamentu projednání ve standardním legislativním procesu“.

Projednávání návrhu zákona bylo zahájeno ve čtvrtek 12. listopadu na 62. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh, aby stav legislativní nouze dále pokračoval, zde nebyl schválen, jelikož z přítomných 83 poslanců s návrhem souhlasilo jen 26 poslanců. Dodejme, že proti návrhu se vyslovilo 22 poslanců a zbytek se hlasování zdržel.

Sněmovna tedy o novele insolvenčního zákona jedná ve standardním režimu, jak uvádí Radek Vondráček, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Projednávání návrhu zákona je nyní zařazeno na pořad 72. schůze Poslanecké sněmovny.

Pro úplnost uveďme, že vláda v říjnu schválila také jinou novelu insolvenčního zákona (.pdf, str. 1). Tento návrh zákona (.pdf) byl projednáván ve zkráceném jednání a kromě novelizace insolvenčního zákona obsahoval také návrh na změnu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronavirové epidemie (.pdf, str. 1).

Radek Vondráček

A myslím, že Legislativní rada vlády se k tomu (návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví, pozn. Demagog.cz) vyjádřila jenom prostřednictvím předsedkyně, nikoliv že by projednala.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Podle programu zasedání a tiskových zpráv dostupných na webu vlády Legislativní rada vlády zatím neprojednávala návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Respekt ve svém článku tuto informaci potvrzuje a uvádí, že se k návrhu vyjádřila pouze předsedkyně rady Marie Benešová.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který byl do eKLEPu (Elektronické knihovny legislativního procesu) vložen 27. listopadu 2020. O tři dny později Ministerstvo zdravotnictví vložilo návrh do eKLEPu znovu, tentokrát návrh směřoval do připomínkového řízení.

Uveďme, že tento návrh počítá s vytvořením centrální Státní hygienické služby, pod kterou by spadaly krajské hygienické stanice. Tento orgán by i bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentem mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat veřejné či soukromé akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

Na webu vlády ČR v sekci „Legislativní rada vlády“ se k datu rozhovoru poslední tisková zpráva vztahuje k zasedání ze dne 26. listopadu, na němž se tato Rada zabývala ochranou oznamovatelů a implementací předpisů EU týkající se unie kapitálových trhů. Podle programu Legislativní rady vlády se další zasedání konalo 10. prosince 2020, na němž se projednával návrh zákona „o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb a o změně některých zákonů“. O návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví se na stránkách vlády, respektive Legislativní rady vlády, nepíše.

Podle Radka Vondráčka (ANO) se k návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví měla vyjádřit předsedkyně Legislativní rady vlády, tedy ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vondráčkovo tvrzení potvrzuje i článek týdeníku Respekt, který o návrhu novely píše: „O den později k němu vydala stanovisko sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je zároveň předsedkyní Legislativní rady vlády, a novela byla připravena k projednání na pondělní schůzi vlády. Tímto způsobem se měl návrh zákona vyhnout posouzení právních expertů z Legislativní rady vlády, kteří kontrolují správnost návrhů zákonů a případně upozorňují na jejich nedostatky.“ 

Tomuto tvrzení Respektu pak odpovídají i informace v předkládací zprávě (.doc) k uváděnému návrhu novely. V ní se totiž lze dočíst, že Marie Benešová jako předsedkyně Legislativní rady vlády udělila v případě této novely výjimku „z provedení meziresortního připomínkového řízení“„z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA)“. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radek Vondráček

Nicméně o vrácení do druhého čtení se totiž hlasuje, navrhuje se ve druhém a na tom třetím se o případném vrácení hlasuje na začátku.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Nepravda
Návrhy na opakování druhého čtení se podávají až v rámci rozpravy ve třetím čtení, poté se o nich hlasuje. Ve druhém čtení lze nicméně podávat návrhy na zamítnutí návrhu zákona, o těch se také hlasuje po rozpravě ve třetím čtení.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček popisuje hlasování o návrhu tzv. daňového balíčku, které proběhlo v noci z 19. na 20. listopadu 2020. Poukazuje na to, že ve třetím čtení „byl přijat ještě opoziční návrh (návrh Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz), který byl naprosto v nesouladu s nesouladem, to už byl nesoulad na druhou“, nicméně již podle něj nebylo možné celý návrh zákona vrátit do druhého čtení.

Legislativní proces projednávání návrhů zákonů začíná předložením návrhu předsedovi Poslanecké sněmovny, ten jej rozešle poslancům a klubům a případně vládě (pokud ta není předkladatelem) k vyjádření stanoviska. Předseda PS návrh postoupí organizačnímu výboru, který navrhuje zpravodaje pro první čtení a garanční výbor.

Po obecné rozpravě v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat k projednání výborům.

Následuje projednávání zákona určeným výborem, jak v obecné rozpravě, tak podrobné rozpravě, ve které poslanci vznáší pozměňovací návrhy. Ke konci výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh přijmout, zamítnout, nebo vrátit k dopracování.

Při druhém čtení opět přichází obecná rozprava a po ní podrobná rozprava, kdy poslanci mohou předložit své pozměňovací návrhy, a nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve 3. čtení. Pokud zákon poslanci nenavrhnou vrátit výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Ve druhém čtení mají poslanci také možnost navrhnout zamítnutí návrhu zákona, o tom se však hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím čtení.

Ve třetím čtení návrhu zákona se opět „koná rozprava, ve které však lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, gramatických a písemných nebo tiskových chyb nebo podat návrh na opakování druhého čtení.“ Tato posloupnost třetího čtení vychází z § 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Po ukončení rozpravy se hlasuje návrzích na opakování druhého čtení, pak o návrzích na zamítnutí návrhu zákona podaných ve druhém čtení a až následně o jádru třetího čtení, pozměňovacích návrzích k návrhu zákona.

Radek Vondráček tedy nemá pravdu v tom, že by se opakování druhého čtení navrhovalo již ve druhém čtení. Tyto návrhy se podávají až v průběhu rozpravy ve třetím čtení a poté se o nich hlasuje. Nicméně návrhy na zamítnutí návrhu zákona se opravdu podávají ve druhém a hlasuje se o nich ve třetím čtení před hlasováním o pozměňovacích návrzích.

Radek Vondráček

Pak to padlo (dohoda hnutí ANO a ČSSD na výši sazeb daně z příjmu, pozn. Demagog.cz), nebylo to ze strany hnutí ANO.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Ekonomika
Pravda
Andrej Babiš a Jan Hamáček v srpnu 2020 oznámili, že se ve spojitosti se zrušením superhrubé mzdy dohodli na zavedení dvojí sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 %. ČSSD však se později vrátila k původnímu plánu vlády z června 2018 a navrhla sazby ve výši 19 a 23 %.

Na společné tiskové konferenci 28. srpna 2020 Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že se dohodli na plánu zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, a to ve výši 15 % z hrubé mzdy při měsíčních příjmech do cca 140 000 Kč a 23 % při příjmech vyšších.

Uveďme, že vláda 24. června 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. V něm se sice zrušení superhrubé mzdy (tedy § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů) původně nevyskytovalo (.pdf), Andrej Babiš i Jan Hamáček nicméně k daňovému balíčku předložili dva odlišné pozměňovací návrhy, které tento požadavek již obsahovaly.

Premiér Babiš navrhoval (.docx, str. 2–3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy a druhou sazbu ve výši 23 %. Dodejme, že tento návrh Poslanecká sněmovna nakonec přijala a tyto body tak obsahuje Sněmovnou schválené znění (.docx, str. 8, 10) daňového balíčku.

Vicepremiér Hamáček naopak ve svém pozměňovacím návrhu prosazoval (.docx, str. 3, 6) sazby ve výši 19 % a 23 %. ČSSD se tak skutečně odchýlila od srpnové dohody s hnutím ANO a lze tedy říci, že tato dohoda „nepadla“ ze strany hnutí ANO, ale ČSSD.

Pro kontext však uveďme, že se tímto návrhem sociální demokraté vrátili k plánu, který byl součástí programového prohlášení vlády z června 2018 (.pdf, str. 5). V něm tehdy vláda uvedla, že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy“.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů