Radek Vondráček

Ústavní soud 2. února 2021 zrušil ustanovení zákona o volbách do Parlamentu, která zvýhodňovala při volbách do Poslanecké sněmovny velké strany, a to vlivem kombinace d'Hondtovy metody přepočtu hlasů a čtrnácti různě velkých krajů jako volebních obvodů. Zrušena taktéž byla tzv. aditivní uzavírací klauzule pro kandidující koalice politických stran, podle které dvoučlenné koalice musely pro zisk mandátů dostat 10 % hlasů, tříčlenné 15 % a čtyř a vícečlenné koalice dokonce 20 % hlasů.

Novela volebního zákona (.pdf), která na zrušující nález Ústavního soudu reagovala, stanovila (.pdf, str. 1–2) kvorum na 8 %, pokud jsou strany v koalici dvě. Tří a vícečlenné koalice pak musí získat alespoň 11 % hlasů.

Kraje jako volební obvody byly novelou https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247#p26-1">ponechány, nicméně nově bude přepočet probíhat ve dvou skrutiniích. Rozdělování hlasů proběhne nejprve mezi stranami, které překročily limit pro vstup do Sněmovny, za pomocí tzv. Imperialiho kvóty. Ta sice opět zvýhodňuje silnější strany, ale mírněji než původní d'Hondtova metoda. Ve druhém skrutiniu se mandáty přidělí na celostátní úrovni pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Nic jiného než výše zmíněné změny přitom novela neřeší, můžeme tedy říci, že „zalepuje díru“ způsobenou Ústavním soudem.

Novela byla schválena oběma komorami Parlamentu a 4. května 2021 ji podepsal prezident Zeman. 

Ačkoliv zavedení korespondenční volby je součástí Programového prohlášení vlády České republiky (.pdf, str. 21) z června 2018, rozhodnutí Ústavního soudu se korespondenční volbě skutečně nevěnuje. Pokud tedy primárním účelem zmíněné novely bylo přijmout nová volební pravidla nahrazující ta zrušená Ústavním soudem, můžeme skutečně říci, že zavedení korespondenční volby je „něco navíc.“

Kabinet hnutí ANO a ČSSD v části svého programového prohlášení, která se týká vnitřní bezpečnosti a veřejné správy, uvádí (.pdf, str. 21), že zjednoduší „volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám“. Toho chce vláda docílit mimo jiné zavedením korespondenční volby a zrušením místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů. Výrok předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (hnutí ANO) tak hodnotíme jako pravdivý.

Radek Vondráček zde hovoří ve spojitosti s vyjádřením prezidenta Zemana, který 1. prosince 2020 oznámil, že bude vetovat návrh tzv. daňového balíčku, který obsahuje navýšení daňové slevy na poplatníka a zrušení superhrubé mzdy. Jak uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, rozhodl se tak Miloš Zeman „především z důvodu zvýšení daňové slevy na poplatníka, která podle názoru prezidenta republiky výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu“.

Prezident je také nespokojený s tím, že v návrhu zákona není výslovně „uvedena doba platnosti tohoto zákona“. S premiérem Andrejem Babišem se totiž dříve dohodl, že bude superhrubá mzda zrušena jen na dva roky. Toto časové vymezení však Sněmovnou schválené znění daňového balíčku neobsahuje (.docx).

Doplňme, že Miloš Zeman se takto k daňovému balíčku vyjádřil ještě dříve, než zákon začal být projednáván Senátem, který ho 10. prosince vrátil s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně.

Prezident je bezesporu součástí zákonodárného procesu. Předseda Sněmovny prezidentovi k podpisu postupuje všechny zákony, přičemž má prezident v některých případech podle článku 50 Ústavy ČR právo tzv. suspenzivního veta. Může tedy přijatý zákon, mimo zákon ústavní, vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. A to „s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“.

Uveďme, že pokud je zákon prezidentem vetován, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Jestliže ho zde schválí nadpoloviční většina všech poslanců, je zákon přijat a následně vyhlášen. Podle jednacího řádu PS prezidentem vetovaný a Sněmovnou znovu schválený zákon již hlava státu nepodepisuje a zákon je vyhlášen s podpisem předsedy vlády.

Radek Vondráček zde mluví o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňovém balíčku. Znění tohoto návrhu, které Poslanecká sněmovna schválila v noci z 19. na 20. listopadu, obsahuje například zrušení (.docx, str. 8) superhrubé mzdy, zavedení nových sazeb daně z příjmů ve výši 15 % a 23 % (.docx, str. 10) i zvýšení základní daňové slevy na poplatníka (str. 15). 

Právě zrušení superhrubé mzdy, respektive omezení jeho účinnosti jen na dva roky, je dle Vondráčka předmětem neformální dohody. Že předseda Vondráček hovoří o neformální dohodě, dovozujeme z jeho slov následujících po ověřovaném výroku: „to nejde úplně jednoduchým pozměňovacím návrhem, že si to všichni uvědomujeme, že to má být na 2 roky, ale že zatím nikdo to nenapsal“.

Andrej Babiš jako předkladatel návrhu na zrušení superhrubé mzdy totiž omezení daňové změny na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě (.docx, str. 7) ke svému pozměňovacímu návrhu k daňovému balíčku, který byl Sněmovnou schválen: „Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje“. 

V textu pozměňovacího návrhu Andreje Babiše (.docx, str. 2–6) ani ve Sněmovnou schváleném znění (.docx) daňového balíčku se tedy toto časové vymezení nenachází. Podle vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Andrej Babiš na jednání se senátory označil příslib omezení účinnosti návrhu na dva roky za politický slib, který nelze do zákona zařadit.

O prosazení toho, aby návrh zákona výslovně obsahoval konec účinnosti daňových změn k 31. prosinci 2022, hnutí ANO neusilovalo. Vložení části o pozbytí účinnosti k tomuto datu navrhl v Poslanecké sněmovně Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh však nebyl přijat, jelikož pro bylo jen 29 poslanců – mezi nimi žádný poslanec hnutí ANO – ze 101 přítomných, 48 hlasovalo proti. Důrazně to odmítala i ministryně financí Schillerová, Onderkův návrh považuje za krajně nebezpečný.

Jelikož se na vložení explicitního uvedení dvouleté účinnosti ustanovení zákona ve Sněmovně nenašla nadpoloviční většina, zaměřme se na to, zda mezi sněmovními stranami, vládou a prezidentem, nebo alespoň větší částí z nich, opravdu došlo k nějaké implicitní dohodě o časově omezené účinnosti zrušení superhrubé mzdy.

Začněme u prezidenta Zemana, který je nespokojený s tím, že navzdory dohodě s premiérem nebyla v zákoně o dani z příjmů explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona. Právě na tom se totiž dle vyjádření svého tiskového mluvčího domluvil s premiérem Babišem a bral to jako podmínku, aby zrušení superhrubé mzdy podpořil. Ještě 20. listopadu však prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček oznámil, že „omezení daňové změny na dva roky je uvedeno v důvodové zprávě jako politický závazek. Pan prezident věří panu premiérovi, že tento závazek dodrží“. Prezident tedy s dvouletou účinností zrušení superhrubé mzdy počítá.

Hutí ANO zjevně s omezenou účinností také počítá, a to zejména vzhledem k tomu, že premiér a předseda hnutí zmínku o dočasnosti zrušení superhrubé mzdy do důvodové zprávy sám vložil. Koaliční ČSSD dvouletou účinnost zrušení prostřednictvím poslance Onderky dokonce navrhovala vložit přímo do znění zákona. Pro tento návrh hlasovali také vládu podporující poslanci KSČM, ale i opoziční Piráti, Lidovci a předseda STANu Rakušan.

Plánované časové omezení účinnosti zrušení superhrubé mzdy je tedy opravdu „nějakým způsobem dohodnuto“, jelikož sněmovní většina i prezident dali najevo, že s omezenou účinností počítají. Ať už hlasováním pro výslovné zakotvení dvouletého období v zákoně, nebo navržením období v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu. Tato implicitní dohoda je nicméně jen velmi těžko vynutitelná, a to zejména kvůli tomu, že se v roce 2021 budou konat volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzejde nové rozložení sil ve Sněmovně a nová vláda.

Radek Vondráček ve svém výroku porovnává, jaký dopad na veřejné rozpočty ČR v roce 2021 by měly pozměňovací návrhy Andreje Babiše a Mikuláše Ferjenčíka k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy k tzv. daňovému balíčku. 

Andrej Babiš ve svém pozměňovacím návrhu č. 6592 navrhuje především zrušení (.docx, str. 2) tzv. superhrubé mzdy a zavedení dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu (.docx, str. 3). Jedná se o 15% sazbu při výši příjmů do 48násobku průměrné mzdy, při příjmech vyšších o sazbu 23 %. 

V odůvodnění (.docx, str. 7–8) svého pozměňovacího návrhu Andrej Babiš skutečně tvrdí, že výpadek příjmů veřejných rozpočtů bude příští rok 79,2 mld. Kč. Z toho 52,1 mld. Kč připadá na státní rozpočet, 20 mld. Kč na rozpočet obcí a 7,1 mld. Kč na rozpočet krajů. Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen v noci na 20. listopadu.

Hlavním předmětem pozměňovacího návrhu Mikuláše Ferjenčíka s číslem 6126 je výše základní daňové slevy na poplatníka. Poslanec Ferjenčík (Piráti) navrhuje (.docx, str. 4), aby došlo ke zvýšení této slevy ze stávajících 24 840 Kč na částku odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v předminulém kalendářním roce. Pro rok 2021 by se tak jednalo o slevu 34 125 Kč (.docx, str. 3).

V odůvodnění svého návrhu Mikuláš Ferjenčík taktéž uvádí předpokládaný výpadek příjmů veřejných rozpočtů (.docx, str. 4), který by měl odpovídat zhruba 45 mld. Kč. Z toho 30,4 mld. Kč připadá na státní rozpočet, 10,6 mld. Kč na rozpočet obcí a 4 mld. Kč na rozpočet krajů. I tento pozměňovací návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen. 

Zmiňovaný vládní návrh zákona v podobě (.docx) doplněné o tyto a další přijaté pozměňovací návrhy byl Poslaneckou sněmovnou schválen a po projednání v Senátu se vrátil do Sněmovny s pozměňovacími návrhy.

Národní rozpočtová rada (NRR) spočítala, že zrušení superhrubé mzdy bude mít za následek výpadek ve veřejných rozpočtech 88 mld. Kč. Jedná se tedy o částku o 8,8 miliard vyšší, než jaký dopad předpokládá důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše. I tento rozdíl se však vejde do naší 10% tolerance. Propad příjmů kvůli zvýšení slevy na poplatníka navrženému Piráty NRR odhaduje na zhruba 40 mld. Kč. Zavedení daňového balíčku ve Sněmovnou schváleném znění by pak dle Národní rozpočtové rady znamenalo pro veřejné rozpočty výpadek ve výši 128 mld. Kč.

Uveďme, že podle ministryně financí Aleny Schillerové budou mít všechny schválené změny dopad na veřejné rozpočty ve výši 130 mld. Kč, z toho na zvýšení slevy na poplatníka připadne 35 mld. Kč. Její vyjádření o dopadu zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty se nám nicméně dohledat nepodařilo.

Pokud výpadky příjmů veřejných rozpočtů v důsledku obou návrhů sečteme, dostaneme číslo 124,2 mld. Kč. Tedy zhruba tolik, kolik uvádí předseda Sněmovny Radek Vondráček. Jím uváděná částka 79,2 mld. Kč pak odpovídá výši odhadovaného výpadku veřejných rozpočtů, která je uvedena v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Radkem Vondráčkem zmiňované částky odpovídají i odhadům Národní rozpočtové rady, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na společné tiskové konferenci 28. srpna 2020 Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že se dohodli na plánu zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, a to ve výši 15 % z hrubé mzdy při měsíčních příjmech do cca 140 000 Kč a 23 % při příjmech vyšších.

Uveďme, že vláda 24. června 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. V něm se sice zrušení superhrubé mzdy (tedy § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů) původně nevyskytovalo (.pdf), Andrej Babiš i Jan Hamáček nicméně k daňovému balíčku předložili dva odlišné pozměňovací návrhy, které tento požadavek již obsahovaly.

Premiér Babiš navrhoval (.docx, str. 2–3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy a druhou sazbu ve výši 23 %. Dodejme, že tento návrh Poslanecká sněmovna nakonec přijala a tyto body tak obsahuje Sněmovnou schválené znění (.docx, str. 8, 10) daňového balíčku.

Vicepremiér Hamáček naopak ve svém pozměňovacím návrhu prosazoval (.docx, str. 3, 6) sazby ve výši 19 % a 23 %. ČSSD se tak skutečně odchýlila od srpnové dohody s hnutím ANO a lze tedy říci, že tato dohoda „nepadla“ ze strany hnutí ANO, ale ČSSD.

Pro kontext však uveďme, že se tímto návrhem sociální demokraté vrátili k plánu, který byl součástí programového prohlášení vlády z června 2018 (.pdf, str. 5). V něm tehdy vláda uvedla, že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy“.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček popisuje hlasování o návrhu tzv. daňového balíčku, které proběhlo v noci z 19. na 20. listopadu 2020. Poukazuje na to, že ve třetím čtení „byl přijat ještě opoziční návrh (návrh Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz), který byl naprosto v nesouladu s nesouladem, to už byl nesoulad na druhou“, nicméně již podle něj nebylo možné celý návrh zákona vrátit do druhého čtení.

Legislativní proces projednávání návrhů zákonů začíná předložením návrhu předsedovi Poslanecké sněmovny, ten jej rozešle poslancům a klubům a případně vládě (pokud ta není předkladatelem) k vyjádření stanoviska. Předseda PS návrh postoupí organizačnímu výboru, který navrhuje zpravodaje pro první čtení a garanční výbor.

Po obecné rozpravě v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat k projednání výborům.

Následuje projednávání zákona určeným výborem, jak v obecné rozpravě, tak podrobné rozpravě, ve které poslanci vznáší pozměňovací návrhy. Ke konci výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh přijmout, zamítnout, nebo vrátit k dopracování.

Při druhém čtení opět přichází obecná rozprava a po ní podrobná rozprava, kdy poslanci mohou předložit své pozměňovací návrhy, a nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve 3. čtení. Pokud zákon poslanci nenavrhnou vrátit výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Ve druhém čtení mají poslanci také možnost navrhnout zamítnutí návrhu zákona, o tom se však hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím čtení.

Ve třetím čtení návrhu zákona se opět „koná rozprava, ve které však lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, gramatických a písemných nebo tiskových chyb nebo podat návrh na opakování druhého čtení.“ Tato posloupnost třetího čtení vychází z § 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Po ukončení rozpravy se hlasuje o návrzích na opakování druhého čtení, pak o návrzích na zamítnutí návrhu zákona podaných ve druhém čtení a až následně o jádru třetího čtení, pozměňovacích návrzích k návrhu zákona.

Radek Vondráček tedy nemá pravdu v tom, že by se opakování druhého čtení navrhovalo již ve druhém čtení. Tyto návrhy se podávají až v průběhu rozpravy ve třetím čtení a poté se o nich hlasuje. Nicméně návrhy na zamítnutí návrhu zákona se opravdu podávají ve druhém a hlasuje se o nich ve třetím čtení před hlasováním o pozměňovacích návrzích.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který byl do eKLEPu (Elektronické knihovny legislativního procesu) vložen 27. listopadu 2020. O tři dny později Ministerstvo zdravotnictví vložilo návrh do eKLEPu znovu, tentokrát návrh směřoval do připomínkového řízení.

Uveďme, že tento návrh počítá s vytvořením centrální Státní hygienické služby, pod kterou by spadaly krajské hygienické stanice. Tento orgán by i bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentem mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat veřejné či soukromé akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

Na webu vlády ČR v sekci „Legislativní rada vlády“ se k datu rozhovoru poslední tisková zpráva vztahuje k zasedání ze dne 26. listopadu, na němž se tato Rada zabývala ochranou oznamovatelů a implementací předpisů EU týkající se unie kapitálových trhů. Podle programu Legislativní rady vlády se další zasedání konalo 10. prosince 2020, na němž se projednával návrh zákona „o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb a o změně některých zákonů“. O návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví se na stránkách vlády, respektive Legislativní rady vlády, nepíše.

Podle Radka Vondráčka (ANO) se k návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví měla vyjádřit předsedkyně Legislativní rady vlády, tedy ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vondráčkovo tvrzení potvrzuje i článek týdeníku Respekt, který o návrhu novely píše: „O den později k němu vydala stanovisko sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je zároveň předsedkyní Legislativní rady vlády, a novela byla připravena k projednání na pondělní schůzi vlády. Tímto způsobem se měl návrh zákona vyhnout posouzení právních expertů z Legislativní rady vlády, kteří kontrolují správnost návrhů zákonů a případně upozorňují na jejich nedostatky.“ 

Tomuto tvrzení Respektu pak odpovídají i informace v předkládací zprávě (.doc) k uváděnému návrhu novely. V ní se totiž lze dočíst, že Marie Benešová jako předsedkyně Legislativní rady vlády udělila v případě této novely výjimku „z provedení meziresortního připomínkového řízení“ a „z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA)“. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vláda předložila novelu (.pdf) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, neboli insolvenčního zákona, ve středu 4. listopadu 2020. Důvodová zpráva k této novele „navrhuje, aby byl návrh zákona schválen ve zrychleném legislativním procesu“ (.pdf, str. 23).

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na žádost vlády již v říjnu vyhlásil (.docx) stav legislativní nouze, a tak měl být na základě jeho rozhodnutí (.docx) ze 4. listopadu vládní návrh novely projednáván ve zkráceném jednání.

Dne 11. listopadu 2020 však Ústavně právní výbor konstatoval, že k projednávání této novely insolvenčního zákona „nejsou naplněny podmínky stavu legislativní nouze“ (.pdf, str. 2) a doporučil „Poslanecké sněmovně Parlamentu projednání ve standardním legislativním procesu“.

Projednávání návrhu zákona bylo zahájeno ve čtvrtek 12. listopadu na 62. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh, aby stav legislativní nouze dále pokračoval, zde nebyl schválen, jelikož z přítomných 83 poslanců s návrhem souhlasilo jen 26 poslanců. Dodejme, že proti návrhu se vyslovilo 22 poslanců a zbytek se hlasování zdržel.

Sněmovna tedy o novele insolvenčního zákona jedná ve standardním režimu, jak uvádí Radek Vondráček, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Projednávání návrhu zákona je nyní zařazeno na pořad 72. schůze Poslanecké sněmovny.

Pro úplnost uveďme, že vláda v říjnu schválila také jinou novelu insolvenčního zákona (.pdf, str. 1). Tento návrh zákona (.pdf) byl projednáván ve zkráceném jednání a kromě novelizace insolvenčního zákona obsahoval také návrh na změnu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronavirové epidemie (.pdf, str. 1).

Pro lepší pochopení výroku Radka Vondráčka jej zasaďme do kontextu debaty. Vondráček výrokem odpovídá na dotaz Václava Moravce: „(…) To znamená, že máte ujištění od premiéra, že do konce roku nepřijde tato novela. A vy osobně ji také nechcete projednávat v tom zkráceném řízení, jak je to tady uvedeno, že vláda žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby rozhodl, že vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze“. Radek Vondráček tedy mluví o vyjádření premiéra Babiše stran možného projednání návrhu zákona v rámci zkráceného projednání ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

„Je naším záměrem, aby (návrh) pokud možno mohl být schválený formou legislativní nouze. Nikoliv proto, že by byla snaha urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku. Naopak, je to něco, po čem všichni voláme,“ uvedl ke způsobu projednání návrhu v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Blatný. Zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze se vyznačuje zásadním omezením rozpravy na plénu a urychlením celého legislativního procesu na úkor podrobné debaty. Více podrobností je možné nalézt zde.

Na ústních interpelacích 3. prosince byl Andrej Babiš tázán na téma návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra). Markovi Výbornému sdělil Andrej Babiš: „Za prvé, vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme. My jsme i nabídli, že to dáme všem stranám. Takže vy mě tady interpelujete, já nevím k čemu. K tomu, že vám to dáme? Vždyť se to tady bude projednávat. Vláda to neprojednala, vrátila to, nikdo z členů vlády to nečetl, nebylo k tomu připomínkové řízení, tak jsme to vrátili. Takže tady zase podsouváte, že je nějaká snaha něčeho. Není žádná snaha“.

Na interpelační výtku poslankyně Majerové Zahradníkové pouze Andrej Babiš potvrdil to, co řekl poslanci Výbornému slovy: „My jsme to odmítli na vládě, vrátili, a samozřejmě je to zákon, který bude tady diskutován. A vy všichni ho budete tady tvořit a měnit“.

Andrej Babiš se tedy v rámci sněmovních interpelací opravdu vyjadřoval k projednání návrhu zákona na jednání vlády, ale také k plánovanému projednání v Poslanecké sněmovně. Babiš výslovně neuvedl, že vláda nebude požadovat zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze, z jeho slov je však patrné, že předpokládá rozsáhlé projednávání zákona na plénu Sněmovny, což institut zkráceného projednávání neumožňuje.