Robert Plaga
Za ANO

Robert Plaga

Pravda
V srpnu 2020 dosáhla finanční podpora základních škol určená na pomoc žákům, kteří nemají technické vybavení pro zapojení do online výuky, částky 1,3 mld. Kč. Česká školní inspekce tuto podporu označila za jeden z hlavních faktorů redukujících počet nezapojených dětí.

26. června 2020 předložil poslanec KSČM Jiří Dolejš pozměňovací návrh (.docx, str. 2) k návrhu novely zákona o státním rozpočtu, ve kterém žádal zajištění technického vybavení žákům, kteří doma nemají možnost pro zapojení se do online výuky. Dne 8. července 2020 byl Poslaneckou sněmovnou spolu se změnou státního rozpočtu pozměňovací návrh schválen.

Na pořízení digitálních učebních pomůcek bylo vyhrazeno 300 milionů korun. 17. srpna 2020 vláda schválila uvolnění dalších 984,5 milionů korun ze státního rozpočtu na pořízení technického vybavení do základních škol. Celková částka finanční podpory tak dosáhla téměř 1,3 miliardy korun. Částka se do škol rozdělila dle počtu učitelů vykázaného ke 30. září 2019, přičemž na jednoho učitele byla stanovena částka ve výši 20 000 korun. O finanční prostředky základní školy nemusely žádat, byly jim poskytnuty místně příslušnými krajskými úřady v průběhu měsíce října 2020 jako navýšení normativního rozpisu.

17. března 2021 vydala Česká školní inspekce tematickou zprávu, ve které zhodnotila posuny a zkušenosti škol rok od nástupu pandemie nemoci covid-19. Z údajů vyplývá (.pdf, str. 15), že mezi hlavní příčiny úspěšného zapojení těch žáků, které se na jaře 2020 do online výuky začlenit nepodařilo, patří zapůjčení digitální techniky pro distanční vzdělávání. 

Počet žáků, kteří se kvůli nedostatečnému technickému vybavení při distančním vzdělávání neúčastní online výuky, klesl (.pdf, str. 16) proti minulému jaru v základních a středních školách ze zhruba 250 tisíc na přibližně 50 tisíc. Podle České školní inspekce se ale zřejmě proti loňskému jaru nesnížil (.pdf, str. 10) počet žáků, které se do vzdělávání na dálku nedaří zapojit vůbec. Loni v dubnu jich podle inspekce bylo kolem 10 000 (.pdf, str. 10). Možnosti zápůjček počítačů využilo (.pdf, str. 15) zhruba kolem 50 000 žáků a studentů, tedy kolem 3,5 % všech. Aktuální zjištění inspekce vychází (.pdf, str. 8) z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února s důrazem na 3 539 kontrol v online hodinách a rozhovory s 3 154 učiteli z 385 základních a středních škol v lednu a únoru 2021.

Robert Plaga

Robert Plaga

Pravda
Česká školní inspekce ve své tématické zprávě věnované distančnímu vzdělávání v základních a středních školách skutečně uvádí, že počet dětí nezapojených do online distanční výuky se z odhadovaných 250 tisíc na jaře 2020 snížil na 50 tisíc.

Ministr školství Robert Plaga v rozhovoru mluví o žácích, kteří se nezapojují do distanční výuky a následně uvádí informace o zajišťování techniky těm žákům, kteří se nemohli zapojit kvůli nedostatečnému technickému vybavení. Proto výrok Roberta Plagy interpretujeme tak, že poukazuje právě na ty žáky, kteří se neúčastní online distanční výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení, ale spolupracují se školou jinými cestami.

17. března 2021 Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu (.pdf), ve které se věnuje posunům a zkušenostem škol za rok od nástupu pandemie nemoci covid-19. Z této zprávy vyplývá (.pdf, str. 10), že počet dětí, které se neúčastnily online výuky, se skutečně snížil z odhadovaných 250 tisíc na jaře 2020 na zhruba jednu pětinu, tedy přibližně 50 tisíc.

Česká školní inspekce ve své zprávě navíc dodává (.pdf, str. 14), že nepřesnosti v těchto číslech může způsobovat fakt, že školy úroveň nezapojení hodnotí odlišně. Zatímco některé školy hodnotí jako nezapojeného žáka toho, kdo vůbec nereaguje a nevyzvedává si úkoly, pro jiné školy je nezapojený žák již v případě, kdy se zapojuje do synchronní výuky minimálně a úkoly odevzdává jen výjimečně.

Česká školní inspekce jako jeden z hlavních důvodů zlepšení uvádí (.pdf, str. 15) obstarávání digitální techniky, ať už díky zakoupení rodiči nebo půjčování ze škol. Situaci taktéž přispěl fakt, že od začátku školního roku 2020/2021 je distanční vzdělávání ze zákona povinné. 

Pravda
Dle informací, které jsou dostupné na webových stránkách jednotlivých krajů, je pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury vyčleněno celkem 404 školských zařízení.

Dne 14. října 2020 došlo v České republice k uzavření škol do 1. listopadu (.pdf, str. 1). Vláda následně toto krizové opatření prodloužila až do 20. listopadu (.pdf, str. 1). Právě v souvislosti s uzavřením škol pak ministr školství Robert Plaga zmínil na tiskové konferenci dne 30. října 2020 počet tzv. určených školských zařízení, která mají být otevřena pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury: „Z mého pohledu se podařilo ve spolupráci s kraji nastavit a v této chvíli je 405 určených škol po celé České republice, které fungují pro kritickou infrastrukturu.“ 

Kritickou infrastrukturou se podle stránek MŠMT rozumí např. zaměstnanci bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelé zdravotních služeb apod.

Vládní usnesení č. 1033 (.doc) z 12. října 2020 nařizuje hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy určit školu nebo školské zařízení, které bude vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci pracují ve výše zmíněných profesích.

Dle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých krajů se jedná o celkem 404 určených školských zařízení (viz tabulka níže). A to včetně 10 jídelen (4 v Královéhradeckém, 3 ve Středočeském kraji a 3 v kraji Vysočina) a jedné pedagogicko-psychologické poradny (v Pardubickém kraji). I pokud bychom do celkového počtu určených zařízení nezapočítávali jídelny a zmíněnou poradnu, pohybovalo by se Robertem Plagou uváděné číslo 405 škol v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme, že školská zařízení jsou vyčleněna ve všech krajích: Ústeckém (.pdf), Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském (.xls), Středočeském (.pdf), Libereckém, Královéhradeckém (.pdf), Pardubickém, Jihomoravském (.xlsx), Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, v kraji Vysočina (.xlsx) a v hlavním městě Praze (.pdf).

Pravda
Návrh novely školského zákona upravuje současnou podobu maturitní zkoušky tak, že se didaktické testy budou vyhodnocovat centrálně Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV, dříve CERMAT) s tím, že ústní a písemné části maturity budou hodnoceny příslušnou střední školou.

Tuto problematiku řeší návrh novely školského zákona předložený Ministerstvem školství, který je od konce února 2019 v meziresortním připomínkovém řízení.

Tato novela mění současnou situaci, kdy je didaktická a písemná část maturitní zkoušky vyhodnocována CZVV (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, dříve CERMAT) a střední škola vyhodnocuje jen část ústní. Stávající úpravě byl vyčítán např. výběr nevhodných témat, nesrovnalosti při vyhodnocení a jejich posuzování a odtrženost (.docx, str. 13) hodnotících od možných specifičností žáků, které by jejich učitel znal a ve svém hodnocení by je vzal v potaz. V souvislosti s horším hodnocením také narostl počet odvolání, které žáci podali kvůli špatným výsledkům své písemné zkoušky.

Nová úprava vrací písemné zkoušky a jejich hodnocení zpět do gesce středních škol, ze které byly v roce 2017 vyňaty a hodnoceny CZVV (dříve CERMAT). Důvodová zpráva (.docx, str. 13) popisuje, že tato změna má vést zejména k urychlení hodnocení zkoušky, lepší zpětné vazbě, a má zkoušku zbavit anonymity zkoušejících, se kterými nebylo možno výsledky zkoušky prodiskutovat a nebylo možno zohlednit specifika žáka.

Předkládací zpráva (.docx, str. 1) počítá s účinností novely od 1. října 2020 a úspoře zhruba 19 mil. Kč (str. 2) při realizaci novely. Dle této zprávy pak bude společná, centrálně hodnocená část obsahovat skutečně pouze didaktické testy. Ústní zkoušky či slohové práce tak budou v kompetenci školy.

Pravda
Povinná maturitní zkouška z matematiky byla původně naplánovaná pro všechny na jaro 2021, ale od února 2017 se pro střední školy mimo gymnázia a lycea posouvá na jaro 2022. Na uměleckých, sociálních a zdravotnických školách zůstává maturita z matematiky nepovinná.

Školský zákon byl novelizován (.pdf, str. 12) v květnu roku 2016. Změny v rámci této novely se v praxi týkají povinné státní maturity z matematiky, ale také se týkaly uzákonění jednoho roku předškolního vzdělávání.

Tato novela č. 178/2016 Sb. zavedla povinnou maturitu z matematiky pro studenty, kteří úspěšně dokončí poslední ročník středního vzdělání po 30. září 2020. V praxi to znamená, že první povinná maturitní zkouška z matematiky bude žáky skládána skutečně na jaře 2021.

Toto ustanovení je však dále zpřesněno nařízením vlády č. 445/2016, které vyjmenovává obory, pro které bude matematika povinnou maturitní zkouškou. V březnu 2017 pak bylo toto nařízení novelizováno tak, že žáci gymnázií a lyceí budou povinnou maturitní zkoušku z matematiky skládat od roku 2021, strojírenské, technické a podobné obory pak od roku 2022.

Zejména uměleckých, sociálních a zdravotnických škol (s výjimkou lyceí) se pak povinná maturita z matematiky netýká.

Pravda
Nejčastěji zastoupenou skupinou mezi pedagogy jsou učitelé kolem 55 let věku. Generace učitelů, která v současnosti odchází a v příštích letech bude nadále odcházet do důchodu, je mnohem početnější než mladá generace učitelů.

Ministerstvo školství v letošním roce zpracovalo šetření, které obsahuje řadu informací o věkové struktuře učitelů. V něm (pdf, str. 8) se uvádí, že učitelů starších 40 let je v ČR 72,4 %, učitelů starších 45 let 56,9 %. Proti tomu učitelů mladších 30 let pracuje v českém školství jen 8,5 %. Nejpočetnější skupinou učitelů jsou učitelé ve věku kolem 55 let (tamtéž).

Zdroj: MŠMT

Lidé odcházející v současnosti do důchodu se narodili v letech 1954–1962 a do důchodu odcházejí ve svých 57–65 letech. Věk odchodu do důchodu závisí na pohlaví a u žen pak na počtu dětí. Podle grafu zjistíme, že se v dlouhodobém srovnání jedná o populačně spíše průměrné ročníky. V porovnání s ročníky dnešních lidí ve věku 20–30 let, tedy lidem narozeným v 90. letech, se však jedná o ročníky silné. Populačně silné jsou především ročníky 1970–1980. (Viz graf.) V absolutních (tab. 1) číslech se v letech 1954–1962 narodilo v součtu 1 300 000 obyvatel, v 70. letech pak 1 750 000 obyvatel. Naproti tomu v 90. letech se narodilo jen 1 070 000 lidí.

Populačně silné ročníky, tedy lidé narození v 70. letech, budou do důchodu odcházet ve svých 65 letech. Jedná se o lidi ve věku 40–50 let a do důchodu budou odcházet zhruba za 15–25 let.

Odchod populačně nejsilnějších ročníků nastane zhruba za 15–25 let. Učitelů ve věku 45–54 let je v systému (.pdf, str. 8) 29 %. Ročníky učitelů, které odcházejí do důchodu jsou však populačně stále silnější než ročníky lidí ve věku 20–30 let, kteří nestíhají odcházející učitele nahrazovat.

Současně s tím tvoří v systému učitelé ve věku nad 65 let 3 % učitelů (.pdf. str. 8).

Ročníky učitelů odcházejících do důchodu jsou tedy spíše průměrné. Ovšem v porovnání s ročníky nastupujících učitelů se stále jedná o ročníky populačně silné.

Zavádějící
Podpora svazkových škol je v zásadě stejná jako podpora škol zřizovaných jedinou obcí.

Svazkové školství je pojem, který podle metodického pokynu (.doc, str. 2) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), obsahuje školy a školská zařízení zřizovaná dobrovolnými svazky obcí. Tento metodický pokyn MŠMT aktualizovalo v letošním roce a měl by sloužit jako průvodce a metodický návod pro obce při zřizování takového typu škol nebo školských zařízení. Pojednává o kladech a záporech takového modelu spolupráce z pohledu ekonomického, účetního, pedagogického a právního.

Při hledání informací o podpoře svazkových škol ze strany MŠMT se nám podařilo dohledat Program pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol. Ministerstvo školství zde mimo jiné informuje, že se snaží „podpořit nárůst kapacit mateřských a základních škol zřizovaných dobrovolnými svazky obcí v lokalitách, kde není zajištěna dostatečná dostupnost předškolního či základního vzdělávání“. Tato podpora je ale spíše nastavením rovných (.pdf, str. 3) podmínek pro ty školy, jejichž zřizovatelem je obec, a těch, jejichž zřizovatelem je svazek obcí, tedy konstatováním, že se do výzvy mohou přihlašovat i školy svazkové.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy tedy kromě vydaného metodického pokynu svazkové školy nijak zvlášť nepodporuje. Jejich podpora je stejná jako podpora škol zřizovaných jedinou obcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pravda
Dle šetření organizace OECD, provedeného na vzorku 105 států, má Česká republika nejnižší průměrný počet obyvatel na jednu obec. Zároveň je zemí, ve které více jak polovina sídel jsou malé obce s méně než 500 obyvateli.

Výjimečnou pozici velice roztříštěné sídelní struktury – velkého počtu sídel a obcí – potvrzuje jak samotný český stát skrze Ministerstvo vnitra, tak zejména šetření mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jak ukazuje následující graf, je patrné, že v rámci sídelní struktury ČR jsou dominantní svým počtem malé obce pod 500 obyvatel, které tvoří více než polovinu (55 %) z celkového počtu sídel.

Dle OECD a jeho průzkumu 105 států (.pdf, s. 286 a násl.) se s průměrným počtem 1640 obyvatel na jednu správní jednotku (obec) řadí ČR na přední příčku mezi státy s nejmenším počtem obyvatel na jednu obec. Na prvních třech místech je spolu s ČR ještě Slovensko s 1850 obyvateli (tamtéž, s. 286) a Mongolsko s 1676 obyvateli (tamtéž, s. 289). Malý počet obyvatel v obci souvisí s velkým počtem malých sídel.

S počtem 6258 obcí s pravomocí veřejné správy se ČR také nachází v předních příčkách (.pdf, s. 286–287). Například v rámci Evropy jsme na pátém místě za Francií, Německem, Španělskem a Itálií, tedy zeměmi s mnohonásobně větším počtem obyvatel. Počtem obyvatel podobné země jako třeba Řecko, Portugalsko či Rakousko zaostávají citelně s počtem 325, respektive 308 a 2100 obcí za ČR.

Nutno podotknout, že neexistuje žádný výzkum či statistický soubor dat zaobírající se všemi typy veřejné správy na úrovni obcí ve všech zemích.

Pravda
Školy zřízené ať už jako příspěvkové organizace, či školské právnické osoby majetky spravují. Rovněž jsou také oprávněné vypisovat veřejné zakázky.

Zřizovatelem (.pdf, str. 1) školy mohou být Ministerstvo školství, kraj, obec, svazek obcí, církev nebo soukromá osoba. Nejvíce škol je zřízených obcemi, nejméně církvemi. Příkladem mohou být základní školy. V Česku obce zřizují 3 635 základních škol, zatímco církve jen 42. Soukromých zřizovatelů je 113. Speciální případ jsou základní školy zřizované ministerstvem. Je jich 50 a jedná se o základní školy pro žáky se speciálními potřebami.

Ve školském zákoně je uvedeno, že obec zřizuje a zrušuje mateřské školy. Dále může zřizovat a rušit školy základní. Kraj zajišťuje podmínky pro uskutečnění vzdělání středního, vyššího odborného, a také vzdělání pro děti a studenty se speciálními potřebami. A stejně tak může zřizovat školy základní školy speciální.

Dle školského zákona může zřizovatel vytvořit školu jako příspěvkovou organizaci, či jako školskou právnickou osobu. V prvním případě se jedná neziskovou veřejnoprávní organizaci, kterou zřizuje pouze kraj, obec, nebo svazek obcí. U školské právnické osoby je ten rozdíl, že školu může zřizovat soukromá osoba.

Co se týče majetku, tak příspěvkové organizace nemají svůj majetek, ale se svěřeným majetkem hospodaří na základě zřizovací listiny. U školských právnických osob je tomu jinak. Školská právnická osoba (.doc, str. 13) používá ke svému chodu buď majetek vlastní, nebo majetek zapůjčený. Například při vzniku školské právnické osoby zřizované svazkem obcí je nutné odpovídající materiální zajištění pro chod. Docílí se toho převodem majetku od dosavadní příspěvkové organizace do dispozice nově vzniklé školské právnické osoby. Majetek je možno užívat také dočasně. Často formou nájmu nebo svěření. Takto zřízená škola může mít vlastní budovu, vybavení a může přijímat dary.

Dle zákona o veřejných zakázkách je možné, aby příspěvkové organizace vypisovaly veřejné zakázky. U právnických osob je to komplikovanější. Mohou tak činit pouze v případě, že slouží k nějakému veřejnému zájmu. Což školská právnická osoba určitě je.

Z logiky věci, když má škola majetek svěřený od zřizovatele, je v nájmu, nebo majetek vlastní, tak je nutno majetky spravovat. Možnost vykonávat tyto záležitosti tu je, zároveň jsou zde možnosti vypsání veřejné zakázky. Jako je například tato zakázka Masarykovy obchodní akademie v Rakovníku na opravu učebny či zakázka Gymnázia Karla Čapka na nákup nového hardwaru.

Z konkrétních příkladů se dá vybrat třeba článek serveru Učitelské noviny z ledna 2011, ve kterém je vyzpovídáno několik ředitelů. Stalo se tak půl roku po nástupu 11. ministra školství Dobeše. Ten sliboval snížení administrativní zátěže škol a ředitelů. Většina z dotázaných ředitelů mluví o zachovávání dosavadního stavu, často i o nárůstu byrokracie. Ředitelé zde zmiňují i fakt, že jejich zřizovatel přesouvá na školy čím dál více administrativy.

Zavádějící
Prostředky na platy nepedagogických pracovníků nepocházejí pouze ze státního rozpočtu. Zároveň je to teprve ředitel školy, kdo rozhoduje o jejich konečné výplatě.

Mezi nepedagogický personál řadíme (.pdf, str. 55–56) například školníky, uklízečky, kuchaře, úředníky či mistry zaměstnané na školách.

V současnosti funguje financování školství následovně: Na základě informací o počtu žáků a pedagogů je na oblast financování školství vymezena určitá částka ze státního rozpočtu, která je následně přidělena MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf, str. 7–8) rozděluje mezi jednotlivé krajské úřady peníze na přímé výdaje na vzdělávání. Množství peněz je určeno tzv. republikovými normativy, čili výdaje na jednoho žáka příslušného věku. Úřad poté rozděluje obecním a krajským školám a školským zařízením určitý obnos peněz odpovídající skutečnému počtu žáků uvedených ve školní matrice pro daný rok. Ředitel pak přerozděluje peníze mezi pedagogické i nepedagogické zaměstnance.

Výrok jsme označili za zavádějící, jelikož nepedagogičtí pracovníci jako takoví nejsou placeni přímo státem. Jejich plat sice pochází ze státního rozpočtu, ale v konečném důsledku je přerozdělován krajskými úřady do škol a až ředitel rozhoduje o konečné výplatě. Prostředky navíc škola může získat z rozpočtu svého zřizovatele (obce či kraje), z vlastní hospodářské činnosti či z účasti v mezinárodních hospodářských programech. Stát tedy pouze poskytuje prostředky, ze kterých je možné zaplatit i nepedagogické pracovníky. Příkladem může být ZŠ a MŠ Janovice, která z celkového rozpočtu (.pdf, str. 27-28) 17,8 milionů získala od státu pouze 11,6 milionů. Další 4,5 milionu pak poskytl zřizovatel (obec Janovice). Další peníze pak škola získala ze své hospodářské a jiné činnosti, např. z pronájmu tělocvičny či výroby jídel.

Druhou část výroku, tedy zda má mít nepedagogický personál souvislost s pedagogickou činností, neposuzujeme, jelikož se jedná o názor ministra Plagy, nikoliv faktické tvrzení.