Robert Plaga

Z kontextu výroku vyplývá, že ministr Plaga mluvil o růstu ve školství a nikoliv ekonomickém, proto jen krátce zasazujeme do kontextu HDP. Obdobím s největším růstem reálného HDP bylo období před finanční krizí v roce 2008, kdy ve čtyřech předcházejících letech rostla ekonomika dle dat ČSÚ (.xlsx) v průměru o 6 %. V posledních 4 letech (2015–2018) dosahoval růst reálného HDP v průměru necelá 4 %. ČNB (.xlsx) předpovídá růst reálného HDP v letech 2019–2021 na nebo pod úrovní 3 %.

Navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v letech 2018–2021 v rámci období 2003–2021 opravdu nejdynamičtějším. Tento nárůst se projevuje jak v meziročním srovnání, tak i ve srovnání čtyřletém. Pro lepší představu je přiložena následující tabulka.

Jedná o nominální (neupravené o inflaci) hodnoty kapitoly MŠMT schváleného státního rozpočtu, které mohly podléhat ještě drobným změnám. Rozpočet také nemusel být vyčerpán. Jako zdroj posloužily za období 2003–2017 statistiky Plnění státního rozpočtu (přílohy H), za období 2018 (.pdf, str. 3) a 2019 (.pdf, str. 3) Statistické ročenky MŠMT a na roky 2020–2021 (.xlsx, tabulka K 02..., list T-2 Výdaje) byla použita příloha k návrhu státního rozpočtu 2020.

Navyšování platů zaměstnanců ve školství bylo v roce 2018 také nejvyšším. Srovnáváno bylo s údaji za roky 2008–2018 ze statistických ročenek Ministerstva školství. S ohledem na plánovaný růst rozpočtů MŠMT na roky 2019–2021, je pravděpodobné, že i celé čtyřleté období bude obdobím s nejvyšším nárůstem platů. Vývoj platů shrnuje následující tabulka.

Jedná se o nominální hodnoty neupravené o inflaci. Tvrzení, že se jedná o bod nula, je pak spíše názorovým vyjádřením ministra Plagy a jako takové ho neověřujeme.

Od roku 2017, kdy zvítězilo ve volbách hnutí ANO, dochází k navyšování výdajů do regionálního školství, které se promítá do vyšších platů pracovníků. Oproti roku 2017 (.pdf, str. 35) jsou na rok 2019 (.pdf, str. 31) plánované výdaje o 40 % vyšší. V absolutních číslech se jedná o nárůst 40 mld. Kč.

Mzdové výdaje v regionálním školství jsou pro rok 2019 (.pdf, str. 32) navýšeny o zhruba 41 % oproti roku 2017 (.pdf, str. 36). Platy školských pracovníků se mezi lety 2017–2018 zvýšily o cca 10 % (.xlsx, list A4.1.1) a na rok 2019 je plánované další navýšení o 14 % (.pdf, str. 33) u pedagogických pracovníků a o 10 % (.pdf, tamtéž) u nepedagogických pracovníků.

Průměrný plat pedagogického pracovníka v regionálním školství činil dle Ministerstva školství v roce 2017 30 438 Kč (.xlsx, list A4.2) a v roce 2018 33 593 Kč (.xlsx, list A4.2). Při avizovaném zvýšení o 14 % v roce 2019 by měl průměrný plat dosáhnout 38 296 Kč. V roce 2020 pak 42 126 Kč (+10 %) a v roce 2021 pak 45 917 Kč (+9 %). Dle ministra Plagy by měl být minimální plat pedagogického pracovníka ve výši 45 000 Kč nezávisle na kraji.

Avizovaná navýšení platů byla zohledněna i při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2020. V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část .docx, str. 31) se pak dále počítá s navýšením platů v regionálním školství i v roce 2021, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %.

Pro ilustraci uvádíme prostředky rozpočtu MŠMT pro období 2017–2021. Data za rok 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 3) pocházejí z rozpočtu MŠMT. Rozpočet MŠMT na léta 2020 a 2021 zde vychází z návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.xlsx, tabulka K 02 ..., list T-2 Výdaje).

Další informace a průběžné hodnocení tohoto cíle lze najít také v naší sekci plnění slibů vlády.

TALIS (Teaching And Learning International Survey) je celosvětový výzkum podmínek vyučování prováděný od roku 2008. Výzkum provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci TALIS jsou za pomocí dotazníků zkoumány podmínky a prostředí ve školách. Následně má tento výzkum školám pomoci čelit různým výzvám a problémům. Výzkum probíhá mezi řediteli a učiteli škol. V roce 2018 probíhal tento výzkum ve 49 zemích světa a jejich počet se oproti počátku těchto šetření zdvojnásobil. Část výroku, kde ministr školství Plaga zmiňuje, že výzkum probíhá ve spoustě zemích mezi učiteli, je tedy pravdivá.

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2018, (pdf, str. 14)

V posledním průzkumu (.pdf, str. 14) z roku 2018 se ukázalo, že pro 56 % učitelů v ČR byla důležitá při výběru povolání jeho stabilita. Jistota práce byla důležitá pro 60 % našich učitelů. Čeští učitelé v obou aspektech mírně zaostávají (.pdf, str. 14) za průměrem EU, kde je stabilita důležitá pro 64 % a jistota pro 66 % učitelů. Je ale možno vidět, že daleko důležitějšími (.pdf, str. 14) aspekty jsou pro české učitele tzv. společenské motivy, které vyzdvihují zejména možnost ovlivnit rozvoj dětí a mládeže či možnost být prospěšný pro společnost. Převahu tohoto aspektu je možno vidět ve většině zemí. I přestože motivy zmíněné ministrem Plagou vyšly z průzkumu jako méně důležité, stále jsou významné pro více než polovinu respondentů.

Na jaře 2019 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mimořádné šetření (.pdf), ve kterém zkoumalo stav učitelského sboru v českém školství. V šetření předaly školy ministerstvu údaje o učitelích a učitelkách působících ve škole k 1. 1. 2019. Údaje poskytlo 8 549 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, což je 99,9 % škol v těchto kategoriích.

Podle tohoto šetření (.pdf, str. 32) 6,6 % učitelských úvazků náleží učitelům, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady zákona o pedagogických pracovnících. Zpráva dále uvádí, že tedy pravděpodobně jsou zaměstnáváni pouze na dobu nezbytně nutnou, či v nezbytném rozsahu. Číslo 6,6 % je celorepublikový průměr, situace se ale liší v různých krajích a ve třech krajích toto číslo skutečně přesahuje 10 %. Konkrétně je to 10,4 % v Praze, dále 12 % ve Středočeském kraji a 12,5 % v kraji Karlovarském.

Úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, je v celorepublikovém průměru 2,5 % – tedy učitelé nedoplňující si kvalifikaci činí 38 % z těch nekvalifikovaných. V Praze je 3,7 % úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 35,8 % z nekvalifikovaných učitelů. Ve Středočeském kraji je to 5,2 %, tedy 43,3 % z nekvalifikovaných učitelů, a v Karlovarském kraji je celkem 5,5 % úvazků spojeno s učiteli, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 44,1 % ze všech úvazků nekvalifikovaných učitelů.

Tabulka dat o úvazcích učitelů v regionálním školství podle splnění požadavků na kvalifikaci ve všech krajích:

zdroj: MŠMT (.pdf)

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

Dle výsledků tohoto šetření působilo (.pdf, str. 5) k 1. lednu 2019 v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách 150 592 učitelů. Z toho 120 096 žen a 30 496 mužů. Průměrný věk učitelů činí (.pdf, str. 8) podle výsledků šetření 47,2 let. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů. Z toho vyplývá, že v září 2019 v systému chyběly asi 4 % učitelů.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

V České republice se vyskytuje celkem 10 749 mateřských, základních a středních škol. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1 827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6 000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 963 učitelů.

Co do počtu úvazků, nejvíce chybí (.pdf, str. 82) běžných učitelů na 1. stupních základních škol (1273,6) a učitelů v mateřských školách (917,2). Velká poptávka je také (.pdf, str. 82) po učitelích fyziky či informatiky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak nejmenší poptávka je (.pdf, str. 82) po učitelích na výuku tělesné výchovy na středních školách.

Největším problémem je (.pdf, str. 83) pro školy sehnat učitele strojírenství a strojírenské výroby na střední škole (91,2 % škol tuto skutečnost označilo (.pdf, str. 83) za významný či kritický problém). V Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji označilo tento problém za významný či kritický 100,0 % škol. Dále je (.pdf, str. 83) problémem sehnat již zmiňované učitele fyziky na základní škole (90,8 %), stejně tak učitele elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky na střední škole (90,8 %). Naopak nejsnazší je podle šetření sehnat učitele mateřských škol (35,0 %).

Nedostatek řeší školy, dle ministra Plagy, najímáním učitelů bez kvalifikace. Problém s nedostatkem učitelů by podle něj měla vyřešit např. novela zákona o pedagogických pracovnících. Ta by umožnila zaměstnání lidí i bez pedagogického vzdělání, které by si ale museli do tří let od nástupu dodělat. Návrh zákona předložila vláda Sněmovně v červnu 2019 a nyní se čeká na jeho projednání.

Mnohé školy skutečně nedostatek učitelů řešily i během prázdnin a těsně před začátkem školního roku. V médiích o tom informovaly např. servery Seznam Zprávy a Lidovky.cz, podle kterých během prázdnin sháněla pedagoga např. Základní škola Slivenec. Podle článku serveru Aktuálně.cz z 1. 9. 2019 chyběl učitel matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenti pedagoga Smysluplné škole v pražském Karlíně. Ředitel školy Jan Korda pro server uvedl: „Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli.“

Školy ke shánění učitelů využívají i sociální sítě. V létě tam učitele hledala například ZŠ Rozmarýnová v Mostě.

Na Twitteru se objevily i případy, kdy škola hledala náhradu za učitele, který před začátkem školního roku místo odřekl. Jednou takovou byla například Základní škola Nebušice.

Z ještě aktuálnějších volání po náhradě odpadlého učitele jsme na Twitteru nalezli tento příspěvek, který poptává učitele pro Pražské humanitní gymnázium.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 962 učitelů. Celorepublikově jsou (.pdf, str. 82) nejvíce poptávaní učitelé fyziky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak relativně dostatek je (.pdf, str. 82) učitelů tělesné výchovy na středních školách.

Podle Roberta Plagy (ANO) je potřeba (video, 10:42) zvýšit atraktivitu učitelské profese, a to zvýšením platů učitelů. Je nutné zvýšit především počet absolventů pedagogických fakult, o což se ministerstvo školství snaží (video, 10:48) podle Plagových slov systematickou podporou na zkvalitnění studia. Nakonec má pomoci (11:24) změna zákona o pedagogických pracovnících, která má umožnit absolventům jiných vysokých škol vykonávat učitelské povolání bez pedagogického vzdělání. Do tří let budou mít povinnost si pedagogické studium doplnit.

Ministr Plaga zahájil v květnu 2019 cestu po České republice, na které se setkal s řediteli a ředitelkami škol v Praze a ve Středočeském a Ústeckém kraji. Mezi hlavní probíraná témata patřil především nedostatek učitelů, platy nebo ohodnocení nepedagogických pracovníků. V červnu se setkal s řediteli škol na jižní Moravě. Nový školní rok 2019/2020 zahájil ministr Plaga na Základní škole v Brně. Poté se 3. září zúčastnil slavnostního otevření Základní a mateřské školy v Psárech ve Středočeském kraji.

Ačkoliv byla 7. května 1945 oficiálně podepsána bezpodmínečná kapitulace německých vojsk, na území Čech stále operovala Skupina armád Střed. Mimo jiné držela i Prahu, kde vedla boje s povstalci. Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 bitvou o rozhlas. Skončilo 8. května 1945 podpisem dohody, která umožňovala německým jednotkám odchod do amerického zajetí.

Na osvobozování Československa se podílely především tři fronty sovětské Rudé armády. Konkrétně 1. ukrajinský front pod vedením maršála Koněva, 2. ukrajinský front pod vedením maršála Malinovského a 4. ukrajinský front pod vedením generála Petrova, později generála Jeremenka. Od března 1945 bojovaly 2. a 4. ukrajinský front proti německým jednotkám v oblasti Moravy a Slezska. 1. ukrajinský front operoval tou dobou v oblasti Berlína a východního Německa. Ze tří jmenovaných uskupení Rudé armády tak vstoupily na území Československa jednotky maršála Koněva jako poslední.

1. ukrajinský front Rudé armády pod vedením maršála Koněva dobyl 8. května 1945 Drážďany a o den později dorazil k Praze. 3. a 4. tanková armáda vstoupily do města, avšak s výjimkou střetu v Dejvicích k žádné větší konfrontaci s německými jednotkami nedošlo. Postup rudoarmějců Prahou byl velmi rychlý a 9. května 1945 v 9:00 ráno mohl maršál Koněv hlásit, že Praha byla osvobozena a očištěna od nepřítele.

Maršál Koněv tak vstoupil do Prahy až poté, co se většina nacistů odešla vzdát se americké armádě. Byl to ovšem skutečně on, kdo dostal do Prahy první sovětské jednotky.

Převážná většina soch a památníků z doby komunistické éry v Maďarsku se momentálně nachází v Memento Parku. Sem byly přesunuty po pádu zdejšího komunistického režimu v roce 1989/1990. K vidění jsou zde například sochy neznámých rudoarmějců, Lenina nebo sovětsko-maďarského přátelství. Socha maršála Koněva zde ovšem chybí. Že v Maďarsku nikdy nebyla žádná socha maršála Koněva, potvrzuje i hungarista Evžen Gál.

Protikomunistické povstání v Maďarsku začalo masivní demonstrací v říjnu roku 1956 v Budapešti. Následovaly boje povstalců se sovětskou armádou, které vyústily v její stažení z Budapešti. 1. listopadu představitel povstání Imre Nagy vyhlásil neutralitu Maďarska. Hlavní zásah sovětské armády, známý jako akce Vichr, začal 4. listopadu. Plán operace vypracoval maršál Žukov. Maršál Koněv byl velitelem útočících jednotek a dostal rozkaz povstání potlačit za jakoukoli cenu. Poslední místa odporu byla likvidována 11. listopadu.