STAN

Stanislav Polčák

44 7

8 1

Zobrazit filtry

STAN

Stanislav Polčák

My jsme už včera měli sezení s regionálními našimi partnery, kde jsme hovořili o krajských volbách.

Interview ČT24, 6. června 2019

Neověřitelné

Je pravda, že STAN se chystá v krajských volbách pokračovat ve spolupráci s regionálními partnery, nicméně o uskutečněném sezení se oficiální kanál STAN ani média nezmiňují, jednání byla pravděpodobně neveřejná.

Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovalo hnutí STAN s regionálními partnery a TOP 09 a nakonec získali 11,65 %, což znamenalo zisk tří mandátů. STAN pokládá výsledek evropských voleb za jednoznačný úspěch. „Budeme se všemi partnery mluvit o možné spolupráci, není ale teď na místě mluvit o jakémkoliv spojování stran,“ prohlásil předseda hnutí STAN Vít Rakušan poté, co byly oznámeny volební výsledky.

V krajských volbách má STAN ambice zvítězit. Ve volbách chce kandidovat společně s dalšími regionálními partnery. Hovoří se třeba o spolupráci s TOP 09 v Libereckém kraji, v každém regionu je však situace jiná.

Kvůli pravděpodobně neveřejné povaze jednání jsme ovšem o schůzce nenašli žádné další relevantní informace.

zobrazit celé odůvodnění trvalý odkaz

STAN

Stanislav Polčák

My skutečně v těch regionech jsme, máme 1500 představitelů různě po krajích.

Interview ČT24, 6. června 2019

Pravda

Starostové a nezávislí ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 obsadili 1584 mandátů. V krajských volbách roku 2016 získali 24 zastupitelských mandátů.

Starostové a nezávislí, kde je Stanislav Polčák v současné době členem, opravdu v krajích působí a na základě výsledků voleb do zastupitelstev obcí v roce 2018, je hnutí STAN pátou nejsilnější politickou stranou co do počtu mandátů (za první KDU-ČSL a druhou ODS, třetí ČSSD a čtvrtým ANO). V roce 2018 získalo hnutí STAN 1584 mandátů, přičemž obhajovalo 1346 míst z roku 2014. V neposlední řadě získalo hnutí STAN 24 zastupitelů v krajských volbách z roku 2016. Je tedy pravdou, že „různě po krajích‟ (v místních a krajských zastupitelstvech) působí lehce přes 1500 představitelů hnutí STAN.

Nad rámec toho uspěli kandidáti STAN také v koalicích s dalšími politickými subjekty či nezávislými kandidáty.

Zároveň je možné potvrdit tvrzení, že STAN má své voliče po celém území ČR, jak je patrné z výsledku voleb do zastupitelstev obcí 2018.

(Pozn.: Barevně jsou vyznačený okrsky, kde hnutí STAN zvítězilo.) Zdroj: iRozhlas.cz

Toto tvrzení do jisté míry potvrzují i výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017, kde hnutí STAN ukázalo svou sílu především na území Čech a v oblasti Slovácka a Valašska.

(Pozn.:Tmavá barva ukazuje na vyšší počet voličů hnutí STAN.) Zdroj: Lidovky.cz

zobrazit celé odůvodnění trvalý odkaz

STAN

Stanislav Polčák

My (STAN, pozn. Demagog.cz) máme opravdu velmi solidní zázemí ve všech krajích, my jsme zastoupení na tisíci radnicích, máme přes čtyři tisíce zastupitelů, máme starosty, kteří jsou opakovaně voleni do těch svých funkcí.

Interview ČT24, 6. června 2019

Zavádějící

Starostové a nezávislí společně se svými koaličními partnery získali více než 4 tisíce zastupitelů. V řadách hnutí STAN je také vícero dlouholetých starostů.

Podle Stanislava Polčáka (uvedl v Interview ČT24, 20:00) je pro hnutí Starostové a nezávislí hlavní strategií na komunální úrovní spolupráce s odlišnými partnery na základě individuální spolupráce v dané lokalitě s důrazem na silné zastoupení představitelů STAN na kandidátkách. V souladu s touto strategií získalo hnutí STAN ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 1584 zastupitelů samo za sebe, tedy nikoliv ve volebních koalicích s dalšími subjekty.

Pokud bychom připočetli i mandáty získané volebními koalicemi, jejichž byl STAN členem, tak tyto koalice získaly dalších 2519 mandátů . Když se k tomuto číslu připočte 24 zastupitelů z krajských voleb v roce 2016, dostaneme se na číslo 4127 zastupitelů. Samozřejmě ne všichni tito zastupitelé jsou členy hnutí STAN, ale tyto mandáty byly přinejmenším získány na kandidátních listinách STANu nebo s jeho účastí. Nicméně nutno uznat, že mezi těmito zastupiteli jsou i členové jiných subjektů navržení jinými subjekty, což nelze chápat jako definici zastupitele pouze STAN, z tohoto důvodu musíme výrok hodnotit jako zavádějící.

Jak už název hnutí Starostové a nezávislí napovídá, v jeho řadách se nachází velký počet současných a bývalých starostů, kteří byli často ve svých obcích úspěšní v obhajobě svých mandátů. Nový předseda hnutí STAN Vít Rakušan v současné době působí jako znovuzvolený starosta Kolína. S pozicí starosty má zkušenost i první místopředseda STAN Jan Farský, který dříve po dvě funkční období pracoval jako starosta města Semily. I bývalý předseda STAN Petr Gazdík v minulosti působil jako starosta, a to obce Suchá Loz mezi lety 2002 až 2010. Mezi další aktivní starosty v řadách STAN patří například starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň nebo starosta města Kralupy nad Vltavou Petr Holeček. Dá se tedy říci, že hnutí STAN má ve svých řadách velký počet členů, kteří jsou znovuzvolenými starosty obcí.

zobrazit celé odůvodnění trvalý odkaz

STAN

Stanislav Polčák

Měl jsem na starosti krajské volby v roce 2016, pomáhal jsem v poslaneckých volbách a hlavně byly teď vnitrostranické volby, kdy jsem kandidoval do funkce člena předsednictva a byl jsem zvolen, myslím, že s druhým nejvyšším počtem hlasů.

Interview ČT24, 6. června 2019

Pravda

Stanislav Polčák pomáhal v poslaneckých volbách a byl zvolen členem předsednictva STAN s druhým nejvyšším počtem hlasů. Ohledně jeho pomoci s krajskými volbami jsme se obrátili na tiskového mluvčího STAN.

Začněme s hodnocením od konce. Polčák byl skutečně v dubnu letošního roku zvolen za člena předsednictva hnutí STAN. V těchto volbách získal 79,70 % hlasů a mezi těmi, kteří kandidovali na prosté členství v předsednictvu, byl jeho zisk skutečně druhý nejvyšší.

Dále Polčák hovoří o své pomoci v poslaneckých volbách a z kontextu plyne, že mluví o volbách posledních, tj. z roku 2017. Podle webu hnutí STAN byl v těchto volbách Polčák jedním z tvůrců volebního programu svého hnutí.

Na konec prověřme Polčákovo tvrzení, že měl v hnutí na starosti krajské volby 2016. Na webu hnutí STAN nalezneme informace o této volební kampani. Polčákovo jméno zde však nenalezneme. Hnutí zde informuje, že „krajské organizace si řídí své volební kampaně samy, z celostátní úrovně jim STAN pouze poskytují svou podporu. Kampaň koordinuje hlavní kancelář v čele s její ředitelkou Lucií Krejčovou." Informace o složení volebních štábů v jednotlivých krajích nejsou veřejně dostupné. STAN vydal v roce 2016 množství tiskových zpráv (např. zde) o průběhu této volební kampaně. Nikde ale nenajdeme Polčáka, který byl v této době místopředsedou hnutí, uvedeného jako volebního manažera či člověka zodpovědného za volební kampaň. Ohledně jeho pomoci s krajskými volbami jsme se obrátili na tiskového mluvčího STAN a čekáme na odpověď.

zobrazit celé odůvodnění trvalý odkaz

STAN

Stanislav Polčák

(...) je tam prostě ta rada protektorů, která je prostě z rodiny, je tam jeho manželka, jsou tam jeho dvorní právníci, s kterými prostě podniká třicet let.

Interview ČT24, 6. června 2019

Nepravda

Členem rady protektorů je skutečně manželka Andreje Babiše. S dalšími členy se pak Andrej Babiš sice zná již dlouhou dobu, není však pravda, že by spolu třicet let podnikali.

Je pravdou, že jedním z členů rad protektorů svěřenských fondů Andreje Babiše AB private thrust I a AB private thrust II je jeho manželka, Monika Babišová.

Dále byl do těchto rad, které dohlíží na činnost svěřenského správce jednotlivých svěřenských fondů, přidán právník Václav Knotek, kterému je teprve 42 let, a logicky tedy nemůže s Andrejem Babišem podnikat již 30 let. Dále je to, v případě rady protektorů pro svěřenský fond AV private thrust II, i Zbyněk Průša, v jeho případě se pak o společném podnikání dá uvažovat až od roku 1999, kdy se stal předsedou představenstva společnosti DEZA, a. s. Člen rady protektorů fondu AB private thrust I je pak Alexej Bílek, který se s Andrejem Babišem přátelí již 25 let, z dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda s Andrejem Babišem podnikal, ještě než se stali přáteli.

Je tedy nepravdou, že členy rad protektorů jsou osoby, se kterými Andrej Babiš podniká již třicet let. Tuto podmínku nesplňuje ani Václav Knotek, ani Zbyněk Průša.

zobrazit celé odůvodnění trvalý odkaz

STAN

Stanislav Polčák

U Tuniska je to trochu složitější problém, protože to je jedna z mála zemí, která má skutečně demokratický charakter vlády (mezi zeměmi, se kterými nemá EU uzavřenu repatriační dohodu - pozn. Demagog.cz).

Otázky Václava Moravce, 22. ledna 2017

Pravda

Je faktem, že Tunisko je možné považovat od roku 2014 za zemi s demokratickým zřízením vlády. Po téměř třech letech jednání byla v 2014 přijata ústava, která svými prvky jako je například oddělení mocí státu, demokratickými volbami a důrazem na lidské práva a svobody, splňuje západní pojetí demokratické vlády. Trend k demokratickému zřízení potvrdily i nezávadné parlamentní (. pdf, s. 37–38) a prezidentské volby (. pdf s. 9) v témže roce. Dle posledních průzkumů (. pdf, s.1) spokojenosti je demokratické zřízení považováno 86% Tunisanů jako nejlepší možné zřízení, a to i s vědomím jeho nedostatků.

Tento průběh změny režimu po revoluci v roce 2011 je kvitován kladně i Evropskou unií, která s Tuniskem navázala rozsáhlou spolupráci v mnoha oblastech. Jak ukazuje zpráva Evropského parlamentu z července roku 2016 ohledně stavu vzájemných vztahů Tuniska a EU je tato spolupráce poměrně rozsáhlá a aktivní. Velký význam má migrace (program Mobility partnership), hrozba terorismu a obecně efektivita tuniských bezpečnostních a soudních složek. Dalším významným tématem, který je ze strany EU Tunisku připomínán, je otázka zachování a rozvoje občanské společnosti a ochrana lidských práv v kontextu projednávané dohody Evropské sousedské politiky.

Tunisko je v současnosti, i přes některé problematické jevy, jako třeba možné rozšíření trestu smrti a omezení svobod v případech terorismu či obecné míře korupce, demokratickým státem, který se těší zájmu EU, která si na jedné straně je vědoma křehkosti nového tuniského zřízení, na druhé straně ale nabízí pomoc a očekává ze strany Tuniska spolupráci.

STAN

Stanislav Polčák

Dohoda s Marokem je v kompetenci úřadu paní Mogherini.

Otázky Václava Moravce, 22. ledna 2017

Pravda

Vyjednávání mezinárodních smluv je po přijetí Lisabonské smlouvy součástí mandátu vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnost. Tento post v současné době vykonává Federica Mogherini.

Podle článku 27, odstavce 2 Smlouvy o EU „... vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.“ Vysokému představiteli podléhá úřad Evropské služby pro vnější činnost, který zastává funkci diplomatického sboru EU.

Evropská komise v Akčním plánu EU (.pdf, str. 12–13) pro oblast navrácení migrantů přímo říká, že vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zahájí dialogy na vysoké úrovni s třetími zeměmi. V plánu je dále uvedeno, že: „S ohledem na počet nenavrácených nelegálních migrantů a celkový stav vztahů s EU jsou možnými prioritními zeměmi pro dialogy o zpětném přebírání na vysoké úrovni Maroko, Alžírsko,Egypt, Nigérie, Senegal, Guinea, Mali, Demokratická republika Kongo, Pobřežíslonoviny, Etiopie, Gambie, Afghánistán, Bangladéš, Pákistán a Šrí Lanka.“

Briefing (.pdf, str. 3) určený pro europoslance popisuje mandát Vysokého představitele přímo, říká, že Mogherini má ve svém mandátu vyjednávání mezinárodních smluv, které se týkají společné evropské zahraniční a bezpečností politiky.

Dohoda mezi EU a Marokem o navracení nelegálních migrantů je tedy skutečně v kompetenci Federici Mogherini. Výrok Stanislava Polčáka proto hodnotíme jako pravdivý.

STAN

Stanislav Polčák

I tlakem evropských poslanců došlo k posílení ochrany vnější hranice.

Otázky Václava Moravce, 22. ledna 2017

Pravda

Europoslanci tlačili na ostatní orgány EU prostřednictvím usnesení, která se týkaly zavedení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Evropský parlament (EP) totiž nemůže navrhovat zákony, nicméně může k iniciativám vyzývat ty orgány, které navrhovat zákony mohou. V dubnu 2014 tak učinil skrze usnesení (.pdf, str. 12), ve kterém uvedl, že: „vnější hranice schengenského prostoru by měly být do budoucna hlídány za podpory evropské pohraniční stráže“. Na hlavní navrhovatele zákonů, Evropskou komisi, naléhal také ve svém usnesení (.pdf, str. 5) ze dne 6. července 2016, kde požaduje po komisi zajištění rychlého zahájení činnosti pohraniční a pobřežní stráže.

Poté, co komise předloží návrh zákona, EP se angažuje při formulování jeho konkrétní podoby. Koncem června tak výbor EP pro občanské svobody schválil vyjednávací mandát k návrhu posílení kontrol na vnějších evropských hranicích. Poslanci v něm podpořili zavedení povinných a systematických kontrol občanů EU.

Usnesení a práce EP v legislativním procesu dokazuje, že EP podporuje posilování vnějších hranic EU. Výrok Stanislava Polčáka proto hodnotíme jako pravdivý.

STAN

Stanislav Polčák

Ta evropská legislativa (na přijímání uprchlíků - pozn. Demagog.cz) umožňovala i nějaký krok, jak se z toho ‚vyvinit'.

Otázky Václava Moravce, 22. ledna 2017

Pravda

Návrh Evropské komise ohledně reformy dublinského systému obsahuje povinný relokační mechanismus (kvóty), který by se spustil v případě přehlcení azylových systémů členských států Evropské unie. Členské státy by však disponovaly možností odmítnutí žadatelů výměnou za zaplacení finanční částky ve výši 250 000 eur (6,7 milionu Kč) na osobu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Evropská komise v reakci na nedostatečné řešení migrační krize předložila 4. května 2016 několik návrhů legislativních aktů, jejichž cílem je reformovat společný evropský azylový systém. Mezi jeden z návrhů patří reforma tzv. dublinského systému, pravidel určujících stát odpovědný za projednání a rozhodnutí o žádosti cizince o mezinárodní ochranu.

Návrh nařízení upravující dublinský systém obsahuje tzv. korekční přidělovací mechanismus pro řešení situací, kdy azylové systémy členských států čelí nepřiměřenému počtu žádostí o mezinárodní ochranu přesahujících 150 % referenční hodnoty, která se vypočítá na základě (.pdf, str. 65, čl. 35) rozlohy a ekonomické situace členského státu. V takové situaci budou další noví žadatelé o mezinárodní ochranu v členském státě čelícímu takovému náporu po ověření přípustnosti jejich žádosti přemístění do jiných členských států. Tento mechanismus potrvá do té doby, dokud počet žádostí neklesne pod referenční hodnotu.

Návrh zároveň obsahuje i možnost (.pdf, str. 66, čl. 37) členských států neúčastnit se relokací. Členský stát by v takovém případě uvedl, že se na následujících 12 měsíců relokací nezúčastní. Následně by pak členský stát musel zaplatit za každého žadatele, za něhož by byl podle relokačního mechanismu odpovědný, 250 000 eur (6,7 milionu Kč). Tento příspěvek solidarity by se vyplatil členskému státu, který by byl k jednotlivým žádostem příslušný.

Návrh evropské legislativy tedy opravdu umožňuje možnost „vyvinění“ se z povinného přidělování žadatelů o mezinárodní ochranu, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

STAN

Stanislav Polčák

Většina Evropského parlamentu si samozřejmě přeje přerozdělovací kvóty. To je realita.

Otázky Václava Moravce, 22. ledna 2017

Pravda

Evropský parlament v dubnu 2015 vydal usnesení, ve kterém „vyzývá Komisi, aby zavedla závazné kvóty k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy“.Toto usnesení podpořilo 449 europoslanců, 130 bylo proti a 93 se zdrželo hlasování. Europoslanci v září 2016 podpořili také relokační mechanismus. Pro přemístění stovek tisíců lidí z Itálie a Řecka mezi ostatní členské státy hlasovalo 470 europoslanců, 131 bylo proti a 50 nehlasovalo.

Z výše uvedeného vyplývá, že většina Evropského parlamentu kvóty podporuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.