Tomáš Petříček

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad odmítl účast místopředsedkyně senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Dle společného prohlášení byla tématem schůzky koordinace zahraničních cest a návštěv ústavních činitelů, mezinárodní sankce vůči Rusku, plánovaná cesta prezidenta Zemana do Izraele či závěry summitu NATO. Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali rovněž otázce brexitu, budoucímu předsednictví ČR v EU či evropské bezpečnostní a obranné politice.

Plánovaná cesta Radka Vondráčka do Ruska však není ve společném prohlášení ani v jiných mediálních výstupech po schůzce přímo zmíněna, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček navštívil ve dnech 14.–16. října 2018 Ruskou federaci. Společně s delegací poslanců Výboru pro zdravotnictví PSP ČR jednal v Moskvě s předsedou Státní dumy Ruské federace Vjačeslavem Volodinem a s předsedkyní Rady federace Valentinou Matvijenkovou. Nejednalo se tedy o „vládní“ zahraniční návštěvu.

„Je to součást parlamentní diplomacie, do které my jakožto ministerstvo zahraničních věcí nezasahujeme přímo. My připravujeme podklady pro takové výjezdy, ale já bych ale přesto chtěl s panem předsedou hovořit o tom, co diskutoval v Moskvě, jaké jsou závěry z jeho setkání,“ říká Petříček. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že vybavilo Radka Vondráčka podklady pro cestu do Ruské federace. Pak už nebylo schopné kontrolovat, jestli se předseda Sněmovny při svých jednáních doporučení Černínského paláce skutečně držel.

Přes Petříčkova tvrzení se nám nepodařilo dohledat dokument, který by stanovil kompetenci MZV „poskytovat servis“ členům Parlamentu, ačkoli se tak zřejmě děje. A protože není k dispozici předpis či jiný zdroj informací v tomto směru než ministr zahraničních věcí a jelikož nelze bez dalšího zdroje prokázat pravdivost výroku ministra jiným výrokem téhož ministra, hodnotíme tvrzení jako neověřitelné.

Organizační výbor je zřízen na základě § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jeho působnost zmiňuje § 46. Organizační výbor není klasickým legislativním výborem, ale má charakter kolektivního vedení Sněmovny s doporučujícími a koordinačními pravomocemi. Hlavním úkolem organizačního výboru je doporučovat předsedovi Sněmovny program jednání. Předsedou organizačního výboru je ze své funkce předseda Poslanecké sněmovny, místopředsedy jsou všichni místopředsedové Poslanecké sněmovny. Členy výboru jsou zástupci vybraní jednotlivými poslaneckými kluby. Jejich počet je vypočítán podle zásady poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně.

Jednání výboru je neveřejné. Veřejné dokumenty zahrnují schválená usnesení či pozvánky na schůze, ve kterých se mimo jiné vyskytuje bod: „Návrh na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců.“ Na něj navazuje schválené usnesení o vyslání delegací Poslanecké sněmovny do zahraničí, mimo jiné i delegace do Ruska.

Ministerstvo zahraničí chystalo kritické vyjádření k cestě Radka Vondráčka (ANO) do Ruska. Nový šéf diplomacie Tomáš Petříček nakonec po konzultaci se svým stranickým šéfem Janem Hamáčkem z ČSSD vydání prohlášení zastavil. V textu, který připravil východoevropský odbor ministerstva zahraničí, se osoby na sankčním seznamu EU činí přímo zodpovědnými za nelegální anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny.

„Já jsem požádal ráno na naší poradě, abych měl pracovní návrh prohlášení, které bychom mohli vydat, nicméně následně jsme se domluvili i s kolegou Hamáčkem, že nejprve se setkám příští týden s panem předsedou Vondráčkem, abych se seznámil s průběhem jeho cesty, ale také bych s ním chtěl hovořit o tom, že bychom měli lépe koordinovat naše zahraničně politické aktivity, “ říká Petříček.

Vzhledem k tomu, že není možné z primárních či dalších zdrojů vyjma Petříčka prokázat, že vypracování zprávy pro Vondráčka zadal on – interní komunikace MZV není veřejně přístupná a zveřejnění prohlášení bylo nakonec zastaveno, pročež nelze zjistit jeho obsah – hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Čeští vojáci působí na území Afriky v těchto misích:

• Mali - v misi MINUSMA, působí zde 3 čeští vojáci a cílem mise je zajištění bezpečnosti a vytvoření podmínek pro další humanitární a politickou asistenci tamní vládě.

• Mali - v misi EUTM, jde o misi výcvikovou, která má za cíl pomoci při výstavbě a výcviku malijské armády. Jednotka, která zde působí, se podílí na ochraně velitelství výcvikové mise v Bamaku, v rámci toho například doprovází velitele a štáby mise, a částečně také pomáhá s výcvikem malijské armády.

• Somálsko - v misi EU NAVFOR Somalia - operace ATLANTA. Tato mise má za úkol ochranu plavidel. Působí zde 3 čeští vojáci, jeden z nich jako plánovací důstojník zpravodajského oddělení a dva další působí v rámci odborných funkcí, kde plní úkoly velitelství operace.

Jako pozorovatelé pak čeští vojáci působí také v Kongu nebo ve Středoafrické republice. U těchto pozorovatelských misí se čeští vojáci podílejí například na řízení misí, případně monitorují bezpečnostní a politickou situaci v oblasti.

Mapu s místy, kde jsou nasazení čeští vojáci lze najít na úvodní stránce http://www.mise.army.cz/.