Tomáš Petříček

Ministr Petříček mluví o schůzi Senátu dne 17. října 2018, kde skutečně informoval (tisk č. 327) horní komoru Parlamentu České republiky o pozici české vlády na jednání Evropské rady konané dne 18. a 19. října 2018, na kterém českou vládu reprezentoval právě premiér Babiš. Na tomto jednání probírali zástupci členských států např. téma Brexitu, který není dle vyjádření ministra Petříčka výhrou ani pro jednu stranu. Z dohody o vystoupení Spojeného království z EU zbývá dojednat cca 10 %, nevyjednaný je například charakter hranice Irska a Severního Irska.

Druhým tématem projednávaným Evropskou radou je migrace. Míra migrace je podle ministra Petříčka v letošním roce dokonce menší, než byla v roce 2014, tedy před vypuknutím migrační krize. Česká vláda je například pro posílení Frontexu či vytvoření komplexního investičního plánu pro Afriku, rozhodování o udělení azylu však musí dle pozice české vlády zůstat v pravomoci členských států.

Česká vláda dále podporuje spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a klade důraz na kompatibilitu jednotlivých informačních systémů; podporována jsou také nová opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti. Premiér Babiš se zúčastnil i jednání představitelů eurozóny.

Vycházíme z dat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle těchto dat přišlo do Evropy v rámci středomořské migrační krize v roce 2014 přibližně 216 000 osob (vývoj migrace do Evropy v rámci středomořské krize od roku 2014 viz graf).

Zdroj: https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean.

Od počátku ledna 2018 do 22. října 2018 do Evropy v rámci této krize přišlo cca 100 000 osob a je pravděpodobné, že tento počet do konce roku ještě vzroste - žádnou oficiální predikci celkové míry migrace se nám však nepodařilo dohledat.

Data Eurostatu pro rok 2018 zatím nejsou dostupná, tato data navíc zohledňují pouze celkovou míru migrace a nezaměřují se na migraci v rámci středomořské migrační krize, pro rok 2014 tedy například Eurostat uvádí cca 650 000 prvotních žadatelů o azyl.

Dle dat Frontexu byl celkový počet migrantů do konce září cca 100 000, což přibližně odpovídá datům UNHCR, avšak ani Frontex predikci vývoje migrace do konce roku 2018 neposkytuje.

Miroslav Poche byl zvolen ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Poslanci EP jsou na základě článku 14 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii voleni na dobu 5 let.

Podle článku 4 odst. 2 Jednacího řádu Evropského parlamentu zůstává každý poslanec ve své funkci až do zahájení prvního zasedání EP po volbách. Tento odstavec Jednacího řádu vychází z článku 3 odst. 3 act (.pdf, str. 6) concerning the election of the representatives of the Assembly by direct universal suffrage, podle kterého funkční období končí i začíná s prvním povolebním zasedáním EP.

Z tohoto vyplývající vnitrostátní úpravu pak můžeme najít v § 52 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, dle kterého vzniká mandát poslance EP zahájením první schůze EP v novém pětiletém funkčním období EP a zaniká mj. uplynutím funkčního období.

Funkční období 2014-2019 bylo zahájeno 1. července 2014 prvním zasedáním nově zvoleného Parlamentu. Předešlé bylo zahájeno 14. července 2009. Funkční období 2004-2009 pak bylo zahájeno 20. července 2004.

Předběžné datum konání nadcházejících voleb do EP je 23. až 26 května 2019. Což v případě České republiky s největší pravděpodobností bude pátek 24. května a sobotu 25. května. Toto datum by se tedy lišilo pouze o jediný den od konání voleb v roce 2014. S ohledem na prakticky stejné datum konání voleb jako v předchozích letech lze usuzovat, že i první povolební zasedání EP, a tudíž zahájení dalšího funkčního období, proběhne v podobnou dobu jako dříve, tedy v červenci 2019.

I kdyby došlo k prvnímu zasedání EP jindy než v červenci 2019, nebude to (vzhledem k datu konání voleb), květen 2019.

V sobotu 20. října rozhodl Ústřední výkonný výbor ČSSD o tom, že se příští volební sjezd strany uskuteční 1. a 2. března 2019. Sjezd se bude konat v KD Střelnice v Hradci Králové.

ČSSD do programového prohlášení vlády vnesla některé ze svých programových priorit. Mezi ty hlavní, jak uvádí zpráva ČTK, patří: zákaz privatizace veřejných služeb a společností se státní účastí (v bodě 5, str. 3), zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 % (str. 10), zálohované výživné (str. 10), zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč (str. 10) či garance nezvyšování spoluúčasti pacientů (str. 29).

Z těchto priorit se však ještě plně nepodařila prosadit jediná.

Co se týká privatizace, ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažuje privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma.

Kolem nemocenské v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba) stále přetrvávají dohady. Andrej Babiš chce návrh změny zákoníku práce propojit i se zavedením e-neschopenek, s čímž naráží na odpor zejména ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Jasno není ani u zálohovaného výživného, tedy doplácení nesplacených alimentů státem. S případným zavedením se počítá nejdříve roku 2020.

Co se týče rodičovského příspěvku, stále se jej nepodařilo navýšit na slíbených 300 000 korun, byť k navýšení o 40 000 korun (na výsledných 260 000 korun) již došlo. Růst rodičovského příspěvku je obsažen v novele zákona o státní sociální podpoře, která byla ministerstvem práce a sociálních věcí 21. září 2018 odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem, rodiny s dvojčaty a vícerčaty by dále měly nárok na 390 tisíc korun. Maláčová by příspěvky chtěla prosadit od 1. července 2019.

Tato vláda tak sice má ve svém programovém prohlášení priority sociálních demokratů, nicméně současné vládě byla vyslovena důvěra teprve v červenci 2018. Nelze proto reálně očekávat, že by ČSSD mohla svůj program efektivně prosadit.