Já jsem byl 11 let krajský zastupitel, osm let krajský radní.
Zbyněk Stanjura byl dle informací z životopisu členem rady Moravskoslezského kraje v letech 2000 - 2008, členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje byl od roku 2000 do roku 2011.
Mimochodem byli to občanští demokraté, kteří ho (Václava Klause, pozn.) dvakrát navrhli a dvakrát prosadili na Pražský hrad.
Nemůžeme přirozeně ověřit, kdo prezidenta Klause prosadil, tedy zvolil v tajné volbě. Podle návrhů na jeho kandidaturu, tedy návrhu senátorů a návrhu poslanců z roku 2002, který obsahuje zejména, ne-li výhradně jména členů ODS, můžeme pouze potvrdit, že občanští demokraté Klause navrhli.
Rok 2002 až rok 2006. Existuje stojedničková většina - stojedničková, ne větší - a tvoří ji sociální demokraté.
V letech 2002 - 2006 vládla ČSSD spolu s KDU-ČSL a US-DEU. Tyto strany měly dohromady opravdu pouze těsnou většinu 101 mandátů. Sociální demokraté získali ve volbách 70 poslaneckých křesel, koalice KDU-ČSL a Unie svobody obsadila 31 mandátů.
(Pak jsou volby v roce 2004, což je přesnější měření nálad veřejnosti než preference. Dvoje volby.) Nejdříve byly v květnu volby do Evropského parlamentu, kde nejsilnější vládní strana (ČSSD, pozn.) obsadila hezké páté místo se ziskem 8,78 % hlasů při volební účasti 28,32 %. To znamená, že jste přesvědčili 2,49 % oprávněných voličů České republiky. 2,49 %, anebo podle účasti necelých 9 %. A nebyly předčasné volby.
Na základě volebních výsledků a přepočtu je výrok poslance Stanjury pravdivý.
Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily 11. a 12. června 2004. ČSSD v nich skutečně obsadila 5. místo (viz. graf). Volební účast dosáhla 28,32 %. To tedy znamená, že ČSSD přesvědčila (po přepočtu) skutečně cca 2,49 % oprávněných voličů.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury je tedy pravdivý.
Lubomír Zaorálek byl v té době předsedou Poslanecké sněmovny (v době, kdy měla vláda ČSSD těsnou většinu a veřejnost jí, podle slov Zbyňka Stanjury, projevovala velmi malou podporu, jak se, podle pana poslance, ukázalo ve volbách do EP, pozn.). (...) Bohuslav Sobotka byl ministrem financí a mám dojem, že i místopředsedou ČSSD, v těch stranických funkcích se možná pletu, ale jistě byl místopředsedou vlády a ministrem financí. Jiří Paroubek byl posléze o rok později premiérem České republiky. V té době byl ještě sociálním demokratem.
Výrok hodnotíme na základě analýzy relevantních zdrojů jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny po celé volební období 2002-2006. Bohuslav Sobotka byl za vlády Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) ministrem financí a od 30. 10. 2003 také místopředsedou vlády. Je taktéž pravda, že Jiří Paroubek byl od roku 2005 premiérem České republiky.
Pak ještě byly krajské volby a v těch volbách získali (ČSSD, pozn.) 14,03 %. To při volební účasti 29,62 % znamenalo, že je podporovalo 4,16 % oprávněných voličů a 95,84 % je nevolilo. Byly předčasné volby při tak nízké podpoře vlády a nejsilnější vládní strany? No nebyly.
Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.
Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.
A pak přišlo hlasování v květnu 2005. Nový premiér Gross odešel, přišel pan premiér Paroubek, hlasování opět dopadlo 101 : 99.
Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.
13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.
Ta novela přináší v zásadě rozšíření pravomocí NKÚ. Kromě stávajícího se rozšiřuje možnost NKÚ kontrolovat všechny obce a města, 6 245, jmenovitě, taxativně tam jsou vyjmenované další instituce, jako Česká televize, Český rozhlas, zdravotní pojišťovny, příspěvkové organizace, které zřizují ministerstva, to znamená například všechny fakultní nemocnice a podobně.
Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, jež bude projednávána v plénu Poslanecké sněmovny PČR 12.3. 2012, opravdu rozšiřuje kontrolní pravomoci NKÚ, a to dokonce ve větším rozsahu než uvádí Zbyněk Stanjura.
Výše zmíněná novela upravuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v těchto oblastech:
V Německu jsou 3 podmínky, které musí být splněny najednou (pro splnění podmínek, kdy firma podléhá kontrole státního kontrolního úřadu, pozn.). Musí to být monopolista, musí převážně vykonávat poskytovat veřejné služby buď úplně, nebo převážně a musí na tyto veřejné služby čerpat státní peníze.
Poslanec Stanjura zavádí, když naznačuje, že každá kontrolovaná firma musí zmíněné podmínky splňovat.
Kontrole něměckého ekvivalentu NKÚ, tzv. Spolkového účetního dvora, podléhají mj. právnické osoby ("firmy"), které splňují Stanjurou jmenované podmínky.
Jak ale popisuje publikace Ministerstva vnitra ČR (.pdf, str. 177-178), jsou ve stanovených případech povinně kontrolovány také další právnické osoby (tedy i soukromé firmy), které nemusí výše uvedené podmínky splňovat. Jde o ty, které provádějí části plánu spolkového rozpočtu, obdržely od Spolku náhradu nákladů nebo dotaci, spravují jeho prostředky nebo, a to především, pokud byly Spolkem založeny. Kotrola účetního dvora může být i dojednaná, případně určena ve stanovách subjektu.
(Přesný výčet kontrolovaných subjektů je v § 91 zákona o Spolkovém účetním dvoře - .pdf, německy)
Není pravda, že na těch jednání o přímé volbě prezidenta bylo v otázce milosti jakýkoliv rozdíl mezi TOP 09, ODS a Věcmi veřejnými. Váš pan předseda (předseda TOP09, pozn.) velmi razantně odmítl možnost kontrasignace prezidentských milostí dalším ústavním činitelem.
Výroky politiků v koaličních jednáních nejsou k dispozici.
Další případ, kdy není možné posoudit, jakým způsobem probíhala jednání, a zvláště kdo z politiků co řekl. Nedá se ověřit, jestli se předseda TOP 09 Schwarzenberg na jednáních vyjadřoval ohledně kontrasignace prezidentských milostí negativně nebo ne. Nutno zmínit, že na veřejně přístupných zdrojích o vládních jednáních jsou k dispozici pouze výsledky hlasování členů vlády, programy usnesení a výsledky těchto jednání, nikoliv už samotný průběh. O prezidentských milostech se přitom na oficiální úrovni ještě nejednalo.
