Kdybychom si mohli my, občanští demokraté vybrat. Tak my jsme pro jednu sazbu. My se tím netajíme, je to dlouholetý náš program, rovná daň jak pro fyzické a právnické osoby, tak v rámci DPH.
Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.
ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.
Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).
Nebo nenajde většinu a bude platit stávající stav 17,5 % (jednotné sazby DPH, pozn.), pro který mimochodem hlasovaly i Věci veřejné.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vy (ČSSD, pozn.) jste hlasovali pro zvýšení (snížené sazby DPH, pozn.) na deset, mimochodem.
Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na 1deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.
Zákon č. 362/2009 Sb. byl dle údajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.
Dle dostupných informací o průběhu schvalování Zákona č. 362/2009 Sb., který zvýšil sníženou sazbu DPH z devíti na deset procent, tedy hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.
Paní kolegyně Kateřina Klasnová dvakrát hlasovala pro druhý pilíř důchodové reformy.
Výrok Zbyňka Stanjury je na základě dohledaných hlasování Kateřiny Klasnové hodnocen jako pravdivý.
Zavedení druhého pilíře důchodové reformy je obsaženo v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (.pdf). Sněmovnou prošel tento zákon jako tisk 412. Co se týká samotného hlasování Kateřiny Klasnové, ta pro tento návrh zákona aktivně hlasovala v 1. čtení (13. července 2011), kdy se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu a dále jej pak aktivně svým hlasem podpořila ve 3. čtení (9. září 2011). Pro 2. pilíř důchodové reformy pak Klasnová hlasovala také po vrácení tohoto návrhu ze Senátu.
Předsedkyně poslaneckého klubu VV tak pro druhý pilíř penzijní reformy hlasovala ve 3. čtení, po vrácení zákona Senátem a v 1. čtení tento zákon podpořila tím, že hlasovala proti jeho zamítnutí.
Já jsem z velkého volebního kraje, 1 milion 250 či 230 tisíc obyvatel v Moravskoslezském kraji.
Dle posledních informací Českého statistického úřadu (z 11. září 2012) má Moravskoslezský kraj 1 228 403 obyvatel, z nichž je podle volebního webu (volby do PS ČR 2010) Českého statistického úřadu 1 011 261 voličů. Moravskoslezský kraj je tak dle volebních stránek ČSÚ z hlediska počtu voličů největším krajem.
Ta novela přináší v zásadě rozšíření pravomocí NKÚ. Kromě stávajícího se rozšiřuje možnost NKÚ kontrolovat všechny obce a města, 6 245, jmenovitě, taxativně tam jsou vyjmenované další instituce, jako Česká televize, Český rozhlas, zdravotní pojišťovny, příspěvkové organizace, které zřizují ministerstva, to znamená například všechny fakultní nemocnice a podobně.
Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, jež bude projednávána v plénu Poslanecké sněmovny PČR 12.3. 2012, opravdu rozšiřuje kontrolní pravomoci NKÚ, a to dokonce ve větším rozsahu než uvádí Zbyněk Stanjura.
Výše zmíněná novela upravuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v těchto oblastech:
A pak přišlo hlasování v květnu 2005. Nový premiér Gross odešel, přišel pan premiér Paroubek, hlasování opět dopadlo 101 : 99.
Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.
13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.
Lubomír Zaorálek byl v té době předsedou Poslanecké sněmovny (v době, kdy měla vláda ČSSD těsnou většinu a veřejnost jí, podle slov Zbyňka Stanjury, projevovala velmi malou podporu, jak se, podle pana poslance, ukázalo ve volbách do EP, pozn.). (...) Bohuslav Sobotka byl ministrem financí a mám dojem, že i místopředsedou ČSSD, v těch stranických funkcích se možná pletu, ale jistě byl místopředsedou vlády a ministrem financí. Jiří Paroubek byl posléze o rok později premiérem České republiky. V té době byl ještě sociálním demokratem.
Výrok hodnotíme na základě analýzy relevantních zdrojů jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny po celé volební období 2002-2006. Bohuslav Sobotka byl za vlády Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) ministrem financí a od 30. 10. 2003 také místopředsedou vlády. Je taktéž pravda, že Jiří Paroubek byl od roku 2005 premiérem České republiky.
Pak ještě byly krajské volby a v těch volbách získali (ČSSD, pozn.) 14,03 %. To při volební účasti 29,62 % znamenalo, že je podporovalo 4,16 % oprávněných voličů a 95,84 % je nevolilo. Byly předčasné volby při tak nízké podpoře vlády a nejsilnější vládní strany? No nebyly.
Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.
Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.
(Pak jsou volby v roce 2004, což je přesnější měření nálad veřejnosti než preference. Dvoje volby.) Nejdříve byly v květnu volby do Evropského parlamentu, kde nejsilnější vládní strana (ČSSD, pozn.) obsadila hezké páté místo se ziskem 8,78 % hlasů při volební účasti 28,32 %. To znamená, že jste přesvědčili 2,49 % oprávněných voličů České republiky. 2,49 %, anebo podle účasti necelých 9 %. A nebyly předčasné volby.
Na základě volebních výsledků a přepočtu je výrok poslance Stanjury pravdivý.
Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily 11. a 12. června 2004. ČSSD v nich skutečně obsadila 5. místo (viz. graf). Volební účast dosáhla 28,32 %. To tedy znamená, že ČSSD přesvědčila (po přepočtu) skutečně cca 2,49 % oprávněných voličů.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury je tedy pravdivý.
