Já jsem se v rámci domácího úkolu podíval, jak to bylo v Plzni, tak v Plzni vypsali soutěž, kde se přihlásili i soukromí dopravci a pak je raději zrušili a podepsali dlouhodobou smlouvu s Českýma drahama.
Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.
V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.
Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.
Nicméně jsme vlastníkem zase vykonáváme vlastnická práva u dominantního dopravce.
Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.
Viděli jsme titulky, že druhý pilíř byl vetován. Není to pravda. Od 1. ledna každý občan České republiky má právo s rozhodnout, že 3%, které platí na důchodové pojištění, nemusí hradit státu, může si odvádět na svůj soukromý účet, k tomu musí přidat 2%. Tento zákon platí. My jsme ho přijali, ve sněmovně jsme přehlasovali veto Senátu 6. listopadu loňského roku, to znamená, už platí skoro rok a na tom se tím vetem nic nemění.
Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.
Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.
Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)
Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Mimochodem byli to občanští demokraté, kteří ho (Václava Klause, pozn.) dvakrát navrhli a dvakrát prosadili na Pražský hrad.
Nemůžeme přirozeně ověřit, kdo prezidenta Klause prosadil, tedy zvolil v tajné volbě. Podle návrhů na jeho kandidaturu, tedy návrhu senátorů a návrhu poslanců z roku 2002, který obsahuje zejména, ne-li výhradně jména členů ODS, můžeme pouze potvrdit, že občanští demokraté Klause navrhli.
Já jsem byl 11 let krajský zastupitel, osm let krajský radní.
Zbyněk Stanjura byl dle informací z životopisu členem rady Moravskoslezského kraje v letech 2000 - 2008, členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje byl od roku 2000 do roku 2011.
Já jsem si jenom nachystal čísla z roku 2004, kdy vládli sociální demokraté. Prohráli s námi o 22 %. Skončili o 5 % za komunisty (v krajských volbách, pozn.).
Výsledky krajských voleb 2004 jsou dostupné na webu volby.cz.
StranaVolební ziskODS 36,35% KSČM 19,68% ČSSD 14,03%
Jak dokládají volební zisky jmenovaných stran, výrok Zbyňka Stanjury sedí, je proto hodnocen jako pravdivý.
Proto byl v květnu tak dramatický propad, vlastně o 70 % byl výběr v jednom měsíci menší.
Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.
1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.
A pokud mluvíme o výběru v druhém kvartálu, tak je korektní říct, že byla změněna metodika, že stát v zásadě měsíc nevracel DPH, protože kdo někdy podnikal, ví, že ještě 20. mu přišla faktura a on ji zaúčtoval a DPH, protože podával přiznání 25., si mohl uplatnit na vstupu a stát to vracel. My jsme změnili metodiku.
Stanjura hovoří o téže metodické změně výběru daní, která podle Kalouska v květnu 2012 zapříčinila dočasný výpadek v daňových příjmech státu ve srovnání s květnem roku 2011. Konkrétně šlo o to, že " v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH ", což mělo zásadní vliv na následná meziroční srovnávaní.
Zde je vyjádření I. náměstka ministra financí ke změně způsobu výběru DPH a údajnému snížení meziročního výnosu.
Pro doplnění: zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (.pdf)
(Vycházíme ze zkušeností Janotova balíčku v roce 2009, pro který hlasovali i sociální demokraté, kdy se zvýšila jak základní, tak snížená sazba o 1 %.) Máme čísla, co to udělalo s výběrem daní, když se zvýšila základní i snížená sazba o 1 %. Šlo zhruba o těch zhruba 16 miliard nahoru, je to zkušenost z let 2010 a 2011.
Podle Státního závěrečného účtu ČR z roku 2011 (.pdf - str. 23) se na spotřební dani v letech 2009 až 2011 vybralo:
Rok200920102011Příjem ze spotřební
daně (mld. Kč)131,1138,3146,8
Jelikož rozdíl mezi příjmy ze spotřební daně v letech 2009 a 2011 činí 15,7 mld. Kč, tedy "zhruba 16 miliard", hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Pak jsme udělali kompromis v rámci koalice s TOP 09 a Věcmi veřejnými, domluvili jsme 14 a 20 na rok 2012 a od roku 2013 17,5 %.
Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.
"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
