Zbyněk Stanjura

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v dosavadním průběhu dubnové schůze Poslanecké sněmovny navrhli opoziční poslanci celkem třikrát pevné zařazení návrhu novely zákona o střetu zájmů na jednání a ve všech případech toto poslanci vládní koalice v hlasování odmítli.

12. dubna navrhl jednat o tomto zákonu poslanec TOP 09 Martin Plíšek. O zařazení tohoto bodu se hlasovala dvakrát, ani jednou nebyl schválen. Proti zařazení na pořad schůze hlasovala vládní koalice.

19. dubna se pokusil zařadit novelu zákona o střetu zájmů sám Stanjura. Argumentoval tím, že tento bod není pevně zařazen a hrozí, že se na této schůzi tedy nestihne projednat. V hlasování tento návrh zamítli poslanci vládní koalice (nepodpořil jej nikdo z nich) a klub KSČM.

20. dubna návrh na zařazení bodu opětovně načetl poslanec Plíšek. Zde pro úplnost dodejme, že se tak stalo během opoziční obstrukce, kdy poslanci načítali jednotlivé návrhy na změnu programu schůze a zamezili tak jednání o zákonech ve 3. čtení. Konkrétně šlo o návrh, který zvyšuje pravomoci NKÚ (nakonec byl zákon schválen o 2 dny později). V každém případě Plíšek navrhl zařazení novely zákona o střetu zájmů a to ve 2 alternativních termínech. Ani jeden z nich nebyl v hlasování koalicí podpořen.

Výrok je označen jako pravdivý, protože při finálním hlasování o schválení zákona o registru smluv bylo zapotřebí 101 hlasů (zákon se totiž vrátil ze Senátu). Zákon byl schválen většinou 110, z čehož vládní koalici patřilo pouze 69 hlasů.

U finálního hlasování o zákonu o státní službě bylo potřeba opět 101 hlasů (tento zákon vetoval prezident republiky a tím pádem byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců pro jeho přijetí). Zákon byl schválen většinou 123 hlasů, z čehož 92 patřilo vládní koalici. To znamená, že opět by zákon bez přispění opozičních poslanců nemohl být schválen.

Poslanec Stanjura se ve čtvrtek 21.4.2016 k neúčasti ministrů na interpelacích vyjádřil následovně:

"Hezké dobré ráno, tak nejdřív chci poděkovat panu premiérovi, že je přítomen. A vím i ze statistik projednávání interpelací, ať už písemných nebo ústních na pana premiéra, že on má tu docházku velmi dobrou. Na druhé straně, pane premiére, když se podíváte doprava a doleva, tak se musíte cítit jako ten pověstný kůl v plotě. Máme druhý týden řádné schůze a já nemohu projednávat - a spolu se mnou celá Poslanecká sněmovna - své interpelace, protože ministři se prostě neobtěžují chodit na interpelace. Tak já nevím, kdy to budeme projednávat. Tady vždycky slyším řeči o tom, jak opozice něco zdržuje, ale ministři neplní své základní úkoly a povinnosti, které mají v Poslanecké sněmovně. Možná příště, paní místopředsedkyně, by bylo dobré, kdybyste přečetla seznam přítomných. Ono to bude mnohem rychlejší než seznam omluvených členů vlády(...) A pana premiéra žádám, aby sjednal ve své vládě pořádek.(...)Pane premiére, důrazně vás žádám, abyste sjednal pořádek. A ještě jednou vám osobně děkuji, že tady jste. Ale ten výsledek je tristní.(...)"

Vládní návrh novely (.pdf, str. 5) zákona o střetu zájmů ukládá veřejným funkcionářům povinnost přiznávat na centrálním registru majetek, příjem darů, závazky a jiné vykonávané činnosti. Povinnost podat oznámení do registru se přitom podle novely (.pdf, str. 9) týká i vedoucích oddělení na městských úřadech.

Důvodová zpráva novely (.pdf, str. 19) informuje, že podle šetření z roku 2014 se povinnost podávat oznámení dotkne více než 35 000 veřejných funkcionářů. Počet oznámení se tak skutečně vyšplhá do desetitisíců a může nabýt až hodnot statisíců.

Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.

Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.

Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Na webových stránkách SŽDC se můžeme dočíst, že podnik

• hospodaří s majetkem státu, který tvoří především železniční dopravní cestu.
• plní funkci vlastníka dráhy, zajišťuje provozování, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty.
• přiděluje kapacitu dopravní cesty a od 1.7.2008 je také provozovatelem celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu.

Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě údajů o poslanci Stanjurovi z webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý. Stanjura byl členem hospodářského výboru sněmovny dokonce déle, od 7. 7. 2010 do 20. 6. 2012, tedy necelé 2 roky. Mírné podhodnocení skutečné délky setrvání ve funkci tolerujeme i proto, že po nástupu Zbyňka Stanjury byly letní prázdniny a fakticky tedy pravděpodobně pracoval dobu kratší.

Ministr Stanjura hovoří o nádražích, která vlastní České dráhy, a.s. Vycházíme tedy ze seznamu stanic, který ČD poskytují na svém webu. Celkový počet stanic v databázi je 2463.

To ovšem zahrnuje i zastávky bez nádražní budovy. Omezíme-li vyhledávání na stanice, které jsou vybaveny "prostorem pro cestující" (nikoli čekárnou, pouze prostorem), najdeme celkem 646 stanic. Stanic s pokladní přepážkou pro vnitrostátní jízdné je pak 686. Nezjistíme však, kolik stanic celkem nabízí jednu, druhou, nebo obě služby (všechny by bylo možné považovat za nádraží). Lepší databázi pak k dispozici nemáme a výrok nemůžeme plně ověřit.