Zbyněk Stanjura

Výrok je označen jako pravdivý, protože při finálním hlasování o schválení zákona o registru smluv bylo zapotřebí 101 hlasů (zákon se totiž vrátil ze Senátu). Zákon byl schválen většinou 110, z čehož vládní koalici patřilo pouze 69 hlasů.

U finálního hlasování o zákonu o státní službě bylo potřeba opět 101 hlasů (tento zákon vetoval prezident republiky a tím pádem byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců pro jeho přijetí). Zákon byl schválen většinou 123 hlasů, z čehož 92 patřilo vládní koalici. To znamená, že opět by zákon bez přispění opozičních poslanců nemohl být schválen.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v dosavadním průběhu dubnové schůze Poslanecké sněmovny navrhli opoziční poslanci celkem třikrát pevné zařazení návrhu novely zákona o střetu zájmů na jednání a ve všech případech toto poslanci vládní koalice v hlasování odmítli.

12. dubna navrhl jednat o tomto zákonu poslanec TOP 09 Martin Plíšek. O zařazení tohoto bodu se hlasovala dvakrát, ani jednou nebyl schválen. Proti zařazení na pořad schůze hlasovala vládní koalice.

19. dubna se pokusil zařadit novelu zákona o střetu zájmů sám Stanjura. Argumentoval tím, že tento bod není pevně zařazen a hrozí, že se na této schůzi tedy nestihne projednat. V hlasování tento návrh zamítli poslanci vládní koalice (nepodpořil jej nikdo z nich) a klub KSČM.

20. dubna návrh na zařazení bodu opětovně načetl poslanec Plíšek. Zde pro úplnost dodejme, že se tak stalo během opoziční obstrukce, kdy poslanci načítali jednotlivé návrhy na změnu programu schůze a zamezili tak jednání o zákonech ve 3. čtení. Konkrétně šlo o návrh, který zvyšuje pravomoci NKÚ (nakonec byl zákon schválen o 2 dny později). V každém případě Plíšek navrhl zařazení novely zákona o střetu zájmů a to ve 2 alternativních termínech. Ani jeden z nich nebyl v hlasování koalicí podpořen.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože z důvodu neúčasti ministrů vlády nebylo možné během minulé středy a pátku projednat celkem 5 vládních návrhů zákona v prvním čtení.

Vládní návrhy zákonů, které jsou předloženy do Poslanecké sněmovny, musí při projednávání za vládu předkládat člen vlády. Typicky je to ministr, který má danou oblast v kompetenci - např. daňové zákony předkládá ministr financí. Je však možné, že tématicky příslušného ministra vláda svým usnesením nahradí (z důvodu absence aj.) dalším členem vlády, aby zákon uvedl v Poslanecké sněmovně uvedl. Pokud ovšem u návrhu zákona takové usnesení nepřijme (že mění předkladatele) a příslušný ministr chybí ve Sněmovně, není možné takový návrh projednávat. Na to Stanjura naráží a má v případě minulého týdne pravdu.

Ve středu v podvečer přišly v Poslanecké sněmovně na pořad jednání body 64, 65 a 69. Konkrétně jde o plemenářský zákon, zákon o hnojivech a také zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Ve všech případech šlo o vládní návrhy zákonů v prvním čtení a nebylo možné je projednat, protože ve sněmovně nebyli ministři Jurečka a Něměček.

Následně byl otevřen bod v gesci ministryně Šlechtové, kterou ovšem zastupoval ministr kultury Herman. Poslanci po krátké diskuzi přerušili projednávání tohoto návrhu (zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) až do doby, kdy bude Šlechtová přítomna.

Stejná situace nastala i o 2 dny později. Nejprve měli poslanci pokračovat v projednávání návrhu v gesci Šlechtové, pro její opětovnou absenci se tak ovšem nestalo. Sněmovna přijala návrh poslance Faltýnka, že se k zákonu vrátí 6. května, kdy ministryně přislíbila účast na jednání.

Kromě tohoto bodu nebylo možné projednat další 2 body z gesce ministra životního prostředí. Konkrétně šlo o návrhy zákonů o ochraně přírody a krajiny a návrh zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Při hodnocení v úvahu bereme zatím posledních 7 písemných interpelací, tedy od 21. ledna 2016. Z těchto sedmi v pěti případech bylo nutné aspoň jednu z interpelací odložit kvůli nepřítomnosti ministra, Pro úplnost je ale nutné dodat, že interpelace se odkládaly i kvůli nepřítomnosti interpelujícího poslance. Ve zbylých dvou případech se písemné interpelace vůbec nekonaly.

21. ledna 2016 bylo na pořadu schůze 11 písemných interpelací. Projednáno bylo 6 interpelací, jedna byla odložena kvůli nepřítomnosti ministra. Ministr Babiš odpovídal poslanci Vojtěchu Filipovi, předseda vlády Sobotka odpovídal poslanci Fiedlerovi, a to hned na dvě interpelace, ministr Jurečka odpovídal poslanci Stanjurovi, ministr Babiš také odpovídal poslanci Stanjurovi, ministr Pelikán odpovídal poslankyni Fischerové. Poslankyně Fischerová podala také interpelaci na ministra Brabce, ten však nebyl jednání přítomen a interpelace byla přerušena. Na závěr interpelací začal ještě premiér Sobotka odpovídat na interpelaci poslance Kučery.

28. ledna 2016 se písemné interpelaci nekonaly (dopoledne probíhala mimořádná schůze).

11. února 2016 bylo na pořadu schůze 5 písemných interplelací. Projednány byly dvě, další dvě byly odloženy pro nepřítomnost ministra a jedna ukončena pro nepřítomnost poslance. Ministr Brabec odpovídal poslankyni Fischerové, premiér Sobotka odpovídal poslanci Kučerovi. Poslanec Vácha měl připravenou interpelaci na napřítomného ministra Chovance, poslankyně Chalánková na rovněž nepřítomnou ministryni Marksovou. Poslední zařazená interpelace měla být od poslance Adamce na ministra Ťoka, v tomto případě však chyběl interpelující poslanec.

3. března 2016 byly na pořadu schůze 3 písemné interpelace. Projednány byly dvě, jedna byla ukončena pro nepřítomnost poslance. Ministr Chovanec odpovídal poslanci Váchovi. Poslankyně Chalánková měla připravenou interpelaci na ministryni Marksovou, pro nepřítomnost poslankyně byla interpelace ukončena. Ministr Ťok odpovídal na interpelaci poslance Adamce.

10. března 2016 se písemné interpelaci nekonaly (nebyly zařazeny na pořad, protože nebyly podány žádné písemné interpelace).

14. dubna 2016 bylo na pořadu schůze 9 písemných interpelací. Projednána byla jedna, šest jich bylo odloženo pro nepřítomnost ministra a dvě ukončeny pro nepřítomnost poslance. Poslankyně Chalánková měla připravenou interpelaci na ministryni Marksovou, pro nepřítomnost poslankyně byla interpelace ukončena. Poslanec Ondráček požádal o odložení svojí interpelace na nepřítomného ministra Chovance. Poslankyně Černochová měla připravenou interpelaci na ministra Babiše, pro nepřítomnost poslankyně byla interpelace ukončena. Ministr Herman odpovídal poslanci Grebeníčkovi. Odložena byla i druhá interpelace poslance Ondráčka na nepřítomného ministra Chovance. Poslanec Stanjura požádal o odložení svých interpelací na ministra Jurečku i Babiše kvůli nepřítomnosti obou pánů. Poslanec Korte požádal o odložení svojí interpelace na předsedu vlády Sobotku, stejně jako poslanec Ženíšek, který chtěl rovněž interpelovat premiéra.

21. dubna 2016 bylo na pořadu schůze 6 písemných interpelací. Projednána byla jedna, tři byly odloženy, na zbylé dvě se nedostalo. Poslanec Ondráček požádal o odložení obou svých interpelací na nepřítomného ministra Chovance. Odložena byla také interpelace poslance Stanjury na nepřítomného ministra Babiše. Předseda vlády Sobotka odpovídal na interpelaci poslance Korteho, rozprava se táhla až téměř do 11. hodiny, kdy byl bod ukončen.

Při hodnocení vycházíme z vlastních statistik o interpelacích, stestavených na základě stenoprotokolů z jednání sněmovny. Z těch se dá na základě omluv na začátku jednání, či pak ze samotné rozpravy, obvykle usoudit, zda byl ten který člen vlády na jednání přítomen či ne. Tyto statistiky potvrzují výrok Zbyňka Stanjury.

Ústní interpelace se konají každý čtvrtek během konání schůze sněmovny od 14:30 do 18:00. V tomto volebním období proběhlo k dnešnímu dni (25. dubna 2016) 34 interpelací. Předseda vlády, kterému je vyhraněný čas od 14:30 do 16 hodin, byl omluven na 13 z nich, jeho účast tedy zatím dosahuje 62 %. To je ve srovnání s jeho předchůdci poměrně dobré skóre.

Solidní je tato účast i ve srovnání s některými jeho vládními kolegy. Například ministr financí Andrej Babiš se omluvil hned z 23 z proběhlých 34 inerpelací (účast 32 %), ministr vnitra Milan Chovanec byl omluven z 22 interpelací a stejný počet absencí má i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (účast 35 %). Mezi rekordmany na opačném konci pomyslného žebříčku patří ministr kultury Daniel Herman, který chyběl pouze ve dvou případech (účast 94 %). Velmi dobrá je i účast ministra dopravy Dana Ťoka, který má pouze 4 absence. Ten sice do funkce nastoupil až později v průběhu volebního období, i tak ale jeho účast dělá 83 %. Vysokou účast má i ministr životního prostředí Richard Brabec - chyběl v 7 případech (účast 79 %).

Účast u písemných interpelací je těžší uhlídat - pokud ministr nepošle omluvenku předsedajícímu schůze a jeho jméno nezazní v bloku omluv, nebo pokud se nezúčastní rozpravy, těžko se zpětně dohledává, jestli se daného jednání opravdu zúčastnil. Přesto jsme se pokusili zmapovat účast členů vlády i na těchto dopoledních jednáních (čas vyhrazený pro písemné interpelace je čtvrtek 9:00-11:00). Premiér Bohuslav Sobotka byl omluven na 12 z 28 naplánovaných jednání. Rekormankou těchto jednání je ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která byla omluvena hned ve 21 případech (účast 25 %). Naopak nejlepší účast má opět ministr Herman (4 omluvy, účast 86 %).

Jak taková jednání často vypadají ilustruje například stenoprotokol z 10. prosince 2015.

"Dnešní jednání máme zahájit - podotýkám máme zahájit - bodem 211, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich slosování.

A nyní řeknu, proč jsem řekl "máme zahájit". Vzhledem k omluvám jednotlivých ministrů, protože je omluven jak místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, tak předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr zemědělství Marian Jurečka do 11.30, není možné zahájit tyto interpelace, protože jsou nepřítomni. Vzhledem k tomu, že máme navržena přerušení k jednotlivým interpelacím pro nepřítomnost těch ministrů z minulého jednání, ptám se, jestli interpelující poslanci trvají na přítomnosti interpelovaného ministra."

Poslanec Stanjura se ve čtvrtek 21.4.2016 k neúčasti ministrů na interpelacích vyjádřil následovně:

"Hezké dobré ráno, tak nejdřív chci poděkovat panu premiérovi, že je přítomen. A vím i ze statistik projednávání interpelací, ať už písemných nebo ústních na pana premiéra, že on má tu docházku velmi dobrou. Na druhé straně, pane premiére, když se podíváte doprava a doleva, tak se musíte cítit jako ten pověstný kůl v plotě. Máme druhý týden řádné schůze a já nemohu projednávat - a spolu se mnou celá Poslanecká sněmovna - své interpelace, protože ministři se prostě neobtěžují chodit na interpelace. Tak já nevím, kdy to budeme projednávat. Tady vždycky slyším řeči o tom, jak opozice něco zdržuje, ale ministři neplní své základní úkoly a povinnosti, které mají v Poslanecké sněmovně. Možná příště, paní místopředsedkyně, by bylo dobré, kdybyste přečetla seznam přítomných. Ono to bude mnohem rychlejší než seznam omluvených členů vlády(...) A pana premiéra žádám, aby sjednal ve své vládě pořádek.(...)Pane premiére, důrazně vás žádám, abyste sjednal pořádek. A ještě jednou vám osobně děkuji, že tady jste. Ale ten výsledek je tristní.(...)"

Při interpelacích 10.3.2016 poslankyně Adamová požádala předsedu Poslanecké sněmovny Hamáčka, aby apeloval na premiéra, aby ministři na interpelace chodili.

"Chtěla bych využít toho času a poprosit vás, pane předsedo, jestli byste mohl s panem premiérem promluvit o tom, jaká je tedy účast jednotlivých ministrů na interpelacích, jestli by mohli skutečně začít na interpelace chodit ve větším počtu. Určitě by to uvítali i další kolegové. Děkuji."

Předseda PS PČR odpověděl "Ano, činím tak pravidelně, učiním znova."

Na dotaz Demagog.cz Jan Hamáček potvrdil, že již několikrát premiéra Bohuslava Sobotku vyzýval k tomu, aby se pokusil zajistit účast ministrů na interpelacích.

Výrok je hodnocen s ohledem na stav písemných interpelacích Zbyňka Stanjury ze 44. schůze Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu ODS podal své interpelace na začátku března tohoto roku, konkrétně 1. a 3. března. Interpeloval ministry zemědělství a financí. Dotaz vůči Marianu Jurečkovi směřoval k personálnímu obsazení dozorčích rad státních podniků. Na ministru financí pak zajímala poslance věc daňového výběru.

Pokud se podíváme na jednací dny, kdy byly interpelace projednávány, tak šlo o 14. a 21. dubna. 14. dubna nebyl přítomen ani jeden z ministrů, jak dokládá seznam omluvených členů vlády, který načetl předseda Poslanecké sněmovny Hamáček.

Stanjurova interpelace tedy projednána nebyla, v obou případech poslanci schválili, že se bude o odpovědích Babiše a Jurečky jednat až v době, kdy budou přítomni. O týden později se situace opakovala, ani zde nebyli ministři přítomni. To dokládá záznam z jednání. Konkrétně místopředsedkyně sněmovny Jermanová uvedla:

" Pak je zde interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci personálního obsazení dozorčích rad státních podniků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 766 a i ta byla přerušena do přítomnosti ministra zemědělství Mariana Jurečky. Ten zde není.
Tudíž i tuto interpelaci odkládáma přistoupíme k další interpelaci a to je interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci daňového výběru. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 775 a i zde dle zápisu bylo přerušeno toto projednávání do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra financíAndreje Babiše, který je z dnešního jednání taktéž omluven. Tudíž i tuto interpelaci odkládám do přítomnosti pana ministra. "

Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.

Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.

Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.