Sociální politika

Pravda
Mezi červnem 2021 a lednem 2023 došlo k nárůstu výše průměrného starobního důchodu z 15 385 Kč na 19 438 Kč. Penze v tomto období tedy skutečně vzrostly zhruba o 26 %.
Pravda
Po vládní úpravě valorizačního mechanismu dosáhne v druhé polovině roku 2023 průměrná výše důchodu 20 188 Kč. Oproti konci roku 2021, kdy průměrná penze činila 15 425 Kč, se tak bude jednat o téměř 31% nárůst.
Pravda
Kvůli vládní úpravě valorizačního mechanismu dojde v červnu 2023 k průměrnému navýšení důchodu o 760 Kč.
Pravda
Předchozí vláda ANO a ČSSD, ve které byla Jana Maláčová ministryní práce a sociálních věcí, důchodovou reformu skutečně neprosadila. Jana Maláčová pouze představila soubor změn, které měly přispět k lepšímu penzijnímu systému. Reformu se jí však schválit nepodařilo.
Pravda
Představitelé opozičních stran se v době Babišovy vlády skutečně účastnili jednání o důchodové reformě. Debaty probíhaly v rámci Komise pro spravedlivé důchody, jejímiž členy byli kromě odborné veřejnosti i zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů.
Pravda
Druhý pilíř důchodového systému prosadila v letech 2011 a 2012 vláda Petra Nečase jako součást velké důchodové reformy, ačkoli byly proti opoziční ČSSD a KSČM. Nová vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015 tyto reformní kroky včetně druhého pilíře zrušila.
Pravda
O nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let a minulé vlády, včetně vlády Andreje Babiše, provedení reformy skutečně odkládaly. Jedinou výjimkou byla reforma za vlády Petra Nečase, tu však následně Sobotkova vláda zrušila a dnes žádná reforma důchodů připravená není.
Nepravda
Od června 2021 do ledna 2023 důchody rostly pouze o 26,3 %. Když vezmeme v potaz očekávané navýšení v červnové valorizaci a srovnáme prosinec 2021 a červen 2023, dostaneme se k růstu 30,9 %.
Pravda
Platy ústavních činitelů skutečně byly v roce 2021 a 2022 (s výjimkou ledna 2022) zmrazené na úrovni z roku 2020. Platy státních zaměstnanců a důchody v té době naopak rostly.
Pravda
Řecko ve spojitosti s dluhovou krizí odsouhlasilo v roce 2015 balíček pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. V souvisejícím memorandu tehdy souhlasilo se zpřísněným dohledem, který se podobal tzv. nucené správě.