Adriana Krnáčová
reakce na předchozí výrok: Podívejte se na webovou stránku (Min. vnitra – pozn. Demagog.cz), je tam všechno zveřejněno, dokonce i platy.
Na stránce Ministerstva vnitra je možno nalézt např. uzavřené smlouvy, k nalezení jsou po vyžádaní také informace o platech, odměnách a výsluhách. Z roku 2011 je dostupný dokumentMzdy policistů a hasičů (.pdf), z roku 2012 zase Vývoj platů příslušníků bezpečnostních sborů (. pdf).
Jaroslav Bžoch
Ty herny, když se podíváte na Teplice, tak ty herny jsou v určitých částech Teplic, například Trnovany jsou tím asi nejvíc proslulé a tam my vidíme i tu největší kriminalitu třeba, co se týče okolí těch heren.
Herny se vyskytují v určitých částech Teplic, přičemž v Trnovanech je jich nejvíce. Zároveň je kriminalita v Trnovanech nižší než např. v centru Teplic. Nicméně máme data pouze za celou oblast a nemůžeme proto říci, zda je daná kriminalita koncentrovaná v okolí heren a v jaké míře.
Herny:
Podle posledních údajů je v Teplicích (.pdf) na 90 heren. Pokud se podíváme na mapu, vidíme, že herny se nachází převážně v Trnovanech a v centru (mapa obsahuje některé neaktuální údaje a je spíše ilustrativní).
Více než 50 heren je v Trnovanech, v centru se nachází okolo 40 heren.
Dalších 9 heren se nachází v okolí ulice Pražská, okolo 15 heren v okolí ulice Duchcovská. Ojediněle se pak vyskytují další herny.
Můžeme tedy říct, že herny se vyskytují v určitých částech Teplic.
Kriminalita:
Kriminalita v Teplicích je vysoká ve dvou městských částech – v centru a v Trnovanech, přičemž v centru je kriminalita v období od června 2013 do června 2014 vyšší.
Teplice – centrum
Teplice – Trnovany
Trestné činy celkem
1065
919
Zdroj: www.mapakriminality.cz
Přestože obecně v ČR nebo v Teplicích není oficiální statistika zjišťující spojitost trestných činů a heren, v zahraničních výzkumech (.pdf) je spojitost kriminality s výskytem heren prokázána.
Pavel Šrámek
Na kandidátce na magistrát máme naprostou většinu kandidátů, kteří nikdy nebyli v žádných politických stranách.
V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.
Naše kandidátka na magistrát, Ivana Mádlová, analyzovala detailně finanční situaci města a zjistila, že za poslední čtyři roky se zvýšilo zadlužení města o 59 procent a rezervní fondy jsou téměř prázdné.
Rádio Impuls i Plzeňský deník zmiňují statistiku Czech Credit Bureau (CRIF), která uvádí nárůst zadluženosti města o 59 % – na 2,3 mld. Kč – za poslední čtyři roky. Podle čísel každý Plzeňan tak v průměru dlužil přes 13 700 korun, zatímco v roce 2010 to bylo asi 8 500 korun. Ovšem nelze tvrdit, že rezervní fondy jsou téměř prázdné. Z publikovaného rozpočtu pro rok 2014 města Plzně (.pdf, str. 57) vyplývá, že rezervy tvoří téměř 120 mil. Kč. Rovněž závěrečný účet města Plzně za rok 2013 uvádí dvoumiliardový zůstatek finančních prostředků na účtech fondů města (.pdf, str. II, kap. 1.3.), jež byly následně převedeny do příslušných rezervních fondů městských obvodů.
Tento projekt (Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 – pozn. Demagog.cz) má za tři roky už pátého ředitele a že klíčový tahák akce, tedy kulturní továrna Světovar, nestojí a ani možná stát nebude.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se na postu ředitele společnosti Plzeň 2015 vystřídalo skutečně 5 osob.
Jako první zde působil Milan Svoboda, kterého později nahradil Tomáš Froyda. Poté dočasně funkci převzali Erich Beneš a Jiří Sulženko. Stávajícím ředitelem je Jiří Suchánek, jenž je ve funkci od listopadu 2013.
Také je pravdou, že budoucnost stavby kulturní továrny Světovaru je nejistá. Kvůli problému s kontaminací s ropnými látkami totiž došlo k posunutí termínu. Pokud se ji nepodaří dokončit do září 2015, pravděpodobně přijde o evropskou dotaci ve výši 114 milionů Kč. Prozatím však zastupitelé její stavbu nezastavili a o dalším osudu rozhodnou noví zastupitelé, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.
Přišli jsme například na to, že někteří lidé byli do našeho hnutí dokonce nastrčeni z jiných stran, dva lidi jsme už proto museli i vyloučit. Ukázalo se, že měli už předem domluvené trafiky s jinými stranami. Skoro jsme tomu nevěřili, že je to opravdu možné. Den před sněmem mě dokonce vyzvali k odstoupení, měli už připravené své lidi, které nikdo z nás ani neznal. Nakonec ostatní členové navrhli jejich vyloučení a to bylo také odhlasováno. Na místní úrovni fungujeme de facto půl roku, jsme tedy opravdu mladí.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní detaily, o nichž Šrámek ve svém výroku mluví. Absentují zdroje o nastrčených lidech, výzvě k rezignaci i vyloučení zmíněných osob.
Co se týče samotného sněmu, na němž byl Šrámek zvolen lídrem (97% podporou), ten se odehrál 1. července 2014. Šrámek na něm vystoupil s dlouhým kandidátským projevem. Tisková zpráva hnutí ANO z 3. července popisuje i samotné hlasování a zisk zmíněných 97 %. O problémech, které sněmu předcházely, však nemluví.
Například dvě kandidátky na Plzeňsku jsme nakonec neschválili. Stanovili jsme si totiž podmínku, aby v místě byla buď místní organizace, nebo alespoň člen hnutí, který by byl lídrem a položil by hlavu na špalek za ostatní lidi na kandidátce. Postavili jsme tedy nakonec kandidátku jen na magistrát, šest plzeňských obvodů a v Nezvěsticích.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat interní nastavení jednotlivých kandidátek u hnutí ANO v Plzni. Nejsme tak schopni posoudit první část Šrámkova výroku.
Co se týče postavených kandidátek hnutí ANO, strana kandiduje (dostupné na webu volby.cz) na magistrát a dále v obvodech Plzeň 1–4 a v obvodech Plzeň 6 a Plzeň 8. Mimo to kandiduje také ve jmenovaných Nezvěsticích. Šrámek opomněl kandidaturu ANO ve volebním obvodu Losiná.
Milan Feranec
Otázka MF: Při slibu o zlepšení přípravy i realizace projektů dotovaných z EU říkáte, že Olomouc kvůli špatnému plánování a řízení přišla v uplynulých letech o desítky milionů. Máte příklady? Feranec: Myslím, že to byla i otázka Dolního náměstí. Celkem jde o zhruba 60 milionů. Jsou to případy, kdy i kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách udělí poskytovatel dotace korekci deset procent. Svůj příspěvek tak sníží a pak to musí uhradit město.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo nalézt aktuální soupis prováděných kontrol ani to, zda do nich spadá rekonstrukce olomouckého Dolního náměstí. Je však jisté, že kvůli tzv. korekcím projekty v ROP Střední Morava (kam spadá i Olomouc) přicházejí o desítky milionů korun ročně.
Podle magazínu (.pdf, str. 7–8) ROP Střední Morava může nedodržení podmínek při realizaci projektu "být důvodem k uložení finanční opravy. Výsledkem je krácení přidělené dotace, nebo odvod /penále. Pokud je porušení předpisů či podmínek ROP zjištěno před proplacením žádosti o platbu, je v kompetenci odboru kontroly a plateb vyčíslit finanční korekci dotacea krátit způsobilé výdaje o procenta stanovená v dokumentu s názvem Instrukce pro finanční opravy. K tomuto typu korekcí ve většině případů dochází porušením zákona o veřejných zakázkách, zjištěním víceprací apod."
V rámci kontrol provedených v roce 2012 řídící orgán zkontroloval 221 žádostí a krátil celkové způsobilé výdaje ve výši 51 milionů korun. Dalších 43 milionů korun bylo vymáháno jako neoprávněně proplacené zpětně (zde se však již nejedná o tzv. korekce).
Systém kontrol je podrobněji popsán také v dokumentu (.pdf) provádění finančních oprav v rámci ROP Střední Morava a také v prezentaci (.pptx) věnující se tomuto tématu.
První věc je, že se tady používá klišé, že se z hazardu financuje kultura či sport. To není tak úplně pravda. Peníze jsou věc hromadná a konkrétně toto nejsou účelové prostředky.
Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.
Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.
Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".
Pochopitelně v případě úplného zákazu (hazardu – pozn. Demagog.cz) půjde o výpadek sto milionů ročně.
Rozklikávací rozpočet (viz. daňové příjmy – poplatky) města Olomouc uvádí pro letošní rok výtěžek z hazardu celkem 108,2 milionu korun. V předchozích 2 letech pak šlo o 84 a cca 79 milionů. Řádově tedy při zákazu hazardu půjde o výpadek okolo 100 milionů ročně.