ANO

Činnost exekutorů a insolvenčních správců spadá pod základní sazbu Daně z přidané hodnoty (DPH), která v České republice činí 21 %. V Česku máme i první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Dle Jakuba Vintrlíka z Ministerstva financí nemůže Česká republika činnost exekutorů přiřadit pod některou ze snížených sazeb z důvodu harmonizace daně v rámci Evropské unie.

„Uplatnění snížené sazby na činnost exekutorů a advokátních kanceláří by bylo v rozporu se směrnicí o společném systému DPH, která tuto problematiku na úrovni EU upravuje,“ upřesňuje Vintrlík.

Dle evropské směrnice, která harmonizuje DPH v celé Unii, je pak skutečně možné (čl. 98) určit sníženou sazbu DPH jen pro zboží a služby uvedené v příloze III směrnice, mezi kterými insolvenční řízení, výkon rozhodnutí ani exekuce nejsou. Zároveň pak směrnice neumožňuje tyto „služby“ od DPH zcela oprostit. Řešením situace by pak mohlo být zařazení služeb exekutorů a insolvenčních správců do přílohy III směrnice, nebo vyjednání výjimky pro Česko se stejným efektem.

Pro kontext uveďme, že DPH navyšuje částku, kterou je dlužník nucen v exekučním či insolvenčním řízení zaplatit. Tato daň se totiž připočítává k nákladům řízení, které ze zákona hradí dlužník. To je však do určité míry nevýhodné i pro stranu věřitelů, jelikož poté musejí déle čekat na splacení dluhu. Státní rozpočet poté na DPH v souvislosti s exekučními a insolvenčními řízeními podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 650 milionů korun.

Citace pochází z twitterového účtu předsedy ODS Petra Fialy. Celkově jde o výňatek z projevu, který Petr Fiala pronesl na schůzi Poslanecké sněmovny z 13. září 2018. Na ní poslanci probírali vedle jiného i výsledek hlasování Europarlamentu z předcházejícího dne, kterým došlo k přijetí doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.

Upřesněme, že předseda občanských demokratů 13. září 2018 na Twitteru doslova uvedl: „Všechny pokusy různým způsobem zasahovat do dění jednotlivých demokratických států v rámci Evropské unie jenom prohlubují krizi EU, prohlubují nedůvěru mezi evropskými zeměmi a ohrožují dokonce i budoucí spolupráci jednotlivých zemí.“

29. září 2021 navštívil Českou republiku na pozvání Andreje Babiše maďarský premiér Viktor Orbán. Oba politici společně zavítali do Ústeckého kraje, kde mimo jiné řešili otázky týkající se migrace, vzájemných vztahů ČR a Maďarska a dopadů pandemie covidu-19. 

Po tomto jednání následovala společná tisková konference, na niž nebyli vpuštěni někteří žurnalisté. Jednalo se například o novináře českých Hospodářských novin a serveru Investigace, zahraničních deníků Le Monde a Die Zeit nebo televize ARD. Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský uvedl, že z důvodu nedostatečné kapacity nebylo možné akreditaci některých novinářů potvrdit. Stejný důvod pořadatelé sdělili i zástupcům redakce Investigace.cz. Ta však poukazuje na to, že výběr novinářů, jejichž akreditace nebyla potvrzena, nesouvisel s časem žádosti o akreditaci. Podle novináře německého týdeníku Die Zeit Martina Nejezchleby bylo opatření namířené speciálně na některé zahraniční novináře. „Pak jsem se ptal, podle čeho novináře vybírali, a ona mi říkala, že má nařízeno, že zahraniční novináře nebudou pouštět,“ popsal.

Dle příspěvků na sociálních sítích měli být někteří novináři v seznamu označeni červeně – jednalo se právě o zástupce výše zmíněných médií, kteří na tiskovou konferenci nebyli vpuštěni. Proti takovémuto počínání se ve své tiskové zprávě ohradily Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Počínání považují za diskriminaci novinářů a odpírání práva na informace, čímž byla údajně porušena ustanovení Listiny základních práv a svobod.

Podle fotografie (.jpeg) seznamu novinářů, kterou pořídil zpravodajský server Seznam Zprávy, zažádalo o akreditaci na tiskovou konferenci 84 novinářů, 19 z nich však bylo označeno červenou barvou, a tedy nebylo vpuštěno. Naopak byli vpuštěni i někteří novináři, kteří o akreditaci předem nepožádali. V sále bylo v průběhu tiskové konference podle zpravodaje Českého rozhlasu stále místo.

Podle fotografií seznamu novinářů jich tedy skutečně téměř 90 o akreditaci požádalo. Nedokážeme však vzhledem k protichůdným informacím posoudit, jaká byla kapacita sálu pro novináře, kolik z nich bylo skutečně uvnitř, ani zda si někteří červeně označení novináři o akreditaci požádali pozdě, a proto nebyli vpuštěni. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na pragmatický postoj Německa v případě výstavby plynovodu Nord Stream 2, který vede pod Baltským mořem a spojuje německý Greifswald s ruským přístavem Usť-Luga. Vyhýbá se tedy území Polska a Ukrajiny, přes něž prochází například plynovod Jamal, respektive plynovod Bratrství.

Nord Stream 2 tak kopíruje trasu plynového potrubí Nord Stream, k jehož dokončení došlo na přelomu let 2011 a 2012. Ten tehdy vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom spolu s německými, nizozemskými a francouzskými firmami. Na novém projektu Nord Stream 2 se poté Gazprom dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell v roce 2015. V roce 2018 poté Německo schválilo „výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách“. O dostavění plynovodu informoval dle agentury TASS šéf společnosti Gazprom Alexej Miller 10. září 2021.

Plán na stavbu tohoto plynovodu byl již od samého počátku častým předmětem sporů a čelil odporu například ze strany Polska a pobaltských zemí a následně i ze strany Ukrajiny nebo také Spojených států amerických. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy ze zneužití plynovodu Nord Stream 2 jako „politické zbraně“. Odpůrci výstavby se také obávají sílícího vlivu Ruska v evropské energetice, zatímco Německo hájí své ekonomické zájmy, jelikož mu nový plynovod zajistí levnější energii z plynu. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pro deník Rheinische Post uvedl, že obchod s pohonnými látkami je jedním z „posledních mostů mezi Ruskem a Evropou“.

Dle amerického think-tanku Atlantic Council Nord Stream 2 dává Rusku volnější ruku ve vojenských akcích na Ukrajině a v Bělorusku. Zmiňme, že německá kancléřka Angela Merkelová se pokusila uklidnit polské obavy během své návštěvy Varšavy v září 2021. Zde uvedla, že Německo chce Ukrajinu při budoucím využívání tranzitní sítě podporovat. Produktovody na ukrajinském území by tak podle ní mohly být využity například k přepravě vodíku.

Nejprve uveďme, že premiér Andrej Babiš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Ačkoli výrok zní „SPD vede o jedno procento“, premiér Babiš měl na mysli procentní bod, se kterým se při hodnocení vývoje ukazatele v procentech pracuje.

Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku v průzkumech dominovala CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body. Nesmíme ale opomenout, že 24. září vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Podle posledních dat (.xlsx) tvoří vývoz do Německa 32,3 % celkového českého exportu, a skutečně se tak jedná o zemi, do které Česká republika vyváží nejvíce. Pro ilustraci zmiňme, že dovoz z Německa činí 23,1 % celkového importu. Druhou zemí, kam Česko nejvíce vyváží, je Slovensko (7,5 % celkového exportu). Dodejme, že tato data zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vychází z dat Českého statistického úřadu.

Zdroje: 2016 (.pdf), 2017–2018 (.pdf), 2019–2020 (.xlsx), 1–7/2021 (.xlsx).

Ačkoli podíl vývozu není větší než 33 %, jak uvádí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý. Rozdíl je totiž těsný a splňuje naši toleranční odchylku, kterou pro hodnocení používáme. Kvůli vysokému podílu exportu do Německa a importu z Německa lze zároveň říct, že je tento stát pro ČR „nejdůležitější ekonomický partner“, jak prohlásil předseda vlády Babiš.

V období 10 dnů před konáním debaty, tedy od 13. do 22. září 2021, skutečně nedocházelo k nárůstu počtu hospitalizovaných s covidem-19. Jejich počet pouze kolísal v rozmezí 156 až 179 osob. Před 12. zářím se pak počty hospitalizovaných pohybovaly od 100 do 126.

Aktuální podíl očkovaných mezi hospitalizovanými se nám bohužel nepodařilo dohledat. Můžeme však vycházet z údajů zveřejněných na twitterovém účtu Chytrá karanténa, na němž spolupracuje Ministerstvo zdravotnictví i Armáda ČR. Tam bylo 11. září uvedeno, že 72 % hospitalizovaných za předešlý týden není očkovaných. V polovině září přinesl další informace ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Například mezi lidmi s těžkým průběhem je podíl neočkovaných 76,03 % a podíl osob po dokončené vakcinaci 21,49 %.

Podobná čísla potvrzuje i mimořádné opatření (.pdf, str. 5) MZČR z 27. září, kde je uvedeno, že většinu hospitalizovaných s těžkým průběhem tvoří nenaočkované osoby a mezi nově diagnostikovanými případy je 80 % neočkovaných. O dva dny později Chytrá karanténa zveřejnila aktuální podíl neočkovaných a hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče dle dat ÚZIS. K tomuto dni bylo na JIP s covidem-19 hospitalizováno 51 lidí, z nichž 78 % bylo nenaočkovaných.

S žádostí o poskytnutí přesných dat jsme se obrátili na ÚZIS, bohužel nám dosud neodpověděl. I přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť v období před konáním debaty skutečně nedocházelo k nárůstu počtu hospitalizovaných, přičemž cca 80 % z hospitalizovaných pacientů byly osoby nenaočkované.

Premiér Babiš mluví o tzv. posilovací dávce očkování proti onemocnění covid-19. O té se diskutuje již delší dobu, zmiňme například již probíhající přeočkování v Izraeli nebo jiných evropských státech. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hovořil v červnu 2021 o pravděpodobné nutnosti přeočkování posilující dávkou. Pro Lidové noviny tehdy na dotaz, zda je zavedení třetí dávky jisté, odpověděl takto: „Velmi pravděpodobně ano. Otázkou teď spíše je její načasování. Prvotní data zatím stanovují jako nejvhodnější časový odstup od druhé dávky na devět měsíců, někteří odborníci prosazují až dvanáctiměsíční odstup.“

Podle vládního Covid Portálu je přeočkování dostupné od 20. září 2021. Od tohoto data také začaly přicházet zvací SMS zprávy s dalšími instrukcemi osobám, u nichž již uplynulo 8 měsíců od podání druhé dávky vakcín Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca či od aplikování jednodávkové vakcíny Janssen. V některých případech se lidé mohli nechat přeočkovat už o pár dnů dříve, například očkovací centrum na pražském Chodově přeočkovávalo osoby s velmi oslabenou imunitou již 14. září 2021.

Přeočkování posilující dávkou vakcíny v Česku tedy skutečně již začalo a primárně se týká občanů, kteří byli naočkovaní v lednu a únoru, což znamená asi 250 tisíc lidí. Doplňme, že k přeočkování se může člověk dostavit i bez předchozí registrace do očkovacích center, jak uvedl ministr Vojtěch pro server iRozhlas.cz.

Vláda se na konci července 2021 zavázala darovat 2,39 milionu vakcín proti covidu-19, ty by měly být do konce roku poslány do balkánských zemí, Afriky a Asie. Lídři EU se už dříve dohodli, že darují třetím zemím sto milionů dávek vakcíny, a tak vznikla například iniciativa Covax. Vlády jednotlivých států mohly zároveň určit země, do kterých si přejí vakcíny poslat prioritně. V případě Česka tak poputují např. do Mali, Severní Makedonie či na Ukrajinu.

„Před koronavirem budeme v bezpečí, jen pokud zajistíme vakcíny pro celý svět,“ napsala k rozhodnutí vlády státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Ministr zdravotnictví Vojtěch zároveň ujistil veřejnost o dostatku vakcín i na podzimní měsíce.

Dle mluvčího Ministerstva zdravotnictví (MZČR) mělo být v druhé polovině srpna odesláno čtvrt milionu dávek vakcín do Vietnamu, dalších třicet tisíc pak na Tchaj-wan.

Podle dostupných informací pravděpodobně nedošlo k darování všech vakcín, což je úkolem MZČR a Ministerstva zahraničních věcí (MZV). MZV nám na dotaz ohledně stavu darování odpovědělo, že vakcíny byly již odeslány do Vietnamu a na Tchaj-wan. MZČR nechalo obdobnou otázku bez odpovědi. 

Vzhledem k tomu, že darování již reálně probíhá a jedná se o mezivládní závazek, lze považovat samotný příslib a postupné odesílání vakcín za dostatečný znak naplňování závazku. Jelikož se navíc vláda zavázala zbývající vakcíny odeslat do konce roku, a je tak pochopitelné, že část z nich dosud odeslána nebyla, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Očkování proti chřipce probíhá každý rok kvůli tomu, že se virus chřipky neustále mění, a složení vakcíny se tak musí upravovat. Očkování probíhá vždy před chřipkovou sezonou, která začíná na podzim a zpomaluje na jaře. Podle informací zveřejněných Ministerstvem zdravotnictví 1. října 2020 byla proočkovanost proti chřipce v Česku kolem 6 %. To znamená, že se ročně spotřebuje zhruba 700 tisíc vakcín. V roce 2020 však bylo dodáno necelých 900 tisíc dávek vakcín, a to kvůli očekávanému zvýšenému zájmu, který se nakonec potvrdil. Praktičtí lékaři podali kolem 860 tisíc dávek.

Ministr zdravotnictví Vojtěch 22. září 2021 na tiskové konferenci uvedl: „Pro letošní rok jsme objednali 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce, tedy zhruba o 200 000 více než v roce loňském.“ Někteří praktičtí lékaři již část objednaných vakcín proti chřipce dostali a začali objednávat první zájemce. Server iRozhlas.cz následně vydal informaci, že některé ordinace již v letošním roce začaly proti chřipce očkovat. V článku také stojí: „Část z milionu objednaných vakcín proti chřipce už je k dispozici. Někteří lékaři tak začali očkovat, většina ale čeká do října až listopadu, kdy je na to ideální doba.“

V letošním roce je tedy objednáno 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Někteří praktičtí lékaři již vakcíny dokonce dostali, a mohou tak začít s očkováním zájemců.