ANO

Na tiskovém brífinku (čas 17:49) 12. března 2021 ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že po 21. březnu nepřepokládá větší rozvolnění opatření, co se týká například obchodů a služeb. „Nemyslím si ale, a asi je správné a férové tady říct, že by od 21. došlo k nějakým zásadním uvolněním, ve smyslu otevírání čehokoliv. Umím si představit (…), že by bylo možno zvýšit ten perimetr pro pohyb při volnočasových aktivitách.“ Ministr Blatný dále uvedl, že zásadní rozvolňování nedovoluje situace, která je v současné době v nemocnicích a v populaci. Plán možného uvolnění by měla vláda představit tento týden.

I když počet hospitalizovaných osob s covidem-19 v posledních dnech mírně klesá, stále se v nemocnicích dle dat Ministerstva zdravotnictví nachází přes 8 000 takových lidí.

Na již zmiňovaném brífinku ministr Blatný dále hovořil o svých optimistických očekávání ohledně očkování. Podle něj se do očkování zdárně zapojili (čas 8:34) i praktičtí lékaři, kteří očkují své pacienty. Dále uvádí, že díky očkování se také snížil výskyt onemocnění u zdravotnického personálu (čas 10:10). V ČR bylo doposud, dle statistik MZČR, podáno více než milion očkovacích dávek proti covidu-19. Otevření registrací k očkování pro další věkové kategorie plánuje Ministerstvo zdravotnictví na začátek dubna.

V neposlední řadě ministr zdravotnictví zmínil také výrazný nárůst provedených testů na covid-19, který souvisí se zahájením povinného testování ve firmách, například v pondělí 8. března 2021 bylo provedeno přes 136 tisíc antigenních testů.

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) představila (čas 1:44) na tiskové konferenci ve Sněmovně 10. března 2021 plán boje s pandemií koronaviru a návratu k normálnímu životu v České republice. Počítá se třemi variantami vývoje koronavirové pandemie, které jsou pojmenovány: „Když to půjde dobře“, „Když to půjde hůř“ a „Vládní fiasko“.

Nejoptimističtější plán počítá s koncem nouzového stavu a se zrušením omezení volného pohybu osob 29. března a postupným otevíráním restaurací a škol. Podle scénáře pojmenovaného „Když to půjde hůř“ by měl být nouzový stav zrušen 19. dubna a ve stejný den by se mohly začít částečně otevírat základní školy. Poslední a nejhorší varianta pojmenovaná „Vládní fiasko“ počítá s nouzových stavem a omezením volného pohybu osob až do 10. května, kdy by se také měli do škol vrátit někteří žáci (MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ).

Lékař a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek na tiskové konferenci 10. března 2021 vystoupil (čas 13:10) s tím, že „oslovili pana docenta Maďara, pana docenta Hajdúcha, oslovili jsme skupinu kolem iniciativy Sníh, oslovili jsme předsedu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně pana profesora Svačinu, v pondělí na AntiCovid týmu budeme všechno konzultovat (…). Cílem je příští týden představit první parametrizaci, ten další týden představit finální parametrizaci“.

V rozšířeném plánu (.xls) koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, který byl zveřejněn na stránkách jejich AntiCovid týmu, epidemiologické ukazatele opravdu chybí. Plán Koalice Spolu počítá s tím, že čtyři ukazatele budou představeny po jednání s odborníky.

Podíváme-li se na přehled vývoje epidemické situace v Německu, Maďarsku a Polsku, můžeme si všimnout, že křivky nově nakažených začaly v těchto zemích skutečně v poslední době růst. Graf níže, ze kterého vycházíme, znázorňuje sedmidenní průměry počtu nových případů onemocnění covid-19 v jednotlivých zemích v přepočtu na milion obyvatel.

Uveďme, že nejprudší nárůst zaznamenalo Maďarsko, kde se situace začala zhoršovat ke konci ledna 2021. Poměrně strmý nárůst nových případů pak lze pozorovat také u Polska, v němž počty nově nakažených začaly opět stoupat ve druhém únorovém týdnu. Mírnější nárůst oproti předchozím dvěma státům lze vidět i u křivky Německa, kde ke změně vývoje došlo v polovině února.

Pro úplnost doplňme, že data týkající se nových případů onemocnění covidem-19 zveřejňuje server Our World in Data. Ten funguje díky spolupráci Oxfordské univerzity a neziskové organizace Global Change Data Lab. Our World in Data poskytuje ucelený přehled o vývoji pandemie covidu-19 a vychází z informací americké Univerzity Johnse Hopkinse, ale také Světové zdravotnické organizace (WHO) a z oficiálních dat jednotlivých zemí.

Předně uveďme, že zde ministr Havlíček reaguje na otázku, zda by vláda v souvislosti s protiepidemickými opatřeními neměla veřejnosti předložit plán dalšího postupu (video, čas 32:50). Ve své odpovědi také poukazuje na rozšíření britské mutace a na měnící se předpovědi vývoje epidemické situace.

Jako příklad Karel Havlíček uvádí mimo jiné Belgii. Připomeňme, že celostátní lockdown vyhlásila na konci října 2020. Epidemická situace se pak v Belgii začala koncem listopadu 2020 mírně zlepšovat a k 1. prosinci 2020 byla některá opatření zmírněna. Za přísných podmínek byly otevřeny například obchody a muzea.

K 27. lednu pak byly kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zakázány všechny cesty za účelem rekreace směrem do Belgie i z ní. Uvnitř země poté docházelo ke zmírnění některých opatření, jelikož počty hospitalizovaných a zemřelých začaly mírně klesat. V první polovině února tak byly otevřeny venkovní kempy, kadeřnictví, tetovací salóny, zvířecí parky či zoologické zahrady.

Následně mělo dojít k dalšímu uvolňování restrikcí, zvažováno bylo například navýšení počtu osob, které se mohly scházet ve venkovních prostorách. Znovu také měl být posouzen výše zmíněný zákaz cestování za účelem rekreace. Ve spojitosti s dalším nárůstem počtu hospitalizovaných a převažujícím výskytem tzv. britské mutace na území Belgie však 26. února belgická vláda oznámila, že toto rozvolnění bude odloženo. Doplňme, že k určitému zmírnění protiepidemických opatření, které se týkalo především navýšení počtu osob, jež se mohou scházet, později došlo 8. března. Omezení cestování však zůstalo nadále v platnosti.

Itálie během podzimu 2020 přešla na nový systém hodnocení stavu epidemické situace, v jehož rámci jsou podle předem daných kritérií regiony řazeny do žluté, oranžové a červené zóny. Na základě tohoto systému došlo 13. prosince 2020 k rozvolnění části restrikcí v některých regionech a byly mj. otevřeny restaurace, kavárny a bary.

V únoru 2021 poté italská vláda uvažovala o rozvolnění některých opatření – například o otevření lyžařských areálů. Kvůli obavě ze šíření nových mutací koronaviru však bylo toto rozvolnění pouhý jeden den před plánovaným otevřením odloženo. Aktuálně se téměř celá Itálie nachází v nejvyšším stupni pohotovosti. O velikonočních svátcích pak bude celá Itálie zařazena do červené zóny nezávisle na vývoji epidemické situace.

19. října 2020 byla v Irsku zavedena doposud nejpřísnější omezení proti šíření koronaviru. Opatření vešla v platnost ve středu 21. října a celkem trvala šest týdnů do 1. prosince. V průběhu trvání lockdownu patřilo Irsko mezi evropské země, ve kterých čísla nově nakažených spadala mezi nejnižší. 

Ve dnech před Vánoci, např. k 20. prosinci, Irsko skutečně zaznamenávalo spolu s Řeckem, Norskem či Finskem jedny z nejmenších denních přírůstků nově nakažených v rámci Evropy. Uveďme však, že zhruba v té době se v zemi začala epidemická situace opět zhoršovat. Od 24. prosince tak došlo k opětovnému zavedení lockdownu. 

Nejvyššího počtu nově nakažených covidem-19 poté Irsko dosáhlo 10. ledna 2020. V té době zde také tyto počty (v rámci sedmidenních průměrů v přepočtu na milion obyvatel) byly nejvyšší jak v rámci Evropy, tak v rámci celosvětového srovnání. Doplňme, že od 11. ledna začaly počty nově nakažených v Irsku klesat.

Dle mluvčího irského ministerského předsedy Micheála Martina stojí za tehdejším zvýšením počtu nakažených několik důvodů, například sezónnost onemocnění a přítomnost britské mutace koronaviru. Dalším důvodem podle něj bylo také rozvolnění opatření před vánočními svátky, kdy se zmírnila i pravidla týkající se návštěv v jiných domácnostech. 

Graf níže pak zobrazuje vývoj počtu nových případů covidu-19 v Irsku. Vyznačeno je v něm například otevření restaurací 4. prosince, potvrzení prvního případu výskytu britské mutace 25. prosince, zmírnění opatření v souvislosti se zmiňovanými návštěvami osob 18. prosince a jeho následovné zpřísnění 1. ledna.

Závěrem uveďme, že Karel Havlíček správně uvádí, že Irsko v době před Vánoci zaznamenávalo jedny z nejnižších přírůstků nově nakažených covidem-19 v Evropě a že se během poměrně krátké doby dostalo mezi země s přírůstky nejvyššími. Musíme však dodat, že časový údaj ve vztahu ke zhoršení epidemické situace v Irsku není zcela přesný. Ke změně nedošlo během dvou měsíců, ale během necelého jednoho měsíce. S touto výhradou však výrok stále hodnotíme jako pravdivý, protože smysl Havlíčkových slov, tedy že se Irsko během poměrně krátké doby dostalo ze zemí nejméně postižených koronavirem mezi země nejpostiženější, je pravdivý.

Ve veřejně dostupných zdrojích nejsou k dispozici absolutní počty pozitivně testovaných zaměstnanců ve firmách. V pátek 12. března ministr zdravotnictví Jan Blatný sice sdělil, že zachycených pozitivních případů jsou řádově stovky, ale zároveň řekl, že relativní pozitivita povinného firemního testování je kolem 1–2 %. Tyto hodnoty pak odpovídají také číslům o pozitivitě preventivního a plošného testování v populaci, které na svých stránkách uvádí Ministerstvo zdravotnictví.

O podobných odhadech v pátek 12. března mluvil i Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Ten poté v pondělí 15. března na tiskové konferenci zveřejnil průzkum (.pdf) uvádějící podíl pozitivních záchytů covidu-19 ve firmách o hodnotě 0,77 % (str. 5). Tento průzkum byl nicméně zveřejněn až den po konání námi ověřované debaty. Zda měl ministr Havlíček předběžné údaje zmíněného průzkumu k dispozici, se nám prozatím od Ministerstva průmyslu a obchodu, které jsme oslovili, nepodařilo zjistit.

Doplňme, že Karel Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy dne 14. března zmínil, že se nyní ve firmách testují 2,5 až 3 miliony zaměstnanců za týden. Pokud bychom laicky vynásobili tento počet zmiňovanými procenty pozitivních záchytů, tedy hodnotou 0,77 %, připadalo by na jeden den cca 2 750 až 3 300 zachycených případů. Nutno však podotknout, že se jedná o přibližné údaje a tento výpočet vychází z čísel, o nichž hovořil sám ministr Havlíček.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám tedy nepodařilo dohledat, jaký byl ke 14. březnu počet pozitivně testovaných na covid-19 v rámci testování ve firmách, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) skutečně vyplývá, že školy představují riziko nákazy covidem-19. Graf, který ředitel ÚZIS Ladislav Dušek představil poslancům školského výboru v polovině února 2021, ukazuje (.pptx, str. 22) školská zařízení jako nejčastější ohniska nákazy podle hlášení krajských hygienických stanic. K datu 14. února 2021 jich od května 2020 uvádí 1 410. Tato ohniska však bývají relativně malá, v průměru přibližně 5 nakažených osob.

Zároveň však Ladislav Dušek upozorňuje (video, část 10:30, čas 2:50), že ve školách, podobně jako v zařízeních sociálních služeb či zdravotnických zařízeních, se nákaza identifikuje a trasuje mnohem snadněji než v jiných provozech. Nelze tedy říci, že školy jsou z hlediska nákazy jednoznačně nejrizikovější, ale je zřejmé, že poměrně významné riziko v nich je.

Průzkum, který nechala zpracovat Pedagogická komora, rovněž potvrzuje výrazný nárůst nákazy ve školách. Z něj vyplývá, že v průběhu února 2021 výrazně vzrostl počet pozitivně testovaných dětí ve věku 4–8 let. Právě tato věková kategorie ještě v únoru chodila do škol a školek. U dětí nad 9 let, které v této době už měly distanční výuku, se počet nakažených vyvíjel podobně jako ve zbytku populace.

Podle výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020 byl podíl učitelů starších 50 let na základních školách 36,2 % (.pdf, str. 56). Co se týče středních škol, počet pedagogů nad 50 let věku dosáhl podílu téměř 45 % (.pdf, str. 92) a u vyšších odborných škol se pak jedná o 41,6 % (.pdf, str. 144). U mateřských škol, které doplňují strukturu regionálního vzdělávání, kategorie učitelů nad 50 let dosahovala podílu 34,5 % (.pdf, str. 23). 

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (.pdf) za rok 2019, uvádějí mírně jiná čísla. Podíl učitelů ve věku 50 let a více představoval u mateřských škol 42,4 %, u základních škol 41,4 %, u středních škol a konzervatoří 53,1 % a u vyšších odborných škol 50,3 %.

Uveďme, že například šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2019 zmiňuje podíl necelých 60 % (.pdf, str. 8) ve spojitosti se zastoupením učitelů starších 45 let. Tedy nikoli učitelů starších 50 let, o nichž ve výroku hovoří Ivo Vondrák.

Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je poté průměrný věk učitelů v českém regionálním školství poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let. Pokud se podíváme na nejnovější data MŠMT, která zobrazují i proměnu podílu výše zmiňované věkové kategorie učitelů v čase, vidíme jeho nárůst. V roce 2012 se jednalo o 39,1 % a v roce 2020 o 45,2 % (.xlsx, list 2a). Celkový vývoj podílu shrnuje následující graf. 

Pokud tedy budeme vycházet z nejnovějších údajů MŠMT, podíl učitelů nad 50 let se v regionálním školství pohybuje kolem 45 %. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož podíl této kategorie nedosahuje 60 %, byť srovnání v čase naznačuje trend postupného nárůstu. 

Předně uveďme, že ověřujeme jen to, co je obsahem dopisu České konference rektorů, nikoli jestli jej dostal i poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Také připomeňme, že s návrhem úředních maturit přišel premiér Andrej Babiš. Návrh počítá s tím, že by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku.

Proti tomuto návrhu se už dříve postavila i skupina představitelů školských asociací, včetně Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů hotelových škol či Unie školských asociací CZESHA, které napsaly 6. března 2021 otevřený dopis (.pdf) premiéru Babišovi, ve kterém zavedení tzv. úřední maturity odmítají.

Česká konference rektorů (ČKR) poté 8. března zveřejnila na své webové stránce dopis (.pdf) adresovaný také primárně premiérovi, ve kterém uvádí, že ČKR „odmítá z legislativních, pedagogických i etických důvodů návrh na faktické zrušení maturitních zkoušek v roce 2021 a jejich nahrazení tzv. úřední maturitou.“

Ve svém prohlášení Česká konference rektorů dále dodává: „Kromě skutečnosti, že tato radikální a v kontextu českého školství zcela bezprecedentní změna by si vyžádala významné legislativní úpravy, poukazuje ČKR rovněž na nevratné škody ve vzdělávacím systému, jejichž obětí by byli studenti maturitních ročníků a současně uchazeči o náročné vysokoškolské vzdělávání.

ČKR považuje podobné návrhy za krajně nezodpovědné, nekoncepční a ve svém důsledku škodlivé pro konkurenceschopnost mladé generace v České republice. ČKR se vší vážností apeluje na Vládu České republiky, aby odolala populismu a zamezila hazardu s budoucností země.“

Pro úplnost dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané dne 10. března oznámil, v jaké podobě se letošní maturitní zkoušky budou konat. Zavedení úředních maturit plošně pro všechny studenty ministr Plaga odmítl a uvedl, že by podle něj šlo o bezdůvodnou devalvaci vzdělávání. Místo toho představil několik změn, letošní maturanti nebudou např. muset povinně skládat ústní část maturitní zkoušky z češtiny a cizího jazyka. 

Maturanti, kteří pracují kvůli epidemii covidu-19 v nemocnicích či domovech seniorů, navíc nebudou muset dělat ani státní didaktické testy. Pro ostatní studenty tyto testy zůstanou povinné, pouze se u nich prodlouží čas. Doplňme, že se také například posunul termín maturitních testů z 3. až 7. května na 24. až 26. květen.

DOPLNĚNÍ: Výrok Ivo Vondráka byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), na který jsme se obrátili, nám zatím neodpověděl. Ivo Vondrák nám nicméně po zveřejnění analýzy zaslal neveřejnou prezentaci ÚZIS, která jeho slova potvrzuje. Doplnili jsme proto odůvodnění výroku a změnili jeho hodnocení na pravdu.

Prezentace, kterou představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek na únorovém jednání školského výboru Poslanecké sněmovny, uvádí (.pptx, str. 22) 1 410 ohnisek ve školských zařízeních v období od května 2020 do 14. února 2021.

V neveřejné verzi prezentace ÚZIS s aktualizovanými daty k 28. únoru 2021, kterou nám zaslal Ivo Vondrák, však již ÚZIS uvádí 1 907 identifikovaných ohnisek ve školských zařízeních s průměrným počtem 4,7 osoby na ohnisko.

Školy zde vycházejí jako nejčastější ohniska nákazy podle hlášení krajských hygienických stanic. Ladislav Dušek však také upozornil (video, část 10:30, čas 2:50), že ve školách, podobně jako v zařízeních sociálních služeb či zdravotnických zařízeních, se nákaza identifikuje a trasuje mnohem snadněji než v jiných provozech. Porovnávání rizikovosti různých typů zařízení je tedy nutno brát s jistou rezervou, nicméně je zřejmé, že školy představují poměrně významné riziko.

Dodejme, že data ÚZIS jsou za období od května 2020, tedy cca dva měsíce po začátku pandemie covidu-19, o kterém mluví Ivo Vondrák. Nicméně vzhledem k tomu, že školy byly v prvních dvou měsících pandemie uzavřeny, lze předpokládat, že v tomto období žádná ohniska ve školách nebyla.