ANO

„Firma ProMoPro získala od úřadu vlády v roce 2008 bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky během českého předsednictví (například ozvučení tiskových konferencí),“ popisuje kauzu Česká televize. Za zakázku dostala firma zaplaceno přes půl miliardy korun (přesněji 551 milionů korun). Po technické stránce bylo vše v pořádku, kvůli předražení práce ale bylo podáno hned několik trestních oznámení.

Česká republika Radě Evropské unie předsedala v první polovině roku 2009. Organizaci předsednictví měl na starosti tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra. V lednu 2011 pak Ministerstvo financí (konkrétně finanční a analytický útvar Ministerstva), v té době vedené Miroslavem Kalouskem, kvůli podezřelé zakázce podalo trestní oznámení. „Útvar také zjistil, že od 23. 1. 2009 do 17. 12. 2009 bylo odesláno z bankovního účtu Úřadu vlády na bankovní účet společnosti ProMoPro celkem 525 milionů korun. Z této částky bylo odesláno z účtu ProMoPro 45 milionů korun na soukromé účty manželů Veselých a 378 milionů na účet společnosti NWDC,“ uvedla Česká televize.

V době, kdy se rozhodovalo o tom, kdo získá státní zakázku, byl Ondřej Kovařík zástupcem ředitele odboru logistiky a organizace Sekce pro předsednictví ČR na Úřadu vlády. Tato sekce spadala pod Vondru. „Podle Euroskopu měl Kovařík dohlížet hlavně na technické a bezpečnostní zajištění akcí pořádaných v rámci předsednictví,“ informovaly novinky.cz.

Kovaříkovo jméno se objevuje i v e-mailové komunikaci s majitelem Promopro Jaroslavem Veselým. Právu se také podařilo získat stanoviska několika firem, které o zakázku usilovaly a přišly s Vondrovými lidmi, včetně Kovaříka, do styku. S Kovaříkem se setkal například Davidem Leschem z vedení společnosti AV Media, která měla o zakázku zájem. Společně jednali o technických specifikacích a podmínkách, které je potřeba splnit. Přestože AV Media technické standardy splňovala, k dalšímu jednání už nedošlo, protože firma Promopro získala zakázku bez výběrového řízení.

3. května 2013 policisté Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK SKPV) ukončili vyšetřování případu Promopro a zároveň podali státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze návrh na podání obžaloby na celkem 12 osob, Kovařík mezi nimi nebyl. Pro Seznam Zprávy se vyjádřil, že je jeho spojitost s kauzami audiovizuálních zakázek kompletně vykonstruovaná.

Dodejme, že ve výroku nijak nehodnotíme, jaké bylo zapojení Kovaříka v kauze. Zůstává však faktem, že „měl k zakázce blízko“, což řekl i moderátor Filip Horký. Dita Charanzová pak téma posunula směrem k trestní odpovědnosti, z níž moderátor Kovaříka neobvinil.

O stavu sucha v Česku mluvil v dubnových Událostech, komentářích ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder: „Toto sucho se liší od těch historických ve dvou základních věcech. První je ta, že historická sucha nebyla delší než tříletá. Bude-li letošní rok suchý, pak to bude již šestý rok. Druhý velký rozdíl je v tom, že to sucho na rozdíl od historických je doprovázeno významně vyššími teplotami, než tomu bylo v minulosti. [...] Otázka je míra četnosti výskytu těchto situací, která se zvyšuje." (čas 18:30)

Vývoji sucha se věnuje také interaktivní stránka Českého rozhlasu Stopy sucha, která ukazuje postupný úbytek vody v Evropě i ve světě a nabízí předpověď na příští roky. Z map je na první pohled patrné, že do oblasti vážného sucha spadaly v roce 2000 především státy jižní Evropy, zatímco v roce 2017 se na její hranici objevila i Česká republika. Jih Evropy trpěl i lesními požáry, v 90. letech hlavně ve Španělsku a Portugalsku, dalším požárem byla stižena např. i Francie v roce 2016.

Aktuálnímu stavu sucha v Česku a předpovědi jeho budoucího vývoje se pak věnuje projekt Intersucho, který porovnává dnešní stav s obvyklým suchem z let 1961–2010.

Evropská unie se zaměřuje nejen na ochranu lidských práv jejích občanů, ale i na ochranu lidských práv ve světě. „Evropská unie je založena na pevném závazku prosazování a ochrany lidských práv, demokracie a právního státu na celém světě. Lidská práva jsou rovněž prioritou ve vztazích EU s ostatními zeměmi a regiony (...) Evropská unie zahrnuje ustanovení o lidských právech do všech dohod o obchodu a spolupráci se třetími zeměmi.“

Součástí vztahů Evropské unie s Čínou je vytvoření jednotného hlasu pro Evropskou unii v Číně, který bude podporovat lidská práva. Ve Strategické agendě pro spolupráci mezi EU a Čínou do roku 2020 (.pdf, str.4) je napsáno: „Peace and Security will be achieved by following the key initiatives: Deepen exchanges on human rights at the bilateral and international level on the basis of equality and mutual respect. Strengthen the Human Rights Dialogue with constructive discussions on jointly agreed key priority areas.“
Vlastní překlad: „Míru a bezpečnosti bude dosaženo dodržováním klíčových iniciativ: Prohloubením výměny informací o lidských právech na bilaterální a mezinárodní úrovni na základě rovnosti a vzájemného respektu. Posílením dialogu o lidských právech konstruktivními diskuzemi o společně dohodnutých klíčových prioritních oblastech.“

Lidská práva jsou zmíněna i v dalších smlouvách - např. v dohodě o spolupráci (.pdf, str. 21) mezi členskými státy a Irákem z roku 2012 nebo dohodě o volném obchodu (.pdf, str. 9) mezi EU a Jižní Koreou z roku 2011. EU se texty dohod odvolává na Všeobecnou deklaraci lidských práv.

Rozdělení řečnické doby a seznamu řečníků se věnuje článek 162 Jednacího řádu EP. Podle 9. bodu Jednacího řádu Evropského parlamentu platí, že „žádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy ze zasedání, procesní návrhy nebo změny konečného návrhu pořadu jednání či k pořadu jednání“. Bod 6 rovněž upozorňuje na skutečnost, že v čase rozpravy, který nebyl předem rozdělen, může předseda poslance vyzvat, aby hovořil zpravidla nejvýše jednu minutu. Obecně však dle jednacího řádu předseda jednominutový limit vynucovat nemusí a řečnickou dobu rozděluje s přihlédnutím k řadě kritérií: počty a zastoupení politických skupin, země původu poslanců, případně jejich fyzický stav.

Jednominutová lhůta se vztahuje také na prohlášení, ve kterých chtějí europoslanci připomenout téma, které není na programu jednání: „Po dobu nejvýše třiceti minut v průběhu prvního denního zasedání každého dílčího zasedání udělí předseda slovo poslancům, kteří chtějí upozornit Parlament na důležitou otázku politické povahy. Řečnická doba pro každého poslance nepřesáhne jednu minutu. Předseda může dát poslancům opět tentýž časový prostor později v průběhu téhož dílčího zasedání.“

Dodejme, že u osobního prohlášení, kde se poslanec vyjadřuje k osobním poznámkám na svou osobu, případně opravuje vlastní výroky, je i dle jednacího řádu časový limit delší: „Pokud Parlament nerozhodne jinak, nesmí žádné osobní prohlášení trvat déle než tři minuty.“

Jednání v Evropském parlamentu tak podléhá přísným pravidlům ohledně doby řečnění. Vzhledem k tomu, že jsou zde výjimky ze striktně jednominutového vystoupení, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Během února a března 2019 přijal Evropský parlament a Komise nařízení ohledně prověřovacího procesu pro přímé zahraniční investice do EU. V podstatě se jedná o formální vymezení společného rámce prověřování přímých zahraničních investic do klíčové infrastruktury a citlivých technologií v zemích EU ze strany třetích zemí, jak přibližuje Komise ve své tiskové zprávě.

V případě Číny a dalších investorů mimo EU bude od roku 2020 nastaven nový systém kontroly a ověřování možných přímých investic, aby se zamezilo případnému ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku. Systém se bude týkat investic a akvizic v oblastech kritické infrastruktury, zásadních technologií, strategických surovin, práce s osobními daty či oblasti médií. Nutno podotknout, že tento proces je dobrovolný, a jednotlivé země budou mít vždy poslední slovo ohledně přijetí či nepřijetí takových „podezřelých“ investic.

Je pravda, že se Dita Charanzová aktivně účastnila projednávání rezoluce v Evropském parlamentu, kde vystupovala se stanoviskem za parlamentní stranickou skupinu ALDE.

Ondřej Kovařík je na šestém místě kandidátky hnutí ANO do Evropského parlamentu. Aktuálně pracuje jako asistent Dity Charanzové v Evropském parlamentu.

V minulosti opravdu pracoval jako zástupce ředitele odboru logistiky a organizace Sekce pro předsednictví ČR na Úřadu vlády. O jeho studiích či dalších zkušenostech z diplomacie se nám nepodařilo dohledat žádné informace.

Andrej Babiš mluví o veřejné zakázce vypsané ŘSD, kterou získalo stavební konsorcium tvořené českou Geosan Group, italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas. To opravuje úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov. V úseku, který firma opravuje, došlo v prosinci ke kolapsu dopravy, přičemž řidiči trávili mnoho hodin v kolonách. Konsorciu již nabíhají pokuty za nedodržené termíny.

Zákon o zadávání veřejných zakázek možnost, kterou zmiňuje Andrej Babiš, nabízí. U nadlimitních zakázek (spodní hodnota nadlimitních zakázek je 149.224.000,- Kč, hodnota předmětné zakázky pak byla větší než 2 miliardy Kč) dle § 125 zákona o zadávání veřejných zakázek je možné uzavřít smlouvu s druhým v pořadí v soutěži, pokud vítěz výběrového řízení smlouvu se zadavatelem nepodepíše v důsledku jeho vyloučení. Mimo to je ovšem možné v samotné veřejné zakázce vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění, a to dle § 100 odst. 2 téhož zákona. Pokud jsou podmínky změny a způsob výběru nového dodavatele (např. pořadím) určeny předem, lze si toto v zakázce vyhradit. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 345):

„Příkladem možnosti změny v osobě dodavatele je taková změna, kdy veřejnou zakázku bude za vybraného dodavatele plnit například dodavatel, který se umístil jako druhý v pořadí. Takový postup zadavatele (změna vybraného dodavatele za dodavatele, který se umístil jako druhý v pořadí) nebude v rozporu se zákonem, pokud zadavatel již v zadávacích podmínkách jasně vymezil okolnosti, za kterých může k takové změně dojít, tj. (i) v zadávacích podmínkách byly jasně a nezpochybnitelně vymezeny podmínky pro změnu osoby dodavatele a (ii) způsob jakým bude nový dodavatel určen.“

Tuto praxi lze vidět na příkladu veřejné zakázky malého rozsahu – sedacího nábytku pro Statutární město Ostrava (.pdf), obvod Ostrava-Jih – kde je rozhodujícím kritériem cena, vítěz i druhý v pořadí byli podle tohoto kritéria určeni (.pdf, str. 18–19), a v případě odstoupení vítěze zakázky je možné jej jednoduše nahradit takto dříve určeným „náhradníkem“. Kombinací rozhodujících faktorů se pochopitelně komplikuje vytvoření pořadníku.

Je pravdou, že pro velkou část veřejných zakázek je rozhodující cena. Podle studie (.pdf, str. 15) CEEC Research je cena rozhodujícím faktorem pro 45 % zadavatelů, u 42 % pak rozhoduje i kvalita, pokud však nemá vliv na cenu. Kvalitu i na úkor ceny pak volí jen 13 % zadavatelů.

Na základě tiskových zpráv výše zmíněných institucí nebo online zpravodajských portálů nelze určit, zda Andrejem Babišem zmiňované schůzky proběhly, protože o nich nejsou veřejně dostupné informace. V médiích se objevila pouze zpráva, že premiér jednal s ekologickým spolkem Děti Země, který nesouhlasí s vedením tranzitní dopravy z Rakouska přes Mikulov nebo Brno. Zpravodajství Idnes informovalo o tom, že Andrej Babiš navštívil obyvatele Dluhonic, aby se pokusil změnit jejich názor na vedení dálnice D1 přes jimi obývané území.

Pochybnosti ohledně řešení problémů na českých silnicích a dálnicích se v poslední době objevily především v souvislosti se zastavením dopravy na dálnici D1 a otevřením pouhých čtyř kilometrů nových dálnic.

Výrok odkazuje na kalamitu a dočasný kolaps na dálnici D1 ve dnech 12–13. prosince 2018, který byl způsoben několika faktory. Příčinou bylo především zhoršení klimatických podmínek (sníh a náledí), dále hustota dopravy a problematický úsek dálnice, který byl umocněn nedokončenou modernizací úseku včetně omezení z důvodu těchto oprav (zúžení vozovky).

Kalamitní stav na místě pokračoval i v následujících dnech, kdy se Ředitelství silnic a dálnic povedlo částečně rozšířit dálniční pruhy tak, aby bylo možné provozovat zimní údržbu. Situací na problematickém úseku se měla zabývat i Poslanecká sněmovna na své 24. schůzi ve dnech 20–21. prosince 2018, k zařazení tohoto bodu do programu Sněmovny však nakonec nedošlo, a tím pádem ani k jeho projednání.

Dle ČTK dojde na popud ŘSD k odstranění betonových svodidel na 4 kilometrech dálnice v místě, kde ještě nezačaly opravy. Zbývajících 10 kilometrů bude i nadále omezeno na dva pruhy oběma směry. K úplnému zlepšení situace by mělo dojít až s ukončením oprav, které jsou však nyní kvůli kolapsu předchozího dodavatele plánovány až na letní období. Situaci ani neulehčuje fakt, že nového zhotovitele pro dokončení oprav na tomto úseku dálnice bude nutno znovu vysoutěžit a vybrat. Kalamitní situace se tak může na zmiňovaném úseku opakovat.

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou navrhla skupina poslanců dne 20. 12. 2018 a která aktuálně čeká na stanovisko vlády, zakazuje řidičům v pracovních dnech od 6.00 do 22.00 hodin jízdu v levém krajním jízdním pruhu. Týká se to řidičů nákladních automobilů o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidičům jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 metrů (.pdf, bod 1).

Návrh novely zákona posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Předkladatelé navrhli, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení a byla účinná hned po případném přijetí, tedy vyhlášením ve sbírce zákonů.