ANO

Skupina poslanců předložila v lednu 2018 Poslanecké sněmově návrh novely zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. V červenci 2018 byl návrh zákona schválen senátem. Schválený zákon byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů v srpnu 2018 pod číslem 169/2018 Sb.  

Podle Ministerstva dopravy by novela tohoto zákona měla motivovat vlastníky pozemků k rychlejšímu jednání s investorem stavby a zjednodušit tak výkup pozemků. Majitelé zemědělské a lesní půdy budou moci při rychlém jednání získat až osminásobek (ve zcela výjimečných případech pak až šestnáctinásobek) ceny stanovené znalcem. Tyto bonusy by měly usnadnit jednání s vlastníky pozemků a snížit počet případů přecházejících do vyvlastňovacího řízení. 

Zákon č. 169/2018 Sb. je rozšířen o přílohu, která obsahuje seznam staveb, které má daný zákon zrychlit. Jedná se o: 17 dálnic (D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55) 5 silnic první třídy (I/12, I/33, I/35, I/42, I/49) 21 železničních tratí, z toho 3 vysokorychlostní tratě, dráhy speciální, 2 vodní stavby (Plavební stupeň Děčín, Plavební stupeň Přelouč) a 2 stavby pro leteckou dopravu (paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha, nové oplocení letiště Václava Havla Praha). Celkem se jedná o 47 konkrétních liniových staveb a obecně speciální dráhy (např. metro), nikoliv 30 jak tvrdí poslanec Volný. Dále se pak v důvodové zprávě k navrhované novele zákona uvádí (.pdf, str. 1) : „Obecným cílem navrhované právní úpravy je zefektivnění procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury se současným zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům.“

Urychlení dopravní výstavby spočívá v tom, že má být možné použít tzv. mezitímní rozhodnutí, díky kterému půjde stavět ještě před vypořádáním se s výkupem pozemků. Podle tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka tak odpadne možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu. V tiskové zprávě Ministerstva dopravy Ťok uvedl, že „je neúnosná zejména délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let. Novela zákona zrychlí přípravu o několik let.“ S bližším časovým určením, jak se zrychlí výstavba liniových staveb, se neoperuje.

Důvodová zpráva označuje (.pdf, str. 1) všechny stavby, které jsou předmětem nové právní úpravy jako nejvýznamnější stavby dopravní infrastruktury. Konkrétně se tedy jedná až o 47 liniových staveb a obecně speciální dráhy (např. metro). Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Podle mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic ČR je délka dálnic a silnic první třídy, které se v současné době realizují, 242, 7 kilometrů.

Na základě informací Ředitelství silnic a dálnic ČR probíhá výstavba 21 úseků dálnic a 17 úseků silnic první třídy. Celkem je v realizaci 38 dopravních staveb, nejvíce (celkem 7) v Moravskoslezském kraji, nejméně (celkem 1) ve Zlínském, Libereckém a Karlovarském kraji. Nejdelší úsek, který měří 15,2 kilometrů, se nachází na dálnici D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi.  

V pěti případech se jedná o modernizaci stávajících liniových staveb (úsek 2 dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi, úsek 12 dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, úsek 19 dálnice D1 mezi Velkým Meziříčím západ a Velkým Meziříčím východ, úsek 7 dálnice D1 mezi Souticemi a Loktem a úsek 16 dálnice D1 mezi Velkým Beranovem a Měřínem). V ostatních případech se jedná o zcela nové liniové stavby, nikoli o opravy stávajících dálnic a silnic první třídy.

Pan Volný měl spojením „zadluženost našeho státu ve vztahu k EU" patrně na mysli poměr českého státního dluhu k HDP ve srovnání s ostatními členskými státy EU. Česká republika si v žebříčku nejnižšího procentuálního zadlužení k výkonu ekonomiky stojí čtvrtá se zadlužením 32,7 %. První bylo za rok 2018 Estonsko s 8,4 % zadlužením.

(Státní dluhy k HDP členských států vzestupně pro rok 2018.)

Český státní dluh v poměru k HDP již opakovaně klesá pátý rok v řadě (viz .pdf str. 21, data ČSÚ i data Eurostatu).

Vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, bylo upraveno daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení DPH. Nová úprava úspěšně vešla v účinnost 1. dubna 2019.

Zákon o elektronické evidenci tržeb má vcházet postupně v účinnost pro určité skupiny podnikatelů, a to ve 4 fázích. V první fázi vešla od 1. prosince 2016 v účinnost povinnost evidovat tržby elektronicky pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb. V druhé fázi, zahájené od 1. března 2017, se připojily maloobchody a velkoobchody.

Třetí a čtvrtá fáze EET, které měly začít 1. března a 1. června 2018, byly zrušeny nálezem Ústavního soudu z prosince 2017. Zákon jako takový byl Ústavním soudem ponechán v platnosti jakožto legitimní nástroj výběru daní, ale zavedení třetí a čtvrté fáze EET bylo zrušeno, protože „bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (...) Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu (kdo, kdy a jak). Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo.“

Nedostatky týkající se nezvážených možných dopadů regulace se vláda pokouší napravit v novém návrhu novely zákona o EET. Ten úspěšně prošel třetím čtením 7. června 2019, senátu byl k projednání doručen až 1. července 2019. Legislativní proces, který by zavedl třetí a čtvrtou vlnu EET, tedy není ani zdaleka u konce.

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že se návrh zákona do Sněmovny vrátí, protože se jej Senát pokusí zablokovat. S tím spojuje i pozdější možnou účinnost nové třetí a čtvrté vlny: „Nepočítám s tím, že by účinnost nastala od 1. ledna 2020, to nebudeme stíhat, protože legislativní lhůta je sedmiměsíční. Myslím, že to budou jarní měsíce roku 2020.“

K červnu 2019 však nelze tvrdit, že je třetí a čtvrtá fáze EET dotažená, tj. účinná či minimálně právně platná. Vládní návrh totiž nebyl v době konání rozhovoru ani doručen Senátu, nehledě na potenciální roli Ústavního soudu či budoucí vývoj vládní koalice.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo ještě v době, kdy byl ministrem Robert Pelikán, návrh (.doc) novely zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Legislativní rada vlády projednala návrh (.doc) na svém zasedání 7. února 2019, přičemž projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. K přepracování se tak návrh vrátil na Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti tak vytvořilo novou verzi (.doc) návrhu, která byla zveřejněna 3. června 2019. Projednání poslední zveřejněné verze návrhu zákona bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019 a vláda na něm návrh schválila.

Po celou dobu však ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele, nikoliv na zcela novém exekučním řádu. Pokud by byla novela schválena Parlamentem, došlo by však k zásadním změnám (.doc), které by se dotkly celkem 64 paragrafů ze současného celkového počtu cca 150 paragrafů exekučního řádu. Jedná se tedy o poměrně komplexní novelu. Jan Volný hovoří o "kompletním zákonu," což je poněkud nejasné označení, nicméně z kontextu rozhovoru (audio, 11:48) vyplývá, že poslanec Volný mluví o rekodifikaci exekučního řádu, tedy o přípravě nového zákona, který by měl kompletně nahradit stávající exekuční řád.

Ministerstvo spravedlnosti na rekodifikaci exekučního řádu nepracuje a v nejbližší době ani pracovat neplánuje, jak mimo jiné vyplývá z plánu legislativních prací vlády. Ani rekodifikační skupina pro přípravu nového civilního procesního kodexu vedená Petrem Lavickým neplánuje zahrnout materii exekučního řádu do nového procesního kodexu.

Co se týče dílčích úprav (novel) exekučního řádu, o kterých mluví Jan Volný, kromě výše uvedené novely připravované ministerstvem spravedlnosti došlo v tomto volebním období Poslanecké sněmovny pouze ke dvěma dílčím změnám v exekučním řádu. Dvě vládní novelizace (předloženy první vládou Andreje Babiše) týkající se především insolvenčního zákona a daňového řádu změnily § 31, respektive § 46 exekučního řádu.

Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, v Evropské unii je Česká republika tedy 15 let. Na stránkách Evropské komise je uvedeno, že dotace spravují přímo členské státy Evropské unie. Na svých stránkách Evropská komise pak zveřejňuje legislativu týkající se strukturálních a investičních fondů pro období 2014–2020, např. Pokyny pro členské státy k integrovanému udržitelnému rozvoji měst, Pokyny ke společným akčním plánům, Pokyny k zadávání veřejných zakázek určené aplikujícím odborníkům a Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoji určené místním aktérům.

Co se týče základních pravidel pro udělování dotací, ty se v první řadě skutečně řídí evropskými normami. Normy upravují pravidla pro jednotlivé evropské fondy, např. které oblasti budou z fondů podporovány. Evropská unie ale především přijímá nařízení, která stanovují pravidla pro jednotlivé evropské fondy, přičemž tato nařízení jsou schvalována nově pro každé programové období. Např. programové období 2014–2020 se tedy řídilo jinými nařízeními než programové období 2007–2013 apod.

Česká vláda má samozřejmě možnost ovlivňovat i podobu evropských pravidel. Evropská komise např. navrhuje, aby byly v novém rozpočtovém období zastropovány dotace jednotlivým zemědělcům tak, že jeden subjekt by mohl dostat maximálně 100 tisíc eur, zkoumat by se mělo i propojení zemědělských subjektů. České ministerstvo zemědělství s tím však nesouhlasí a zastropování dotací brání.

Jednotlivé státy následně zavádí jednotlivé operační programy. V těch jsou konkrétně popsány cíle, kterých chce stát pomocí evropských prostředků dosáhnout a další pravidla pro čerpání dotací. V případě České republiky určuje podobu operačních programů vláda a následně jsou v gesci jednotlivých ministerstev. Koordinaci příprav mezi ministerstvy má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro programové období 2014–2020 vláda svým usnesením schválila celkem deset takových programů již v roce 2014. Na závěr je však nutné podotknout, že jednotlivé operační programy musí schválit Evropská komise.

Poslanec Volný se tedy mýlí jak v případě tvrzení o délce našeho členství v EU, tak v tvrzení o neměnnosti pravidel pro udělování evropských dotací. Není pravda ani to, že Česko žádná pravidla pro rozdělení evropských dotací nepřijímá.

Výroční zpráva (.pdf, str. 58) Agrofertu za rok 2017 (poslední dostupná) ukazuje, že Agrofert přijal v roce 2017 dotace (dotace na zemědělskou činnost a jiné dotace) o celkové hodnotě 1 954 489 000 Kč (cca 2 miliardy Kč). Není však pravdou, že by částka 2 miliardy Kč odpovídala hodnotě nárokových dotací obdržených Agrofertem v roce 2017.

Na základě údajů o dotacích obdržených Agrofertem uvedených ve výroční zprávě (str. 58) zahrnují celkové dotace o hodnotě 2 miliardy Kč jak dotace provozní, tak i investiční. Přestože je převážná část provozních dotací navázána na zemědělskou výrobu, jejich celková hodnota byla v roce 2017 „pouze“ 1 347 444 000 Kč. Provozní dotace navíc zahrnují i jiné dotace než nárokové, např. dotace na provoz zdrojů obnovitelné energie.

Zákon o střetu zájmů (§ 4) zakazuje veřejným funkcionářům podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Z tohoto důvodu byl Andrej Babiš nucen vystoupit ze své bývalé společnosti Agrofert.

Andrej Babiš podle tiskové zprávy na začátku února 2017 vložil všechny akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů: AB private trust I, jehož svěřenským správcem je podle částečného výpisu svěřenského fondu Zbyněk Průša, a AB private trust II, jehož svěřenským správcem je podle stejného zdroje Alexej Bílek. 

Na fond AB private trust I dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Na fond AB private trust II dohlíží obdobná rada ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti DEZA, která spadá pod Agrofert. V roce 2014 Průša nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu. Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v šestnácti Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu udělil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

Tyto skutečnosti vyvolávají různé pochybnosti a úvahy o možném střetu zájmů z důvodu nepřímé propojenosti Andreje Babiše s jeho bývalými firmami. Z právního hlediska se však nedá říci, že by Andrej Babiš firmy přímo vlastnil.

Do koncernu Agrofert v současné době patří na 250 subjektů. Agrofert na svých stránkách uvádí pouze 81 z nich, z čehož označuje 30 jako zemědělských, přičemž některé z Agrofertem uvedených subjektů nemají sídlo v České republice. Dá se tedy říci, že holding Agrofert disponuje desítkami firem orientovaných na zemědělství. Z důvodu široké definice zemědělského subjektu však není možné přímo určit, které další subjekty (nezařazené na stránkách Agrofertu) patří do skupiny subjektů zemědělských. Nelze tedy ani potvrdit, že jich v portfoliu Agrofertu existuje okolo stovky.

Na druhou stranu je zřejmé, že mnohé z těchto subjektů dotace z Evropské unie pravdu dostávají. Od roku 2012 obdržel Agrofert od Státního zemědělského intervenční fondu (SZFI) celkem 6,52 miliardy korun. V poslední době se týkají například SPV Pelhřimov (36 900 000 Kč), SADY CZ, s. r. o. (500 000 Kč) nebo SCHROM FARMS spol. s r.o. (800 000 Kč).

Výroční zpráva (.pdf str. 58) Agrofertu za rok 2017 ukazuje, že přímé dotace (kde dotace na zemědělskou výrobu tvoří majoritní podíl) jsou největší položkou z Evropských peněz přijatých Agrofertem. Převážná část z těchto přímých plateb na podporu zemědělců (nárokové dotace) je „jednotná platba na plochu zemědělské půdy“. Tento typ podpory má za cíl zajistit zemědělcům stabilní zdroj příjmů. Mezi příjemce této platby patří zemědělci z celé České republiky. Za Agrofert je to například 1. Hradecká zemědělská a.s.. Ze společností nevlastněných holdingem Agrofert patří mezi příjemce 1.zemědělská a.s. Chorušice akciová spol nebo A G Á T A, spol. s r.o..

Seznam společností vlastněných Andrejem Babišem sestavil např. web Hlídací Pes, a to v listopadu 2016. Obsahuje 194 společností na území Česka. Tento seznam jsme porovnali se seznamem příjemců dotací, který sestavuje SZFI. Z těchto cca 200 společností jich nárokové dotace dostává pouze 57.

Petr Krčál byl ministrem práce a sociálních věcí, nominovaným za ČSSD, ve druhém kabinetu Andreje Babiše. Funkci zastával od 27. června 2018, kdy byl tento kabinet jmenován, do 18. července 2018, kdy prezident Zeman přijal jeho demisi. Svou rezignaci oznámil krátce po jmenování, 17. července 2018. Důvodem bylo podezření z plagiátorství spojené s jeho bakalářskou prací z roku 2007, kterou obhájil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro rezignaci se rozhodl s ohledem na svůj zdravotní stav, rodinu a komplikace, které by toto podezření mohlo přinést vládě. ČSSD posléze navrhla jako nástupkyni Janu Maláčovou, současnou úřadující ministryni práce a sociálních věcí. Do funkce byla jmenována 30. července 2018.

Taťána Malá byla ministryní spravedlnosti, nominovanou za hnutí ANO, ve druhé vládě Andreje Babiše. Tuto funkci zastávala od 27. června 2018, kdy byl tento kabinet jmenován, do 10. července 2018, kdy prezident Zeman přijal její demisi. Svou rezignaci oznámila 9. července 2018. Stejně jako Petr Krčál čelila podezření z plagiátorství. Týkalo se její diplomové práce, kterou obhájila na Mendelově univerzitě v Brně. Ačkoli podezření vyvrátila, rozhodla se pro rezignaci vzhledem k možným negativním dopadům na hnutí ANO. Jejím nástupcem se stal Jan Kněžínek, který byl nominován z řad hnutí ANO. Kněžínek byl jmenován a pověřen řízením resortu 10. července 2018.