Lenka Kohoutová
Václav MORAVEC: Promiňte, vy jste zpochybnila moji tezi, že se tam neškrtalo. Já vám říkám, že ty peníze byly nižší. Lenka KOHOUTOVÁ: To já vůbec neříkám, ale to bylo v roce 2012. Ano, ale v roce 2012. V roce 2013 ta částka byla asi 5,4 miliardy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož rozpočet na minulý rok skutečně počítal se zmiňovanou částkou, nicméně díky absenci závěrečného účtu nelze jednoznačně prohlásit, kolik prostředků bylo skutečně utraceno.
Podle státního rozpočtu (.pdf) pro rok 2012 (kapitola 313: Ministerstvo práce a sociálních věcí) byla skutečně v roce 2012 snížena po změnách celková suma přidělená na Aktivní politiku zaměstnanosti z celkové výše 6 098 786 000 Kč na 5 492 941 000 Kč. Částka přiřazena (.pdf) pro tuto Aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2011 byla 6 305 337 000 Kč (po změnách 6 196 156 000 Kč). V roce 2013 pak podle státního rozpočtu (.pdf) bylo na Aktivní politiku zaměstnanosti přiděleno 5 435 869 000 Kč, což odpovídá zaokrouhlené částce zmíněné Lenkou Kohoutovou. Vzhledem k chybějícímu závěrečnému účtu za rok 2013 ale dáváme Lence Kohoutové pravdu s výhradou.
Není ani z roku 2012, ani z roku 2013 závěrečný účet, tak vám nemůžu říct přesně, jak to je úplně na korunu
Při vyhledávání na stránkách Ministerstva financí skutečně Státní závěrečný účet pro roky 2012 a 2013 zatím nejsou k dispozici. Pro úplnost ale dodáváme, že přinejmenším pro rok 2012 existuje Návrh (.pdf) státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012, kde se o Aktivní politice hovoří například na stranách 98, 110, 353 a 576. V případě posledních dvou jmenovaných stran se jedná o tabulky (Souhrn výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění a Plnění závazných ukazatelů: Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí), které již zmiňují podrobné částky. Projednávání sněmovního tisku návrhu bylo ukončeno s koncem volebního období, nicméně například na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se s těmito podrobnými čísly operuje (viz rozpočet (.pdf) za rok 2012).
(...) tato vláda teď mění zákon o zaměstnanosti, což je ještě z naší dílny z Nečasovy vlády a vrací statut osoby zdravotně znevýhodněné, protože to je velká pomoc, to jsou lidé, kteří mají takzvaný nutný stupeň invalidity, neberou invalidní důchod, ale zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti.
Novela zákona o zaměstnanosti Miroslava Drábka z roku 2011 fakticky zrušila (přechodné ustanovení č.4 z č.367/2011) status osoby zdravotně znevýhodněné. Respektive osoby, kterým byl tento statut již dříve uznán, jej mohly používat pouze do začátku roku 2015. V rámci této změny jsou pak všichni lidé, kteří původně užívali statutu osoby zdravotně znevýhodněné, převedeni pod statut osob se zdravotním postižením.
Vláda pak skutečně v lednu tohoto roku předložila novelu zákona o zaměstnanosti, která je nyní ve fázi projednání výbory (Výbor pro sociální politiku Sněmovny zákon prozatím neprojednal).
Novela konkrétně uvádí, že v § 67 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b)."
Ale to já jsem byla, víte, že já jsem dlouhodobě tento problém (Drábkův postup na Úřadech práce, pozn. demagog.cz) kritizovala a byla jsem jakože v koalici opozičník, protože to jsou věci, se kterými já jsem se vůbec nemohla smířit právě jako ten člověk, který mnoho let pracoval s lidmi ohroženi sociálním vyloučením, stejně tak jako s lidmi se zdravotním postižením.
Lenka Kohoutová skutečně kritizovala činnost MPSV za Nečasovy vlády, kdy například úsporné plány ministra Drábka označovala za nereálné a poukazovala na nefunkčnost systému na výplatu sociálních dávek. Dále kritizovala netransparentnost jeho výběru a upozorňovala na problémy s financováním sociálních služeb, což je obor, s kterým má zkušenosti i jako zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, ale byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena.
K navýšení minimální mzdy došlo Nařízením vlády ze dne 16. července 2013, kterým se změnilo původní Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Výše základní sazby minimální mzdy skutečně vzrostla (účinností dnem 1. srpna 2013) na částku 8 500 Kč. Avšak sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tedy propro poživatele invalidních důchodů) byla ponechána na částce 8 000 Kč. Více o problematice najdete např. na serveru mesec.cz či pravniradce.ihned.cz.
Například Švédové ji nemají (minimální mzdu, pozn. demagog.cz). Nemají všechny státy. Ano.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Švédsko je skutečně jednou ze zemí (údaje Eurostatu z ledna 2014), které minimální mzdu nemají. Mezi členskými zeměmi EU, kde "zákonná" minimální mzda taktéž absentuje, patří také Dánsko, Itálie, Rakousko a Finsko. "V těchto zemích jsou výše minimálních mezd určeny buďto jednáním mezi sociálními partnery na úrovni podniků, popř. na individuální úrovni. Často jsou také užívány tzv. sektorové dohody, které jsou často aplikovány na všechny zaměstnance, což představuje de facto (v praxi) minimální mzdy." (cit. Eurostat 2014)
Pro ilustraci problematiky "minimálních mezd" viz tato mapa vycházející opět z dat Eurostatu:
Já jsem to, jak je prokazatelné, že jsem byla ten, kdo říkal, že toto nic dobrého nepřinese, odtržení od sociální práce od obcí a paní ředitelka to tam v tom spotu také zmiňuje, že sociální práce má být co nejblíže občanovi, takže ta obec odpovídá.
Lenka Kohoutová v článku pro Parlamentní listy dne 6.3.2014 prohlásila:
"Ukazuje se, že bylo chybou sociální práci předávat z obcí směrem k úřadům práce. Nikdy nebudou dělat sociální práci tzv. na ulici, tady bych viděla nutnou diskuzi nad tím, zda sociální práci, včetně šetření a rozhodování nepřenést zpět na obec. Výpočet a výplata dávek může zůstat na úřadech práce."
V tomto její názor koresponduje s názorem generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové. Marie Bílková jednala s předsedou Svazu měst a obcí ČR Danem Jiránkem o možnosti, že by obce mohly rozhodovat o tom, zda má konkrétní žadatel nárok na dávku. Tím by došlo k Úřadu práce k zjednodušení jejich práce a o výplatu dávek by se mohli starat přímo ti, kteří mají k žadatelům nejblíže.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
(...) sociální balík peněz je opravdu jen jeden a ono se z té zaměstnanosti z příspěvku v nezaměstnanosti, který se řídí zákonem o zaměstnanosti se ti lidé, kteří přestanou tento příspěvek pobírat, přelévají jen do jiného zákona, ale pořád ze stejného rozpočtu, kapitoly 313 ministerstva práce a sociálních věcí.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, skutečně jsou jednotlivé dávky v rámci kapitoly MPSV vypláceny z jednoho balíku (313), kterým ministerstvo disponuje.
Podíváme-li se na zmíněnou kapitolu 313 státního rozpočtu (.pdf, str. 18), tak je nepochybné, že jde o jednotný "balík peněz" pro celé Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Konkrétní situace ve svém výroku Lenka Kohoutová popisuje také korektně. Výplatu zmíněných podpor popisuje web ministerstva práce.
Co se týče "přelévání" do jiného zákona, není zcela jednoznačné, co má Lenka Kohoutová na mysli. Proto necháváme tuto část výroku bez hodnocení.
My dlouhodobě máme stále více otevřené nůžky mezi tím co se vybírá a co se jaksi vyplácí. (u důchodů, pozn. demagog.cz)
Je pravdou, že deficit důchodového účtu od roku 2010 roste. Ještě v roce 2008 byl přitom důchodový účet v plusu. Rok 2013 přinesl v tomto ohledu příznivý výsledek, neboť se růst deficitu podařilo alespoň zpomalit.
Rozdíl příjmů a výdajů důchodového účtu (v miliardách Kč):
2007
13,3
2008
6
2009- 30,5
2010- 29,3
2011- 39,5
2012
- 49,42013- 49,7
Jan Zahradil
Máme tam takovou frakci Aliance evropských konzervatistů a reformistů, kterou jsme postavili na zelené louce před pěti lety. Jde o velkou nadnárodní stranu.
Politická strana Aliance evropských konzervativců a reformistů vznikla 1. října 2009. Stranu založilo sedm politických stran: ODS, britská Konzervativní strana, polská strana Právo a Spravedlnost, belgická LDD, lotyšská TB/LNNK, litevská AWPL a britská UUP. V současnosti zahrnuje Aliance konzervativní politické strany z celkem 17 zemí, z nichž některé nejsou členy Evropské unie (Gruzie, Turecko).
