V této věci probíhá můj již 7-letý soudní spor s vydavatelstvím Mafra (ve věci spojení Langer - Mrázek - pozn. Demagog.cz)
Výrok je hodnocen na základě dohledaných podrobností o začátku a průběhu toho soudního sporu jako nepravdivý.
Ivan Langer zažaloval (.doc - kompletní žaloba) vydavatelství Mafra na ochranu osobnosti kvůli článkům spojujícím jeho osobu s postavou podnikatele Františka Mrázka 18. listopadu 2008. Tato žaloba je mimo jiné postavena na článcích, které publikovala Mladá fronta DNES v září a říjnu 2008 (viz. text žaloby).
Soud pak před třemi lety Langrovu žalobu zamítl, ale jeho rozhodnutí letos v květnu zrušil odvolací vrchní soud a spor tedy stále trvá.
Až na to, že neexistuje žádný důkaz o tom, že jsou to opravdu autentické policejní odposlechy.
Autenticitu použitých odposlechů nejsme schopni autoritativně posoudit, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ivan Langer má na mysli sérii knih Kmotr Mrázek (viz předchozí výrok). Zejména pak druhý díl nazvaný Kmotr Mrázek II - Krakatice.
Tato kniha údajně přináší úryvky policejních odposlechů nazasených na podnikatele Františka Mrázka a několik dalších lidí v jeho okolí, doprovázené komentářem autora.
Na možnou problematičnost interpretace těchto výňatků upozorňuje například novinář Přemysl Svora, který vydává knihu obsahující celé přepisy policejních odposlechů bez dalšího komentáře.
prostě ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy v oblasti výkonu veřejné správy, v oblasti vnitřní bezpečnosti, v oblasti, teď to řeknu laicky, fungování hasičského záchranného sboru, do působnosti ministerstva vnitra spadá civilní rozvědka, do působnosti ministerstva vnitra spadá Česká pošta, státní podnik.
Všechny Ivanem Langrem vymezené oblasti působnosti Ministerstva vnitra se shodují s informacemi uvedenými na webových stránkách zmíněného úřadu.
O zmiňované civilní rozvědce a státním podniku Česká pošta uvádíme informace zde:
Za mě žádní policisté do funkcí náměstků, dokonce, dokonce poradců nebo bývalí policisté do funkcí ministrů nejmenovali.
Langer korektně uvádí část výroku o funkci náměstků ministra, nicméně jsme nebyli schopni dohledat profesní minulost poradců ministra. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Na základě dokumentu Parlamentního institutu, který vypracoval přehled (.pdf) náměstků na ministerstvech až do roku 2009, mediálních informací a tiskových zpráv Ministerstva vnitra ČR jsme zjistili, že za ministra Langera působili na ministerstvu následující náměstci:
Jaroslav Salivar - dříve působil jako krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje
Zdeněk Zajíček - bývalý poslanec za ODS
Vladimír Zeman - dříve náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a bývalý senátor
Blanka Vysoužilová - dříve ředitelka Finančního úřadu v Prostějově
Jiří Jirka - kvestor Univerzity Palackého v Olomouci
Lenka Ptáčková-Melicharová - dříve náměstkyně na Ministerstvu informatiky ČR
Podle veřejně dostupných informací ani jeden z nich dříve nepůsobil na žádné pozici v Policii ČR.
Langerem zmíněné pozice poradců v souvislosti s profesní příslušností (či minulostí) se nepodařilo dohledat.
...já jsem tedy spis Krakatice nikdy neviděl, nikdy jsem do něj nevstupoval, nicméně dělalo se vyhodnocení právě při vyšetřování podezření z úniku utajovaných informací. A opravdu v rámci té prověrky bylo zjištěno, že do toho spisu měl přístup téměř, bylo to napočítáno, tuším, že nepletu, 54 osob, že skutečně policisté ze speciálních ministerských policejních týmů Mlýn, Kruh a podobně, reportovaly, reportovaly a dokonce i písemně reportovaly tehdejšímu ministru vnitra.
Únik informací ze spisu Krakatice byl vyšetřován vícekrát. Tato šetření prokázala, že ke spisu mělo přístup mnoho lidí i přesto, že je spis veden v režimu utajení. Bohužel nejsou dostupné další informace o vyšetřování, o kterém mluví Ivan Langer. Navíc nelze ověřit, zda sám Langer spis viděl nebo do něj vstupoval. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Únikem informací se mj. zabýval také Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle jeho šetření mělo k policejním spisům přístup "příliš mnoho lidí". Igor Němec z tohoto úřadu pro Českou televizi uvedl, že systémově není zabezpečeno to, aby neunikaly takové věci jako jsou odposlechy. " K některým údajům může mít přístup až 3000 lidí," řekl.
Vyjádření Ivana Langera v Nedělní partii koresponduje s jeho dřívějším tvrzením z roku 2009, kdy uvedl, že se za dobu existence spisu Krakatice do něj podívalo 54 osob - a to jak z policie a její inspekce, tak z ministerstva vnitra. Spis byl přitom veden v režimu utajení "Důvěrné".
...takto zásadní rozhodnutí dělá ministr vlády v demisi bez důvěry, který je ve své funkci pouhopouhých 5 měsíců.
Ministr Martin Pecina byl do funkce jmenován 10. července 2013. O důvěru vláda požádala 7. srpna 2013 a poté, co jí nebyla vyslovena, podala 13. srpna 2013 demisi.
Ve funkci ministra je tedy Pecina téměř přesně 5 měsíců a výrok Ivana Langera je tedy pravdivý.
...pan ministr vnitra vlády v demisi a bez důvěry nevyčkal soudního rozhodnutí v žalobě samotného Petra Lessyho, to je správní žaloba právě na to propuštění ze služebního poměru.
Výrok je hodnocen na základě veřejně dostupných informací hodnocen jako pravdivý.
K tomuto tématu se vyjádřilo několik zpravodajských serverů, mezi které patří IDNES.cz, Lidovky.cz, nebo Česká televize. Tyto zpravodajské servery potvrzují slova Ivana Langera.
Ministr vnitra v demisi Martin Pecina nevyčkal na stanovisko správního soudu a rozhodl o navrácení Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta přestože jeho poradní komise mu doporučila vyčkat na rozhodnutí soudu. Ministr Pecina se tak rozhodl na základě analýzy Ústavu státu a práva. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem postavila například Liga lidských práv, nebo místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Petr Tomek.
V předsednictvu mám možnost ovlivnit finance Evropského parlamentu, dlouhodobě v této oblasti prosazuji úsporné a efektivní hospodaření.
Podľa Jednacieho poriadku Európskeho parlamentu (.pdf), predsedníctvo má skutočne právomoci vo finančnej oblasti
Článok 23:
2. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.
3. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.
Je mimoriadne zložité fakticky overiť, či Oldřich Vlasák skutočne dlhodobo presadzuje uvedené zásady, v jeho vystúpeniach na pôde EP za posledný rok tím Demagóg.sk podobné známky nenašiel. Avšak nevylučujeme, že mimo oficiálnych zasadaní tieto hodnoty podporuje. Napríklad oficiálne stránky ODS. Na základe uvedeného však výrok hodnotíme ako neoveriteľný.
Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet.
Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.
To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.
Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout.
Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.
Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.
Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.
EPP7
S&D4
ALDE2
ECR1
Green/EFFA1
