ODS

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě tiskového brífinku Petra Nečase po jednání Evropské rady v listopadu roku 2012 a článku z portálu EurActiv jako nepravdivý.

Je pravdou, že jednání ohledně alokaci finančních prostředků z fondů EU na programové období 2014-2020 byla složitá a Česká republika se snažila přidělenou sumu navyšovat. Uvedená suma 400 milionů eur ovšem není pravdivá, ČR se podařilo oproti návrhu z mimořádného summitu Evropské rady v listopadu 2012 (19,5 resp. 19,6 mld. eur) podařilo zvýšit přidělenou alokaci na současných 20,5 mld. eur, tedy přinejmenším o 900 milionů eur.

Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dat z Eurostatu jako nepravdivý.

Není pravda, že Česká republika patří mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (HDP). Nejnovější statistika HDP na obyvatele Eurostatu z června 2013 řadí Českou republiku na 17. místo z 28 zemí EU, ČR dosahuje 79% evropského průměru.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.

Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.

Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.

Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.

Na základě nejnovějších dat Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 % a dlouhodobě se pohybuje okolo 19 %. Celková nezaměstnanost však činila pouze 6,8 %, předtím se tři měsíce držela na 6,9 %.

Hodnota 7,6 %, uváděná europoslancem Vlasákem, odpovídá říjnovému ukazateli Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, který od ledna 2013 zveřejňuje Úřad práce ČR. Tento ukazatel vyjadřuje “podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku“. Jak říká samo MPSV, tento ukazatel je nesrovnatelný s původním ukazatelem míry registrované nezaměstnanosti. Tato hodnota tedy není údajem vypovídajícím o míře nezaměstnanosti a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Obecný vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti (u) zní U/(E+U), kde U je počet nezaměstnaných a E počet zaměstnaných. Jedná se tedy o podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, nikoliv na veškerém obyvatelstvu (nezahrnuje například nepracující studenty, rodiče na rodičovské dovolené, invalidní a předčasné důchodce či lidi, kteří práci nehledají). Tuto metodiku také používá Eurostat, podrobně je popsána v bodě 3 poznámek v přiložené tiskové zprávě. Eurostat zároveň zahrnuje obyvatele ve věku 15 až 74 let (oproti ÚP - 64 let).

Na základě dat Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v ČR podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 %. Průměr EU je 23.7 %. Ve Španělsku je je to 57.4 %. Pokud se však podíváme na údaje za celý rok 2013 jsou čísla uvedená Oldřichem Vlasákem v toleranci.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý, Evropský parlament skutečně přijal dne 20. listopadu 2013 na svém plenárním zasedání Usnesení o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)).

Český text usnesení (.pdf, str. 588) hovoří o přesvědčení Evropského parlamentu ohledně práva samostatně rozhodovat o " organizaci své práce, a tedy i o tom, kde a kdy se budou konat jeho zasedání ". V bodě č. 4 se také zavazuje iniciovat " řádný postup pro přijímání změn smlouvy ... s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřníorganizaci ". SFEU neboli Smlouva o fungování Evropské unie patří mezi tzv. zakládající smlouvy, které definují základní prvky Evropské unie.

Podrobná procedura přijímání tohoto usnesení je dostupná v angličtině na stránkách Evropského parlamentu.

Podľa Zmluvy o fungovaní Európskej Únie (.pdf) a jej dodatkových protokolov je naozaj definované sídlo EP v Štrasburgu s pravidelnými zasadaniami raz za mesiac:

Článok 341
,,Sídlo orgánov Únie sa určí po vzájomnej dohode vlád členských štátov."

Protokol (č. 6)
,,Európsky parlament má svoje sídlo v Štrasburgu, kde sa koná 12 mesačných plenárnych
zasadnutí, vrátane zasadnutia o rozpočte. Dodatočné plenárne zasadnutia sa konajú v Bruseli.
Výbory Európskeho parlamentu zasadajú v Bruseli. Generálny sekretariát Európskeho parlamentu
a jeho oddelenia zostávajú v Luxemburgu."

Podľa Európskych novín až 88% poslancov podporuje myšlienku jednotného sídla EP, vrátane slovenských reprezentantov. Tvrdia, že realizácia takého riešenia pravdepodobne stroskotá na neochote Francúzska:

Eduard Kukan (SDKU-DS) považuje za rozumné, aby mal Európsky parlament (EP) iba jedno sídlo. Táto myšlienka je však podľa neho nerealistická. “Je potrebné zmeniť dohody o fungovaní Európskej únie, a na to treba súhlas všetkých štátov. Taký súhlas nebude, pretože Francúzi s tým nikdy nebudú súhlasiť,” ozrejmil s tým, že pre Francúzov je Štrasburg symbol európskeho uzmierenia.

Rovnako Vladimír Maňka (Smer-SD) si myslí, že postačuje jedno sídlo EP. Presadiť to, označil za veľmi ťažké. “Európski poslanci na to tlačia, ale riešenie je v rukách hláv štátov. Musia sa na tom jednomyseľne zhodnúť všetci, aj francúzsky prezident, a to je možné jedine vtedy, ak dostane takú ponuku, aby sa mu to oplatilo,” uviedol.

Podobný názor má Jaroslav Paška (SNS), ktorý dlhodobo podporuje myšlienku jedného sídla. V ktorom meste by mal byť, necháva na rozhodnutí európskych lídrov. “Z hľadiska operatívnosti spolupráce medzi Európskou komisiou, Európskou radou a EP je Brusel výhodnejší, pretože tam sídli aj Rada aj Komisia. Ak by Francúzi trvali na tom, že chcú ponechať parlament v Štrasburgu, tak nemám problém akceptovať toto rozhodnutie,”

Podľa Hlavných správ prišiel s iniciatívou One Seat (Jedno Sídlo) český europoslanec Edvard Kožušník (ODS), ktorý rozposlal výzvu všetkým, vtedy ešte 27, štátom EU. ,,Zo 14 štátov, ktoré poskytli svoje stanovisko, deväť krajín podporuje želanie väčšiny poslancov rozhodovať o svojom sídle a programe a tri tento nápad odmietajú. Okrem Francúzska a Luxemburska je to aj Estónsko. Polovica členských krajín sa k iniciatíve Kožušníka vôbec nevyjadrila." Nenašli sme žiadne informácie o tom, že by sa proti zmene sídla stavalo Nemecko, napriek tomu označujeme výrok za pravdivý.

Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.

Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.

Skupina Európskych konzervatívcov a reformistov (EKR) skutočne nominovala Malalu Yousafzai na Sacharovovu cenu 2013, výrok teda hodnotíme ako pravdivý.

Portál Európskeho parlamentu,16. september 2013:

"Malala Yousafzai - nominated jointly by 3 political groups:

• for the EPP group, by José Ignacio Salafranca (ES), Elmar Brok (AT), Michael Gahler (DE), Arnaud Danjean (FR), Joseph Daul (FR), Gay Mitchell (IE) and Mairead Mc Guinness (IE),
• for the S&D group, by Hannes Swoboda (DE) and Véronique de Keyser (BE),
• for the ALDE Group, by Guy Verhofstadt (BE), Sir Graham Watson (UK), and Annemie Neyts-Uyttebroeck (BE), and also by Jean Lambert (Greens, UK) and the ECR group. "