Martin Bursík je jeden z lidí, kteří stojí za zákonem obnovitelných zdrojů energie z roku 2005. On byl poradcem ministra Ambrozka, který předložil tento neuvěřitelný návrh (..).
Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.
Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.
Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.
(Martin Bursík je jeden z lidí, kteří stojí za zákonem obnovitelných zdrojů energie z roku 2005. On byl poradcem ministra Ambrozka, který předložil tento neuvěřitelný návrh,) na který s výjimkou ODS skočila celá parlamentní reprezentace.
Konkrétně se jednalo o 41. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, na které v 513. hlasování dne 23. února 2005 rozhodovalo o Vládním návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Bylo přítomno 166 poslanců, 44 bylo proti návrhu (z toho 42 z ODS, dalšími dvěma proti byl po jednom poslanec za KDU-ČSL a KSČM) a 106 pro. Vzhledem k následné specifikaci, jsou uvedená data vztažená pouze z Poslanecké sněmovny.
Václav Moravec: Promiňte, to ale není pravda. Nadpoloviční většina senátorského klubu Občanské demokratické strany v roce 2005 hlasovala pro ten zákon. Ano, pod vlivem tehdejšího senátora za ODS pana Moldána, se kterým jsme se později rozešli. Nicméně poslanci ODS pro to nehlasoval vůbec nikdo, ani jeden hlas z poslaneckého klubu ODS.
Z celkových 37 senátorů za ODS, hlasovalo dne 31. března 2005 na 4. schůzi Senátu pro daný zákon 18 (tedy necelá polovina) senátorů z této strany. Senátor Moldán poté (v roce 2010) vystoupil z ODS a kandidoval za stranu TOP 09. Při hlasování v Poslanecké sněmovně (konkrétně se jedná o 41. schůzi PSP ČR) č. 513 o daném návrhu nebyl žádný z poslanců ODS pro návrh a 42 jejích poslanců bylo proti (celkový počet ze 166 přítomných proti byl 44).
My jen za loňský rok jsme potravináři a veterináři dali zhruba necelých 50 milionů korun rozdali na pokutách.
Nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít statistiky o rozdaných pokutách za rok 2012.
Ano, ale máme pracovní skupiny, vy máte své zástupce a můžete to tam prezentovat (směřováné Zdeňku Juračkovi, prezidentu Svazu obchodu a cestovního ruchu, pozn.).
Výrok Petra Bendla hodnotíme na základě informací z Ministerstva zemědělství, Informačního centra bezpečnosti potravin a dokumentu Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013. Petr Bendl tyto pracovní skupiny a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zmiňuje v souvislosti s problémem tzv. traceability, tedy „dohledatelnosti“ původu potravin. Určitou platformou, kde působí také zástupce SOCR tvoří například Koordinační skupina bezpečnosti potravin. Zde je za SOCR přítomen (.pdf) právě Zdeněk Juračka.
Petr Bendl však hovoří přímo o pracovních skupinách. Ty jsou vytvářeny (.pdf, str. 5) pro podporu činnosti Koordinační skupiny v jednotlivých tématických oblastech. Na vzniku pracovní skupiny zabývající se mj. prezentaci činnosti a kontrol prodeje potravin ze strany státních dozorových orgánů se dohodli zástupci Ministerstva zemědělství a SOCR dne 28. května roku 2012. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
V zákoně je řečeno, že generálního ředitele (Lesů ČR, pozn.) jmenuje ministr, jakým způsobem k tomu dojde, jestli výběrovým řízením nebo se rozhodne sám někoho jmenovat, tam tato povinnost vloženě zákonná není.
Lesy České republiky patří pod státní podniky podřízené Ministerstvu zemědělství a byl založen na základně zákona č. 77/1997 Sb. V tomto zákoně nalezneme toto ustanovení:
§ 12
...
(2) Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.
K tomu jakým způsobem má ředitele ministr jmenovat se zákon nevyjadřuje.
Skutečně vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a podpoře 101 poslanců. Tak je stavěna naše ústava.
V Ústavě nalezneme toto:
Článek 68 ...
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Dále v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:
§ 85 (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Tedy pro ideální "vládnutí" by měla vláda disponovat většinou 101 poslanců a těm se tedy i zodpovídá.
Já musím říct, že opozice už xkrát přeci propásla tu příležitost, kterou vždy deklaruje veřejně s velkým mediálním humbukem, že vyjádří nedůvěru vlády, přitom už když jdou na to zasedání, tak kolegové z ČSSD ví, že se ani zdaleka neblíží to 101.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.
21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)
26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)
My jsme přeci jako pravicová strana a strana koalice podpořili Karla Schwarzenberga výroky grémia. A myslím, že jsme to udělali legitimně jako zodpovědný koaliční partner. Byl to jasný výrok.
Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.
Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Já vás malinko jenom opravím v jednom detailu. On tam (Zdeněk Koudelka jako stážista na ministerstvu spravedlnosti, pozn.) nebyl vyslán Nejvyšším státním zastupitelstvím, ale byl přeložen se souhlasem Pavla Zemana.
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace o působení Zdeňka Koudelky na Ministerstvu spravedlnosti. Dle životopisu (posl. úprava 12. ledna 2013) je stále státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství (dle webu instituce jako člen analytického a legislativního odboru), krom toho má působit pouze na Justiční akademii v Kroměříži.
