Petr Bendl
(Návrh zákona o potravinách, pozn.) V Poslanecké sněmovně je.
Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.
My jsme projednali a projednáváme tento návrh strategie, která vlastně v novodobé historii České republiky tady na stole nikdy nebyla. To chci ještě podotknout, že takový materiál, který by měl odvahu podívat se na pár let dopředu a říci, kudy máme v tom období v našem případě 2014 až 2020, to tady nikdy bohužel jaksi nikdy nebylo.
Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.
Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.
My to (dlouhodobou zemědělskou koncepci, pozn.) projednáváme zhruba se 41 nevládními organizacemi.
21. ledna 2013 ministr Bendl představil Strategii pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (.doc) neboli novou dlouhodobou (2014 - 2020) zemědělskou koncepci. Podle ministerstva je však dokument v současnosti stále v připomínkovém řízení.
Přesný počet organizací podílejících se na tomto dokumentu není znám, ale podle slov jejich představitelů se jedná nejméně o tyto tři: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.
Ale vzhledem k tomu, že Evropský parlament vlastně poprvé v dějinách, kdy by tu kompetenci měl, neschválil ten základní finanční rámec, s tím se všechny ty procesy schvalování oddálili.
Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).
Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).
Já vím, že jsme nevydali zatím nic, a že těch žádostí bylo, nebo těch výzev (o navrácení pozemků v rámci církevních restitucí, pozn.) bylo asi 198, plus dalších 93, takže je to zhruba nějakých necelých 300 výzev.
Zákon stanovuje, že převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které bude tyto údaje dále předávat Českému statistickému úřadu a Ministerstvu financí – stát tedy bude mít přesnou evidenci. Žádná z těchto institucí v tuto chvíli neuvádí, že by došlo ke kladnému vyřízení některé ze žádostí.
Zákonné lhůty pro přezkoumání a rozhodnutí o jednotlivých žádostech jsou poměrně dlouhé, vydávání majetku na základě tohoto zákona bude poměrně zdlouhavý proces.
Podle aktuality z pondělního rána na webu Státního pozemkového úřadu bylo v danou chvíli celkem evidováno 237 výzev v souhrnu za všechny povinné osoby. Přímo SPÚ bylo adresováno 125 výzev, Lesy ČR uvádí 105 výzev (k 10.5.2013). Další výzvy jsou adresovány například na Diplomatický servis ministerstva zahraničních věcí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Povodí Moravy.
Počet přijatých žádostí byl tedy ministrem Bendlem evidentně nadhodnocen a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Státní pozemkový úřad není oprávněn, a to jen cituji: tyto informace zveřejňovat s ohledem na zákon číslo 106, kde je, a to cituji: Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou již takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytováním informace souhlasí.
Zákonč. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění, paragraf 11:
(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,nebo c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
Hynek Fajmon
Ostatně pan prezident si to už jednou vyzkoušel s akcí "čisté ruce", která na voliče úžasně zabrala. Málokdo si ale už nyní vzpomene, že výsledkem této akce bylo vězení pro ministra financí pana premiéra Zemana.
Akce Čisté ruce byla součástí předvolební kampaně ČSSD před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a následná protikorupční akce vlády Miloše Zemana, kdy Zeman sliboval pozavírání "tunelářů" z období transformace.
Jejím cílem bylo podle ČSSD odhalování a trestání hospodářské kriminality a jejího propojení na politické kruhy. (Český rozhlas)
Hlavními dopady této akce bylo odsouzení Milana Šrejbra za zneužívání neveřejných informací v obchodním styku k pěti a půl letem trestu odnětí svobody a bývalého ministra Zemanovy vlády Iva Svobody za podvod a zvýhodňování věřitele v kauze vytunelování firmy Liberta.
Právě EU se rozhodla, že tyto OZE jsou hodné veřejné podpory (...) a nařídila členským státům, aby tuto politiku v praxi zavedly. Tato politika je PRÁVNĚ ZÁVAZNÁ.
Poslanec Evropského parlamentu Fajmon hovoří o směrnici (.pdf) Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna roku 2009:
"O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů." Zmíněná směrnice navazuje na tzv. " Zelenou knihu " (.pdf) (Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii) z 8. března 2006, ve které je rovněž kladen důraz na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Směrnice je ze své podstaty právně závazný dokument pro státy, kterým je určena.
"Směrnice jsou závazné pro členské státy, kterým jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo." (Prameny a působnost práva Evropské unie)
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok poslance Fajmona jako pravdivý.
Pro Českou republiku byl vládou Mirka Topolánka dojednán relativně mírný závazek do roku 2020 dosáhnout podílu OZE na celkové spotřebě energie ve výši 13 %.
Zmíněné dohody o zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 bylo dosaženo za vlády Mirka Topolánka na summitu EU v březnu roku 2007. Výsledkem této dohody je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (.pdf), která pro Českou republiku stanovuje cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13 %. (Příloha I. uvedené Směrnice)
V následujícím odkaze (Zdroj: Směrnice 2009/28/ES) jsou zobrazeny dva grafy ilustrující "mírnost" či "tvrdost" závazku pro ČR vzhledem k ostatním zemím.
Z obou grafů vyplývá, že závazek zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 pro ČR je vzhledem k ostatním zemím skutečně "mírný". Jak požadavky na celkový podíl těchto zdrojů (zmíněných 13 %), kde je ČR na 24 místě z 27 zemí, tak i požadavek na jejich navýšení oproti stavu z roku 2005 (6,9 %), kde se ČR nachází na 25 místě z 27 zemí, totiž řadí naši republiku mezi země, na které jsou vztaženy nejnižší nároky.
Důvodem pro veřejnou podporu pro OZE v celé EU, byl (a stále je) boj s globálním oteplováním. Přechod na OZE má za cíl snížit emise skleníkových plynů a eliminovat riziko globálního oteplování.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu europe.eu jako pravdivý. Evropská unie se definitivně přihlásila k boji proti klimatickým změnám v roce 2005 dokumentem "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu." (pdf.)
Klíčovým přístupem pro dosažení toho cíle je dlouhodobá strategie"Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050,“ (pdf.) v rámci které se EU podle europe.eu zavázala k:
"- snížení emisí skleníkových plynů, které EU vypouští, na úroveň alespoň o 20 % nižší, než jaká byla v 90. letech 20.století; - navýšení podílu energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů – mělo by to být 20 % veškeré spotřebované energie; - snížení spotřeby o 20 % oproti předpokládaným hodnotám, a to prostřednictvím větší energetické účinnosti." Je tedy pravdou, že EU prosazuje podporu OZE v rámci boje proti klimatickým změnám, zejména globálnímu oteplování.
