ODS

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně uvádí informace o novém předsedovi místního sdružení ODS na Praze 12, o kterém ve svém výroku mluví.

Primátor Svoboda ve svém výroku mluví o předsedovi ODS na Praze 12, jímž je František Ryba. O tom, že Ryba přišel do této buňky z Prahy 1, mluví v rozhovoru pro Českou pozici (ta se tématu věnuje obšírně a dlouhodobě) senátor Tomáš Grulich, který byl právě Rybou vystřídán:

"ČESKÁ POZICE: Kdo byl zvolen novým předsedou?
GRULICH: František Ryba, majitel zastavárny a herny, který byl v minulosti na Praze 1. Připomínám, že jeho volba se udála rok od mého zvolení. V ODS se přitom mění funkcionáři po dvou letech. Tento sněm neměl být volební. Před volebním sněmem mají zasedat místní sdružení, které dají návrhy na kandidáty, což se nestalo." Členství Ryby v ODS na Praze 1 dokládá dále jak samotný web tohoto místního sdružení, tak i mediální zprávy (Novinky.cz - ČTK) z minulosti.

Co se týká volební minulosti Františka Ryby, je poměrně komplikované tuto část zcela jistě analyzovat. V tomto hodnocení vycházíme z toho, že Ryba působil na Praze 1 a nově na Praze 12. Problémem je také absence profilu či životopisu tohoto "politika" na webu ODS, resp. na internetu celkově.

Test voleb v tomto hodnocení je nastaven následovně - komunální volby v městské části Praha 1 (od roku 1994), odkud Ryba na Prahu 12 přišel, pak také poslední komunální volby v Praze 12 a celopražské volby. Dále je záběr rozšířen o volby do Poslanecké sněmovny (od roku 96) v Praze. Předpokládáme, že politická kariéra Františka Ryby je spojena výhradně s ODS.

VolbyÚčast Františka Ryby?Komunální---------------------------------Praha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1994 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1998 (.pozn) NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2002 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2006 NEPraha 1, Praha 12 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2010 NEVolby do Poslanecké sněmovny - Praha

1996NE1998NE2002NE2006NE2010NE

Poznámka - pro roky 1998, 2002 a 2010 není k dispozici souhrnná informace o volbách do zastupitelstva hl. města Prahy (volilo se ve více obvodech), nicméně ze sledování dat jednotlivých volebních obvodů vyplývá, že Ryba se ani těchto voleb nezúčastnil.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.

Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)

* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.

Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.

Na stránkách vlády ČR je na programu jednání z 2. května 2013 usnesení číslo 306 (.pdf), které v bodě II podbodě 2 ukládá: "provést sjednocení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jednoho dozorového orgánu, spadajícího do kompetence Ministerstva zemědělství".

Vzhledem k danému usnesení vlády, které bylo 2. května, a datu vysílání debaty, které bylo 12. května, hodnotíme výrok ministra Bendla jako pravdivý.

V novele zákona o potravinách skutečně je povinnost zveřejňovat přítomnost alergenů v potravinách. I velikost písma je stanovena minimálně na 1,2 mm. Výrok ministra Bendla tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle tiskové zprávy Ministarstva zemědělství k novele zákona o potravinách "v návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin o velikosti písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti ".

Ze stejného dokumentu vyplývá i povinnost zveřejňování použitých alergenních látek v potravinách.

Podle důvodové zprávy (doc., strana 79) k novele "informace o přítomnosti alergenů musí být spotřebiteli komunikována vždy, tak aby byl splněn cíl nařízení."

I když zákon v platném znění nestanovuje minimální velikost písma na obalech a podle novely je stanovena na 1,2 mm, s přihlédnutím k praxi miniaturních písmen na obalech se fakticky o zvětšení jedná. Tato změna by měla teoreticky vést také k lepší orientaci lidí vzhledem k zemi původu potraviny i jejích výživových údajích.

Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.

Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.

Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.

21. ledna 2013 ministr Bendl představil Strategii pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (.doc) neboli novou dlouhodobou (2014 - 2020) zemědělskou koncepci. Podle ministerstva je však dokument v současnosti stále v připomínkovém řízení.

Přesný počet organizací podílejících se na tomto dokumentu není znám, ale podle slov jejich představitelů se jedná nejméně o tyto tři: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).

Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).

Zákon stanovuje, že převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které bude tyto údaje dále předávat Českému statistickému úřadu a Ministerstvu financí – stát tedy bude mít přesnou evidenci. Žádná z těchto institucí v tuto chvíli neuvádí, že by došlo ke kladnému vyřízení některé ze žádostí.

Zákonné lhůty pro přezkoumání a rozhodnutí o jednotlivých žádostech jsou poměrně dlouhé, vydávání majetku na základě tohoto zákona bude poměrně zdlouhavý proces.

Podle aktuality z pondělního rána na webu Státního pozemkového úřadu bylo v danou chvíli celkem evidováno 237 výzev v souhrnu za všechny povinné osoby. Přímo SPÚ bylo adresováno 125 výzev, Lesy ČR uvádí 105 výzev (k 10.5.2013). Další výzvy jsou adresovány například na Diplomatický servis ministerstva zahraničních věcí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Povodí Moravy.

Počet přijatých žádostí byl tedy ministrem Bendlem evidentně nadhodnocen a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.