A tady je potřeba vidět, že úměrně s tím stoupají i tresty za korupci. (..) Protože pamatuju hranici ukládání trestů za korupci, která byla v řádu měsících a ještě nepodmíněně. To znamená, že tady k tomu výraznému zpřísnění došlo za poslední roky.
Tresty za korupci se skutečně v posledních 5 lety poměrně výrazně zvýšily.
Nejprve je třeba zmínit, že pod pojmem korupce chápeme pouze ty trestné činy, které trestní zákoník vymezuje v oddílu úplatkářství, tj. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (nezahrnujeme zde tedy další potenciálně korupční jednání jako zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy při veřejných soutěžích apod.). Nebudeme také ověřovat, co si Pavel Blažek pamatuje, soustředíme se pouze na část o zpřísnění trestů.
Za období posledních několika let došlo k výraznějšímu zpřísnění trestů za korupci hned dvakrát, a to novelizací trestního zákona zákonem č. 122/2008 Sb. (pdf, str. 11) a od 1. ledna 2010 nahrazením trestního zákona novým trestním zákoníkem (pdf, str. 222-223).
Přinášíme vám ilustrativní srovnání výše trestů za trestný čin přijetí úplatku podle staré normy (před novelizací z roku 2008) a aktuálního platného znění:
Základní horní sazba za přijetí úplatku se mění ze 2 na 4 roky.
Základní sazba za žádost o úplatek se mění ze 3 na 5 let.
Zvláštní sazba v případě úmyslu získat zvláštní prospěch nebo pokud je pachatelem úřední osoba se mění ze sazby 1 rok až 5 let na 3 až 10 let.
Zvláštní sazba za činy velkého rozsahu se mění z 2 až 8 let na 5 až 12 let.
Podobné změny se dotkly i trestných činů podplácení a nepřímé úplatkářství.
Za poslední roky tedy skutečně došlo k výraznému zpřísnění, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
(Občanský zákoník byl, pozn.) 60krát novelizovaný.
V současném platném znění Občanského zákoníku (.pdf) dostupného na portálu veřejné správy lze nalézt celkem 64 zákonů měnících tento zákoník od jeho přijetí v roce 1964. Pokud akceptujeme mírné zaokrouhlení, lze označit výrok Pavla Blažka za pravdivý.
Jeden z našich předchůdců, pan doktor Motejl, kdysi, a je to dneska snad jedenáct let, a zcela správně uvažoval o tom, že je potřeba rekodifikace občanského práva, což znamená mimo jiné i vznik nového občanského zákoníku a vybral si tehdy určitý tým, který vede profesor Eliáš.
Tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl se skutečně v r. 2000 obrátil na profesora Karla Eliáše, který pak ve spolupráci s profesorkou Michaelou Hendrychovou (Zuklínovou) v následujících letech vypracoval nový občanský zákoník.
Rekodifikační komise v čele s Karlem Eliášem byla ustavena v lednu r. 2000 (pdf; str. 1). Odhad 11 let Pavla Blažka tedy není zcela přesný, avšak podstata výroku se tím nemění a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Nový občanský zákoník by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.
Pro tento zákon (nový občanský zákoník, pozn.) nehlasovala KSČM ani, až na jedinou výjimku, ČSSD.
Vládní návrh občanského zákoníku prošel sněmovnou ve třetím čtení 9. 11. 2011.
Proti jeho přijetí hlasovalo všech 23 přítomných poslanců KSČM.
Dva poslanci ČSSD hlasovali pro (většina ostatních sociálních demokratů se zdržela hlasování), ovšem Miroslav Svoboda podal vůči svému hlasování námitku (steno - zcela dole).
Námitka Miroslava Svobody zněla takto: "Děkuji, paní předsedající. Jenom pro steno. Nezpochybňuji hlasování - jenom jsem měl vůli hlasovat proti a teď jsem se dozvěděl, že mám na sjetině pozitivní hlasování. Jen pro steno. Díky."
Prováděcí předpisy (k novému občanskému zákoníku, pozn.), pokud jde o náš resort, plníme naprosto přesně podle schváleného plánu prací.
Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.
Ministerstvo už předloni připravilo novelu zákona, která je účinná od 1. ledna minulého roku a tam už zjednodušení, pokud jde o likvidace společnosti a některý věci rejstříkový, existují.
Dle serverů lidovky.cz a ohrozeny.podnikatel.cz je od počátku roku 2012, kdy vstoupila novela obchodního zákoníku v platnost, snazší likvidace tzv. prázdných firem, tedy společností, které mají na určité adrese nahlášené sídlo, na této adrese je ale nelze dohledat a nevykazují ani žádnou činnost.
Také by měl od 1. ledna, pokud bude účinný občanský zákoník, platit zákon o obchodních korporacích.
Výrok Pavla Blažka hodnotíme na základě nalezených dokumentů jako pravdivý. Na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze nalézt zákon (.pdf) o obchodních korporacích. Podle § 786 zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2014 (strana 114 ze 120).
Tento zákon je součástí celé koncepce nového občanského zákoníku (.pdf), proto tedy nabude účinnosti, pokud nabude účinnosti celý občanský zákoník, jež podle § 3081 nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Pro vysvětlení dodáváme, že tuto podmínku dodává ministr Blažek proto, že se spekuluje o možném oddálení nabytí účinnosti nové úpravy.
Ke zrušení akcií má dojít právě od 1. ledna, bude-li účinný ten zákon o obchodních korporacích, tak ty nové společnosti už nebudou moci mít anonymní akcie.
Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů byl schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení dne 19. února 2013. 25. února byl postoupen Senátu. První část paragrafu 2, odst. 1 návrhu, postoupeného Senátu, zní: "K 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti." Výrok Pavla Blažka hodnotíme s odkazem na výše uvedený citát sněmovního tisku jako pravdivý.
Za prvé chci skutečně připomenout, že bývalý generál byl i ve vládě, ve které vy (oslovuje Bohuslava Sobotku, pozn.) jste seděl jako její 1. místopředseda.
Jelikož byl v OVM řešen post ministra obrany (tedy zejména fakt, že nový ministr obrany není stále vybrán), je nasnadě, že se výrok premiéra Nečase týká ("generál ve vládě") postu ministra obrany ve vládě, ve které byl Bohuslav Sobotka 1. místopředsedou.
Není pravdou, že ve vládě Jiřího Paroubka (ve které byl Bohuslav Sobotka prvním místopředsedou) by zastával bývalý generál místo ministra obrany. Tuto funkci vykonával doktor práv Karel Kühnl. Ani další posty v této vládě nezastával bývalý generál, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Já jenom připomenu, že například v Itálii je ministrem obrany bývalý náčelník Generálního štábu a bývalý, bývalý generál.
Současným italským ministrem obrany je admirál Giampaolo Di Paola. Vzhledem k tomu, že v rámci ozbrojených sil Itálie působil v námořnictvu, neuplatní se zde armádní systém hodností, nýbrž námořnický. Jedná se nicméně o ekvivalentně vysokou hodnost. Admirál Di Paola se stal 10. března 2004 náčelníkem Generálního štábu ("Chief of Defence"), kdy nesl zodpovědnost za celkovou politiku a plánování italských ozbrojených sil. Jelikož je hodnost admirála a generála na stejně vysoké úrovni, pouze v jiných složkách ozbrojených sil, a protože admirál Di Paola vykonával funkci náčelníka Generálního štábu, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
