Předsedou dozorčí rady (dopravního podniku, pozn.) je představitel TOP 09.
Na webu DPP (Dopravního podniku hlavního města Prahy) je uveřejněné, že předsedou dozorčí rady je Ing.Jiří Pařízek, jehož jméno nalezneme uvedené také na webu TOP 09 mezi zastupiteli hl.m.Prahy.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
My (pražský magistrát, pozn.) máme všechny smlouvy vyvěšené na internetu. My jsme zahájili proces elektronických aukcí, který se rozebíhá.
Pražský magistrát disponuje na svých stránkách evidencí smluv, v roce 2011 vypsal poprvé elektronickou aukci (pilotním projektem byl nákup kancelářského papíru, za který oproti minulosti zaplatil cenu o třetinu nižší) a téhož roku přistoupil magistrát k elektronickému zadávání veřejných zakázek.
Majetková přiznání děláme, jako radnice máme o tom přijatý kodex, ze kterého to vychází.
Každý zastupitel hl. m. Prahy je povinen podepsat Čestné prohlášení
k Etickému kodexu člena Zastupitelstva hlavního města Prahy (. pdf), čímž se zavazuje řídit se jeho ustanoveními.
Tzn. že je podle Čl. 3 a 5 povinen dodat Oznámení o činnostech, o příjmech a darech a o nemovitém majetku sebe sama jako člena zastupitelstva popř. také za manžela/manželku, nebo registrovaného partnera/registrovanou partnerku.
Na webu bohužel nejsou volně k nahlédnutí. Podle zákona č. 106/1999 Sb. by je však měl magistrát na požádání poskytnout.
(V loňském roce jsme byli v situaci, kdy Pražané měli zhruba milion těchto karet) a zhruba půl milionu občanů, nebo 600 tisícům ta karta docházela.
Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme na základě nalezených informací jako nepravdivý.
Tento výrok byl vyřčen v souvislosti s obnovením smlouvy o provozu Opencard na jaře roku 2012. Město Praha se dostalo do situace, kdy převzalo správu kartového centra, licence ke kartám ovšem zůstaly ve vlastnictví společnosti Haguess.
Výměna nebo prodloužení platnosti se nicméně z celkového počtu držitelů (viz předchozí výrok) týkala v roce 2012 pouze okolo 330 000 majitelů (podle DPP), kterým měla platnost karty vypršet v rozmezí 1. srpna 2012 - 31. července 2013.
Rozpočet (ministerstva, pozn.) v letošním roce je vyšší než v roce minulém a některé položky, kde školy pociťovaly největší krizi, jsme dokonce navýšily velmi významně. Abych uvedl příklad, ostatní neinvestiční náklady, které například zahrnují učební pomůcky, tuto položku jsme zvýšili o 124 % a takto musíme postupovat dál.
Dle státního rozpočtu na r. 2012 činil výdajový rozpočet MŠMT po vázání výdajů 135 405 904 tisíc Kč. Dle přílohy k rozpočtu na r. 2013 (pdf; str. 6677) má rozpočet ministerstva dosáhnout 140 411 693 tisíc Kč a je tedy skutečně vyšší.
Položka ostatních neinvestičních výdajů(ONIV) se zvýšila pro školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí či svazkem obcí. ONIV v rozpočtu pro pro školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí či svazkem obcí. V r. 2012 (.doc; str. 3) tato položka činila 696 729 tisíc Kč a v r. 2013(.doc; str. 3)1 563 543 tisíc Kč. Skutečně tedy došlo k navýšení přibližně o 124%.
V roce 2011 byl rozpočtový výhled pro oblast školství na rok 2013 zhruba o 20 miliard nižší, než je ta skutečnost letošního roku.
Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.
Celkový rozpočet 2013
140 411 693 000 Kč
Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011
108 308 489 000 Kč
Rozdíl
32 103 204 000 Kč
Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.
Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč
Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.
(..) číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu (pro letošní rok, pozn.) a to je 122,6 miliard (..)
Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč
Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
My dnes máme školek asi přes pět tisíc.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.
S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.
My jsme některé kroky udělali. Například došlo k tomu, že firemní školky jsou financovány z veřejných prostředků.
V roce 2011 bylo novelou Školského zákona umožněno zakládat školky "ke vzdělávání dětí zaměstnanců" (dle §34, odst. 8). Upřednostňování dětí zaměstnanců bylo původně považováno za diskriminační praktiku. Po uvedené změně mohou firemní školky také žádat o podporu dle §160 Školského zákona (úpravu shrnuje a vysvětluje MŠMT) ve výši několika tisíc korun na dítě měsíčně (zprávu podaly např. Finanční noviny).
Rozvírají se nám nůžky mezi financováním, které jde na jednoho žáka téhož oboru v různých krajích. Já bych uvedl příklad, pokud budeme mít třeba malotřídku se stejným počtem dětí, tak na jedno dítě budete mít ve Středočeském kraji 40 tisíc korun, ale třeba v Pardubickém kraji 35 tisíc.
Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.
Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:
(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)
Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000
Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).
