ODS

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident se skutečně v říjnu roku 2010 obrátil na Vládu ČR s výzvou na dojednání tzv. opt-outu z přistoupení k euru. Byť ne veřejně.

Podle informací, které přinesl internetový deník idnes.cz, 25. října 2010 vláda jednala v důvěrném režimu o požadavku na opt-out ze závazku ČR někdy v budoucnosti přijmout euro:

"Dva členové vlády pod podmínkou anonymity iDNES.cz řekli, že prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt-out na přijetí eura."

Oba aktéři, prezident i premiér nejprve tuto informaci popřeli:

"Klausův mluvčí Radim Ochvat dostal otázku k prezidentově pozici v této věci písemně a po pár hodinách odepsal v SMS: "Dnes to na reakci nevidím."

Podobně:

"Premiér a předseda ODS Petr Nečas na otázku k materiálu, který dostala na stůl vláda v důvěrném režimu, odvětil: "Žádná taková věc na vládě nebyla projednávána. Žádný takový požadavek ČNB a pana prezidenta není."

Premiér Nečas ale již druhý den pro server iDNES.cz potvrdil, "že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády."

Později se ke svému požadavku vyjádřil i prezident Klaus, v rozhovoru pro Lidové noviny:

"Proč vás napadlo žádat vládu, aby se vyvázala z povinnosti euro přijmout?

Mě samotného to nenapadlo. Objevil jsem, že to vládě předkládá ČNB, a tak jsem nabyl dojmu, že se k tomu požadavku mám přidat."

Samotný dopis dodnes není veřejně k dispozici. Rozumíme-li však slovu oficiální ve významu úřední či formální, není tomuto hodnocenému výroku Petra Nečase co vytknout.

Výrok premiéra Nečase byl označen za základě statistických údajů za pravdivý. ČSSD za své vlády mezi lety 1998 a 2006 veřejný dluh opravdu zdvojnásobila.

Od roku 1998 do roku 2006 se dluh v procentech HDP opravdu zvýšil dvojnásobně. Premiérův výrok je tedy pravdivý.

Údaje z Eurostatu týkající se veřejné dluhu uvádějí toto:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v % HDP

14.5 15.8 17.8 23.9 27.1 28.6 28.9 28.4 28.3

Těchto čísel se držíme při hodnocení výroku, neboť změny dluhu uváděné v procentech HDP jsou nejpoužívanějším ukazatelem jeho růstu či poklesu.

Pokud bychom ovšem vycházeli z méně častého ukazatele, tedy výše dluhu v reálných číslech, tak se od roku 1998 do roku 2006 zvýšil více než čtyřnásobně. Eurostat uvádí následující:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v milionech euro

8482.0 9420.9 11525.8 18299.6 22006.2 23703.327829.1 30531.1 34495.6

Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.

Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.

Výrok považujeme za pravdivý, neboť kritérium pro zařazení do kategorie „jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie“ je dosti subjektivní, přičemž získaná data tuto interpretaci tempa růstu státního dluhu ČR nevyvrací. ČR je podle nich bezesporu v první polovině států s nejnižším tempem růstu veřejného dluhu, s tím, že rozdíly v tempech růstu tohoto dluhu jsou u států z této první poloviny dosti podobné. Tempo růstu českého dluhu proto lze s tohoto pohledu považovat za jedno z nejnižších. V tempech růstu u států z druhé poloviny jsou pak ve srovnání s tempy růstu států první poloviny mnohem zásadnější rozdíly viz.: graf porovnávající vývoj veřejného dluhu evropských státu v letech 2009 a 2010. Růst veřejného dluhu České republiky lze pak sledovat v reálném čase na stránkách thing tanku verejnydluh.cz.

Tabulku míry veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované několika institucemi se však mírně liší na základě různých metod jejich výpočtu, trendy či pořadí zemí by však měly být pro všechny společné. Pro účely ověření tohoto výroku přijmeme univerzální metodiku Eurostatu ESA95, která je společná všem státům EU. Data pro tyto účely proto čerpáme ze stránek evropského statistického úřadu, který zveřejnil 21. října roku 2011 tabulku srovnávající vývoj veřejného dluhu v zemích EU pro roky 2007-2010 a také graf sledující pak rozdíl v dluzích mezi lety 2009 a 2010. Z obou dokumentů lze vyvodit závěr, že tempo růstu veřejného dluhu ČR patří k těm nižším v porovnání s ostatními státy EU. Nicméně zpráva Eurostatu zakládající se na těchto údajích „Government finance statistics“ neřadí Českou republiku k státům s růstem veřejného dluhu. Do této kategorie zařadila Estonsko, Belgii a Bulharsko. Je ovšem také pravdou, že Eurostat uvádí pouze první tři státy s nejnižším růstem tohoto dluhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovější podrobné údaje o financích jednotlivých států pak Eurostat uvádí v dokumentu „Government finance statistics - Summary tables — 2/2011 ".(.pdf)

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Ano, tento výrok je pravdivý.

Hlava třetí Ústavy České Republiky, článek 76:

(1) Vláda rozhoduje ve sboru.
(2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Výrok hodnotíme jako závadějící. V rámci zemí ležících mimo eurozónu je ale ČR až na čtvrtém místě "nejbohatších" zemí, před ní se umístilo Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Jan Zahradil zmiňuje konkrétní příklady Maďarska a Polska, v postavení vůči nim nebo obecně vůči zemím, které přistoupily zároveň s nebo později než ČR, jsme podle statistik nejbohatší. Mimo eurozónu však stojí i některé starší státy Evropské unie.

Europoslanec Zahradil, když hovoří o "bohatství ČR", má pravděpodobně na mysli index kupní síly obyvatelstva (PPS) vztažený k HDP země. Pokud bereme do úvahy tento index (ang.), tak je Česká republika podle dat za rok 2010 skutečně na 80% průměru eurozóny. Zmiňované Polsko a Maďarsko se drží na 63%, resp. 65% průměru EU, i v tomto má tedy Zahradil pravdu. Mezi státy eurozóny ovšem v současnosti nespadá Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Obě tyto země jsou na tom statisticky lépe než ČR (112%, 123%, resp. 127%). Zahradil tak sice tvrdí pravdu, když srovnává země tzv. bývalého východního bloku (a zároveň země, které prozatím nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie), ze kterých je na tom ČR statisticky nejlépe, ovšem mezi státy mimo eurozónu je ČR celkově až na 4. místě.

Index kupní síly obyvatelstva je umělě vytvořená měnová jednotka, která se nejčastěji používá při mezinárodních srovnáních tohoto druhu. Na rozdíl od pouhého srovnávání domácích národních produktů dokáže reflektovat a do jisté míry vyrovnávat rozdíly mezi kupní silou národních měn jednotlivých států.

Pro přehled ještě uvádíme tabulku zemí stojících mimo eurozónu podle jejich indexu kupní síly:

ZeměPPS (% průměru EU) Dánsko127Švédsko 123VB112 ČR80 Maďarsko65Polsko63Litva57Lotyšsko51Rumunsko46Bulharsko44

Na základě veřejně přístupných zdrojů byl výrok Jana Zahradila označen za pravdivý. Oficiální znění daného vládního mandátu není sice dohledatelné, pokud však nebudeme striktně lpět na doslovnosti, tak vyjádření premiéra Nečase a ministra Kalouska daný výrok potvrzují.

Úřad vlády ČR uvedl v emailové komunikaci následující: " Mandát byl projednán a schválen (.pdf) Výborem pro Evropskou unii dne 29. února 2011. Vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady jsou neveřejná, jsou i dokumenty, obsahující informace k těmto jednáním (a to je právě případ i zmíněného mandátu) dokumenty interními a tudíž veřejnosti nepřístupnými."

Na zasedání poslanecké sněmovny však premiér Nečas informoval poslance ohledně rámcové pozice přijaté vládou na schůzi 18. ledna 2012. Řekl, že "rámcová pozice, schválená vládou 18. ledna, jasně říká - cituji: "S ohledem na změnu podmínek pro přijetí eura v důsledku ratifikace smlouvy se v souladu s programovým prohlášením vlády jeví nezbytné, aby byl souhlas s ratifikací této smlouvy vyjádřen v referendu nebo aby referendem bylo podmíněno pozdější přijetí eura, jež nastane účinností smlouvy, jímž nastane účinnost smlouvy vůči ČR. Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat.
Znovu opakuji citaci poslední věty z rámcové pozice, schválené jednomyslně vládou 18. ledna letošního roku: "Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat."
Ohledně premiérova vystoupení se píše také na stránkách Vlády ČR. Také slova Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09, na tiskové konferenci po jednání vlády z 18. ledna 2012, potvrzují danou diskuzi ohledně způsobu ratifikace smlouvy:

"Velmi vážnou diskuzi jsme vedli o způsobu ratifikace této smlouvy, kdy vláda většinou obou dvou našich koaličních partnerů, z důvodů, které bereme na vědomí a respektujeme, si přeje ratifikaci referendem.Ministři za TOP 09 jsou opačného názoru, nehlasovali jsme pro referendum a nedomnívám se, že by TOP 09 jako politická strana podpořila tento zákon o referendu v PS i v Senátu, sdělili jsme našim koaličním partnerům 3 důvody, které proto máme."
To jasně ukazuje situaci, při níž opravdu obdržel premiér Nečas od vlády mandát, o kterém hovoří europoslanec Zahradil, ošem za situace vyplývající z Jednacího řádu vlády (článek VI hovoří o schvalování usnesení vlády nadpoloviční většinou všech členů vlády), tedy za nesouhlasu jedné ze tří koaličních stran. Výše uvedenou rámcovou pozici vlády k návrhu mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii schválil také vládní orgán Výbor pro Evropskou unii.

Premiér Nečas skutečně, spolu s dalšími dvanácti premiéry, poslal dopis týkající se dokončení jednotného trhu EU. Dopis byl adresován předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi a předsedovi Evropské rady Hermannu van Rompuyovi. Tuto informaci oficiálně potvrdil informační portál Euroskop.cz. Summit Evropské rady také zohlednil požadavky tohoto dopisu. 12 zemí (Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Irsko, Španělsko, Itálie, Polsko a Nizozemí), které tento dopis iniciovaly, se přiklonilo k požadavkům tohoto dopisu, navíc se k nim připojilo i Německo a Malta. Přesné znění dopisu se dá najít zde. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.

Tento výrok lze považovat za zavádějící.

Jediným existujícím výzkumem (časový rámec publikovaných výzkumů je vztažen od počátku roku 2012) veřejného mínění, který odpovídá na otázku, jež koreluje s faktickým výrokem řečníka, a která zní: "Pokud by se v tuto chvíli konalo všelidové referendum o vstupu ČR do eurozóny, souhlasili byste i se vstupem ČR do eurozóny a přijetím eura jako hlavní společné měny?", je výzkum agentury Sanep, publikovaný 22. ledna 2012. V něm 71,3% respondentů vyjádřilo svůj nesouhlas s účastí ČR v eurozóně. Pokud tedy použijeme argument "odmítnutí eurozóny veřejností" (na základě uvedeného průzkumu) a následně jej konfrontujeme s postojem vlády, je dále nutné uvést, že oficiální postoj vlády, který by deklaroval odmítnutí vstupu do eurozóny, a tudíž by byl v souladu se zmíněným průzkumem, neexistuje. Vláda v samotném vztahu a závazku k přijetí jednotné evropské měny není jednotná. Tento postoj dokládají následující uveřejněné výstupy z vládních jednání či vystoupení předsedy vlády a jejích členů (časově vymezeny opět počátkem roku 2012) - např. ČTK - novinky.cz, zpravy.rozhlas.cz, týden.cz, idnes.cz atd.