ODS

Ve druhém kole říjnových (2018) senátních voleb získala ODS celkem devět mandátů, tedy nejvíce ze všech politických subjektů.

Z prvního kola senátních voleb postoupilo do druhého kola 11 kandidátů navržených ODS. Následovalo deset kandidátů za hnutí ANO. ODS tedy byla v prvním kole senátních voleb rovněž nejúspěšnějším subjektem.

Aktuálně je v Senátu celkem 6 senátorských klubů, konkrétně:

Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21 se 6 členy;

Klub Starostové a nezávislí s 18 členy;

Senátorský klub KDU-ČSL s 15 členy;

Senátorský klub ANO se 7 členy;

Senátorský klub České strany sociálně demokratické se 13 členy;

Senátorský klub Občanské demokratické strany s 18 členy.

Zbylí 4 senátoři nejsou zařazeni do žádného klubu. Spolu s Klubem Starostové a nezávislí je tedy Senátorský klub Občanské demokratické strany nejpočetnějším klubem. Jeho členem je rovněž nově zvolený předseda Senátu Jaroslav Kubera, který byl zvolen 14. listopadu.

Pro ověření výroku jsme použili otevřená data z portálu volby.cz, konkrétně registr kandidátů (kvrk.xlsx) pro komunální volby 2018 a stejný registr (kvrk.xlsx) pro r. 2014.

Předně, za "zastupitele ODS" můžeme považovat tři kategorie kandidátů: stranické příslušníky ODS, kandidáty navržené ODS a nakonec kandidáty na kandidátní listině ODS. Třeba říci, že podle této definice může kandidát náležet k více stranám zároveň, když např. člen ODS kandiduje na listině TOP 09.

Pokud všechny uvedené kategorie zkombinujeme, dojdeme pro letošní komunální volby k číslu 2705 zvolených zastupitelů, kteří v nějaké formě přináleží k ODS. Pro volby z r. 2014 pak dojdeme k číslu 2521, ODS má tedy skutečně vyšší počet zastupitelů, než dříve měla.

Fiala však uvádí počet 2959 zastupitelů. Abychom se dopracovali k této hodnotě, museli bychom přičíst i zastupitele zvolené na koaličních listinách zahrnujících ODS, kteří však nebyli ODS navrženi, ani nejsou jejími příslušníky. Takových zastupitelů je pak 2956, přičemž drobný rozdíl oproti Fialově 2959 můžeme přehlédnout.

Fialovo číslo pak zřejmě zahrnuje kupříkladu zastupitele za Hnutí pro město Toužim 2018, na které letos není žádný člen ODS a ODS zde ani nikoho nenavrhla, ačkoli Český statistický úřad jej stále uvádí jako volební stranu s kódem 389 (lze vidět např. na konci url odkazu), dle číselníku tedy jakožto koalici ODS a nezávislých kandidátů.

Jelikož vazba těchto zastupitelů koaličních stran a nezávislých kandidátů na ODS je jen velmi malá, považujeme Fialou uvedený počet zastupitelů za zavádějící.

Občanská demokratická strana získala v letošních volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy 17,87 % hlasů a volby tak v Praze vyhrála před Piráty, hnutím Praha sobě, koalicí STAN a TOP 09 a kandidátkou ANO.

V Brně dosáhla letos ODS s podporou Svobodných na 18,55 % hlasů a získala tak v Zastupitelstvu města Brna druhý nejvyšší počet křesel po hnutí ANO. Před čtyřmi lety však získala ODS pouze 7,62 % hlasů; došlo tedy k nárůstu o téměř 11 procentních bodů.

Ve volbách do zastupitelstva města v Českých Budějovicích letos získalo Sdružení ODS a nezávislých kandidátů 14,20 % hlasů a skončilo tak na třetím místě za hnutím ANO a Občany pro Budějovice. V minulých volbách získala ODS 5,41 % hlasů, nárůst tedy činí 8,79 procentních bodů.

Byť nárůst procent hlasů v Českých Budějovicích nedosahuje deseti procentních bodů, výrok je hodnocen jako pravdivý vzhledem k tomu, že se Petr Fiala vyjádřil jen přibližně („třeba o deset procentních bodů“). K hodnocení výroku jako pravdivého tak postačuje to, že v Brně je nárůst alespoň deset procentních bodů a v Českých Budějovicích se k této hranici blíží.

Dne 5. listopadu 2018 došlo v Brně k podpisu koaliční smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL, Piráty a ČSSD. Bývalého primátora Petra Vokřála (ANO) má nahradit Markéta Vaňková (ODS). Předpokládá se, že ustavující zastupitelstvo se bude konat 20. listopadu.

V případě Prahy byla koaliční smlouva podepsána 12. listopadu mezi Piráty, Prahou Sobě a Spojenými silami pro Prahu. Ačkoli ODS volby v Praze vyhrála, koaliční strany vyjádřily svou nevoli jít do koalice právě s ODS těsně po volbách, někteří i před nimi. Budoucí primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) se ke spolupráci s ODS (a hnutím ANO) vyjádřil např. takto:

„Budeme vyjednávat se všemi demokratickými stranami. Pochopitelně s některými budeme programový průnik spíše obtížněji. Mám tím na mysli zejména ODS a ANO, které nám blokují naše návrhy směřující například k transparenci i ve sněmovně.“

Proti spolupráci s ODS se vyjadřoval také lídr Prahy Sobě Jan Čižinský. Ten ještě při sčítání hlasů uvedl:

„Máme možnost vyrvat Prahu Andreji Babišovi a zbytkům ODS.“

Podle slov Čižinského nepřipadají jednání o programu s ODS a hnutím ANO v úvahu. Sice prý budou možná, ale až po ustavení koalice. Takto se vyjádřil např. v rozhovoru zde:

Novinky.cz: „Připadají v úvahu alespoň nějaká jednání, třeba o programu?“

„Nepřipadají. Teď probíhají jednání koaliční, a to mezi subjekty, které spolu hodlají uzavřít koalici. My bychom tak přijali jednání od někoho, s kým nechceme uzavřít koalici. Jednání s ODS a ANO jsou možná, ale až poté, kdy se ustaví koalice, které oni nebudou součástí.“

Také Jiří Pospíšil, který vedl Spojené síly pro Prahu, se vyjádřil pro variantu spolupráce právě s Prahou Sobě a Piráty, když řekl: „Pan Čižinský koalici s ODS odmítá. Jediná reálná varianta v tuto chvíli je s ním a Piráty. Je fér o takové koalici jednat, Praha si nesmí dovolit dlouhé bezvládí.“

Na této variantě se následně shodl i klub zastupitelů za Spojené síly pro Prahu. Pospíšil jako lídr Spojených sil sice předtím prohlásil, že Spojené síly respektují ODS jako vítěze voleb, a po volbách se s ODS sešli, dle Pospíšila však ODS nepřinesla žádný reálný návrh trojstranné koalice, o kterém by bylo možné jednat. Ani toto tedy nelze hodnotit jako jednání o koalici. S ODS nikdo o vládě v hlavním městě reálně nevyjednával.

Martin Červíček (ODS) byl do krajského zastupitelstva v Královéhradeckém kraji zvolen v roce 2016. V radě Královéhradeckého kraje pak působí jako 1. náměstek hejtmana, přičemž přímou odpovědnost má za oblast dopravy a silničního hospodářství.

Z posledního zápisu jednání krajského Výboru pro dopravu ze dne 12. června 2018 (.pdf, str. 3) vyplývá, že naposledy se Červíček zabýval například výběrovým řízením na autobusového dopravce pro Královéhradecký kraj nebo rozpočtem pro opravy silnic v kraji.

Stát, respektive jím zřízená příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic, zajišťuje výkon vlastnických práv státu k dálnicím a silnicím I. třídy. Základním účelem činnosti ŘSD je zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy.

Plánovaný obchvat Jaroměře má za cíl odklonění trasy silnice I/33 mimo město Jaroměř pomocí přeložky s napojením na dálnici D11. Silnice I/33 je silnicí první třídy, tudíž je její výstavba (stejně jako výstavba dálnice D11) v kompetenci státu (ŘSD).

Zdroj: YouTube.com

Od 1. září je účinná novela zákona 416/2009 Sb., která zahrnula silnici I/33 mezi prioritní stavby celostátního významu, u kterých je umožněn rychlejší průběh vyvlastňovacího řízení a v důsledku i rychlejší průběh výstavby.

Podle vyjádření mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové pro zpravodajský portál iDnes.cz (z března 2018) je revitalizace trati Velký Osek-Hradec Králové-Choceň rozdělena do čtyř dílčích staveb a aktuálně by mělo probíhat zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí. Projekt úseku železnice z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí postoupil do stádia posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA. Stavba dvoukolejky by měla začít v roce 2022, předpokládaná délka je tři roky. 

Hejtmanství Královéhradeckého kraje začalo jednat se SŽDC a ministrem dopravy o další modernizaci tratí Hradec Králové-Náchod a Hradec Králové-Trutnov v roce 2017. Za hejtmanství o modernizaci tratě mezi Hradcem Králové a Trutnovem měl vyjednávat náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Martin Červíček. Tiskový mluvčí SŽDC uvedl, že se pracuje na studii proveditelnosti a bude dále záležet na posouzení Ministerstva dopravy.

Martin Červíček, policista a armádní generál, v letech 2012–2014 zastával funkci prezidenta Policie České republiky. Ve funkci nahradil odvolaného Petra Lessyho.

Kandidát do senátu za Občanskou demokratickou stranu je zároveň od roku 2014 členem zastupitelstva obce Vysokov a v neposlední řadě od roku 2016 zastává funkci náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána. Zodpovědný je za oblast dopravy a silničního hospodářství. V komunální politice je tedy od roku 2014, dva roky funguje na úrovni Královéhradeckého regionu.

Petr Koleta, 48letý živnostník, je od roku 2016 zastupitelem Královéhradeckého kraje a zároveň od roku 2010 zastupitelem Hronova. V prvním kole senátních voleb kandidát za hnutí ANO skončil na 3. místě, právě za Martinem Červíčkem. Rozdíl v hlasech přitom nebyl nijak významný – od druhého místa ho dělilo 1771 hlasů a od zvítězivšího Pavla Bělobrádka pak 1829 hlasů. Podrobné výsledky voleb jsou k náhledu zde.

Pro server iRegiony se Petr Koleta vyjádřil takto: „Pro mě je to ohromný úspěch. Neměl jsem vyvěšený ani jeden banner a možná jsem ani po kraji nebyl vidět. Za mě jsem s výsledkem spokojený.“ I pro web hradec.idnes.cz hodnotí výsledky voleb jako veskrze pozitivní. Možnou podporu jednoho ze zbývajících kandidátů v danou chvíli nepotvrzoval, ale ani do budoucna nevylučoval. Následně o ní přinesla informaci Česká televize.

Stížnost proti zákazu prodeje o některých svátcích byla skutečně na Ústavní soud podána. Kubera je pod touto stížností podepsán (.pdf). Jak uvádí web Ústavního soudu, věc nebyla prozatím rozhodnuta.

V minulosti se Kubera angažoval i při podání dalších ústavních stížností. Jmenovat můžeme například stížnost proti tzv. protikuřáckému zákonu nebo stížnost proti kontrolnímu hlášení při platbě DPH. Tyto záležitosti již byly Ústavním soudem rozhodnuty a stěžovatelé se svými požadavky částečně uspěli (zde, zde).