ODS

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary“). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Program Pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu 2019 vychází ze společného programu evropských pirátských stran z 9. února 2019. V rámci tematického zaměření programu ho Piráti popisují takto:

„Stejně jako před pěti lety i pro letošní volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019, vytvořily kandidující evropské pirátské strany společný program. Na jeho tvorbě se podílely stovky českých i evropských Pirátů. Oproti programu z roku 2014 je vidět široký záběr témat, které Piráti pokrývají – kromě reformy copyrightu či digitální agendy se tentokrát do programu dostalo široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu, dopravu, daňový systém či vesmírný program.“

Dle rozsahu témat programu nelze tedy tvrdit, že by pirátský program pro volební témata byl monotematický, což ukazuje i zaměření volební kampaně, která by chtěla na jedné straně akcentovat svobody, které členství přináší, a na straně druhé by měl být akcent na zrovnoprávňování občanů zemí v rámci EU.

Podobně i ODS svůj program opírá o zajištění pružné a efektivní EU, které má symbolizovat pomyslné desatero, v jehož rámci zaznívá jak snaha o takzvanou debyrokratizaci EU ve smyslu snížení počtu evropských norem, či cílenou flexibilní integraci, kdy by si státy určovaly kde a do jaké míry si přejí prohlubovat svoji vzájemnou integraci. V rámci programu je akcentováno také prohlubování integrace v rámci politiky volného trhu v rámci EU.  

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.

Jedná se o údaj, který předseda Fiala již v médiích po komunálních volbách z října 2018 uvedl, například dne 4. listopadu 2018 pro Deník.cz.

Pro ověření výroku jsme použili otevřená data z portálu volby.cz, konkrétně registr kandidátů (kvrk.xlsx).

Předně, zastoupení lze chápat více způsoby: ODS jednak staví vlastní kandidátní listiny, jednak navrhuje kandidáty (např. na koaliční kandidátní listiny) a nakonec její členové mohou kandidovat, aniž by byli navrženi ODS, případně aniž by kandidovali na její listině.

ODS pak podle výše uvedeného registru získala mandáty pro vlastní kandidátní listiny v celkem 661 zastupitelstvech. Kandidáti navržení ODS získali mandáty v celkem 788 zastupitelstvech. Členové ODS pak získali mandáty v 704 zastupitelstvech.

Uvedená zastupitelstva se z valné většiny překrývají, celkem pak najdeme 875, ve kterých je ODS nějakým způsobem zastoupena. Je jich tedy více než 800, jak tvrdí Petr Fiala.

Dodejme, že 106 z těchto zastupitelstev náleží k městským obvodům a městským částem, nikoli k obcím (vč. měst, statut. měst a hl. m. Prahy) jako celku. Fiala se tedy vyjádřil nepřesně, byť klíčový obsah jeho sdělení odpovídá faktu.

V Kladně po zisku 202 233 hlasů zvítězila, stejně jako v roce 2014, strana Volba pro Kladno. Získala tak 13 mandátů v zastupitelstvu, jež má celkem 33 členů. Strana přesto nakonec zamíří do opozice. Na spolupráci se dohodly strany ODS, SPD, ANO a hnutí Kladeňáci, přičemž primátorem má být dle koaliční dohody Dan Jiránek (ODS), který už město v minulosti vedl.

Petr Fiala prostřednictvím tiskové mluvčí uvedl, že situace v Kladně „není zcela standardní.“ A dále: „Pokud vím, kampaň na Kladně byla velmi vyhrocená, doprovázená masivními anonymními útoky na opozici.“ I místopředseda ODS Martin Kupka poukázal na vyhrocenost předvolební kampaně a ke spolupráci s SPD uvedl: „Je to koalice, kterou nepreferuji, ale rozumím argumentům, které kolegové (z kladenské ODS, pozn. Demagog.cz) ODS předložili“.

Nicméně ne každé vedení strany je tak tolerantní vůči vzniku koalice s SPD jako vedení ODS. Petr Hašek, člen TOP 09 a zároveň člen hnutí Kladeňáci, byl postaven před volbu buď vystoupit z koalice, nebo ze strany. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu.

Zmiňovanou vyhrocenost kampaně v Kladně lze doložit povolebním vývojem. Trestní oznámení podal jak staronový primátor Dan Jiránek z ODS, tak i zástupci bývalého primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno). Konkrétní důkazy, které by ilustrovaly vyhrocenost kampaně, ani důvěryhodné informace o šiřitelích pomlouvačných zpráv, se nám však nalézt nepodařilo.

Kladno není jediným městem, kde došlo k odchýlení buňky ODS od preferované linie; v dalších případech ovšem jde primárně o spolupráci s KSČM. V Hranicích vznikla široká koalice (respektive „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města“) sedmi stran a hnutí, které se dostaly do zastupitelstva. Jde o ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, komunisty, ODS s podporou Svobodných a SPD. V reakci na kritiku (video, 4:41) spolupráce s KSČM rezignovala šestičlenná místní rada ODS v Hranicích a Oblastní rada navrhla odebrání licence místnímu sdružení ODS v Hranicích. Vzhledem k tomu, že ODS koalici v Hranicích řeší (i když spíše v souvislosti se spoluprací s KSČM, kterou mají oblastní buňky zakázanou), zůstává Kladno jediným tolerovaným městem s koalicí s SPD.

Zákaz spolupráce ODS s KSČM na komunální úrovni byl přijat na 17. sjezdu strany v listopadu 2006. Usnesení z kongresu uvádí: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“ (str. 120)

Například v roce 2011 na základě tohoto usnesení Výkonná rada ODS zrušila 18 místních sdružení.

V případě koaličního vyjednávání na komunální úrovni po volbách v říjnu 2018 je aktuální například situace v zastupitelstvu Hranic na Přerovsku. Zde se začala formovat koalice ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, KSČM, ODS s podporou Svobodných a SPD. Koalice tak čítá 18 zastupitelů z celkových 23 v dané obci.

Za ODS byla do zastupitelstva v Hranicích na Přerovsku zvolena Karla Vlasáková. Ta jako nezávislá zastávala pozici lídryně na kandidátce ODS. Vlasáková se hájí tím, že nebyla podepsána koaliční smlouva, ale byla vytvořena „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města“.

Dle zjištění České televize členové místní stranické organizace složili funkce a očekávají odebrání licence.

Podobná situace po komunálních volbách 2018 vznikla i v Rychnově nad Kněžnou. Koalici zde utvořili Nezávislí za Rychnov, ODS, uskupení Nestraníci a KSČM. Lídryně kandidátky ODS Jana Drejslová je na rozdíl od Vlasákové členkou strany. Místní organizace byla vyzvána k odstoupení z koalice, jinak se bude dle slov Petra Fialy Výkonná rada zabývat odejmutím licence.

Politickou chybou ve výroku míní Fiala koaliční spolupráci s KSČM. Takovou formu spolupráce ODS zakázala přijetím usnesení (str. 120) na 17. kongresu v roce 2006: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“

Stanovy ODS k ukončení členství v Článku 3., bodě 7. části f) uvádějí: „Členství ve straně zaniká: zrušením členství místním sněmem nebo výkonnou radou z důvodu závažného porušení povinností stanovených v ust. 3.14 stanov nebo z důvodu pravomocného odsouzení člena pro úmyslný trestný čin.“ Dále v bodě g): „zanikne-li místní sdružení a člen do tří měsíců od zániku nepodá žádost o přeregistraci k jinému místnímu sdružení.“

V Článku 7., bodě 3. část f) pak k působnosti Výkonné rady stanovy uvádí, že „rozhoduje o vzniku (udělením licence) a zrušení (zrušením licence) místních sdružení“. V části h) doplňuje „rozhoduje o zrušení členství podle ust. 3.7 písm. f) stanov.“

Výkonná rada rozhodovala o zrušení licencí místních sdružení v souvislosti se spoluprací s KSČM již několikrát. V roce 2011 došlo ke zrušení licence u 18 místních sdružení. Místních buněk, kterým kvůli koalici s KSČM v roce 2011 hrozilo odebrání licence, bylo 30. Jedním ze zrušených místních sdružení byla i organizace v Rychnově nad Kněžnou. Jak ale zjistil server Aktuálně.cz, tamní buňka se nakonec s vedením strany dohodla a licence jí zůstala. A to i přesto, že členové ODS v Rychnově dále tvořili koalici s KSČM. Například v Týnci nad Sázavou ale skutečně došlo ke zrušení stranické buňky a zastupitelé pokračovali ve výkonu mandátu jako nezávislí. Zároveň jsou známy případy, kdy členové ODS, kteří na lokální úrovni vstoupili do koalice s komunisty, ohlásili vystoupení z ODS a rozhodli se v koalici pokračovat jako nezávislí. To se stalo například v Aši a Březové.

Výkonná rada ODS řešila odebírání licencí místním buňkám kvůli koaliční spolupráci s KSČM například i v roce 2007, kdy byly podle serveru iRozhlas.cz odebrány dvě licence v Olomouckém kraji. K odebírání licencí stranickým buňkám v případě nedodržení usnesení ze 17. kongresu o zákazu spolupráce s KSČM tedy dochází, ačkoli v některých případech k odebrání licence nakonec nedošlo.