ODS

Dokument, o kterém Fiala ve svém výroku mluví, je globální pakt o migraci. Tento dokument byl připravený na půdě OSN a v současnosti se jedná o přijetí jednotlivými státy světa. (Podrobněji pakt rozebírá např. server iRozhlas.cz.)

Fiala ve svém výroku uvádí, že některé země se ke globálnímu paktu nechtějí přidat. Toto tvrzení je pravdivé a takovýto úmysl již oznámily například Rakousko, Maďarsko nebo Polsko. Mezi výtky patří nebezpečí omezení suverenity států v rozhodování o migrantech a také to, že pakt údajně nerozlišuje mezi ekonomickými migranty a uprchlíky.

Výhrady k paktu ovšem vyjadřovaly i další země, například Švýcarsko, Itálie nebo Dánsko. V Německu též nemá jednoznačnou podporu, proti je i část členů vládní CDU.

Fiala ve svém výroku upozorňuje na odlišné postoje posledních 2 ministrů zahraničí Hamáčka a Petříčka ke Globálnímu paktu o migraci.

Jan Hamáček přijetí tohoto dokumentu během projednávání v Poslanecké sněmovně hájil, když mimo jiné prohlásil: „Já se pokusím vysvětlit panu předsedovi klubu ODS, proč je dobré ten dokument mít, i když je nezávazný.“

Jeho nástupce Petříček však zastává opačné stanovisko. Ve svém prohlášení ke Globálnímu paktu například uvádí: „Z procesu vyjednávání kompaktu bychom tedy měli vystoupit, jako to udělaly Spojené státy, Maďarsko a Rakousko.“

Fiala má tedy pravdu: oba ministři měli ke Globálnímu paktu odlišný postoj, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Globální pakt o migraci by měly státy OSN přijmout na konferenci v Marrakéši v první polovině prosince. V lednu ho formálně potvrdí Valné shromáždění OSN. Pakt OSN o migraci bude nezávazný. Země, do kterých migranti směřují, k němu ale mají výhrady. Loni oznámily ustoupení od úmluvy Spojené státy. Letos uvedly další dvě země, že se k dokumentu nepřipojí. Jedná se o Rakousko, které tento půlrok předsedá EU, a Maďarsko. Výhrady k paktu mají také Polsko, Itálie, Švýcarsko či Japonsko. Česká vláda původně uvažovala o přijetí globálního paktu s výhradami. Vzhledem k obavám z toho, že tyto výhrady přestanou být relevantní v okamžiku, kdy by byl pakt schválen, se ale kabinet rozhodl k úmluvě nepřipojit.

Text Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci (.pdf) - v angličtině Global Compact for Safe, Orderly and Regular Migration - byl finalizován 13. července 2018. Organizace spojených národů (OSN) své dokumenty obvykle nepřekládá do všech jazyků. Překládány bývají pouze vybrané dokumenty, a to do 6 oficiálních jazyků - arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština. V současné době není k dispozici žádný oficiální (např. z vlády, ministerstva) překlad do češtiny.

Petr Fiala upozornil již v roce 2016 na nutnost jasné zahraniční politiky, která by měla mít širokou podporu. Důležitost zahraniční politiky zmiňoval také na svém blogu, který píše na Aktuálně.cz. Opakovaně apeluje jak na své kolegy v Poslanecké sněmovně, tak na občany. Důkazem může být např. video z jednání Poslanecké sněmovny, které umístil na svůj facebookový profil.

V Poslanecké sněmovně Petr Fiala řekl: „Tato debata ukázala, že ačkoliv předseda vlády má nějaké zahraničněpolitické stanovisko, jeho vlastní europoslanci mají stanovisko úplně opačné. Tato debata také jasně ukázala, že i když tady místopředseda České strany sociálně demokratické horuje za národní zájmy a proti spuštění procesu vůči Maďarsku, tak ten, kdo za jeho stranu fakticky řídí Ministerstvo zahraničních věcí, pan europoslanec Poche, má stanovisko úplně opačné. Pokud takto budeme pokračovat v prosazování svých zájmů, ve vysílání signálu do Evropy a do zahraničí, tak vás mohu ujistit o jediném: žádné svoje zájmy, žádné zájmy České republiky, žádné zájmy občanů České republiky nebudeme moci účinně hájit. Takovýto zmatek, takováto nekoordinovaná zahraniční politika nemůže vést k ničemu dobrému.“

Dle Petra Fialy se zahraniční politika České republiky stala spíše prosazováním zájmů prezidenta Zemana a premiéra Babiše, kterého však v rámci daného tématu ještě začátkem roku oceňoval.

Fiala ve svém výroku hovoří o dvou věcech. Globální pakt o migraci je dle něj vágní dokument a přestává rozlišovat mezi legální a nelegální migrací. Jako druhou skutečnost uvádí, že stejné námitky proti tomuto dokumentu zaznívají z jiných evropských zemí. Slovní obrat o „většině evropských zemích“ nebereme doslovně, ale pouze ověřujeme, zda se tyto názory objevují ve větším počtu zemí.

V Globálním paktu se píše, že tento dokument je právně nezávazný (str. 2, bod 7). Jedná se tedy o deklaraci, která neobsahuje žádné sankce, a takový typ dokumentu spíše obsahuje obecné principy než konkrétní závazky.

Pokud jde o rozlišování mezi legální a nelegální migrací, Pakt jej státům umožňuje. „Státy mohou rozlišovat mezi statusem legální a nelegální migrace (...)“ (bod 15, str. 4). Je však faktem, že v některých bodech dokumentu se mezi těmito statusy již nerozlišuje. Nejlépe je ukázat si to na příkladu. Signatáři dohody v ní například prohlašují (bod 13 h, str. 21), že chtějí „chránit a respektovat práva a nejlepší zájmy dítěte vždy bez ohledu na jejich migrační status, a to tak, že zajistí dostupnost životaschopných alternativ k zadržení v detenčních zařízeních. Upřednostní péči založenou na komunitě, zajistí přístup ke vzdělání a zdravotní péči a respektují právo dětí na rodinný život a jednotu rodiny (...)“. Podle tohoto bodu by pro státy nemělo být důležité to, zda se dítě dostalo do země legálně nebo nelegálně. Důležitý je zájem dítěte a státy by se tak k oběma typům dětských migrantů měly chovat stejně.

Nyní k samotnému jádru našeho hodnocení, tedy k otázce, zda podobné námitky, jako má šéf ODS, zaznívají i z jiných evropských zemí.

Podíváme-li se například do sousedního Rakouska, rakouský kancléř Kurz oznámil, že se jeho země ke Globálnímu paktu nepřipojí. Jako důvod uvedl, že Globální pakt nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Z Rakouska též zaznívaly pochybnosti o výkladu některých pasáží, například zda lze pakt vykládat jako ustanovení migrace jako lidského práva.

Úmysl nepřipojit se ke Globálnímu paktu ohlásilo i Polsko. Polský ministr vnitra Brudzinski jako důvody pro tento krok uvedl, že „návrh dohody podle nás nezaručuje Polsku bezpečnost. Může navíc posílit nelegální migraci“.

O dokumentu se diskutuje i v Německu. Proti jeho přijetí vystupuje například opoziční strana AfD, kritické hlasy však zaznívají i z vládní CDU/CSU. Poslanci Wendtovi například vadí chybějící rozlišení uprchlictví a pracovní migrace, jeho kolega Mitsch se zase obává, že Globální pakt „okleští suverenitu Německa v migračních otázkách“.

Pochybnosti o interpretaci zazněly i z Estonska, kde z některých politických stran zaznívaly vůči vládě požadavky na ujasnění politického postoje země, tedy zamezení zneužití nejednoznačného paktu. Ze slovenské diskuze je pak patrná nejistota jednotlivých stran a politiků ohledně toho, jak lze Pakt chápat a jaké závazky signatářům přináší.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí z 24. října tohoto roku prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh, který počítá se zvýšením příjmů o 150,8 mld. korun. V porovnání se schváleným návrhem státního rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str.6) by skutečně mělo k nárůstu příjmů dojít. Největší navýšení má proběhnout v oblasti příjmů z pojistného a sociálního zabezpečení (59,5 mld. korun) a příjmů daňových (46,6 mld. korun).

Zatím se však jedná pouze o návrh. Plánované příjmy z návrhů rozpočtu se obvykle odlišují od těch skutečných, které se vykazují až ve státních závěrečných účtech. Rozpočet totiž reaguje na aktuální situaci. Srovnejme například plánované a skutečné příjmy pro rok 2017. Schválený rozpočet počítal s 1 250 212 mil. Kč, skutečné příjmy pak tvořily 1 273 644 mil. Kč. Pro rok 2018 se zatím počítá s příjmy ve výši 1 323 mld. Kč, průběžné pokladní plnění vykazuje k říjnu 1 132,8 mld. Kč.

Snížení daní pro příští rok vláda vskutku neplánuje, jelikož taková informace z návrhu daňového balíčku pro rok 2019 pocházejícího od Ministerstva financí neplyne. Návrh zákona se k 13. listopadu 2018 nachází v garančním Rozpočtovém výboru a dosud probíhá (.pdf, str. 2) podávání pozměňovacích návrhů.

Ve volebním programu (.pdf, str. 10) do sněmovních voleb v roce 2017 se ANO 2011 zavazuje, že: „V dalším volebním období budeme pokračovat v této strategii a usilovat o vyrovnaný rozpočet v závislosti na investičních možnostech a současně stabilizovat dluh na jedné z nejnižších úrovní v EU.“

Dále uvádí (str. 11): „V ojedinělých případech může státní rozpočet skončit v deficitu, ale jen ve výši investic – potřebujeme stavět, investice nebudeme nikdy škrtat.“

V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 je v kapitole „Preambule a zásadní priority vlády“ explicitně zmíněn vyrovnaný státní rozpočet v pátém hlavním strategickém směru: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 navrhuje deficitní rozpočet se schodkem 40 000 000 000 Kč. Pro srovnání, vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 navrhoval schodek 50 000 000 000 Kč.

Z kontextu výroku vyplývá, že předseda Fiala (ODS) se vyjadřuje k volebním obdobím, ve kterých ODS působila na straně opozice. Přesnější časové vymezení od Fialy v rozhovoru nezazní, proto musíme v analýze zohlednit všechny vlády, kdy ODS byla v opozici (video, čas 11:57–12:36). Jedná se tedy o následující vlády:

• úřednická vláda Josefa Tošovského (2. 1. 1998 – 17. 7. 1998)
• vláda Miloše Zemana (22. 7. 1998 – 12. 7. 2002)
• vláda Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 – 4. 8. 2004)
• vláda Stanislava Grosse (4. 8. 2004 – 25. 4. 2005)
• vláda Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 – 4. 9. 2006)
• úřednická vláda Jana Fischera (8. 5. 2009 – 13. 7. 2010)
• úřednická vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014)
• vláda Bohuslava Sobotky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017)
• I. vláda Andreje Babiše (13. 12. 2017 – 27. 6. 2018)
• II. vláda Andreje Babiše (27. 6. 2018 – ?)

Pro období úřednické vlády Josefa Tošovského byl státní rozpočet schválen ještě v předešlém volebním období 12. prosince 1997, kdy ODS nebyla v opozici.

Předložení pozměňovacího návrhu poslanci ODS ve 2. čtení platí pro období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1999 (.pdf, str. 10), 2000 (rozpočet na rok 2000; .pdf, str. 30), 2000 (rozpočet na rok 2001) a 2001.

V případě vlády Vladimíra Špidly předložila ODS pozměňovací návrhy ve 2. čtení v letech 2002 (.pdf, str. 66) a 2003 (.pdf, str. 4).

Za vlády Stanislava Grosse předložila ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2004 (.xls, buňka 560).

Ani vláda Jiřího Paroubka nebyla v tomto ohledu výjimkou, když ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2005 (.xls, buňka 199).

V případě úřednické vlády Jana Fischera předložil poslanec ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2009 (.xls, buňka 97).

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka pak ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2013 (.pdf, str. 15).

Fiala byl předsedou ODS zvolen 18. ledna 2014. Pod jeho vedením tak byla ODS prozatím vždy v opozici. Poslanci ODS předložili za Fialova předsednictví ve 2. čtení pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu vždy, tedy během vlád Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v letech 2017 (.docx), 2016 (.pdf), 2015 (.pdf) a 2014 (.pdf).

Ohledně „ukázání vládě, jak vést vyrovnaný rozpočet“ uvádíme srovnání plánovaného deficitu původních vládních návrhů a pozměňovacích návrhů ODS za poslední čtyři roky:

• Návrh pro rok 2015: vládní návrh – deficit 100 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury za ODS – zvýšení výdajů o 355 000 000,- korun pro kapitolu Ministerstva dopravy výdajů pro vědu, výzkum a inovace. Zároveň navrhl snížení o stejnou částku pro kapitolu Všeobecní pokladní správy ve dvou variantách, buď se sníží výdaje pro ukazatel Podpory exportu, majetkové újmy, státní záruky a investiční pobídky nebo pro ukazatel Odvodů do rozpočtu EU (.pdf). Další pozměňovací návrhy ODS rovněž přesouvaly peníze mezi kapitolami (.pdf). K vytvoření vyrovnaného rozpočtu tak návrhy ODS v roce 2015 nevedly.
• Návrh pro rok 2016: vládní návrh – deficit 70 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrhy ODS vedly k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami a také k přesunu prostředků z jednotlivých kapitol ve prospěch Vládní rozpočtové rezervy, ale nevedly ke snížení deficitu nebo vyrovnanému rozpočtu (.pdf, str. 11–24). Pro přehlednost doplňme, že ODS navrhla zvýšení Vládní rozpočtové rezervy o 24,385 mld. korun (.pdf).
• Návrh pro rok 2017: vládní návrh – deficit 60 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6); pozměňovací návrhy ODS neměnily hodnotu deficitu, protože pouze přesouvaly finance mezi jednotlivými kapitolami (.pdf). Vladislav Vilímec ve svém pozměňovacím návrhu uvedl hned dvě varianty přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu. Ve prospěch kapitoly Výdaje pokladní správy (Výdaje vedené v Isprofin) by vyčlenil 200 000 000,- korun navíc, které by rovnoměrně odebral z kapitoly Všeobecní pokladní správy u ukazatele Podpory exportu a kapitoly Státní dluh. Ve druhé variantě by celou částku odebral jenom z kapitoly Státní dluh (.pdf). Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury a Petra Fialy zase navrhoval přesun prostředků z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 30 mld. korun.
• Návrh pro rok 2018: vládní návrh – deficit 50 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6;) pozměňovací návrhy ODS vedly opět jen k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami, ale ne ke snížení rozpočtového deficitu (.pdf). Pozměňovací návrh, který předložili Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, rovněž jako v roce 2017 obsahoval přesun financí z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 28,2 mld. korun.

Je tedy pravda, že pokud je ODS v opozici, vždy předkládá k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není ovšem pravda, že by uvedené pozměňovací návrhy vedly k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jak dokládá seznam návrhů ODS za poslední čtyři státní rozpočty. ODS sice předložila v posledních letech pozměňovací návrhy snižující státní dluh, což by se dalo určitým způsobem považovat za korigování schodku rozpočtu, návrhy však nedosahují na vyrovnání deficitu, pouze jej zmírňují, nejvíce o polovinu.

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) uvádí stejné hodnoty jako v předmětném výroku či ve volebním programu. Tedy počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku (.pdf) kritizuje zejména následující: „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Argumentuje tak zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Vláda tak nesouhlasí s tím, že by pokles peněžité částky vybírané na daních nebyl dostatečně kompenzován jiným zdrojem. Výrok: „(...) nejsou na to peníze,“ parafrázující stanovisko vlády tak lze považovat za pravdivý.

Neinvestiční dotace (neinvestiční transfery) jsou finanční prostředky určené obvykle na provozní a spotřební výdaje.
Pozměňovací návrhy, které se týkají snížení neinvestičních dotací, byly poslanci ODS podány například:

• k rozpočtu na rok 2018 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 na 23 830 665 242 Kč (rozdíl 5 800 000 000 Kč)

• k rozpočtu na rok 2017 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 Kč na 19 630 665 242 Kč (rozdíl 10 000 000 000 Kč )

• k rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 2) - „Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům“ z původního průřezu 122 300 000 000 Kč na 118 631 000 000 Kč (rozdíl 3 669 000 000 Kč)

S ohledem na tyto pozměňovací návrhy tak lze vypozorovat jistý utvářející se trend, který odpovídá tvrzení ve výroku Petra Fialy.

Dodejme, že nehodnotíme, jestli neinvestiční dotace pomáhají konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky, nebo nepomáhají. Nehodnotíme ani, jaký dopad by měly předkládané návrhy.