ODS

Podle dat na stránkách služby AirBnB bylo v roce 2017 v Praze pro službu využito cca 14 000 bytů, domů či pokojů. Podle studie (.pdf, str. 28) Centra ekonomických a tržních analýz, na kterou se služba AirBnB také odvolává, se AirBnB týká na území města Prahy skutečně jen 1,8 % celých bytů. Do zmíňených 1,8 % ale nejsou zahrnuty sdílené pokoje, domy a další prostory využívané pro službu v Praze. Jde pouze o percentil celých bytů.

Nutno dodat, že studie kalkuluje s hrubým celkovým počtem bytových jednotek v Praze z roku 2016. V roce 2016 bylo dle studie na území Prahy cca 600 000 bytů. Analýza zároveň obsahuje přesnější data o prostorách využitých k AirBnB. V tomto případě studie uvádí 14 700 bytů, domů či pokojů využívaných službou.

Post primátora v letech 2002–2010 zastával Pavel Bém (ODS), jenž byl vystřídán právě Bohuslavem Svobodou (ODS). Ten předsedal metropoli až do května roku 2013 a vystřídán byl Tomášem Hudečkem (TOP 09).

Co se Rady hlavního města Prahy týče, tak minimálně od roku 2006 tvořili velkou část straníci Občanské demokratické strany, a to až do 23. května 2013, kdy byl zastupitelstvem v tajném hlasování odvolán primátor Bohuslav Svoboda. Spolu s ním byli odvoláni i náměstek primátora Josef Nosek a radní Alexandra Udženija; odstoupili i radní Ivan Kabický a Radek Lohynský (všichni ODS).

Celoroční jízdné stojí 3650 Kč, což odpovídá 10 Kč na den. V září 2018 proběhl průzkum agentury STEM/MARK, v jehož rámci lidé odpovídali na otázku „Které oblasti jsou pro vás osobně v Praze nejvíce problematické?”. V odpovědích se nejčastěji objevovalo: dokončení Pražského okruhu (45 %), rekonstrukce komunikací a mostů (38 %) nebo např. životní prostředí (27 %). Nespokojenost s cenou jízdného oproti tomu vyjádřilo 9 % respondentů, což odpovídá v pořadí 11. pozici. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1103 respondentů.

Od roku 2016 navíc funguje magistrátní web a aplikace Zmente.to, kde jsou přijímány podněty Pražanů. Podle lednové statistiky (2018) si lidé nejčastěji stěžovali na stav silnic, chodníků a veřejných prostranství a také na veřejnou dopravu.

Český právní řád nepracuje přímo s pojmem „korupce“, v trestním zákoníku jsou taková jednání upravena v § 329–334. V kontextu diskuze řečníci patrně naráží na případ podezření z korupce na Praze 7, který ovšem není dosud dořešen a ve kterém byla zatím odsouzena jediná osoba, a to nikoli za některý z úplatkářských trestných činů, ale za zpronevěru.

Z trestných činů, které přicházejí v úvahu, se totiž oznamovací povinnost vztahuje pouze na přijetí úplatku a podplacení. Musí jít navíc o „hodnověrnou znalost“, jinak by naopak mohl čelit obvinění z pomluvy. Žádná oznamovací povinnost se ale nevztahuje například na zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, nebo právě zpronevěru. Obecnou oznamovací povinnost mají dle trestního řádu státní orgány, tam se však zastupitelé (kterým je právě Mirovský) neřadí. Jde typicky o soudce nebo státní zástupce, ti musí nahlásit jakýkoli trestný čin, o kterém se dozví.

Průzkum si nechala zpracovat firma Uber a zúčastnilo se ho 953 obyvatel Prahy. Ten ukazuje, že 39 % respondentů se s tímto problémem setkává denně, 36 % poté několikrát týdně. Dokonce 78 % Pražanů pravidelně stráví více času hledáním parkování než samotnou cestou na dané místo. Pouze 17 % řidičů tento problém vůbec nepociťuje.

Průzkum si nechala zpracovat firma Uber a zúčastnilo se ho 953 obyvatel Prahy. Ten ukazuje, že 39 % respondentů má problém se zaparkováním na denní bázi a 36 % pak několikrát týdně. Autoři výzkumu uvedli, že Pražané stráví hledáním parkovacího místa dokonce 180 hodin ročně. Pouze 17 % řidičů tento problém vůbec nepociťuje.

Bohuslav Svoboda jakožto primátor např. jmenoval nového ředitele městské policie. Došlo také k zahájení reorganizace (.pdf, str. 5 a násl.) městské policie, která se dotkla 289 míst. Zpráva uvádí: „Na základě provedených změn lze jednoznačně říci, že bylo dosaženo splnění úkolu, který byl před nové vedení MP v roce 2013 postaven. To znamená, že prokazatelně byla zeštíhlena řídící struktura, zrušena nepotřebná místa v administrativě, byly eliminovány činnosti, které nejsou prioritně úkolem MP, a naopak byl posílen přímý výkon služby na jednotlivých Obvodních ředitelstvích.“

Městská a státní policie pak vzájemně spolupracovaly (.pdf, str. 28) na základě koordinační dohody, která však byla podepsána již za Pavla Béma. O pravidelných setkáních Svobody s městskými či státními policisty nemáme konkrétní zmínky, zpráva o činnosti policie za rok 2013 (.pdf, str. 33) však potvrzuje, že ke spolupráci a koordinaci docházelo.

Dle informací, které pro Demagog.cz poskytla Mgr. Radka Loukotová z tiskového oddělení kanceláře primátora města Brna, je k 20. září 2018 ve městě 1400 volných obecních bytů, přičemž ve 200 z nich už probíhá obsazování. Celkem je tedy ve městě 1200 dosud neobydlených obecních bytů. Není však pravdou, že by jich na Brně-středu bylo 600 (ve skutečnosti je jich 472) a i na Brně-severu je jich nepatrně méně (nikoli "minimálně 500", ale ve skutečnosti maximálně 495).

Část z těchto bytů je navíc v současné době neobyvatelná nebo přímo určená k demolici. Z 472 bytů na Brně-středu je takových bytů 195. Městská část Brno-sever má podle vyjádření jejího tiskového mluvčího Martina Ingra 492 neobydlených bytů (zde se údaje magistrátu a radnice drobně rozchází), z toho 300 je neobyvatelných nebo se nacházejí ve zcela neobyvatelných domech. Dalšími městskými částmi s výrazným podílem na počtu neobydlených obecních bytů jsou Brno-Židenice se 108 byty a Brno-Líšeň se 75 byty.

Byť celkově sahá číslo přes 1000, Vaňková neuvádí správně čísla ani u městské části Brno-střed, ani u městské části Brno-sever. Kromě toho je nutno dodat, že část z těchto bytů je v současné chvíli neobyvatelná a projdou rekonstrukcí nebo směřují k demolici.

Je pravda, že dříve žádosti o zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu rozlišovaly, zda nejde o tzv. „žadatele o byt na opravu vlastním nákladem nájemce“. Dnes toto žádosti nerozeznávají. Od podzimu 2017 přistoupil magistrát ke změnám v pravidlech pro pronájem městských bytů. Jednou ze změn bylo i to, že bude umožněn pouze pronájem bytu způsobilého k užívání.

„To znamená, že nelze po budoucím nájemci požadovat opravy bytu vlastním nákladem či náhradu nákladů na opravy provedené pronajímatelem či předchozím nájemcem.“

Město si tak byty ve svém vlastnictví opravuje samo a k pronájmu nabízí již pouze byty opravené. Lidé si tak nemohou požádat o pronájem bytu k úpravě, na jehož opravy by následně použili vlastní finanční prostředky.

Statistiky přidělených městských bytů během minulé i současné koalice nejsou veřejně dostupné. Podařilo se nám od tiskové mluvčí magistrátu pouze zjistit, že za uplynulé období bylo přiděleno do pronájmu celkem 160 bytů ve správě města (nikoli městských částí.) Toto číslo však nemáme s čím konfrontovat, proto je výrok neověřitelný.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu, ten totiž musí být se ZÚR v souladu.

V reakci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pověřilo (bod č. 95) Zastupitelstvo města Brna radu města, aby předložila návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu. Návrh byl zpracován na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj. Rada města po konzultaci s ministerstvem doporučila (bod č. 87) zastupitelstvu, aby schválilo pokračování v procesu pořizování nového územního plánu, načež bylo toto doporučení zastupitelstvem schváleno (pdf).