ODS

V letech 2013–2014 proběhla v Praze za vedení Eduarda Šustera třífázová reorganizace městské policie (.pdf, str. 7). Tato reorganizace byla zahájena z důvodu nemožnosti dalšího financování (.pdf, str. 6) městské policie. Dále měla přinést větší efektivitu práce jejích zaměstnanců. Jak je patrné z výroční zprávy pro rok 2013, měla tato opatření (v kombinaci s přirozeným odchodem zaměstnanců) za následek podstav (.pdf, str. 6) 190 zaměstnanců k 1. lednu 2014. Dle níže uvedeného grafu (.pdf, str. 7) se jednalo o nejnižší počet od roku 2009.

Kolik strážníků se skutečně podařilo „vyhnat z aut do ulic“, jak tvrdí Svoboda, není z výročních zpráv patrné. Tyto zprávy nicméně evidují počet přestupků, které městská policie ročně odhalí. V roce 2013 (.pdf, str. 17) došlo k výraznému poklesu odhalených přestupků v dopravě (−24,1 %), přičemž podobný procentuální pokles (−26,8 %) zaznamenalo ukládání blokových pokut (.pdf, str. 26).

Tyto a podobné poklesy by mohly teoreticky reflektovat snížení počtu strážníků, k čemuž docházelo jistě v letech 2011 (.pdf, str. 29) a 2012 (.pdf, str. 34). Zpráva o činnosti MP hl. m. Prahy z roku 2013 (.pdf, str. 6) pak již nabízí pouze celkový počet zaměstnanců, nikoli jen strážníků. Stěží však lze bez dalších a nám nepřístupných dat jednoznačně prokázat tuto teorii.

Pokud se jedná o „úředníčky, kteří tam byli zbyteční“, můžeme nabídnout statistiku jako u strážníků výše. Na konci roku 2010 byl stav „ostatních zaměstnanců“ 186 lidí (.pdf, str. 33), v roce 2011 pak 194 (.pdf, str. 29) a v roce 2012 180 hlav (.pdf, str. 34). Zpráva o činnosti MP z roku 2013 pak ještě přidává informaci o zrušených místech v administrativě kvůli reorganizaci sboru, kterých je 69 (.pdf, str. 6). Dodejme, že „zbytečnost“ konkrétních pozic je věcí názoru, a proto ji nehodnotíme.

Výsledkem Svobodova výroku budiž tedy hodnocení neověřitelné, jelikož bez dalších dat není možné prokázat souvis poklesem v počtu udělených pokut či odhalených přestupků a reorganizací sboru MP hl. m. Prahy.

Návrh novely obecně závazné vyhlášky č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, v nichž lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, byl projednán v červnu 2015, a to na 8. zasedání (.pdf, bod 3) Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Schválení návrhu předloženého Radou hl. m. Prahy by zavedlo snížení počtu míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, z původních 313 na navrhovaných 179 (.pdf, str 65). Na území pěti městských částí by pak došlo k nové nulové toleranci hazardu (.pdf, str. 15).

Zastupitel Nouza poněkud krkolomným způsobem navrhl (.pdf, str. 103) hlasování o nulové toleranci provozu loterií a jiných podobných her na území Hl. m. Prahy. Jeho návrh nebyl přijat, přičemž pro hlasovalo 19 zastupitelů, proti 1 a zdrželo se 23.

Zaměříme-li se na volební program Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení a STAN) k volbám do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014, seznáme, že Trojkoalice se vskutku k prosazení nulové tolerance vůči hazardu zavázala (.pdf, str. 9).

Nakonec lze tedy zhodnotit, že z osmi zastupitelů Trojkoalice (zastupitelé Čižinský, Kolínská, Mirovský, Plamínková, Růžička, Stropnický, Štěpánek, Wolf) hlasovali 4 pro, 3 nehlasovali a 1 se zdržel. Nehlasovali Štěpánek (přestože byl přítomen, jak plyne ze zápisu) a Kolínská (která mohla být nepřítomna). Zelení tedy nebyli v hlasování jednotní, přestože tento bod měli v programu. Je pravdou, jak Nouzovi oponoval Mirovský, že ani za jejich souhlasu by návrh neprošel a nešlo tedy o realizovatelnou variantu.

Kauza Opencard se táhne již od prosince 2009, kdy pražská opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Měla podezření, že v souvislosti s projektem Opencard mohl být porušen zákon o zadávání veřejných zakázek nebo zákon o hospodaření s veřejnými
prostředky.

Městské státní zastupitelství v Praze podalo v červnu 2014 obžalobu na 15 pražských radních, kteří rozhodovali o projektu Opencard. Mezi nimi byli i bývalí pražští primátoři Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (dříve TOP 09). Exprimátor Svoboda byl totiž v únoru téhož roku vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání. Dle zastupitelství mělo dojít k porušení zákona v souvislosti se zadáním zakázky na
podporu programového vybavení firmě Haguess.

V září 2016 padl u Městského soudu v Praze nepravomocný rozsudek, kvůli uzavření nevýhodných smluv s firmou Haguess měla městu vzniknout nejméně pětadvacetimilionová škoda. Svoboda dostal podmíněný trest dva a půl roku, Hudeček dvouletou podmínku. Odsouzení se okamžitě odvolali.

Policie se začátkem nového volebního období, tedy po parlamentních volbách 2017, zažádala o opětovné vydání znovuzvoleného poslance Bohuslava Svobody. Tentokrát Sněmovna bývalého primátora k trestnímu stíhání nevydala. Svobodovi tak zůstala ústavně zaručená trestněprávní imunita poslance.

V září 2018 Vrchní soud v Praze zrušil podmíněné tresty bývalým pražským radním v kauze Opencard. Případ byl navrácen Městskému soudu v Praze k opětovnému posouzení. Závažná pochybení v rozsudku Městského soudu nelze doložit, neboť rozhodnutí Vrchního soudu není veřejně dostupné.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. To potvrdil i mluvčí Institutu plánování a rozvoje: "Ano, je to pravda. Transformační plochy větší než 10 ha pokrývají opravdu celkem 3% rozlohy Prahy, tedy 1404 hektarů. Číslo vychází z Územně analytických podkladů 2016. Dokument naleznete v elektronické verzi zde."

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, uvedla ve své prezentaci (.pptx) na téma Revitalizace transformačních území (z druhé poloviny září 2018), že má Praha několik brownfiledů, u nichž se plánuje jejich transformace. Některé z nich vyjmenoval Bohuslav Svoboda.

• Vysočany - 220 ha

• Nákladové nádraží Žižkov - 69 ha

• Smíchov - 46 ha

Bohnice v tomto návrhu nejsou mezi transformační území zahrnuty. Není ani možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesnou rozlohu či stav této plochy. V souvislosti s tím jsme zadali dotaz na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, dosud jsme však bez odpovědi. 

Podstatné je, že ani s ohledem na chybějící údaj o rozloze brownfieldu v Bohnicích, bychom se k číslu 4200 zastavitelné plochy, ať už jsou její jednotky jakékoliv, nedostali.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. Podle Hospodářských novin není výjimkou, že celý proces brzdí absence územního planu.

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014-2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Pravidla pro přidělování obecních bytů jsou dostupná v dokumentu Pravidla pronájmu bytů v obecních domech svěřených MČ Praha 2 (.doc). Součástí dokumentu jsou Pravidla sociální bytové politiky přijatá usnesením RMČ č. 50 ze dne 6. února 2017. Dále Pravidla pro slučování bytů přijatá usnesením RMČ č. 836 ze dne 27. listopadu 2012
a Pravidla veřejné soutěže o nájem obecních bytů přijatá usnesením RMČ č. 213 ze dne 18. dubna 2017. Dále je součástí pravidel příloha k usnesení RMČ č. 131 ze dne 6. března 2012 Pravidla pronájmu bytů pedagogickým pracovníkům a pracovníkům vykonávající funkci školníka ve školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 2, zaměstnancům ÚMČ Praha 2, policistům OŘ PČR Praha II, strážníkům OŘ MP Praha 2 a zaměstnancům Centra sociálních služeb Praha 2.

Ohledně počtu žádostí o sociální byty na Praze 2 poskytla pro projekt Demagog.cz data Zdena Szabová, vedoucí Bytového oddělení pod Odborem majetku a investic MČ Prahy 2. Poskytnutá data zahrnují počty žádostí o sociální byty v MČ Praha 2 od roku 2013 až k 29. září 2018. V uvedeném rozmezí let 2013-2018 nebyly podle poskytnutých dat ani v jednom roce podány 2-3 případy žádostí, jak uvádí Bohuslav Svoboda. Nejnižší počty byly zaznamenány v letech 2013 a 2014, kdy bylo shodně podáno celkem 41 žádostí o sociální byty. Nejvíce žádostí bylo zatím podáno v roce 2017, a to 70 žádostí. Z uvedených dat je také patrný stabilní růst počtu žádostí, konečná data pro rok 2018 samozřejmě ještě známá nejsou. Přesto je zjevné, že i letos půjde řádově o 20krát až 30krát větší číslo, než uvádí Svoboda.

Pro zajímavost uvádíme celou datovou tabulku, kterou nám Odbor majetku a investic MČ Prahy 2 poskytl.

Zdroj: Zdenka Szabová, vedoucí Bytového oddělení, Odbor majetku a investic městské části Praha 2

Od roku 2014 v Radě Prahy 7 není ODS zastoupena, jsou v ní zástupci Praha 7 sobě a Strany zelených. ODS byla ve vedení městské části v předchozím volebním období, kdy v roce 2010 volby na Praze 7 vyhrála a její člen Marek Ječmének se stal starostou.

Předně uveďme, že Poslanecká sněmovna takzvanou imunitu, tedy nemožnost poslance trestně stíhat, poslancům neuděluje, naopak, imunita vzniká poslanci automaticky se vznikem jeho mandátu. Poslanecká sněmovna pak rozhoduje, zda konkrétního poslance v konkrétní kauze tzv. vydá, tedy zda ho imunity zbaví a umožní jeho trestní stíhání.

Poslanecká sněmovna rozhodovala o vydání Bohuslava Svobody již dvakrát, poprvé 5. února 2014 a podruhé 24. ledna 2018, v obou případech v souvislosti s kauzou Opencard. Bohuslav Svoboda má zjevně na mysli v pořadí druhé jednání o jeho vydání.

Dle stenoprotokolu poslanec Svoboda při jednání o svém vydání v Poslanecké sněmovně nevystoupil, a tedy ani nepožádal poslance o své vydání. O takové žádosti se nezmiňuje ani poslanec Gazdík, který poslancům shrnul průběh jednání o zbavení Bohuslava Svobody poslanecké imunity v Mandátovém a imunitním výboru.

Imunitu Bohuslav Svoboda veřejně odmítal při první žádosti o jeho vydání, v únoru 2014. Na schůzi Poslanecké sněmovny pronesl: “Nic to nemění na tom, co říkám, že jsem připraven se hájit před jakýmkoliv soudem...” Podobně se vyjádřil i v médiích: „Pro mě to nic neznamená. Já pořád říkám totéž, že ta kauza je naprosto vymyšlená. Pokud bude probíhat nějaké jednání na toto téma, samozřejmě se k němu dostavím. Ale imunitu v tomto případě nechci. Rozhodne parlamentní imunitní výbor.“

Po jednání mandátového a imunitního výboru v lednu 2018 Svoboda veřejně oznámil, že se svým stíháním nesouhlasí, bude ale hlasovat pro své vydání.

Podle dat na stránkách služby AirBnB bylo v roce 2017 v Praze pro službu využito cca 14 000 bytů, domů či pokojů. Podle studie (.pdf, str. 28) Centra ekonomických a tržních analýz, na kterou se služba AirBnB také odvolává, se AirBnB týká na území města Prahy skutečně jen 1,8 % celých bytů. Do zmíňených 1,8 % ale nejsou zahrnuty sdílené pokoje, domy a další prostory využívané pro službu v Praze. Jde pouze o percentil celých bytů.

Nutno dodat, že studie kalkuluje s hrubým celkovým počtem bytových jednotek v Praze z roku 2016. V roce 2016 bylo dle studie na území Prahy cca 600 000 bytů. Analýza zároveň obsahuje přesnější data o prostorách využitých k AirBnB. V tomto případě studie uvádí 14 700 bytů, domů či pokojů využívaných službou.

Post primátora v letech 2002–2010 zastával Pavel Bém (ODS), jenž byl vystřídán právě Bohuslavem Svobodou (ODS). Ten předsedal metropoli až do května roku 2013 a vystřídán byl Tomášem Hudečkem (TOP 09).

Co se Rady hlavního města Prahy týče, tak minimálně od roku 2006 tvořili velkou část straníci Občanské demokratické strany, a to až do 23. května 2013, kdy byl zastupitelstvem v tajném hlasování odvolán primátor Bohuslav Svoboda. Spolu s ním byli odvoláni i náměstek primátora Josef Nosek a radní Alexandra Udženija; odstoupili i radní Ivan Kabický a Radek Lohynský (všichni ODS).