ODS

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť hlasování nebyla prováděna elektronickou formou, a není tedy možné zjistit, jací poslanci hlasovali pro jednotlivé návrhy.

Dne 16. října 2017 proběhla poslední 61. schůze Poslanecké sněmovny před volbami. Jediným jednacím bodem bylo posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. V rámci rozpravy byly předneseny 4 návrhy prohlášení k danému bodu podané KDU-ČSL, TOP 09, KSČM a SPD.

Text odhlasovaného usnesení lze dohledat zde. První dva body byly navržené KSČM a poslední stranou SPD. Až na první bod, kde byl jeden hlas proti, proběhlo hlasování bez odporu. Přítomných bylo 110 poslanců, a hlasovací kvórum bylo tedy 56 hlasů pro přijetí navrhovaných bodů.

Všechna hlasování probíhala v neelektronické podobě. Jen připomínáme, že Zbyňkem Stajnurou zmíněná domnělá koalice měla i v případě ideální docházky jen 94 hlasů, což jí nezajišťovalo potřebnou poslaneckou většinu.

Poměrné zastoupení stran na předsednických postech Poslanecké sněmovny jsme již rozebírali v dřívějším výroku. Rozdělení předsednických pozic ve sněmovně skutečně neodpovídá poměrnému zastoupení podle volebního výsledku, což platí zejména v případě KSČM.

V současné sněmovně existuje 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl bymít každý poslanecký klub 0,45 předsednických postů na jednoho poslance.

Na KSČM připadá ve sněmovně 0,60 předsednických postů na poslance, u ČSSD je to 0,27 postů předsedů na poslance. KSČM má tak při stejném počtu poslanců jako ČSSD (15) dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a k tomu navíc pozici místopředsedy sněmovny. Komunisté jsou tak proporčně zastoupeni na předsednických postech více, než by jim mělo podle volebního výsledku náležet, zatímco sociální demokracie je disproporčně zastoupena málo.

Předsedovi poslaneckého klubu ODS Stanjurovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že záměr Andreje Babiše „udělat menšinovou vládu“ s SPD plyne z měsíčního vyjednávání a programových průniků, které předseda SPD Okamura prezentoval na tiskové konferenci po schůzce s Andrejem Babišem.

Poté, co v lednu 2018 první Babišova menšinová vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, začali zástupci hnutí ANO opětovně jednat s dalšími politickými subjekty. V únoru 2018 probíhaly schůzky především s SPD a KSČM týkající se tolerance jednobarevné vlády ANO.

Tomio Okamura po jednom z prvních jednání s hnutím ANO prohlásil: „Od zástupců hnutí ANO vyplynulo, že jsou ochotni spolupracovat nějakou formou a nějakým obsahem v podstatě na, dá se říci, všech programových bodech, které my navrhujeme.“ (čas 21:06) Zároveň však zkritizoval některé ministry za ANO, konkrétně Roberta Pelikána, Karlu Šlechtovou a Dana Ťoka.

Robert Pelikán a Dan Ťok následně vyjádřili neochotu setrvat ve vládě, která by se opírala o hlasy SPD. Ministr spravedlnosti Pelikán přibližně týden poté uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že je pro něj: „... nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD. (...) SPD by za to mohlo chtít cokoliv i v průběhu volebního období. A já se nechci dostat do pozice, kdy budu muset nějakým způsobem korigovat své názory nebo postupy podle toho, co chce nebo nechce fašistická strana.“

Problém vlády s podporou SPD vyřešilo na měsíc vnitrostranické referendum hnutí ANO na počátku března 2018, ve kterém se nejvíce členů (38 %) vyslovilo pro variantu vlády ANO s ČSSD za tolerance komunistů.

Během dubnové týdenní roztržky mezi ANO a ČSSD, kdy sociální demokraté oznámili konec jednání o vládě, však opět vyvstala varianta menšinové vlády za tolerance KSČM a SPD. Taková spolupráce rozdělila špičky ANO na dva tábory. Proti podpoře se postavili opět ministři Pelikán a Ťok, ale také například evropská komisařka Věra Jourová.

Ráno 12. dubna potvrdil Andrej Babiš v rozhovoru pro MF DNES, že vláda ANO podporovaná komunisty a SPD je prozatím jedinou variantou. „Zatím je to jediná možnost na stole. Pokud to tak vyhodnotí i hnutí, tak nezbude nic jiného než to s nimi udělat.“ Na jednání předsednictva a výboru hnutí toho dne večer však orgány rozhodly, že dojde k obnovení jednání se sociálními demokraty, což rovněž potvrdil Andrej Babiš na svém twitterovém účtu.

První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija poskytla rozhovor MF DNES, který vyšel 6. února 2018 s titulky: „ODS otáčí, jednání s ANO se nebrání a Koalice s ANO? Jednat se dá.“ Udženija v rozhovoru mluvila o důvodech, pro které ODS s hnutím ANO o vládní spolupráci nevyjednávalo.

Na dotaz redaktora, jaké by byly kroky ODS, kdyby Andrej Babiš přišel se skutečně vážně míněnou nabídkou, odpověděla: „To je kdyby a to kdyby opravdu nenastalo. Až něco reálného bude, tak říkáme, že jsme k jednání otevření.“ K možnosti, že by byl členem vlády (na které by se nějak podílela ODS) trestně stíhaný Andrej Babiš, se Udženija vyjádřila takto: „V tuto chvíli si ten scénář dokážu představit těžko, ale neříkám, že je to absolutně, stoprocentně vyloučené.”

Zdroj: Blesk.cz

Na odpolední tiskové konferenci předseda ODS Fiala na dotaz novinářů uvedl, že článek má špatný titulek a že se jedná o nafouknutou bublinu. Nedementoval vyjádření Alexandry Udženiji, naopak shodně uvedl, že si nedovede představit situaci, ve které by byl trestně stíhaný Andrej Babiš členem vlády a také to, že „vyznění rozhovoru v MF DNES je úplně stejné jako vyznění všech vyjádření ODS v poslední době“.

Poslanec Stanjura hovoří o dlouhodobých volebních preferencích. Z analýzy výsledků volebních modelů agentury Kantar TNS vyplývá pro období od listopadu 2017 do května 2018 stabilní růst. Ve volebním modelu pro červen 2018 byl u ODS zaznamenán první pokles od posledních sněmovních voleb. Výsledek z června 2018 je přesto vyšší než výsledek z listopadu 2017, lze tak hovořit o růstu preferencí. Výrok poslance Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro naši analýzu jsme zvolili jako zlomové datum posledních sněmovních voleb, tedy 20.–21. října 2017. Budeme pracovat s daty volebních modelů provedených agenturou Kantar TNS, které byly provedeny po těchto sněmovních volbách až k 31. červenci 2018.

Výsledky volebních modelů ukazují v listopadu 2017 a únoru 2018 stabilní přechod do nového funkčního období sněmovny s 12,0 %. V březnu již byl zaznamenán první růst, kdy ODS ve volebním modelu získala 14,0 %. Růst setrvával i v dubnu se 14,5 % a květnu s 16,0 %. Až červen přinesl první drobný pokles z 16,0 % na 15,5 %. ODS si ale stále uchovává náskok oproti prvnímu volebnímu modelu po sněmovních volbách z listopadu 2017, a to o 3,5 %.

Výrok byl pronesen v souvislosti se situací v Poslanecké sněmovně a v souvislosti s tím, zdali byl program, se kterým ODS kandidovala, negativní (proti něčemu, zejména proti hnutí ANO) nebo pozitivní (jenž nabízí různá řešení problémů).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ODS ve svém volebním programu z roku 2017 skutečně navrhuje řadu konkrétních kroků a skutečně se v něm ani jednou nevyskytuje jméno Andrej Babiš. Nehodnotíme, zda je tento program dostatečně pozitivní či nikoli. Faktem je, že to není program, který by se pouze vymezoval vůči hnutí ANO.

Podíváme-li se na konkrétní kroky, které ODS nabízela ve svém volebním programu, tak jedním z velkých témat bylo například „zvýšení čistých mezd zaměstnanců o 7 % zavedením 15% sazby z hrubé mzdy“. Vedle toho ODS slibovala také „snížení počtu přijímaných zákonů“ a s tím spojené byrokracie nebo „výdaje na armádu ve výši 2 % HDP nejpozději do 6 let“.

Vedle těchto návrhů ODS přichází i s řadou opatření, která chce zrušit a proti kterým se vymezuje. Namátkou jmenujme zastavení elektronické evidence tržeb, zrušení kontrolního hlášení nebo zrušení povinné inkluze, což prosadila vláda v minulém volebním období.