ODS

Je otázkou, zda má poslanec Stanjura na mysli výsledky volebních modelů, nebo volebních preferencí. Jedná se o dva odlišné sociologické průzkumy, které bývají zaměňovány. Při srovnání výsledků obou typů výzkumů z června 2018 a června 2017 však dospějeme ke stejnému závěru, tedy že se preference ODS nezdvojnásobily. Poslanec Stanjura netrvá na přesnosti, když uvádí, že podpora strany je „téměř dvojnásobná“. Demagog.cz však při ověřování číselných údajů pracuje s tolerancí odchylky o 10 %, kam ani jeden z naměřených výsledků nespadá.

Výzkum stranických preferencí od CVVM uvádí v červnu 2017 (.pdf) pro ODS 7,5 % a o rok později, v červnu 2018 (.pdf), 9,5 %. Dvojnásobek oproti výsledku z roku 2017 by tedy musel být 15 %. Povolená odchylka dle naší metodiky je v tomto případě 1,5 %. Výsledek 9,5 % tak tuto podmínku nesplňuje.

Podobně je na tom výzkum stranických preferencí neziskové organizace Stem. V červnu 2017 měla ODS dle jejich průzkumu 7% preference a o rok později, v červnu 2018, 11%. Dvojnásobek oproti roku 2017 je 14 % a povolená odchylka je 1,4 %. Výsledek z června 2018 (11%) tuto podmínku opět nesplňuje.

Při analýze výsledků volebních modelů dospějeme ke stejnému závěru. Volební model společnosti Kantar TNS pro červen 2017 přisuzoval ODS 11,0 %. Model pro červen 2018 připisuje ODS 15,5 %. Dvojnásobek oproti výsledku z roku 2017 je 22 % a povolená odchylka 2,2 %. Výsledek z června 2018 (15,5 %) podmínku odchylky 10 % nesplňuje.

Podobné je to s výsledky u společnosti Median. Jejich volební model pro červen 2017 (.pdf) přisuzoval ODS 10 % a o rok později, pro červen 2018 (.pdf), 12,5 %. Dvojnásobek oproti roku 2017 je ale 20 % a povolená odchylka 2 %. Ani výsledek z června 2018 tak nesplňuje daná kritéria a výrok poslance Stanjury v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý.

Na 17. kongresu ODS, který se konal 18.–19. listopadu 2006, bylo schváleno usnesení (str. 120), ve kterém stojí:„5.1. Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“Podle iDNES.cz návrh tohoto usnesení předložil Milan Franc, jeho návrh však neobsahoval slovo „koaliční“, to bylo doplněno návrhovou komisí hlavně proto, aby měl návrh vůbec šanci být schválen.

V roce 2007 se v ODS objevily hlasy, které chtěly toto usnesení zrušit zejména z důvodu jeho nepraktičnosti a obtížné vymahatelnosti.

K jeho zrušení však nedošlo a například v roce 2011 Výkonná rada ODS na základě tohoto usnesení zrušila 18 místních sdružení strany. K odebrání licence některým místním sdružení došlo také v roce 2014.

Druhá Babišova vláda má formálně 93 poslanců. Za poslanecký klub ANO 78 poslanců a za poslanecký klub ČSSD 15 poslanců. S podporou nevládní strany KSČM (15) tato koalice čítá 108 poslanců. Formálně se tedy vskutku jedná o vládu menšinovou.

KSČM skutečně ve volbách dosáhla nejhoršího výsledku od svého založení v roce 1921. Data jsou dostupná v námi již dříve zpracovaném výroku (volby mezi lety 1946 a 1990 pochopitelně neuvádíme, nešlo o volby svobodné).

Sociální demokraté v podzimních volbách dosáhli na nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Po listopadu 1989 dosáhli na horší výsledek v obou volbách (do České národní rady), které se konaly ještě za federace.

(data k volebním výsledkům jsou ručně posbírána z webu Volby.cz a z jednotlivých volebních výsledků z období 1. a 3. Československé republiky)

Za první republiky sociální demokraté (pod značkou Československá sociálně demokratická strana dělnická) dosahovali vždy lepších výsledků, než kolik získali na podzim 2017 (tj. 7,3 %). Stejně tak ve volbách 1946, ovšem zde je nutno dodat, že šlo o volby s limitovaným počtem stran.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože od voleb do PSP, které se konaly před sedmi měsíci, stále Česká republika nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Menšinová vláda Andreje Babiše úřaduje od 13. prosince 2017. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců). Pro důvěru hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 5 poslanců bylo nepřítomných. Od této doby u nás vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.

Prezident Miloš Zeman jmenuje současného premiéra v demisi a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše opětovně premiérem do poloviny června. Podle jeho vyjádření pro ČT nebude čekat na výsledek referenda ČSSD, které rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.

Andrej Babiš skutečně od vyhraných voleb v říjnu 2017 nebyl v televizní debatě s oponentem. Ač předseda vlády navštěvuje televizní debaty často, vždy v nich je sám. Od voleb se na obrazovkách objevil v debatách v šesti případech na TV Barrandov, konkrétně třikrát v Aréně Jaromíra Soukupa a třikrát v Duelu Jaromíra Soukupa, dvakrát v pořadu Partie na TV Prima a jednou v Otázkách Václava Moravce na ČT.

V každém pořadu, kde se objevil, byl vždy sám pouze s moderátorem. Do televizních debat s oponenty hnutí ANO vysílá jiné své zástupce, například předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nebo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Jermanovou-Pokornou.

Jediná možnost, jak se veřejně dostat do kontaktu s předsedou vlády, jsou interpelace ministrů a premiéra, na které jsou členové vlády povinni odpovědět. Takto se například Martin Kupka z ODS ptal na sliby, které vláda činí na svých výjezdech.

Prezident Zeman slíbil Andreji Babišovi dva pokusy o sestavení vlády deset dní po parlamentních volbách na společné tiskové konferenci v Lánech. Tyto dva pokusy přitom prezident Zeman nesvázal žádným omezením nebo podmínkami.

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Petr Fiala na rozdíl od Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa skutečně nebyl v prvním ani druhém kole volby zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

První volba předsednictva Poslanecké sněmovny proběhla 24. listopadu 2017. Z celkem pěti kandidátů to byl právě jen předseda ODS Petra Fiala, který nebyl v tajné volbě místopředsedou Sněmovny zvolen. Hned v prvním kole uspěli všichni ostatní kandidáti: Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček, Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Většinovou podporu začalo hnutí ANO hledat až po jmenování své menšinové vlády. První vládu Andreje Babiše jmenoval prezident Zeman 13. prosince 2017. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, a v současnosti tak vládne v demisi.

Již týden po volbách předseda ANO avizoval, že se pokusí sestavit vládu menšinovou, protože ostatní strany nechtějí spolupracovat. Prezident Miloš Zeman navíc pověření o vyjednávání o nové vládě nepodmínil podporou alespoň 101 poslanců.

Andrej Babiš sice začal jednat s ostatními stranami hned po volbách, ale přímou podporu pro svou vládu v Poslanecké sněmovně začalo hnutí ANO hledat až týden po jejím jmenování.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.